Harmonogram preventivních prohlídek

Cílem preventivních prohlídek je sledování tělesného i duševního vývoje dítěte a včasné odhalení případných odchylek a nemocí s cílem zjednání nápravy, dále zajištění podávání vitaminů D a K, případně fluoridů  u novorozenců a kojenců, orientační vyšetření zraku a sluchu, vyšetření výšky a hmotnosti, a posouzení růstu dítěte, sledování vývoje řeči, kontrola očkování, posouzení školní zralosti v 5 letech, vyšetření moče a případně i vyšetření krve u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou při výskytu ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, anginy pectoris, cukrovky, náhlých cévních mozkových příhod a hyperlipoproteinemii do 55 let věku a dalších rizikových faktorech, apod. 

Harmonogram:

vstupní prohlídka, která se provádí většinou v domácím prostředí dítěte co nejdříve po jeho propuštění z porodnice. Při ní lékař zakládá zdravotnickou dokumentaci dítěte.

Další preventivní prohlídky lékařem jsou:

  • ve 14 dnech věku
  • v 6 týdnech věku
  • ve 3 měsících věku
  • ve 4-5 měsících věku
  • v 6 měsících věku
  • v 8 měsících věku
  • v 10-11 měsících věku
  • ve 12 měsících věku
  • v 18 měsících věku
  • ve 3 letech
  • a dále co 2 roky: ve věku 5 - 7 - 9 - 11 - 13 - 15 - 17 - 19 let

Preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich frekvence a náplň je dána Vyhláškou č. 3/2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek

U dívek v 15 letech by bylo vhodné i vyšetření u gynekologa a další preventivní gynekologické prohlídky každoročně, podle možností zvážit očkování proti papilomavirům, které mohou způsobovat karcinom děložního čípku.

Poslední preventivní prohlídka se provádí před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost, nejpozději přede dnem dovršení 19 let věku. Obsahem prohlídky je kromě obligatorního obsahu prohlídek  dále závěrečné zhodnocení zdravotního stavu před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost a převedením do péče praktického lékaře pro dospělé a  zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy, vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření; u osob zdravotně postižených vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti a informování o možnosti požádat příslušný úřad práce o rozhodnutí, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, podle jiného právního předpisu