Drogy a alkoholismus

Toto téma je aktuálně uzavřeno pro pokládání nových dotazů. Zkuste navštívit toto téma někdy v budoucnu, možná už bude otevřeno.

Kouření, alkohol

Vloženo: 16.05.2003 13:44

Dobrý den.Asi od 18 let kouřím, jedná se denně tak o 5 cigaret, při večerním sezení a při nervové zátěži i 10 ks.Přestala jsem kouřit asi tak 2 roky a to po dobu těhotenství v kojení.Pak jsem začala opět.Poslední dobou jsem k tomu přidala i menší množství alkoholu.Chtěla bych s těmito neřestmi skončit. Mám obavy, že se i alkohol stane mým každodenním návykem stejně jako cigarety.Nevím, jak mám začít, chtěla bych to dokázat sama, bez pomocí lékaře, protože se za svůj problém stydím.Prosím o radu, jak mám postupovat. Vždycky si řeknu zítra už nic, ale přijde problém a já ho řeším tímto špatným způsobem. Chtěla bych posílit nervy, aby se mnou při každém problému necvičily a já se pak neuchylovala k tomuto řešení. Děkuji

Žádáte jednoduchou radu. Taková není. Nic o Vás nevím, jen to, že Vaše stavy nepohody bývají tak silné, že musíte okamžitě najít úlevu. Jedno řešení je, zbavit se nepohody a to někdy chce přerovnat celý život. Druhé řešení je, že ty stavy budete brát, ale naučíte se je zvládat jinak, než s pomocí psychotropní látky - látky okamžitě ovlivňující Váš psychický stav.

humalog, humuli, inzulin - je toto možno použít jako drogu?

Vloženo: 17.05.2003 11:35

Dobrý den, jedná se mi o to, že má neteř (14 let, silný diabetes) je bohužel závislá na pervitinu. Toho se dotaz netýká. Jedná se mi o to, že společnost lidí, ve které se pohybuje jsou samí feťáci a příliš rychle mizí inzulin, který používá neteř. Je tedy možné, aby v kombinaci s nějakým jiným "svinstvem" se inzulin dal použít jako droga? Nebo dá se z něj něco vyrobit? Děkuji za odpověď.

To nevím, nemám takové informace. Komunikujte s ní, zjistěte, zda již pro ni není situace nepohodlná a není přístupna návštěvě odborníka. Zjistěte, které instituce ve Vašem okolí se problémem zabývají a běžte se tam poradit, zatím třeba sama.

Mám vůbec ještě šanci?

Vloženo: 25.03.2003 13:48

Dobrý den,prosím!!Poslední rok bojuji se závislostí na heroinu.Dařilo se mi to-ale poslední měsíc chci tím braním ,,pře¨chodit,,ty příznaky co mám..Prosím,je mi velmi trapné žádat vás doktory o pomoc-když denně umírají lidé kteří za to nemohou a já si za své mohu sama.Mám bolesti jater - už v minulosti jsem byla se žloutenkou hospitalizovaná,ale jde oto:poslední měsíc vlastně se to teď opakuje po půl roce..padají mi vlasy,bolesti jater,pocit na omdlení..svědění kůže,- přestala jsem si píchat do třísel,vždycky se mi nad tím zvětšila uzlina...- cítím tep a bušení v uchu...Prosím mám ještě šanci vůbec normálně žít??

Biologická závislost, tedy abstinenční příznaky odeznívají při substituované detoxifikaci pomoci léku Subutex do pěti dnů, devastované tělo se zotaví během měsíce. Při trvalé abstinenci infekční oddělení a kliniky léčí chronickou hepatitidu moderními účinnými léky. Horší je to s psychickou závislostí a tzv cravingem - touze po droze. S tou většinou dovedou pomoci jen zkušení terapeuti v některém doléčovacím programu. Čím dříve se k léčbě rozhodnete, tím dříve se Vám podaří napravit utrpěné škody.

Kouření

Vloženo: 17.03.2003 08:38

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak přestat kouřit. Kouřím zhruba 10 let, první rok do 10 cigaret denně, další roky krabičku denně, poslední půl rok opět 10 cigaret denně. Chtěla bych přestat úplně, ale pod hranici 10 cigaret nebo žádnou nejsem schopna se dostat. Zkoušela jsem přestat v posledních 3-4 letech 3x, z toho 2x ze dne na den, vydržela jsem maximálně 14 dní. Vždycky si podvědomě najdu důvod, proč si zapálit a nejsem schopná si v tu chvíli uvědomit, že jsem si ten důvod vymyslela, jako záminka je dobré cokoli - stres, nepříjemný telefon nebo naopak příjemná zpráva, cigaretka u kafe.... Většinou mám pocit, že ji mám jako za odměnu, že si ji zasloužím a nedokážu tenhle postoj změnit. Nedávno jsem četla článek o hypnoze, kde psal (ne redaktor ale přímo lékař), že je využitelná i při odnaučování kouření. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli je tato metoda dostatečně ověřená, vhodná a bezriziková, a jestli existuje nějaké zdravotnické zařízení v Českých Budějovicich, popřípadě v Jižních Čechách, kde je možné tuto "léčbu" podstoupit. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Dita Čeplová

Nevím, jaká je situace v Čechách, ale na Moravě díky škole kroměřížského profesora Kratochvíla má hypnózu v repertoáru hodně psychologů. Zda se konkrétní problém rozhodnou hypnózou léčit, záleží na jejich úvaze. Nezbývá, než prozkoumat situaci u Vás pomoci telefonního seznamu psychologických ambulancí.

