registrace 3Q 2018

Je snadné být vegetariánem?

Lidé se stávají vegetariány z mnoha důvodů, většinou ze zdravotních důvodů, nebo z prostého soucitu se zvířaty, někdy také proto, že vegetariánství je součástí náboženských rituálů. Člověk také někdy podlehne módní vlně, aniž by si uvědomil, že svému zdraví může spíše uškodit než prospět, pokud by svému tělu nezajistil dostatečný přísun všech složek výživy.

Vegetariánství rozhodně není svázáno s moderní dobou. Ve druhé polovině dvacátého století si vegetariánství a veganství našly v západním světě řadu vyznavačů, západní svět „objevil“ bezmasou dietu jako součást vědomého hnutí za zdravější životní styl, ale historie vegetariánství je mnohem starší.

Ve východním Středomoří se první záznamy o vegetariánství jako o způsobu života objevily v déle matematika Pythagora ( 6.stol.př.n.l.). Pythagoras a jeho následovníci byli přesvědčeni, že tělo a mysl je nutno udržovat v rovnováze a že je třeba zachovávat přátelství ke všem druhům zvířat. Vegetariánství bylo praktikováno jako výraz laskavosti ke všem živým bytostem a také jako prostředek udržování rovnováhy mezi tělem a myslí. Vegetariánství bylo součástí filozofie, obhajovalo reinkarnaci duší a dosažení kosmické harmonie.

V Indii bylo vegetariánství praktikováno z důvodů etických a asketických. Provozovali ho zejména buddhisté, kteří odmítali zabíjet zvířata na jídlo. Brzy po nich následovali bráhmani, kteří toto pravidlo uplatňovali zejména na posvátné krávy. Monoteistická náboženství, jež vznikla na Západě, neměla s vegetariánstvím nic společného, ačkoliv zmínka o ráji ve Starém zákoně zaznamenává skutečnost, že první lidé nejedli maso a někteří Židé a první křesťané považovali požívání masa za kruté. Až teprve v 17. a 18. století bylo vegetariánství v Evropě prosazováno víc.

Opravdoví vegetariáni nejedí maso, ani ryby, ale mnozí z nich jedí živočišné produkty, jako jsou vejce, mléko a sýr. Vegani nejedí ani živočišné výrobky, takže jejich strava se skládá jen z potravin rostlinného původu. Přísní vyznavači této formy životního stylu dokonce nepoužívají ani takové výrobky, jakými je vlna, hedvábí nebo kůže.

Třetí skupinou – částečnými vegetariány – jsou lidé, kteří ze své stravy vyloučili všechno ( nebo skoro všechno ) maso, ale kteří jedí ryby.

Lidé se zajímají o částečné vegetariánství, protože chtějí dodržovat zdravý životní styl a dožít se vysokého věku v dobré zdravotní kondici, chtějí dobře vypadat a dodržují zásady vegetariánství alespoň několik dní v týdnu.

Stát se vegetariánem neznamená vyřešit všechny problémy výživy. Často se stává, že budoucí vegetarián prostě přejde od masa a ryb na vejce a sýry a také ořechy se stanou jednou z jeho nejdůležitějších potravin. Pravděpodobný nárůst počtu kalorií, množství tuku a tělesné váhy jsou opakem toho, v co doufal. Když změníte způsob stravování, vaše tělo se tomu musí přizpůsobit. Nemá rádo změny. Přizpůsobení trvá nějakou dobu. Měňte složení stravy krok za krokem a tělo bude mít čas se bez obtíží přeladit. Začněte s několika vegetariánskými jídly za týden, pak zaveďte dva až tři vegetariánské dny v týdnu, než začnete jíst vyloženě vegetariánskou stravu. Poučte se o skutečných vegetariánských receptech, stejně jako o jídlech z vajec a sýra. Indická kuchyně nabízí velký výběr výživných vegetariánských jídel – stejně jako thajská, malajská a čínská kuchyně.

