Alergie u dětí

Alergie vznikají často již v dětském věku.

Pokud byl dítěti diagnostikován například atopický ekzém, pak je vyšší pravděpodobnost, že během života bude trpět nějakou alergií. V případě pylové alergie to může začít tzv. sennou rýmou, která časem může přerůst až v alergické astma. Již v dětském věku se mohou začít projevovat rovněž potravinové alergie.

Důležité je alergii co nejdříve rozpoznat a začít léčit.

Geny a životní prostředí

Pokud alergií trpí nebo trpěli rodiče, je riziko, že alergie postihne i jejich děti, výrazně vyšší než v rodinách bez této predispozice. Významnou roli však hraje nejen genetika, ale i životní prostředí.

Možnosti prevence

Možnosti primární prevence (tzn. způsoby, jak zcela předejít výskytu alergií) v těhotenství či v době kojení bohužel prakticky neexistují. Dodnes neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by strava matky před porodem či po něm, nebo i pozdější zavádění příkrmů měly nějaký vliv na vznik alergií u dítěte. Pokud však již alergie existuje, má smysl tzv. sekundární prevence. Ta spočívá jednak v preventivních opatřeních (např. likvidace roztočů, obecně vyhýbání se spouštěčům alergie), jednak v tzv. specifické alergenové imunoterapii (SAIT), která může zabránit dalšímu zhoršování alergie.

Typické alergie v dětském věku

K častým alergickým projevům u dětí se řadí atopický ekzém, potravinové alergie, alergická rinokonjunktivitida a alergické astma.

Atopický ekzém

Atopický ekzém se může projevit již v kojeneckém věku, zvláště u dětí s genetickou predispozicí. Na kůži dítěte lze pozorovat mokvající, svědivá a strupovitá ložiska – většinou se vyskytují na bradě, čele, tvářích, krku a šíji (tzv. predilekční místa). U malých dětí a školáků jsou často postižena „ohybová“ místa (zápěstí, loketní a podkolenní jamky apod.). Kožní ekzém se během vývoje mění, přičemž se mohou tvořit i chronické kožní změny (takzvané lichenifikace).

Potravinové alergie

Potravinové alergie se u kojenců projevují většinou kožními vyrážkami (kopřivka, angioedém, zhoršení ekzému) nebo trávicími potížemi (většinou průjmy nebo zvracení). K nejčastějším potravinovým alergenům v dětském věku patří slepičí vejce a kravské mléko. Vzácněji se vyskytují alergie na pšeničnou mouku, sóju, ryby nebo arašídy.

Omezení ve výběru potravin často trvá jen do školního věku, protože do té doby se imunitní systém dítěte, které trpělo některou potravinovou alergií (například na mléko nebo na vejce) „naučí“ příslušný alergen tolerovat. U jiných alergenů, jako například u arašídů, je však nutné počítat s tím, že alergie nezmizí, a takovému alergenu se vyhýbat po celý život.

Alergická rinokonjunktivitida

Alergická rinokonjunktivitida se většinou projeví mezi 3. a 7. rokem dítěte, vzácně i dříve. Je to alergická rýma a zároveň alergicky podmíněný zánět spojivek. Jako spouštěče přichází v úvahu více alergenů (např. pyl, prachoví roztoči).

Alergické astma

Jestliže se v kojeneckém věku objeví příznaky, které nasvědčují alergickému astmatu (např. kašel bez průvodního nachlazení, „pískání“ v dýchacích cestách), je nutné vzít v úvahu i možnost, že dítě trpí nějakou alergií (například na prachové roztoče nebo na zvířecí srst).

K vzácnějším spouštěčům alergií u dětí se řadí i hmyzí jedy a léky. Ty – a kromě nich i některé potraviny – mohou vést k rozvoji anafylaktického šoku, který dítě přímo ohrožuje na životě.

Důležité je včas stanovit diagnózu

Příznaky alergických onemocnění u dětí se podobají příznakům u dospělých. Při ekzému, problémech s dýcháním (i při kašli) nebo chronicky či sezónně se vyskytující rýmě, případně slzících očích, byste měli bez váhání navštívit dětského lékaře a následně i alergologa, kteří pomohou stanovit přesnou diagnózu.

Podobně jako je tomu u dospělých, i u dětí sestává diagnostika z pečlivého odběru anamnézy (získání informací o prodělaných nemocech), vyšetření krve (stanovení alergen-specifických protilátek IgE) a běžných kožních testů (např. prick test, škrábací test nebo epikutánní test). Od šestého roku života pak může lékař doporučit i funkční vyšetření plic (např. spirometrie).

V případě krevních testů se prokazují specifické protilátky IgE v krvi. Tyto protilátky se určují zvlášť pro každý alergen (např. kravské mléko, roztoči, travní pyly). Provést lze i multialergenní testy (tzn. testy se směsí alergenů). Analýzou jednotlivých bílkovin – takzvaných komponent – určitého alergenu (u mléka by se jednalo např. o kasein, laktoglobulin a laktalbumin) může lékař riziko i prognózu vyhodnotit ještě lépe.

Pro případy, kdy spouštěč nelze zjistit cílenou anamnézou ani krevními či kožními testy, jsou k dispozici provokační testy alergenem, které se provádějí za přísného lékařského dohledu. Konkrétní alergické onemocnění je často potvrzeno na základě několika různých testů.

Léčba

Stejně jako u dospělých platí u každé potvrzené alergie, že je nutné vyvarovat se kontaktu se spouštěči. Tipy, jak předcházet kontaktu s alergeny, najdete v následujících článcích:

V závislosti na konkrétním alergickém onemocnění se jako další léčebná opatření používají – kromě jiného – tzv. specifická alergenová imunoterapie (SAIT), kortizon a antihistaminika. Při alergickém astmatu se k léčbě používají i antagonisté leukotrienových receptorů a beta-2 sympatomimetika. SAIT se používá především u pylových alergií, alergií na prachové roztoče a alergií na hmyzí bodnutí; v případě alergie na hmyzí bodnutí s ní lze začít už před šestým rokem života. Přitom je důležité, aby byla prokazatelně ověřena souvislost mezi spouštěcími alergeny a existujícími potížemi.

Mnozí rodiče mají obavu zvláště z užívání kortizonu, neboť jej považují za „silný“ lék. Tyto obavy mají původ v dobách, kdy se kortizon podával systematicky (tzn. ve formě prášků nebo injekcí) a v takovém případě mohl po dlouhé době vést k nežádoucím účinkům. Právě při léčbě astmatu se však aplikují jen velmi malé dávky, které se inhalací dostávají přímo na kritické místo, tedy do dýchacích cest. Tím jsou vedlejší účinky minimalizovány. V každém případě je důležité, aby pacient zvládal správnou inhalační techniku (tu vysvětlí lékař).

V případě potravinové alergie je vhodné výživové poradenství, popř. nutriční terapie, aby dítě netrpělo nedostatkem důležitých živin. V závislosti na typu alergenu je tato terapie nezbytná buď jen několik let nebo celoživotně.

V případě alergického astmatu nebo atopického ekzému probíhá terapie podle standardizovaného schématu stupňovitého vedení léčby. Podrobnější informace vám poskytne ošetřující lékař.