Bolesti zad

Prvotní příčina bolestí zad je stará jako lidstvo samo. Tkví v tom, že se člověk jako jediný napřímil. S napřímením na zadní se dostavily nové, náročnější požadavky na stabilitu i funkci páteře. Poměrně rychle se změnil její tvar z obloukovitého na dvakrát esovitě prohnutý. Dnešní časté a obtížně léčitelné bolesti zad jsou právě daní za tuto rychlou změnu. Nejchoulostivějším místem páteře se stala ploténka mezi posledním bederním a prvním křížovým obratlem - celá váha horní poloviny těla zde působí na plošku o velikosti mince.

Důvodem obtíží je náš životní styl: čím dál víc času trávíme vsedě a málo se hýbeme. Pohyb, při němž obě poloviny těla zatěžujeme nesouměrně, jako například při tenisu, je stejně jako dlouhé sezení pro záda pohromou. Za valnou část potíží může špatné držení těla v sedu i vestoje a ochablé svalstvo břicha, které páteři nedokáže poskytnout dostatečnou oporu.

Záda nejsou jen páteř

V souvislosti s bolestí zad většinu z nás napadne páteř. Nesmíme však zapomenout, že na zádech máme vazy, klouby, svaly, obaly svalů, kůži, podkoží, nervy. To vše je propojeno vzájemnou vazbou. A navíc, pod tím vším jsou vnitřní orgány. Bolest těchto orgánů se může promítat do zad. Bolesti zad se objevují při celé řadě onemocnění - gynekologickými či cévními problémy počínaje a onkologickým nálezem konče. Příčinou bolesti bývají také získané nebo vrozené změny na páteři: chybné držení těla, kulatá záda, následky úrazů a rovněž opotřebení meziobratlových plotének, jejich výhřez či dokonce rozpad.

Existují tzv. pohybové stereotypy, které jsou individuální. Některé lidi poznáme podle chůze. Každý z nás nějak sedí, chodí, běží. Tyto stereotypy si budujeme od dětství, s některými se snad již rodíme, protože pohyb vychází z mozku. A někomu mozek nedává ideální pokyn na pohyb. Určitým pohybem můžeme sval chronicky přetížit. A po čase vznikne bolest. V této chvíli je už těžké měnit zažitý stereotyp. Rozhodně to nejde rychle.

Páteř tvoří pohybovou oporu trupu, skládá se z obratlů. Každý obratel má tělo, oblouk a výběžky čili trny. Mezi jednotlivými obratli jsou ploténky. Ploténky tlumí nárazy, obsahují vodu a uvnitř mají jádro, které se někdy při výhřezu ploténky vysune ven. Obratlové oblouky tvoří trubici, kudy prochází mícha. Z míchy vycházejí nervové kořeny a větví se do periferních nervů. Páteř musí zajistit oporu a pružnost a zároveň chránit míchu a nervy.

Svaly

Bolesti zad mají velké množství příčin, které se navíc často navzájem překrývají. Nejčastější bývá nerovnováha svalstva, které páteř obklopuje, podpírá a chrání. Léčba těchto problémů patří především do rukou rehabilitačních lékařů.

Svaly jsou důležité jak pro oporu, tak pro pohyb. Nepracují prakticky nikdy samostatně, jsou propojeny. Navíc některé pracují při určitých pohybech proti sobě, jako antagonisté. To znamená, že jeden se uvolní, jiný smrští, natáhne. Velmi významné pro oporu je spojení pánevních  svalů a zádových, svalů břišních a dolních končetin. Pokud máme ochablé svaly břicha či pánevního dna, pokud nestojíme pevně na nohou, ať proto, že jsou ploché, nebo z nějakého důvodu hodně oslabené, napínají se zádové svaly při všech pohybech nadměrně, až se dostanou do stavu setrvalého napětí.

Základem pro posouzení stavu pacienta je podrobné vyšetření stoje, chůze i dalších funkcí, odhalení svalové nerovnováhy, ošetření speciálními technikami a následný návrh a instruktáž správných cvičení.

Akutní a chronická bolest

Bolesti zad mohou být náhlé (akutní) nebo dlouhodobé (chronické). Jako akutní jsou označovány všechny případy, kdy bolesti netrvají déle než tři měsíce. O chronické bolesti zad se mluví tehdy, trvá-li déle než tři měsíce nebo dostaví-li se akutní bolest nejméně dvakrát za rok.

Akutní bolesti kdekoli mají skoro vždy jasnou příčinu. Prudká nečekaná neobvyklá bolest v kterékoli části zad, která není pouhým bodnutím při špatném protažení zad nebo končetiny, je vždy důvodem navštívit lékaře. Mechanická bolest se váže většinou na pohyb nebo naopak nemožnost pohybu - setrvávání v jedné poloze. Při chronické bolesti jsou prakticky vždy nějak postižena vyšší centra v mozku - talamus, somatosenzorická kůra, limbický systém a kůra předního laloku mozkového. Za normálních okolností právě tudy probíhá a je zpracován signál o bolesti.

