Drogy a alkoholismus

Dobrý den. Prosím vás o radu kam se mohu obrátit.Je mi 36 a mám 14.letou dceru,která trpí nadváhou asi tak 7 - 8 kilo.a dnes jsem zjistila,že si asi 14 dní každý večer vyvolává zvracení aby zhubla.Nevím jak to dělá dlouho,protože jednou mi řekne že týden pak že 14 dnů a nakonec mi řekla že už to zkoušrla i dřív ale nechala toho.Nějak nevím co stím.Vysvětlila jsem jí jak ke to nebezpečné,ale nevím jestli není lepší se obrátit na odborníky nebo jestli se to dá zvládnout pouze domluvou.Děkuji moc za odpověď Renata

Před několika dny se mi má kamarádka svěřila,že bere drogy už přes rok.Kvůli svému novému chlapci začala s odvykáním tedy léčbou.Je velice citlivá,řekla bych až občas psychicky labilní.Chci se zeptat jakou má šanci na úplné uzdravení?A jak jí můžu pomoc já?Záleží mi na ní,nechci,aby se zničila.Ona sama mě požádala o pomoc,ale já netuším,co mám dělat.Nejspíš brala pervitin.

Dobrý den.Píši protože si myslím že začínám pravděpodobně mít problém s pitím.Samozřejmě mám spíše pocit že piji z nudy než pro potřebu do sebe dostat nějaký ten alkohol většinou se jedná o pivo o víkendu i ostatní-návštěva diskoték atd..Alkohol piji asi od 18 let do vojny celkem pravidelně pivo(oblíbená hospůdka s partou) na vojně moc ne spíše příležitostně po vojně jsem se oženil asi 7 let jsem byl ženatý manželství se rozpadlo myslím že ne kvůli alkoholu v manželství jsem tolik nepil tak 1 x týdně spíš jsme si nerozuměli. Po rozvodu jsem nenavázal žádný vážný vztah jen pár které mě nebavily takže celkem nic ,tak 2 roky po rozvodu tam byla dle mého mínění jakási citová závislost na exman.poté spíš moje nároky chtěl by jsem samozřejmě krásnou ženu se kterou by jsem si dokonale rozuměl ženy v mém věku mají většinou děti takže spíš než lásku mají problémy samy se sebou navíc jsou po rozvodu zarputilé feministky.Inzeráty většinou nevyšly když píše že je mírně plnoštíhlá tak většinou nemá pod 100kg takže tudy cesta nevede takže se většinou ushyluji do společností kde se pije tam většinou navážu nějaký ten kontakt ale většinou je z toho pouhý flirt takže jsem vlastně co se týče partnerských vztahů sám doma tak chodím skoro každý den do hospůdky na pivo protože mě to doma nebaví.Pracovně je to tak že mám živnost která mě dobře uživí tady asi problémy nemám občas když to s alkoholem přeženu tak práci udělám pozdeji což mě taky napovídá že není něco v pořádku.Lékařskou pomoc ???toť otázka když budu brát antabus tak si ho v pátek nevezmu a je to a vyrážim si hledat potencionální partnerku většinou to dopadne tak že se spíše opiji v sobotu tenis večer s kamarádama po tenise zase pití neděle taková pohoda den uvařim si a koukám na telku večer trochu piva přes týden obden 6-7 Plzní přes den nepiju doma vůbec i když mám lednici plnou různých alkoholů od piva až po líh i k obědu si dám spíš nejaké nealko než pivo.V pondělí pujdu k doktorovi jestli se mi to ovšem povede protože ja kolikrát nejsem shopen jít skrze závažnější choroby než je můj alkoholismus?? a povím mu pravdu ale nic si z toho dělat nebudu.Do nějaké léčebny mě nikdo nedostane je to složité vysvětlovat zkrátka špatný pocit.Ono vůbec s tím doktorem je to kříž,když jsem se rozváděl moje žena mi vyhrožovala psychiatrem jako že tam byla a že si pro mě přijedou a tak,já jsem se tam byl na tuto věc zeptat,kde seděl doktor za kterým by jsem měl se svým problémem nyní jít a vyslechl si mě něco s psal na PC potom se mě zeptal na pár věcí ohledně našeho vztahu atd co se týkalo alkoholu tak jsem mu po pravdě odpověděl že se napiji občas tak 1x týdně a rozešli jsme se.Rozvod krásně pokračoval zanedlouho si mě pozvali na policii kde mi zdělili že na mě žena podala trestní oznámení že jí a děti týrám většina z toho byla smýšlená pouze se mě chtěla zbavit z mého bytu což se jí vlastně povedlo.Nejlepší na tom bylo to že na policii mi řekli přímo den a hodinu kdy jsem byl u psychiatra a to že se tam léčím na alkoholismus.Tady trochu důvěra k doktorovi padá což jistě pochopíte je tu ještě jeden ale ten má sám problémy s alkoholem.Prosím vás o radu zda se můžu nějakým způsobem se svým problémem poprat rád by jsem s pitím přestal myslím že je to špatné nevím jak bez alkoholu žít to že se nenapiju již nikdy je pro mě vlastně nepředstavitelné tak nějak nevím snad mi ukážete alespoň nějakou cestu.Předem děkuji.

