Užít si slunce bez nehody
Bílá pokožka do módy asi nikdy nepřijde. A byla by také škoda nedodat tělu vitamin D, který potřebujeme pro stavbu kostí a získáváme jej sluněním. Opálení se cítíme krásnější, dokonce štíhlejší. Pokud to ale přeženeme, naše snaha se obrátí v neprospěch. Pokožka často vystavená UV záření rychleji stárne – dělají se na ní vrásky, pihy, mateřská znaménka a další pigmentové skvrny. Tento tzv. fotoageing (nevratná ztráta pružnosti a mladistvého vzhledu pokožky) se dá přežít, ale rakovina kůže v některých případech nikoli.
Sluneční záření se mimo jiné skládá z dlouhovlnného ultrafialového záření A (UVA záření) a z krátkovlnného ultrafialového záření B (UVB záření). Spálení sluncem a následné zarudnutí kůže způsobuje především UVB záření – to zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže, ale zcela bezpečné není ani UVA záření. To je kromě jiného příčinou předčasného stárnutí kůže. Nadměrná expozice UVA i UVB záření má také negativní vliv na imunitní systém.
Časté slunění bez prostředků s přiměřeným ochranným faktorem může mít následky mnohem horší – zhoubný melanom. V důsledku oslabené ozonové vrstvy je v posledních letech diagnostikováno stále více případů rakoviny kůže. A nemysleme si, že ve střední Evropě se nemusíme bát. Ochranné prostředky bychom si měli i při opalování v tuzemsku pořizovat se stejně vysokým faktorem jako u moře. Čím déle se vytavujeme na slunci, tím vyšší bychom měli použít faktor.
Chránit se od jara
Podle indexů sluneční aktivity bychom opalovací krémy s vysokým faktorem měli používat denně. Zvláště opatrní musíme být na jaře, protože kůže vůbec není opálená, takže je minimálně přirozeně chráněná a riziko, že se spálí, je velké. Když se kůže v létě opálí, její částečnou ochranu tvoří samotný kožní pigment melanin. Má ale sílu pouze jako ochranný faktor číslo dvě, tedy minimální. Čím jsme opálenější, tím pak může být faktor nižší. Už od jarních měsíců bychom si měli kůži chránit, natírat obličej, dekolt a další místa, která bývají permanentně vystavena slunečnímu záření, a nezapomínat ani na uši, když máme krátké vlasy. Zvláště opatrní by měli být lidé, kteří mají světlou pleť, rusovlasí a ti, kteří vědí, že se většinou spálí a jen občas pigmentují.
I kůže má paměť
Kůže má paměť a to, co se stalo v dětství, tedy spálení kůže, se projeví až za léta v dospívání nebo dospělosti zvýšenou tvorbou pigmentových znamének, u kterých je větší riziko vzniku melanomu. Z toho jasně vyplývá, že chránit bychom měli především dětskou pokožku, protože studie dokázaly, že více než padesát procent celoživotní dávky UV záření získáváme v nejútlejším věku.
Ale ani jako dospělí nesmíme nic zanedbávat. Kůži bychom měli slunečnímu záření vystavovat po malých dávkách a nechat ji vytvořit si přirozené ochranné mechanismy proti UV záření. Prvním mechanismem je tvorba kožního barviva melaninu – pigmentu, který způsobí hnědé zabarvení kůže, která je pak při dalším slunění schopná absorbovat částečně UV záření, čímž chrání buněčné jádro keratinocytů před poškozením DNA, ale i kolagen a další struktury kůže před UV poškozením. Další přirozenou ochranou je zesílení rohové vrstvy kůže, která dokáže UV záření odrážet i absorbovat.
Naše pokožka tedy není vůči slunečním paprskům úplně bezbranná – část ultrafialového záření zachytí melanocyty uložené v hlubších vrstvách kůže. Jejich činnost řídí podvěsek mozkový, který tyto kožní buňky donutí vyrábět pigment v okamžiku, kdy se ocitneme na slunci. Celý proces probíhá tak, že melanocyty předávají pigment okolním buňkám pokožky a ty ho postupně nesou s sebou až k rohové vrstvě pokožky. Po nějaké době zde zaniknou, proto nám opálení vydrží jen několik dní. Čím méně melaninu člověk má, tím světlejší má kůži a snadněji se spálí. Nejvíce jsou stimulované melanocyty na obličeji, krku a rukou, tedy na místech nejčastěji vystavených slunci.
Na místě je zmínit i solária, protože dermatologové i onkologové před nimi varují stále více.
Kdy se neopalovat
Opatrné by měly být ženy v období těhotenství. Tento stav dokáže sám o sobě vyvolat nepravidelnou zvýšenou pigmentaci kůže označovanou jako melasma nebo chloasma. Jedním z důvodů je zvýšená produkce melanostimulačního hormonu během těhotenství. Slunce může situaci ještě zhoršit.
