Akvizice 3Q 2019

Je slunce náš nepřítel?

I když je doba letních dovolených v nedohlednu, sluneční paprsky nás mohou překvapit i v jarních měsících.
Spálit se můžeme také za chladného dne s jasnou oblohou. UV paprsky totiž nehřejí, a tak je ani necítíme. To však neznamená, že nemohou kůži poškodit. Zdaleka ne každý také ví, že riziko spálení kůže je mnohem větší na horských svazích než u moře. Tenčí vrstva atmosféry ve vyšších výškách totiž odfiltruje méně záření než větší vrstva atmosféry u moře. Někteří z nás setrvávají na sluníčku jenom nejnutnější dobu, mají obavu z nedostatku vitaminu D – ten se totiž díky slunečnímu záření proměňuje na svou účinnou formu. Aby naše tělo vyprodukovalo odpovídající množství tohoto vitaminu, stačí jenom několik minut přímého slunečního světla denně. V našich podmínkách postačí kratší procházka nebo cesta do práce a z práce.

Reakce na oslunění není u každého člověka stejná. Sklon kůže ke zrudnutí a její schopnost ztmavnout rozděluje lidi do šesti fototypů, které zahrnují všechny rasové odchylky projevujících se hlavně odlišnou barvou kůže.
Pro hodnocení bílé pokožky se uplatňují první čtyři z těchto fototypů. Velká část naší populace má kůži spíše světlejší, a proto bychom měli používat na jaře a v létě krémy s UV faktorem nejméně 10.

Sunscreeny jsou látky, které chrání lidskou kůži před poškozením UV zářením. Používáme je ve formě gelů, krémů a účinnost každého z nich je charakterizována ochranným faktorem (SPF). Čím je číslo faktoru vyšší (sděluje přibližné násobky „bezpečné“ doby pobytu na slunci), tím účinnější je jeho působení. Není pravdou, že s vyšším ochranným faktorem se neopálíme. Naopak- vyšší hodnotou SPF zabráníme poškození kůže a opálení nám tak déle vydrží. Intenzita UV záření nesouvisí s teplotou vzduchu. Nejvíce UV paprsků, asi padesát procent, dopadá na Zemi mezi 12. a 14. hodinou letního času. Nemysleme si, že s vyšším ochranným faktorem můžeme být na přímém slunci i v této době! Polední slunce je agresivní a velmi škodlivé. I když už má naše tělo tu „správnou“ barvu, používejme dále ochranné prostředky. V prvních dnech slunění je třeba použít přípravek s vysokým SPF a opalovat se postupně. O něco později přizpůsobíme výšku faktoru a dobu pobytu na slunci svému fototypu a citlivosti kůže.

Ze tří vlnových délek, na které se UV záření rozděluje, je pro nás bezprostředně nebezpečné UVA a UVB. Především to druhé způsobuje spálení kůže a s odstupem vyvolává také její zhnědnutí. Pro buňky může mít karcinogenní účinky a podílí se na vzniku kožních nádorů. O UVA záření se donedávna předpokládalo, že je neškodné, ale dnes už se ví, že i toto dlouhovlnné záření se podílí na vzniku kožních nádorů.
Kožní nádory jsou nejčastější formou rakoviny vůbec. Jednou z příčin, která se podílí na vzniku této nebezpečné nemoci, je právě UV záření. Jde o to, že za běžných okolností se buňky pravidelně dělí a obnovují. Někdy se ale zcela nepředvídatelně začnou chovat „nenormálně“ a začnou se nekontrolovatelně dělit a množit. Tak vzniká nádor. Dlouhodobé vystavování se slunci může v určitém okamžiku nastartovat nebezpečné bujení buněk-takzvaný melanom. V případě jakékoliv podezřelé změny na kůži je nutno vyhledat odborníka. Pro úspěch léčby je důležité rychlé rozpoznání nemoci. Čím kratší dobu se nechá nádor v těle růst, tím je menší pravděpodobnost, že se některé jeho buňky uvolní a rozšíří dál do těla.

Pro lidi s nízkým fototypem a zvýšenou citlivostí na UV záření by každodenní ochrana měla být přímo návykem. Zabrání akutnímu spálení pokožky a jejímu předčasnému stárnutí. Poslední výzkumy ukazují, že intenzivní sluneční záření má kromě škodlivých účinků UV záření za následek také dočasné snížení obranyschopnosti organismu.

Kojence do šesti měsíců bychom vůbec neměli vystavovat přímému záření, batolata do dvou let by měla být na sluníčku oblečena. Polední slunce je pro ně velmi škodlivé. Své starší děti by rodiče při pobytu u vody měli ochraňovat vysokým faktorem. Vhodné je i použití slunečních brýlí.

Opalovací prostředek volíme podle druhu činnosti a předpokládané doby pobytu na slunci. Čím déle chceme být vystaveni přímému slunci, tím vyšší ochranný faktor si vybereme. Krém natíráme v tenké vrstvě na suchou a čistou kůži 15 až 30 minut před sluněním. První vrstvu naneseme velice pečlivě, pak totéž učiníme ještě dvakrát. V letním období používáme krém s UV faktorem i při běžném pohybu venku.
Natíráme se každé dvě hodiny, protože i při normální aktivitě se může krém setřít. Při pocení například snadno steče s potem. Při koupání je vhodné používat voděodolné přípravky. Nesmíme zapomenout na „životnost“ ochranných přípravků. Pokud je skladujeme do 25°C, pohybuje se kolem dvou let. Pokud je necháme ne slunci, podléhají zkáze. Nevěřme také tomu, že o dobré ochraně opalovacího krému rozhoduje cena. Všechny opalovací přípravky se stejným číslem ochranného faktoru by při správném použití měly chránit stejně.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205