Píšu za svého bratra. Je mu 20 a pravděpodobně bere pervitin, prý ho šňupe. Doma se nám samozřejmě nepřiznal, ale vím to od několika jeho kamarádů a známých a dost často přijde domů ve zvláštním stavu. Kouří i marihuanu, což mně osobně přijde také jako problém, ale ve srovnání s pervitinem zanedbatelný. Je až chorobně prolhaný, už několik let se nám ztrácejí doma menší obnosy peněz, babičkám sebral dokonce několik tisíc. Je naprosto nezvládnutelný, za "střízliva" přísahá, že nic nebere, že peníze nebere a nebo že je vzal, ale že už to neudělá, prostě svatoušek. Je naprosto nepřístupný k jakémukoli rozhovoru. Zkoušeli jsme na něho po dobrém, po zlém. Má lehkou mozkovou disfunkci, je možné, že byl frustrován učitelkami na základní škole a tím, že já jsem se učila dobře a nebyl se mnou žádný problém a rodiče mi zaplatili řidičák, mobil a jemu nic, protože nejdřív chodil za školu, nedokončil ji a s tím, že i dost pije ani nic takového nedostane. Má to slíbené "až začne dělat dobrotu", jinak mě naši nikdy neprotěžovali, spíš on byl mazánek. Co s ním můžeme dělat? Jak ho dostaneme na léčení? Děkuji

Jako dítě jsem vyrůstala v rozvedeném manželství(rozvod v mých 4 letech) se schizofrenickou matkou a mladší sestrou, v domácnosti bez otce.Matka mě nenáviděla,bila do modřin,obviňovala z toho co jsem nikdy neudělala,zavírala do skříně,nadávala.její paranoidní schizofrenie byla namířena proti mě,říkala mi že mě nenávidí a nikdy mě nechtěla. To jsem zažívala od svých 5 let. Byla 10x hospitalizovaná,vždy přestala brát léky sa nemoc se jí vrátila.MOc jsem se bála že mě jednou zabíje.Žila jsem u ní až do svých 20 let.Nyní trpím depresí a úzkostí se střídavým zlepšením a zhoršením.Před 2 roky se její nemoc znovu aktivovala a já se zhroutila-deprese, úzkosti, nespavost. Byly mi nasazeny nejrůznější léky po kterých mi bylo ještě hůř.2 roky neusnu bez Buronilu,chytají mě záchvaty paniky.Nedá se při tom pracovat ani žít.Už nemohu dál.Jak mám řešit své stavy abych mohla dál žít?Mám vyléčenou sociální fobii, která se mi teď začala vracet.Vše vidím černě a nic pro mě nemá cenu. V práci nemohu vydržet,doma se sypu.Mám manžela a 7 letého syna.Úzkosti a deprese mě provázejí od dětství s mírným zlepšením i zhoršením. Brala jsem Xanax,Seropram,Fevarin,Trittico,Prothiaden,Deniban,nesnesla jsem tyto léky. Uspěšný je Buronil na spaní a Oxazepam.Oxazepam bych však mohla brát 3tablety denně, ale bojím se návyku.Je mi tak , že bych už radši vůbec nebyla.Existuje něco co by mi mohlo pomoci.Co byste mi doporučili?V práci nejsem schopna pracovat.Sebemenší stres mě nenávratně rozhodí. Díky za odpověď.

Jedná se o manžela. Jsem na MD, máme 9 měs. chlapečka. Po porodu o mě ztratil manžel zájem, nechce něžnosti ani sex. Zdá se mi, že narozením syna dosáhl co chtěl a teď už má zájem pouze o práci a hospodu. Bydlíme nad ní, což ho láká a zajde tam cestou domů. Jaká je hranice v pití piva a tvrdého alkoholu a kdy už je čas mluvit o léčení? On si připadá, že je v pohodě a že žádný problém není. Děkuji za odpověď.