Stejný problém může vyvolat i užívání antikoncepce nebo hormonální substituce v období klimakteria. Opalování se rovněž nedoporučuje při užívání některých léků. Je jich docela velká skupina, například z antibiotik zejména tetracykliny, dále antidepresiva, léky na vysoký tlak nebo diuretika. Zcitlivují kůži vůči slunečnímu záření, což může vyvolat fotoalergickou reakci.
Zdravé opalování
Ochranné prostředky aplikujte zhruba třicet minut před opalováním. U vody a v přírodě musíme nátěry ochranným prostředkem opakovat, protože pocení a koupání snižují jejich účinek. Nesmíme zapomínat ani na to, že i ve vodě působí UV záření, a to až do hloubky jednoho metru. Pokožku před sluncem dokáže chránit i make-up. Jeho ochrana je zejména fyzikální, protože neobsahuje chemické sunscreeny jako opalovací krémy, ale částečky v něm obsažené dokáží odrážet sluneční paprsky. Takto se ženy mohou chránit ve městě, ale u bazénu nebo na pláži musí sáhnout po opalovacích prostředcích.
Číslo na obalu prostředku nám prozradí, že hodnota slunečního filtru prodlužuje dobu pobytu na přímém slunci, aniž by došlo ke spálení pokožky. Číslo ochranného faktoru určuje, kolikrát déle mohu být na slunci, ale i když se budu mazat sebevíc, po uplynutí této doby už ochranný faktor nefunguje. Velmi důležité je nezapomenout, že opakovaným nanášením se tento čas nenásobí. Často také lidé nevědí, kolik krému by měli použít. Jeho množství se podceňuje. Denní doporučená dávka pro dospělého činí až 50 mililitrů.
Na slunci bychom se neměli zdržovat v období polední sluneční špičky. Zásadně se neopalujeme po operaci, protože by jizva mohla zpigmentovat. Také není dobré, když se slunci vystavujeme bezprostředně po epilaci, protože kůže je podrážděná, což s sebou nese riziko větší tvorby pigmentu. To je také důvod, proč se nedoporučuje provádět většinu estetických zákroků od jara do podzimu.
Hlídat si výrazné pihy a mateřská znaménka bychom měli sami. Jakmile si všimneme nějaké změny, vyhledáme lékaře. Za varovná znamení se považují nepravidelné okraje skvrny, asymetričnost, vícebarevnost, velikost větší než 5 mm a měnící se vzhled. Lidé, kteří mají více znamének, mají kůži citlivější vůči poškození.
Pomoc z přírody
Pokožku musíme po slunění také náležitě ošetřit. Nejvhodnější jsou přírodní přípravky.
Betakaroten patří mezi antioxidanty a ty jsou v létě nezbytnou výbavou pro každého, kdo se rád opaluje. Odbourávají volné kyslíkové radikály poškozující buňky, takže snižují riziko trvalých buněčných poškození a rakoviny kůže. Kromě toho, že betakaroten udržuje zdraví pokožky, pozitivně působí na zrak i vlasy. Naleznete ho samozřejmě v mrkvi, rajčatech, paprice, meruňkách. Aby se dobře vstřebal a účinkoval tak, jak má, kombinujte ho s tukem, do salátu přidávejte olejovou zálivku. Tři týdny před letní dovolenou můžete do jídelníčku přidat doplněk stravy v podobě betakarotenových tablet. Pokožka díky nim vydrží déle snědá.
Po opalování naneste na pokožku bambucké máslo vyráběné z drcených jader stromu karité. Tuk v něm obsažený je velmi prospěšný pro regeneraci pokožky. Obnovuje její hydrolipidické vrstvy a také zmenšuje únik vody drobnými prasklinami, které se po slunění na kůži automaticky objevují. Zároveň zvyšuje i elasticitu kůže, takže slouží jako prevence před vznikem předčasných vrásek v důsledku ultrafialového záření. Tuk z jader karité obsahuje kombinované triterpenické alkoholy, které působí antibakteriálně, protizánětlivě, a dokonce antikarcinogenně, vyskytují se v něm i vitaminy F, A a E.
Aloe vera výrazně urychluje hojení, zmírňuje bolesti a chrání poškozenou kůži před infekcí. Po slunění pomáhá pokožce hlavně díky vysokému podílu vitaminu A a E, zinku a vápníku, které podporují hojení a pokožku zklidní. Aloe má i hodně vitaminu C, který se podílí na obnově kolagenních vláken, takže pomáhá proti stárnutí pokožky. Jestliže se na slunci spálíte, přiložte kousek aloe vera na postižené místo. Urychlí regeneraci pokožky a kůži vyživí.