registrace 3Q 2018

Trápí vás příznaky psychické krize?

Psychická krize bývá typickou součástí moderního věku. Uspěchaná doba, problémy v práci, přetíženost domácími starostmi vyvolávají stres, se kterým se čas od času potýká každý z nás. K příznakům psychické krize patří zejména projevy úzkosti, resp. strachu. Úzkost je chápána jako prožitek napětí bez zřetelného zdroje a je součástí běžného života, předpokládá se, že má do jisté míry i ochranný, resp. sebezáchovný účinek (chrání nás např. před příliš rizikovými aktivitami, v některých situacích, např. při výše zmíněném manickém stavu, může být hladina úzkosti prakticky nulová s nepříznivými důsledky pro pacienta).

Úzkost může být vystupňována až do akutního úzkostného stavu, např. do záchvatu tzv. panické úzkostis vegetativními a dalšími projevy (pocení, bušení srdce, stažené hrdlo, ztížené dýchání, strach z infarktu, ze smrti, ze zešílení apod.). Panická epizoda ovšem zpravidla nenavazuje na prodělané akutní trauma a spíše se vyskytuje jakoby bez příčiny, nenadále. Opakovaný výskyt těchto epizod může vést k rozvoji druhotných fobických příznaků, tzn. že pacient se např. začne obávat návštěvy míst, kde prodělal obdobný záchvat, bojí se zůstat sám, neboť by se mohl ocitnout bez pomoci atd.

První pomoc v případě epizody akutní úzkosti je dána především podpůrnou psychoterapií v podobě akceptace pacientových úzkostí a nabídnutí ochrany a podpory. Medikace, nejspíše rychle působícími anxiolytiky, by měla být vyhrazena ordinaci lékaře (pokud se nejedná o klienta, který je v lékařské péči a se svým terapeutem učinil dohodu o možném užití doporučené medikace v případě urgentní potřeby). Panická úzkost je zpravidla interpretována jako oživení raných dětských úzkostí, spojených s pocitem ohrožení v důsledku ztráty rodičovské ochrany (toto téma ožívá u pacientů v podobě nutnosti mít ochranu po ruce, tedy léky v kapse, mobilní telefon, kterým je možno okamžitě přivolat lékařskou pomoc atd.).

V dlouhodobější léčbě je vždy vhodné jednak vyloučit možné jiné například tělesné příčiny potíží (v úvahu připadá např. porucha funkce štítné žlázy ve smyslu jejího zvýšení, epizody vysokého krevního tlaku, např. při vzácném feochromocytomu, snížená hladina cukru v krvi, ale rovněž vliv stimulačně působících látek.Vzestup hladiny úzkosti může způsobit např. i větší dávka kofeinu). Dlouhodobější léčba by pak měla být vedena jak medikamentózně (zpravidla se používají léky, u kterých nebyl prokázán jejich návykový efekt. Doporučuje se léčba po dobu 9 až 12 měsíců), tak psychoterapeuticky (v úvahu připadá dlouhodobější odkrývající, analyticky orientovaná terapie, případně kognitivně-behaviorální terapie, která je zaměřena na práci se symptomy a jejich zvládáním).

Zdroj: Doktoronline

Autor: - pn -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205