Jestliže vyloučíme z jídelníčku maso, jak získáme bílkoviny jakožto jednu ze tří nejzákladnějších výživových složek nutných pro život? ( Ty další dvě jsou tuky a sacharidy, můžeme je běžně získat i při dodržování vegetariánství nebo veganství.)

Dostatek bílkovin nepředstavuje pro vegetariány žádný velký problém. Maso je bezpochyby nejlepším zdrojem bílkovin, stejně dobrá je však soja a hned za ní na druhém místě ořechy. V čem je tedy problém, když mohou vegetariáni a vevanu jíst soju a ořechy? Protein se skládá z chemických látek zvaných aminokyseliny, z nichž osm je nezbytně nutných pro zdraví. Potraviny, jako je maso, vejce,ryby, mléko, sýry a jogurt, které obsahují všechny tyto základní aminokyseliny ve správném poměru, jsou známé jako kompletní proteiny. Ty potraviny, které postrádají jednu nebo více aminokyselin, se nazývají nekompletní proteiny. Vegetariáni, kteří jedí také sýr, mléko a vejce, mají dostatečný přísun bílkovin, ale vegani by měli být opatrní. Musí dostat aminokyseliny z nějakých jiných zdrojů. To je možné pouze kombinací dvou nebo více nekompletních proteinů, což znamená, že jedna potravina musí obsahovat právě ty proteiny, které jiná postrádá. Kombinace luštěnin a obilnin, jako např. fazole s chlebem, dosahují hodnotu bílkovin masa.

Zatímco problém s nekompletními proteiny je možné řešit kombinováním potravin se správnými aminokyselinami ve správném poměru, existují další problémy, kterých by si měli být vegetariáni i vegani vědomi. Vegani by si měli zajistit přísun vitaminů B12, B2 a D. Vitamin B12 obsahují pouze potraviny živočišného původu a mikroorganismy, např. plísně. Vitamin B12 je nezbytný pro tvorbu červených krvinek, produkci energie a pro zdravý nervový systém. Mnoho veganů se rozhodne pro vitaminové tablety. Vegetariáni mají dostatečný přísun vitaminu B12 z vajec a mléka.

Vitamin B2, který je důležitý k obnově tkání, se nachází v listové zelenině, vitamin D si vyrábí tělo samo tím, že kůži vystavíme slunečním paprskům.

Minerální látky, které pravděpodobně budou vegetariánům a veganům nejvíce chybět, jsou železo a zinek.

Železo je důležité pro tvorbu červených krvinek a pomáhá imunitnímu systému těla při boji s infekcí. Nejbohatším zdrojem železa je červené maso, vnitřnosti. Potraviny bohaté na vlákninu, jako je zelenina, obilniny, obsahují i železo v podobě kyslíkatých sloučenin, které se však obtížně vstřebávají. Tělo přijímá železo nejlépe v kombinaci s potravinami bohatými na vitamin C, jako jsou pomeranče nebo jiné citrusové plody.

Zinek najdeme v mořských plodech, v hovězím mase, ale i v cereáliích a v některých druzích zelené zeleniny. Zinek je důležitý pro zdravý růst a vývoj, pro zdravé zuby a kosti, pro reprodukční orgány.

Vegetariánskou nebo veganskou dietu nemůžeme brát jako záruku zdraví. Některé studie, které toto tvrdí, mohou být zavádějící, dokládají např., že vegetariánské komunity jsou zdravější než ostatní populace, např. adventisté sedmého dne – dožívají se vyššího věku, méně často se u nich vyskytují zhoubné nádory a srdeční onemocnění. Avšak příslušníci této komunity žijí zcela odlišným způsobem života, jsou hluboce věřící, nekouří, nepijí alkohol, to vše je možná větším přínosem pro jejich zdraví než vegetariánská dieta.

Pestrá strava s množstvím zeleniny, ovoce a obilnin je prospěšná zdraví, ať už obsahuje maso a ryby nebo ne. Odborníci neustále vedou debaty o tom, jaká strava je pro naši výživu ta nejzdravější. Strava by měla být správně vyvážená tak, aby osahovala všechny prvky důležité pro zdravý fyzický i duševní vývoj.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205