Klimatizace uleví, ale může i škodit

Ne vždy představuje klimatizace jen výhody. Může dokonce škodit zdraví, hlavně když není kvalitní, dobře nastavená nebo ji nepoužíváme správně. Málokdo totiž dodržuje doporučení lékařů, podle kterých by rozdíl mezi venkovní teplotou a vzduchem v klimatizované místnosti měl být maximálně sedm stupňů.

Klimatizace nám poskytuje určitý komfort, který nám doma, na pracovišti nebo v autě umožňuje, bychom se cítili příjemně i v parném létě.

Horko totiž velmi zatěžuje organismus. Tělo na něj reaguje zrychlením krevního oběhu, zvýšením tlaku a pocením. Potem člověk ztratí až litr vody za den, krev houstne a to je pro organismus nebezpečné. Srdce musí k zachování krevního oběhu vynaložit větší množství energie, které se pak nedostává pro výkon duševních funkcí. Horko také snižuje soustředění a schopnost přesně vnímat, zpomaluje rozhodování a reakce. I to jsou důvody, pro které je čím dál více interiérů a automobilů vybaveno klimatizací.

Dobře nastavená klimatizace by měla zajistit zhruba o pět stupňů nižší teplotu, než je venku. Pak je pobyt v místnosti nebo v autě příjemný. Pokud ale proudí z klimatizace příliš studený vzduch, lidé nachladnou a postihnou je letní angíny.

Problémy místo osvěžení může způsobit i větrák, který žene vzduch přímo na člověka. Vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí. Některým lidem vadí i to, že klimatizace a větráky hučí a že si v klimatizované místnosti nemohou otevřít okno.

Správné nastavení

I když je teplota kolem dvaceti stupňů ideální pokojovou teplotou, v letních měsících to neplatí. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35°C, pak by na termostatu mělo být nastaveno maximálně 29. Ve skutečnosti by teplota měla být ještě o dva nebo tři stupně vyšší. To proto aby organismus neutrpěl šok v důsledku příliš velkých tepelných rozdílů. Nejcitlivější jsou v tomto ohledu děti a starší lidé.

Pokud je klimatizace nastavena na příliš nízkou teplotu, měl by člověk, než se vydá z chladné kanceláře do horkých ulic, chvíli setrvat na neklimatizované chodbě a napít se minerálky. Předejde tak teplotnímu šoku.

Cestujete-li autem, nikdy si nenastavujte klimatizaci na maximum. Pokud venku panují horka, může u vás při vystupování nastat dokonce kolaps oběhového systému.

Pro použití klimatizace v autě platí dokonce přísnější pravidla než pro tu domácí. Maximální rozdíl mezi teplotou ve voze a mimo něj by v žádném případě neměl překračovat šest stupňů, radí lékaři. Jen když víme, že ve voze bez přestávek strávíme třeba několik hodin, můžeme rozdíl teplot o něco zvýšit. Teplota ve voze by však nikdy neměla klesat pod 21 stupňů. Několik desítek minut před plánovaným ukončením jízdy je potřeba začít s postupným srovnáváním teploty uvnitř auta s okolím.

Vlhkost vzduchu

Klimatizace nám však nezajistí příliv čerstvého vzduchu, zejména v horkých dnech. Možná jste si také všimli, že v klimatizovaných prostorách člověk nemá takovou žízeň jako při pobytu na slunci. A protože samotná klimatizační jednotka často také vysušuje vzduch, je potřeba pamatovat na pitný režim, ale pokud možno i zvlhčovat místnost. Ideální k tomu jsou dobře zalité květiny nebo malá fontánka. Některé moderní přístroje už mají zvlhčovače, a dokonce i vysoušeče vzduchu v sobě zabudovány.

Ideální vlhkost v místnosti by se měla pohybovat mezi čtyřiceti až padesáti procenty. Když je vlhkost stoprocentní, je vzduch vodní párou zcela nasycen. Vysoké hodnoty samozřejmě naměříme za deště, nebo když je venku sníh. V přetopených místnostech vlhkost vzduchu prudce klesá. Již hranice pod čtyřicet procent se považuje za zdraví nebezpečnou. V panelákových bytech, kde si lidé sami nemohou regulovat topení, se mnohdy vlhkost pohybuje i pod dvaceti procenty. Ani vyšší vlhkost vzduchu není žádnou výhrou. Je ideální pro množení roztočů, plísní a dalších mikroorganismů, které způsobují infekce.

Odborníci považují za nejkvalitnější parní zvlhčovače vzduchu. Voda se v nich nejprve zahřeje na bod varu a pak se odpařuje. V takto upravené vodě se spolehlivě zničí všechny choroboplodné zárodky. Některé dražší zvlhčovače jsou vybaveny vlhkoměrem. Když vlhkost dosáhne požadované hodnoty, automaticky se vypnou. Některé zvlhčovače čistí i vzduch.

Oblíbenými zvlhčovači jsou pokojové květiny, různé fontánky nebo akvária. Pro zdravého člověka nepředstavují žádné riziko, ale alergikům se nedoporučují. Ne každá rostlina má schopnost zvlhčovat vzduch. Na kaktusy, sukulenty a další suchomilné rostliny zapomeňte. Vybírejte mezi druhy, které mají velké listy a spotřebují hodně vody. Ale ani tak ještě nemáte vyhráno. Některé rostliny se totiž suchému vzduchu brání tak, že zcela uzavřou listy, ve kterých si uchovávají vláhu.

„Klimatizační" potíže

Ze všeho nejčastěji můžete v klimatizovaných prostorech ochraptět nebo cítit škrábání v krku. Nízká teplota totiž ochromí pohyb řasinkového epitelu dolních dýchacích cest. V oblasti hrtanu a hlasivek se začne hromadit hlen a člověk po čase ochraptí. V létě tyto potíže vyvolá teplotní šok, který organismu způsobíte, když z klimatizovaných prostor vyjdete na ulici.

Dalšími častými potížemi jsou rýma nebo katar horních cest dýchacích. Mohou je doprovázet bolesti hlavy, únava a problémy s koncentrací.

Odborníci se domnívají, že v některých případech může být klimatizace i příčinou rozvoje alergie. To proto, že v uzavřeném okruhu cirkulují kromě bakterií i prach, roztoči nebo plísně. Ale i s těmito zdravotními potížemi si dnes dokáže klimatizace poradit. Pro alergiky nabízejí výrobci produkty s filtry, na nichž se zachytávají miniaturní částice mechanického charakteru. Speciální plazmové filtry zvládnou zastavit i bakterie nebo částečky plísní. Nepříjemné pachy ve vzduchu dokáží chemickou reakcí zlikvidovat ionizátory. Ionizátor obohacuje vzduch o biologicky příznivé lehké záporné ionty. Nezdravý vzduch v našich bytech mívá obvykle více iontů s kladným nábojem. Záporné je nutné dodávat zejména proto, že likvidují prach a pach.

Odborníci ale přesto radí, aby se lidé s alergií na plísně či roztoče vyhýbali delšímu pobytu v malých klimatizovaných prostorech.

Správný výběr

Ty nejlepší klimatizace kromě chlazení umožňují i větrání, vytápění, zvlhčování a odvlhčování, ale také filtraci nebo čištění vzduchu. Při výběru klimatizace je důležité vycházet z toho, jak veliké prostory chceme klimatizovat a jak výkonné zařízení budeme k tomu potřebovat.. Kromě velikosti prostoru rozhoduje i počet oken, jejich kvalita nebo orientace místnosti. Není tedy zrovna jednoduché spočítat si, jak výkonnou klimatizaci budete potřebovat.