Výživa dítěte do jednoho roku

Péče o dítě do jednoho roku je nesmírně náročná. V tomto období se dítě nejrychleji vyvíjí a je nejchoulostivější na nepříznivé vlivy. Je to také období, ve kterém dítě získává základ, který je rozhodující pro dobrý zdravotní stav v následujících letech. Nesprávně volená životospráva nebo nedostačující životospráva zvyšuje nemocnost dítěte a negativně ovlivňuje i jeho psychiku. Ve výživě kojenců rozlišujeme tři nejčastější způsoby:

• Dítě je v prvních měsících kojeno.
• Dítě je kojeno, ale potřebuje příkrm s ohledem na nedostatek mléka u matky.
• Dítě pije pouze umělou výživu.

Minimálně by dítě mělo být kojeno do 4. měsíce života, v pokud je to možné, tak do 6. měsíce života. V případě, že matka nemůže své dítě plně kojit, má být dítě přikrmováno vhodným umělým mlékem.

Jaké je přínos kojení?

Mateřské mléko je pro dítě tou nejpřirozenější potravou a je naprosto bez mikrobů. Je také důležitou ochranou proti infekcím, především v trávicím traktu (lymfocyty, makrofágy, imunoglobuliny, lysozym atd.) U kojených dětí je menší riziko alergických reakcí a má také svůj psychologický význam, protože se vytváří vazba mezi matkou a dítětem.

Produkce mléka

Produkci mléka ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejdůležitější z nich patří vrozená dobrá schopnost produkce mléka, výživa matky, četnost sání dítěte, úmysl kojit, dobré psychické ladění matky. V rámci výživy matky není ani tak důležitá kvantita jako kvalita jednotlivých živin, a to především minerálů a vitaminů. Pro kojení je také důležitý klid a hlavně psychická pohoda matky. Větší stresové situace snižují produkci mléka a mohou vést dokonce k zastavení produkce mléka. Nejkritičtější období na začátku kojení, kdy se produkce mléka rozbíhá. Schopnost mléčných žláz produkovat mléko se vyvíjí pozvolna. Na vývoj mléčných žláz působí hormony estrogeny, progesteron, glukokortikoidy, somatropin a především prolaktnin. Produkce prolaktinu je stimulována sáním dítěte. Pravidelné sání a vyprazdňování  prsu je tvorbu mléka to nejlepší, a proto by dítě mělo být přiloženo k prsu co nejdříve. V prvních týdnech se produkce mléka zvěšuje postupně.

Strava kojících maminek

Složení mateřského mléka je také částečně ovlivňováno výživou matky a z toho důvodu by strava měla být co nejkvalitnější a měla by být tvořena přirozenými nerafinovanými potravinami spolu s  velkým podílem rostlinných potravin, mléčných produktů a minerálních látek (zejména hořčíku, vápníku, zinku a železa). Kojící matka by neměla přibírat na hmotnosti, protože tloustnutí negativně ovlivňuje fyziologické pochody. Na druhou stranu by však neměla ani cíleně držet diety. Je důležité, aby kojící matka dbala na svůj zdravotní stav a léky používala pouze v nutných případech, které ji určí lékař. Léky totiž přecházejí do mléka a s mlékem do organismu dítěte.

Umělá výživa kojence

V případě, že matka nemá dostatek mléka nebo mléko ztratí příliš brzy, je nutné dávat dítěti umělou výživu. Při umělé výživě je dítě také schopno regulovat množství přijímané potravy. Nucením k většímu příjmu mléka a příliš snadným pitím (velká díra v savičce) může u dítěte vzniknout návyk nadbytečného příjmu, a tím je také ohroženo tloušťkou. O dostatečnosti výživy a přiměřeném přibírání na váze je vhodné se poradit se svým pediatrem.