Revmatický typ bolesti je charakterizován noční nebo ranní bolestí. Budí nemocného brzy ráno, nutí ho vstávat z postele. Často se k ní časem mohou přidat bolesti jiných kloubů, únava.Takový typ bolesti souvisí s revmatickým onemocněním a na její zvládnutí nestačí pouze rehabilitační metody.

Co nás bolí nejčastěji

Bolest v zádech může být organická - čili má hmatatelnou příčinu, nebo funkční, nemůžeme ji vidět ani objevit na rentgenovém snímku či díky jiné zobrazovací metodě. Organickou příčinou jsou záněty, nádory, změny z opotřebování - ty se objevují již po třicátém roce života, mohou se tvořit výrůstky, které zužují prostory, kudy jdou nervy. Mezi kloubními ploškami mohou být podobné artrotické změny jako na jiných kloubech. Záněty jsou charakterizovány obvyklým revmatickým typem bolesti. Infekční záněty v oblasti páteře jsou málo časté, častější jsou například po otevřených úrazech či operacích. Nádory v samotné páteři tvoří jen velmi zanedbatelnou část příčiny bolestí. Nádor bolí obvykle dost pozdě. Navíc většina nádorů v oblasti míchy a mozku jsou metastázy z jiných nádorů.

Ploténky začínají degenerovat již od patnácti let. Po padesátce trápí bolesti zad každého druhého člověka a po šedesátce postihují 90% lidí. Někdy se bolest zad dostavuje i v důsledku obtíží, které mají k páteři zdánlivě daleko. Patří mezi ně vady nohou a ochablé svalstvo zad a břicha. Jako další příčina se uvádí trvalý stres a deprese, přestože odpověď na otázku, jak záda souvisejí s naší psychikou, lékaři zatím neznají. Bolestmi zad se mohou projevovat onemocnění  žlučníku, ledvin, slinivky břišní, gynekologických orgánů apod. Další skupina možných potíží souvisí již s uvedenými degenerativními změnami - opotřebením plotének, vznikem výrůstků z obratlů, osteoporózou čili odvápněním kostí, artrózou, artritidou, Bechtěrevovou nemocí.

Zvláštní skupinu tvoří osteoporotické zlomeniny obratlů. Nedostatek vápníku a řídnutí kostí je důsledkem věku, výživy, hormonálních změn, může být vyvoláno i užíváním některých léků. Častěji jsou ohroženy starší štíhlé ženy. Osteoporóza sama o sobě nebolí. Může však docházet ke zlomeninám obratlů, které neunesou váhu  a při velmi malém tlaku (prudký pohyb, pád) se sesunují.

Výhřez ploténky

Bolesti zad mají většinou svůj původ mezi obratli, kde se nacházejí „tlumiče nárazů" zvané ploténky. Tvoří je obal z pružných vláken a náplň podobná gelu. S přibývajícími lety se ploténky ztenčují, přestávají být pružné a špatně se regenerují. Tlak, kterému jsou ploténky vystaveny, závisí na poloze těla - při ležení na zádech je to asi 25 kg, při stání už čtyřnásobek. Zvedáme-li v předklonu předmět vážící 50 kg, zatěžujeme svou páteř silou 700 kg.

Více než celkové zatížení ale ploténkám škodí dlouhodobé chybné držení těla. Sedíme-li zhrouceně s ohnutou páteří , ploténka se mezi obratli nerovnoměrně stlačuje, deformuje a může dojít k jejímu roztržení, přičemž z ploténky vyhřezne část měkkého rosolovitého jádra. Stlačení obnažených nervových vláken je příčinou bolestí. Vyhřeznutá ploténka může také zapříčinit uskřinují nervu, který v její blízkosti probíhá. Při podráždění sedacího nervu, který prochází křížovou částí páteře, vystřeluje bolest po vnější straně stehna až do chodidla.

Výhřez ploténky je vlastně výhřezem jejího jádra. Dojde k němu obvykle postupně. Stačí neopatrný pohyb nebo náraz. Výhřez však nemusí znamenat bolest a už vůbec ne nutnost operace. Mnoho zdravých lidí bez bolestí má výhřezy, které netlačí na nerv a nezpůsobují obtíže. Výhřez ploténky představuje problém, když tlačí na nervový kmen. Bolest je typická vystřelováním po dráze nervů či spíše kořenů. Protože víme, kam se jednotlivé kořeny větví, můžeme podle toho, zda bolest vystřeluje do přední, zadní či zevní strany nohy, určit, o jaký útlak se jedná. Útlak se však může dotknout pohybové části a končetina může oslabit - například přepadá špičkou dolů. V takovém případě navštívíme neurologa a při pohybovém postižení ruky či nohy, pokud se nedaří zlepšení infuzemi, léky a rehabilitací, navrhuje lékař operaci. Při bolestech bez pohybového postižení existuje řada možností - léčba analgetiky, infuze, obstřiky. Nezbytným způsobem léčby bolestí zad však zůstává rehabilitace.

