Kolik vám skutečně je?

Od jistého data v kalendáři se přestáváme těšit na oslavu našich narozenin a zvyšující se číslo našeho věku nám příliš radosti nepřináší. Nezbývá nám nic jiného, než přestat svůj věk řešit, anebo se spolehnout na takzvaný biologický věk. Řada z nás o biologickém věku ani neví. Přitom právě on určuje to, jak vypadáme, jak se cítíme, a v neposlední řadě i to, jakého skutečného věku a v jaké kondici se dožijeme.

Anti-aging je nový medicínský směr, který spojuje poznatky a výhody klasické západní medicíny se zkušenostmi medicíny východní. Obor vlastně vznikl jako odezva na stárnutí populace. Od klasického lékařství se anti-aging liší tím, že neléčí až nemoci a jejich následky, ale snaží se jim předcházet. Smyslem této vědecké medicíny je omlazování organismu navenek, ale zejména zevnitř.

Žádná novinka

S hodnotami chronologického a biologického věku se v medicíně proti stárnutí pracuje už poměrně dlouho. Před více než deseti lety byly používány testy, jimiž se měřil biologický věk jednotlivých orgánů – svalů, plic, střev nebo mozku. Na základě výsledků pak byla pacientům doporučena dietní opatření nebo doporučení pro fyzickou a duševní aktivitu, jejichž smyslem bylo povzbudit jednotlivé orgány, zlepšit jejich stav a funkci.
Biologický věk pak lze srovnat s tím chronologickým, což ale často přináší ne zrovna veselé poznatky. Často mívá čtyřicetiletý člověk mozek „padesátníka“ a plíce ještě starší, ale mohou se objevit rovněž mnohem povzbudivější závěry. Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až dvacet let, a to i u jednotlivých orgánů, protože, jak to bývá, vše souvisí se vším. Vzhled odráží zdraví a zdraví máme takové, jak se o sebe staráme.

„Čepička“ chromozomů

Za biologický věk zodpovídají takzvané telomery a jejich délka. S tímto poznatkem přišla jako první Elizabeth Blackburnová – konkrétně s informací o vztahu délky telomer a náchylností ke vzniku nemocí souvisejících se stářím a biologickým věkem. Jak telomery vypadají? Jsou to jakési „čepičky“, které se nacházejí na koncích našich chromozomů. Telomery se starají o stabilitu během procesu buněčného dělení a chrání naši DNA. V každém organismu probíhá dělení buněk, během něhož se kopírují informace, které jsou v naší DNA uložené. Jak se buňky dělí, dochází ke zkracování telomer, což se v určité míře odráží na našem zdraví i s tím, jak naše tělo stárne. Telomery neukazují, jak rychle nám ubíhá čas nebo kolik ho ještě máme, ale upozorňují na možné riziko onemocnění orgánů, což se promítá do našeho biologického věku.

Výzkumy přinášejí nové poznatky, jak telomery před poškozením chránit, a tak se objevila telomeráza. Jedná se o enzym, který chrání telomery a jejich délku před poškozením a zkracováním a opravuje chyby vzniklé během dělení i náhodné mutace. Problém je ale v tom, že tento enzym není stále aktivní. Aktivaci telomerázy dokáže spustit výtažek z rostlin čeledi astragalus, které jsou známé pod názvem kozinec a mají velké regenerační a léčivé vlastnosti, posilují obranyschopnost a kromě jiného dokážou aktivovat produkci telomerázy.

Měření věku

Biologický věk se měří prostřednictvím několika testů, které mapují stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu. Samozřejmostí je odběr krve a laboratorní měření délky telomer. Celý proces, jehož součástí je i vyšetření na potravinovou intoleranci, měření oxidativního stresu a testování mozkových neurotransmiterů, trvá asi čtyři hodiny. Na základě výsledků pak zájemce dostane stravovací plán a doporučení fyzické nebo duševní aktivity. Náš skutečný věk ovlivnit nemůžeme, ale ten biologický ano. Proto je dobře včas poznat své tělo a věnovat mu důkladnou preventivní péči.