Přechod na smíšenou stravu (5.-7. měsíc)

Nedoporučuje se zkracovat období výlučně mléčné výživy a přidávat před čtvrtým měsícem potraviny nemléčné. Zažívací soustava kojence do čtvrtého měsíce není zcela přizpůsobena k trávení nemléčných potravin, špatně tráví škrobnaté potraviny a některé látky z ovoce a zeleniny jsou příliš dráždivé na velmi jemné tkáně. Není vhodné krmit dítě tuhou stravou před  šestým měsícem, protože nebylo prokázáno, že je to pro dítě prospěšné. S ohledem na neuromotorickou nedospělost dětí do 6. měsíců je strava položená na začátek úst dítětem spíš vyplivována než polykána.Dítě je schopno polykat tuhou stravu pouze tehdy, jestliže je potrava pokládána na zadní část jazyka.

Příkrmy

Počátkem 5. měsíce  u uměle živených  a počátkem 6. měsíce u kojených dětí se doporučuje přidávat kromě mléka také některé další potraviny. V počátku je vhodné novou potravinu podávat v týdenních intervalech. Abychom zjistili, zda dítě není na tuto potravinu citlivé a nevznikne u něj alergická reakce. Novou potravinu dáváme dítěti po nakrmení mlékem  v množství 1-2 čajové lžíce. Jednou z nedostatkových látek je železo. Nedostatek železa se projevuje častějšími infekcemi a nechutenstvím. Je proto nanejvýš žádoucí, aby nekojené děti dostaly od 5. měsíce potraviny, které obsahují železo. Jedná se nap. o zeleninu, vaječný žloutek, luštěniny a maso. Rovněž u uměle živených dětí přidáváme zeleninové polévky a masozeleninový příkrm. Zeleninu používáme nejraději čerstvou  (nejméně dva druhy zeleniny a více) a můžeme ji doplnit 20-30g libového masa. Do příkrmu přidáme  kvalitní rostlinný olej.

Konzervy

Na trhu je možno koupit také kojenecké konzervy. Před použití konzervy je nutné dodržet záruční lhůtu a otevřenou konzervu spotřebovat během dne. I když jsou tyto konzervy vyráběny z kvalitních surovin, je pro zdraví dětí rozhodně vhodnější příprava pokrmů z čerstvé zeleniny. Od šestého měsíce přidáváme kojenci ovoce (ovocné pyré, ovocné šťávy nebo ovomléčný výrobek). Používáme opět raději čerstvé ovoce a jako náhradu můžeme použít průmyslově vyráběné dětské konzervy.

Plná kojenecká výživa (8.-12. měsíců)

V tomto období už má kojenec zastoupeny všechny základní druhy potravin. Postupně zvyšujeme hustotu stravy od kašovité až po kusovitou (vše v závislosti na vývoji chrupu). Kojenec se postupně učí kousat, žvýkat a polykat tuhou stravu. Dítě také postupně vedeme k větší samostatnosti při jídle. Dítě do jídla násilně nenutíme. Chuť k jídlu kolísá během dne, ročního období a zdravotního stavu dítěte. Některé děti mají nedostatek slin, jí pomalu a dlouho přežvykují. Jídlo bychom měli upravit vždy chutně, aby se dítě mělo na co těšit. Při správné stravě by dítě nemělo tloustnut. Příčinou tloustnutí dítěte je nejčastěji nesprávné složení stravy (příliš mnoho cukru, krupice, másla, bílého pečiva, sladkých tučných mléčných výrobků.).

Hmotnost dítěte do jednoho roku

Hmotnost kojence patří mezi důležité ukazatele, zda dítě prospívá, či nikoli. Každé novorozeně sníží svou hmotnost v prvních 3-4 dnech o 150-350 g a v následujících dnech života začne opět přibývat. Silné děti ubudou zpravidla více  a pomaleji se vrací ke své původní hmotnosti. Porodní hmotnost dosáhne dítě zpravidla v 7-10 dni, výjimečně  koncem druhého týdne. V prvních měsících života je hmotnostní přírůstek  větší a postupně  se stále zmenšuje Změnu přírůstku ukazuje nejlépe růstová hmotnostní křivka. V prvním čtvrtletí dítě přibývá týdně průměrně 200-250 g, ve druhém čtvrtletí 150-200g. Malé drobné děti přibývají méně (zhruba 130 g) a velké  více (zhruba 300g). Může se stát, že dítě přibude v jednom týdnu 130 g a v druhém 250 g. Pokud je dítě jinak v pořádku, není důvod ke znepokojení.