Skolióza

Samostatnou kapitolou je skolióza, vybočení páteře do  strany, která může být jak vrozená, tak získaná například špatným držením těla. Léčí se většinou na ambulantních rehabilitačních odděleních odborně vedeným léčebným tělocvikem a cvičením doma, v závažnějších případech pak buď nošením korzetu a vyrovnávacími aktivitami, nebo operací.

Vrozená dispozice ke skolióze se začíná projevovat u dětí již v předškolním věku, v závislosti na typu vady, a stupňuje se ve fázích růstového spurtu. Tento výraz náleží růstové akceleraci - zrychlení - před dosažením kostní dospělosti. U dívek je to kolem 12.-13. roku věku a u chlapců asi o rok později. U dívek je tento čas hodně ovlivněn nástupem menstruace. Nejcitlivější období pro vývoj deformity u dívek je doba těsně před objevením se měsíčků a první rok pravidelné menstruace. Skolióza se od vadného držení těla liší tím, že je pevná. Neustupuje podložením končetin, neustupuje zevnímu tlaku - například při použití korzetu. Skoliózu nelze zlepšit žádným neoperačním postupem. Léčebným úsilím, zahrnujícím zevní oporu, a cvičením lze dosáhnout jen zpomalení nebo zastavení progrese, neboli zhoršování křivky.

Rehabilitace

Rehabilitační léčba zahrnuje řadu metod. Odborný lékař doporučí rehabilitační plán. Skoro vždy začíná s individuální terapií, později skupinovou. Tělesná výchova je nejdůležitější z celé léčby. Základem je, aby se svalové skupiny vzájemně vyrovnaly. Abychom posílili svaly slabé a uvolnili svaly napjaté. Důležitým faktorem je dýchání. Cvičení musí být pravidelné - cvičit musíme denně, několik měsíců.

Při silných bolestech a velkém svalovém napětí samotné cvičení nestačí. Fyzioterapeut uvolní jednotlivé klouby, protáhne svaly. Reflexně různým způsobem ovlivní celý pohybový systém. Některé techniky trochu bolí, ale jsou účinné. Fyzioterapeuti vás také naučí, jak správně sedět, vstávat z postele, jak se ohýbat, nosit břemena. Důležité je správné sezení u počítače. Nebo práce v domácnosti - práce v mírném předklonu přetěžují záda mnohem víc než vzpřímené držení nebo hluboký předklon.

Možnosti léčby

Fyzikální terapii doporučí lékař a pojišťovny ji na předpis lékaře většinou hradí. Téměř všechny metody fyzikální terapie jsou zakázané u těhotných žen, lidí s kardiostimulátorem, lidí onkologicky nemocných, při horečkách.

Nejznámější je asi léčba teplem - léčba používaná v lázních (rašelina, peloidy). Tyto přírodní látky uchovávají teplo a postupně ho uvolňují, a to lépe než zahřívací láhve. Léčba chladem je založena na podobném principu. Používá se léčení ledem, studenou vodou či studeným vzduchem. Chlad se využívá u akutních stavů. Někdy se teplo a chlad kombinují.

Léčba elektrickými proudy má velkou tradici. Proudy se používají jak k uvolnění svalů, tak k jejich stimulaci. Ultrazvuk působí mikromasáž tkání, jeho působením vzniká teplo. Nemůže se však používat u všech lidí a na všech místech - rozhodně ne přímo na nervovou tkáň.

Lázeňská léčba (balneoterapie) zahrnuje užití všech možných metod. Mnoho lázní využívá také léčivé bahno, radioaktivitu. Význam lázní však spočívá v tom, že všechny procedury a příznivé klima působí minimálně 3 týdny.

Alternativních metod k léčení bolesti zad je mnoho. V našich podmínkách je nejznámější akupunktura. Používá k léčení speciální body na povrchu lidského těla, ovlivňuje tok energie v tzv.drahách, které tyto body spojují. Čínská metoda léčí jehlami, tlakem prstů, zahříváním, masážemi. V naší republice je uznána jako léčebná metoda, pojišťovny ji však nehradí.

