Jak vzniká nadváha a obezita

Na vzniku nadváhy nebo obezity se může podílet celá řada faktorů. 

Často jsou to nesprávné stravovací návyky, případně některé psychologické aspekty, jako je stravování ve stresu. Obezita může souviset rovněž s některými onemocněními (např. s poruchami štítné žlázy) a genetickými faktory.

Genetické příčiny však nejsou považovány za jediný, ba ve většině případů ani hlavní, spouštěč obezity. Nadváha vzniká zkrátka tím, že tělo dostává více energie, než kolik jí spotřebuje. Jelikož tělesná aktivita je jedním z hlavních způsobů, jakými tělo energii vydává, zásadní roli při vzniku nadváhy hraje také nedostatek pohybu.

Co je nadváha, co je obezita?

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) má nadváhu člověk, jehož index tělesné hmotnosti (BMI) přesahuje hodnotu 25 kg/m². Při hodnotě BMI přesahující 30 kg/m² pak hovoříme o obezitě.

Užitečnost samotného BMI pro posouzení individuálního zdravotního rizika nadváhy je však omezená, protože tento index vypovídá jen málo o rozložení a procentu tělesného tuku. Například velmi svalnatí lidé budou mít vyšší BMI, než by podle WHO odpovídalo normální váze, ačkoli se u nich u nadváze v klasickém slova smyslu mluvit nedá. Bližší informace najdete v článku Index tělesné hmotnosti (BMI).

Jaké může být rozložení tělesného tuku?

S rostoucí tělesnou hmotností se tuk u různých lidí může hromadit na odlišných místech. U některých se ukládá především na stehnech, u jiných spíše v oblasti břicha. Rozlišujeme tak dva hlavní typy rozložení tělesného tuku, resp. obezity: gynoidní (typ hruška) a androidní (typ jablko).

Gynoidní obezita (typ hruška) 

Gynoidní obezita se častěji vyskytuje u žen a vyznačuje se hromaděním tuku v zejména oblasti boků, stehen a hýždí. Ačkoli tento typ ukládání tuku je pro zdraví méně nebezpečný než androidní typ (viz níže), v každém případě je lepší usilovat o udržení tělesné hmotnosti v normálním rozmezí. Gynoidní rozložení tuku je sice typické pro ženy, ale může se vyskytovat i u mužů.

Androidní obezita (typ jablko) 

Androidní obezita neboli abdominální obezita je častěji pozorována u mužů a vyznačuje se hromaděním tuku ve středu těla, tedy v oblasti břicha. Tělesný tuk se neukládá jen přímo pod kůží (podkožní tuk), ale i kolem orgánů, které se nacházejí uvnitř břicha (viscerální tuk). Androidní rozložení tělesného tuku je spojeno se zvýšeným rizikem souběžných a přidružených onemocnění (např. kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku či diabetu mellitu 2. typu).

Při ukládání tuku v oblasti břicha hrozí zvýšené riziko vzniku těchto onemocnění i v případě, že celkový BMI se nachází v normálním rozmezí. Androidní rozložení tuku je sice typické pro muže, ale může se vyskytovat i u žen. 

Poměr obvodu pasu a boků (WHR), obvod pasu (WC)

Poměr obvodu pasu a boků (WHR) umožňuje posoudit individuální riziko, které je spojeno s rozložením tělesného tuku. WHR lze jednoduše spočítat tak, že změříme obvod pasu i obvod boků, a tyto hodnoty spolu vydělíme:

Například u člověka s obvodem pasu 76 cm a obvodem boků 97 cm se WHR vypočítá následovně:

WHR = 76 cm / 97 cm = 0,78

Typické rozložení tuku u mužů vede ke spíše vyšším hodnotám WHR, zatímco u žen bývají tyto hodnoty o něco nižší. Pokud je však hodnota WHR vyšší než 0,9 (u mužů) nebo 0,85 (u žen), lze předpokládat zvýšené riziko rozvoje dalších onemocnění.

Jaké jsou příčiny nadváhy a obezity?

Nadváha (a později obezita) vzniká, když příjem energie dlouhodobě převyšuje její výdej, což je odborně označováno jako pozitivní energetická bilance. 

Nerovnováha mezi příjmem energie a jejím výdejem vede k hromadění energie ve formě tuku, a tím k nárůstu hmotnosti. Tuto energetickou bilanci ovlivňuje mnoho biologických, psychosociálních a environmentálních faktorů, jako jsou například:

• životní styl (např. nedostatek pohybu, špatné stravování),
• genetické příčiny,
• neustálá snadná dostupnost potravin,
• nedostatek spánku,
• chronický stres,
• depresivní onemocnění,
• poruchy příjmu potravy (například záchvatovité přejídání, syndrom nočního přejídání),
• hormonální poruchy (např. hypotyreóza, Cushingův syndrom),
• užívání některých léků (např. antidepresiv, neuroleptik, antiepileptik, antidiabetik),
• těhotenství,
• nadváha nebo obezita v dětství.

Jaké může mít nadváha či obezita následky?

Souvislost mezi obezitou a zdravím je ovlivněna mnoha faktory, jako jsou věk, pohlaví, genetická predispozice, přítomnost jiného onemocnění apod.

Samotná nadváha nemusí vždy představovat zdravotní riziko. BMI 25 až 30 je sice definováno jako nadváha, avšak studie ukazují, že BMI v tomto rozsahu nemá na délku života zásadní vliv (pokud se současně nevyskytují jiná závažná onemocnění, jako je například cukrovka).

Riziko vzniku souběžných a přidružených onemocnění je tím vyšší, čím výraznější je nadváha (nebo obezita) a čím déle tento stav trvá. Je nesporné, že obezita (tj. BMI > 30) má negativní dopad na celkové zdraví a i na délku života. Zejména u obézních lidí je proto úbytek na váze ze zdravotního hlediska velmi prospěšný.

Obezita je rizikovým faktorem pro:

• diabetes mellitus 2. typu,
• poruchy metabolismu lipidů (např. hypertriglyceridemie, hypercholesterolemie),
• steatózu jater,
• refluxní chorobu jícnu (pálení žáhy),
• onemocnění žlučníku,
• aterosklerózu, následně kardiovaskulární onemocnění a infarkt myokardu,
• vysoký krevní tlak, 
• syndrom spánkové apnoe,
• dnu a žlučové kameny, 
• onemocnění kloubů – např. koxartrózu (artrózu kyčle) nebo gonartrózu (artrózu kolene),
• astma,
• hormonální poruchy (u žen např. syndrom polycystických ovarií, komplikace během těhotenství; u mužů např. sníženou plodnost).

Obezita je považována za rizikový faktor i pro vznik některých typů zhoubných nádorů, jako jsou zejména rakovina prsu, tlustého střeva, dělohy a ledvin.

Celý článek najdete zde 

Článek byl připraven ve spolupráci s nzip.cz/

Zveřejněno 21. 9. 2026