Vážení, píši proto, že už si skutečně nevím rady. Během posledních pár měsíců se mi přihodilo pár nečekaných věcí. 16 let žiji se shodě se svým manželem, v listopadu jsem se ale dozvěděla, bohužel po předchozích anonymech, na vlastní oči, že si můj manžel našel vztah s jinou dívkou /41 x 24/ . Ještě ke všemu je to má bývalá studentka a žijeme na malém městě.Můj manžel říká, že je to jeho největší kamarádka, a že se jedná o přátelství. Nevím proč, snad intuice , se s tím dosud nedokáži smířit. Možné vysvětlení je to , že podle mne se přátelé neoslovují lásko a miláčku, Tvoje sluníčko atd. Asi paranoia. Denodenně si píší SMS a manžel si je zapisuje na papírek, protože by se mu nevešly do mobilu. Aby toho náhodou nebylo málo, dochází nyní v mém zaměstnání ke změně organizační struktury a mé místo je zrušeno. Psychicky jsem se pod tímto návalem událostí zhroutila a nyní jsem v PN. Už asi ne dlouho, neboť obvodní lékařka tvrdí, že revizní lékař určitě doporučí hospitalizaci, se kterou nemohu souhlasit / kdo by se postaral o děti?/ a dle mého laického názoru si myslím, že vůbec není nutná.Mám několik nabídek na další zaměstnání, ale vzhledem k předchozím zkušenostem skutečně nedokážu rozlišit, co je důležitejší. Zaměstnání se slušným příjmem znamenající časové vytížení, ale slušný příjem nebo blízko a za míň. Momentálně fakt nevím. Smutnou skutečností je to , že nejlepším pomocníkem v mé situaci je mi momentálně bílé víno. Názor manžela a bohužel zřejmě i jím zmanipulovaného syna je ten, že až si najdu novou práci, vše se vyřeší samo. Tento názor bohužel nesdílím. Manželskou poradnu rozhodně navštívit nemíní, neboť by to určitě nebylo k ničemu. Jeho názor je, že až budu v pořádku, můžu za ním zkusit přijít a uvidíme.Copak to asi bude? Vždy se všem omluvím, vysvětlím, ale sebemrskačství už se mi přejídá. On se mi nikdy zatím za nic neomluvil. Zřejmě nebylo za co. Jako nejschůdnější řešení mi připadá sebevražda, ale zatím se nedaří. Moc se v tom nevyznám.Zkoušela jsem auto na přejezdu, otravu léky, přeřezání tepen na ruce, skok z výšky. Jsem asi nemehlo. Nemám smysl života, vše se zbortilo, nevím co dál. Hodně jsem o tom četla i studovala i radila se s odborníky , ale teď fakt východisko neznám. Všichni radili vždy maximální komunikaci. Ta vždy probíhá tak, že já mluvím, celkem bez odezvy. Prý mám přijít, až budu v pořádku, posoudí to manžel.Jak dlouho to bude trvat? Alespoň dílčí řešení potřebuji už brzy. Uvědomuji si, že vše je velmi složité a děkuji alespoň za to, že jsem zde mohla svůj problém, byť zkráceně vypsat. tato možnost jo vážně prospěšná . S pozdravem Ilona .

je pravda, že po vykouření jointa marihuany se na 24h zastaví produkce testosteronu v těle?

Hezky den, mam na vas dotaz. Pred rokem jsem nastoupila do nove prace, pracuji v mediich. Zacala jsem ale delat vic prace, nez je zdravo a hlavne jsem nemela (a nemam) zadny rezim. Jednou vstavam ve 3 rano, podruhe jdu spat pozde v noci, jindy spim pres den... Zacaly mi poruchy spanku. Lekar mi predepsal Neurol 0,25. Nastala ale doba, ze jsem bez Neurolu vubec neusla. Nejdriv jsem je brala po jednom, ale posledni dobou jsem si na "dobrou noc" dala 4-5 techto leku. Pak se mi stala vec, ktera se dala cekat, kdyz pracuji bez pul dne volneho... nervove jsem zkolabovala. Vzala jsem si dovolenou a rekla si, ze spat budu bez prasku. Neslo to. Tyden jsem se marne snazila. Po dovolene jsem obratila na sveho lekare, ktery mi rekl, abych postupne ubirala davku prasku. Ani bylinky mi nezabraly. Pry je ted s prasky nemam michat, az s Neurolem skoncuji definitivne. Ale moje pocity ted? Citim se jak "fetak", ktery bez prasku nemuze byt. Zacinam mit z toho deprese, jsem opravdu hrozne unavena a porad se mi chce brecet, jsem desne precitlivela. Poradte mi, prosim, co mam delat? Nechci tu chemii uz brat, ale bez nich mi nejde spat, citim, ze je potrebuji na noc, ale pres den jsem jak "prastena". Co s tim? Popripade na koho se obratit - jsem z Prahy. PS: ty bylinky o kterych jsem psala - jedna se o caje z trezalky a medunky. A jeste jsem se chtela zeptat - pry prilisne piti trezalkoveho caje ovlivnuje antikoncepci - neni pry uz tak ucinna... Je to pravda? Preji vam krasny den a predem moc dekuji za odpoved M.

Dobrý den,už skoro dva roky užívám nepravidelně pervitin, ale v posledních dvou měsících už tak dvakrát týdně. Ted se u mě začaly objevovat nervové záškuby - tiky nebo jak se to nazývá. Vždycky , když jsem v nějaké stresové situaci mi začne trochu škubat v hlavě a někdy mi hlava cukne úplně. Taky pořádně nemůžu otáčet hlavou ze strany na stranu - není to takový souvislí pohyb, ale takový rozkouskovaný, cukavý. Tak se chci zeptat, co to může znamenat, jestli to třeba nemá něco společnýho s játry, ledminami nebo jestli to dokonce není nějakej nádor v hlavě. V poslední době taky hodně trpim tím, že musim zhluboka dýchat a někdy i na chviličku přestanu úplně a pak následuje takovej obrovskej nádech. Prosím poradte mi, co to je. Mám strach, jestli netrpim nějakou vážnou nemocí. Předem moc dík