Sezení

Člověk není stvořen pro sezení, přesto mnozí lidé prosedí velkou část dne. Židle by měla mít takovou výšku, aby se obě naše nohy dotýkaly celými chodidly podlahy, stůl by měl být v takové výšce, abychom se nad ním nemuseli hrbit. Správná pracovní židle by měla mít výškově nastavitelný sedák, nastavitelný sklon sedáku a nastavitelnou výškou opěráku, který navíc může reagovat na pohyby těla. Po hodině práce je vždy dobré udělat přestávku a protáhnout se.

Při psaní na klávesnici v dlouhodobém mírném předpažení krčíme ramena, což vede k přetěžování horních partií trapézového svalu a k zatuhnutí celé šíje. Ve snaze lépe vidět na monitor často zakláníme hlavu a vysouváme bradu směrem vpřed. Při práci s myší navíc dochází k rotaci trupu a vysunutí ramene pracující paže vzhůru a vpřed.

Při řízení auta se záda v měkkém sedadle zabořují hluboko do opěradla. Hrudní páteř se zakulacuje a ohnutí se šíří i na bederní část páteře. Při nahrbení trupu během pasivního sedu se malé otřesy a vibrace snadno přenášejí na páteř, hlavu a ostatní části těla. Držení volantu a řazení přetěžuje horní partie trapézového svalu. Strnulá poloha hlavy přetěžuje svaly šíje, které pak tuhnou. Při výběru vozu se ptejte na anatomicky tvarované sedadlo s možností opěrky beder. Variantou jsou klíny a fixovatelné bederní opěrky, které vám doporučí ve větších rehabilitačních zařízeních.

Zvedání břemen

Snažíme-li se něco těžkého zvednout, míváme obvykle propnutá kolena a rovná záda, v bederní části dokonce často prohnutá. Trpí přitom hlavně kolena, kyčle, kříž a bedra, dále se přetěžují horní partie svalu trapézového, což se přenáší i na krční páteř. Se zvyšující se hmotností břemene roste i pákové působení na oblast kříže a beder. Těžké předměty bychom měli zdvihat ve dvou a více osobách. Pokud jste na to sami, zhluboka se nadechněte, přidřepněte k břemenu a uchopte ho. S dlouhým výdechem zpevněte břišní stěnu a srovnejte záda do roviny a přibližně kolmo k zemi. Poté se s pomocí svalů na nohách zvedejte z podřepu tak, abyste co nejdříve šetřili záda a co nejvíc využívali zádových svalů.

S kabelkami opatrně. Jednostranná zátěž se projeví hlavně v bočním vychýlení převážně hrudní páteře (skolióza), dále ve změně postavení ramen - jedno z nich je níže a předsunuté vpřed. Mnohdy jsou nestejnoměrně zatěžovány svaly nazývané vzpřimovače trupu, které potom více zbytní na jedné straně, což se projeví mohutným valem podél páteře.

Stres a strava

Psychické rozpoložení člověka se vždy odráží v jeho držení těla. Dlouhodobý stres vyvolává nepřirozené postavení páteře a napětí  různých svalů v jejím okolí. Psychické napětí, naše vnímání bolesti, nám stále bolest vrací. Kromě fyzických prostředků je třeba změnit i naše vnitřní napětí. Pro někoho stačí najít vhodný sport. Kromě zlepšení kondice se vyplavují endorfiny, látky, které v nás vzbuzují  příjemné pocity a tlumí bolest. Proto léčebná tělesná aktivita má být vhodně doplněna aerobní aktivitou - rychlou chůzí, jízdou na kole, tancem. Běh není příliš vhodný, protože zatěžuje klouby. Někdy je psychický problém tak silný, že je vhodné poradit se s psychologem. U dlouho trvajících bolestí se to vyplatí. Někdy s jeho pomocí odhalíme problém, o kterém již nevíme, ale on se nám vrací ve formě chronické nemoci.

Pozor na průvan! Ofouknutí studeným vzduchem může způsobit změny stavů ve vašich svalech a následně v obratlích páteře. Bolest zad si lze přivodit ofouknutím v autě i pobytem v klimatizované místnosti.

Někdy se stává, že ortopedi zůstávají bezradní. Vyšetření žádný nález neodhalí, problémy se zády však přetrvávají. Mnoho lékařů se shoduje v tom, že možným důvodem potíží může být i nevhodný jídelníček. Mají na mysli zejména nadbytek masa, vajec a častou konzumaci rychlého občerstvení. Právě tyto potraviny společně s častým pitím alkoholu a kávy způsobují nežádoucí překyselení organismu, kdy se ve vazivech ukládají kyselé produkty látkové výměny. K navození správného vnitřního prostředí je nutné vypít denně alespoň litr minerální vody, která by neměla být perlivá. Kvůli různému složení je nutné jednotlivé druhy minerálních vod střídat. Do jídelníčku zařaďte více ovoce a zeleniny a zároveň omezte solení a slazení.