Historie reflexní terapie

Reflexní terapie je velmi stará léčebná metoda a její pravý původ není zcela jasný. Samotná metoda se pravděpodobně vyvíjela na různých místech světa současně.V Asii je považována Čína, Indie a Vietnam za kolébku této metody a dokonce se tvrdí, že reflexní terapie byla předchůdkyní akupunktury. Souvislost mezi reflexními ploškami a jednotlivými příslušnými orgány byla známá již Indiánům Severní Ameriky a v těchto oblastech se využívá dodnes. Do Evropy se tato metoda dostala pravděpodobně z Číny. Za novodobého objevitele reflexní terapie je považován Američan dr. Viliam Fitzgerald ( 1872 – 1942). Postupně byla tato metoda rozšiřována a rozpracována a už se asi nedovíme, kdo byl jejím skutečným objevitelem.

Základy reflexní terapie

Reflexní terapie vychází z poznatku, že na všech zakončeních lidského těla jsou reflexní plošky, které odpovídají příslušným orgánům nebo oblastem lidského těla. Na chodidlech i na rukou jsou zobrazeny reflexní plošky celého našeho těla. Pokud má být tato metoda účinná, je nutné znát celý léčebný postup, jak reflexní plošku najít a jakým způsobem působit na funkci určitých orgánů.

Zásady reflexní terapie

  • Obě chodidla představují jediný celek a vždy se posuzují komplexně a nikdy ne jednotlivě
  • Orgány pravé poloviny těla jsou na pravé noze, orgány levé poloviny jsou na levé noze
  • Párové orgány ( ledviny, vaječníky, nadledvinky..) mají své reflexní plošky ve stejných zónách vpravo i vlevo
  • Orgány, které jsou uloženy ve středu těla mají reflexní plošky na spojení obou chodidel, tj. na vnitřních stranách chodidla
  • Pokud se některé orgány v těle překrývají, platí to i o reflexních ploškách
  • Masáž pánve se provádí na boku chodidla, protože silně zrohovatělá pokožka paty znemožňuje masáž na patě
  • Nepárové orgány jako játra, slezina apod. se nacházejí na straně jejich anatomického uložení
  • Metoda slouží jak k léčení, tak i k diagnostice ( podle citlivosti reflexní plošky lze rozpoznat v jakém stavu se jednotlivé orgány nacházejí)
  • Tvar a velikost reflexních plošek odpovídá tvaru a velikosti jednotlivých orgánů

Příjemné prostředí pro pacienta

Je samozřejmostí, že pacient by měl mít pro dosažení pozitivního léčebného efektu také příjemné prostředí. Masáž se provádí na širokém lehátku nebo na pohodlném křesle. Pacient nesmí mít pocit stísněnosti a totéž platí také o oděvu. Pro nejrůznější druhy postižení bychom měli mít různé podložky, polštářky apod., aby se pacient mohl uložit a uvolnit. Je také vhodné mít po ruce nějakou přikrývku popř.deku, a to nejen kvůli tepelné ztrátě, ale pacient má tak pocit jakési ochrany a bezpečí.

Kdy může reflexologie pomoci?

Reflexní terapie může pomoci při léčení celé škály různých onemocnění. Při akutních potížích můžeme někdy cítit okamžitou úlevu a odezvu. Pokud pacient trpí nějakým chronických onemocněních, může dojít při pravidelném provádění reflexní terapie ke zmírnění bolesti.

Reflexologie a některá konkrétní onemocnění

Reflexní masáží můžeme ovlivnit např.:
  • únavu, nespavost
  • alergie, dýchací potíže
  • bolesti kloubů, lupénku
  • poruchy lymfatického systému, zažívací potíže
  • bolesti hlavy
  • bolesti páteře

Automasáž neboli samopomoc

Jestliže má být reflexní terapie účinná, musí být prováděna zkušeným a školeným odborníkem. Tato metoda potřebuje také širší rozsah vědomostí (anatomie, fyziologie..). V některých případech nouze si však postižený může pomoci i sám, i když zde je nutno počítat s omezeným působením. Některé reflexní plošky nejsou pro automasáž ideální a člověk si sám také nerad způsobuje nějakou bolest.

Bude to bolet?

Určitá bolest je při masážích reflexních plošek nutná, ale práh bolesti je individuální. Platí také zásada, že pokud určitý orgán funguje slabě, je nutno ho posílit a pak je také nutný větší tlak. Pokud je postižený orgán podrážděný, je naopak nutné reflexní plošku masírovat jemně nebo ji pouze hladit.