Problémy s manželem

Vloženo: 15.03.2003 04:53

Vazeny pane doktore, prosim, pokud je trosku mozne, poradte. Me je 42 let a memu manzelovi 50. Jsme svoji terprve 5 let/ zijeme v Kanade, ja jsem ceska/ Kdyz jsme se poznali, byl super. Ale zhruba pred 1 rokem se zacina menit pred ocima /od svych 13 let asi do 37 bral drogy i nitrozilne. Vsechny druhy, ktere snad existuji. Jelikoz byl i jejich dealer, finance ho to nezruinovalo, ale kdyz jsem ho jeste neznala, chtel s drogama prestat, protoze videl, jak dopadne. Takze 10 let nedroguje. Ale strasne zestarnul jak fyzicky i psychicky, zda se mi, ze se meni cela jeho osobnost, ale k horsimu. Nic ho moc nezajima, to, ze mamaleho syna , jde vedle. Vim, ze me mel a ma rad, ale ja uz nemuzu, za 2 posledni roky jsme ani jednou nemeli sex.Prosim, napiste, je mozne , ze mnohaleta zavislost na vsech drogach /a to by i alkohol/, minimalne 25ti leta, se projevi i po 12ti lete uplne absenci? Je sance ;pro me zit jeste normalni zivot s mym muzem anebo to je stav trvaly? Budu vam moc vdecna za odpoved S pozdravem Lenka, Canada

Krize středního věku je záležitost, která nemusí souviset s užíváním drog v minulosti. Ale objevuje se tam, kde se mezera v životním stylu nezaplnila novým hodnotným programem. V Čechách je to problém nový, v jiných zemích se terapeuti na zvládání těchto potíží běžně zaměřují. V tomto období, kdy vychováváte malé dítě, jste přetížena a potřebujete v partnerovi oporu. Nerezignujte, diskutujte s ním, aktivně hledejte pomoc, pokud s tím nepohnete, myslete už především na sebe.

kolik alkoholu škodí?

Vloženo: 04.03.2003 10:27

Zajímalo by mě jaké množství alkoholu (vína, destilátů nebo piva) je možné denně (resp. týdně) vypít aniž by to výrazně ohrožovalo zdraví nebo vytvářelo riziko vzniku závislosti.

V literatuře skutečně najdete dávky alkoholu, které by mohly být ještě bezpečné z hlediska rozvoje závislosti. Každý organismus má však svoje zvláštnosti a alkohol může být např. pro člověka po prodělané žloutence nebo pro epileptika mnohem nebezpečnější, než pro jiného. Je také nebezpačnější pro ženy. Z vlastní lékařské praxe mohu říci, že sklenice alkoholového piva nebo 2 dcl vína ve spojení s jídlem není rizikem. U každého dalšího konzumu bychom měli být na pozoru, aby se nestal každodenním nebo abychom jím nesužovali okolí. Alkoholem povznesená nálada může být příjemná nám, nikoli třeba životnímu partnerovi, dětem, přátelům a spolupracovníkům. Také se tak snadno odkládá řešení nepříjemných problémů, které nám pak přerostou přes hlavu. Destiláty by měly být konzumovány jen výjimečně, svým charakterem odpovídají spíše tvrdé droze.

Závislost dítěte na sladkostech

Vloženo: 03.03.2003 18:31

Jde o problém stupňující se zvláště v poslední době (může souviset s pubertou?). Syn je odmala omezen v pohybových aktivitách a navíc sám je ani nijak nevyhledává. To vedlo v minulých letech k mírnému tloustnutí , nedá se však říci, že by byl obézní. Odjakživa vyhledává sladkosti a já se jejich přísun snažím omezovat. V poslední době však prakticky celé týdenní kapesné okamžitě první den projí ve sladkostech, totéž se děje s jakýmikoli penězi mimo to(babičky apod.). Není schopen nechat si ani malou částku pro případ potřeby (do školy dojíždí-občas zapomene doma jízdenku a potřebuje na vlak nebo autobus), je schopen i zpronevěřit peníze určené k jinému účelu. Sama uvažuji, jestli jsem tak silnou závislost na sladkostech nevyvolala omezováním jejich přísunu doma (ale on si v případě potřeby "pomůže" i obyčejným cukrem a ten je doma vždycky). Nevím, jestli jeho neschopnost odolat pokušení je jen důsledkem slabé vůle, nebo jestli může být nějak zapříčiněna jeho zdravotním stavem. Samozřejmě vzhledem k synovu postižení byl odjakživa předmětem mé soustředěné péče a je možné, že jeho slabou vůli jsem vypěstovala sama. Teď bych však potřebovala radu, zda pokračovat v omezování nebo zda "povolit" . Rozumná domluva se nejeví jako účinná. Děkuji za pomoc

Váš syn zřejmě objevil blahodárný vliv glukózy na svou psychiku. Stejně tomu může být s čokoládou. Bude lépe se poradit s dětskou psycholožkou ještě než dojde k rozvoji obezity. Souvislost s omezováním nebo naopak neomezováním nabídky sladkostí není tak jednoduchá. Stejně tak problém vůle. Někdy naopak silná vůle může zavinit záchvaty přejedení ve chvíli, kdy možnosti ovlivnění vůlí byly překročeny. Následuje pak sebeobviňování a bludný kruh se uzavírá. Tak vznikají mnohé poruchy, které pak vyžadují léčbu.

Strach o mámu

Vloženo: 22.02.2003 19:44

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu, protože již nevím kudy kam. Máma začala tak před rokem a půl pít alkohol. Myslím tím víno a pivo. To by zase tak nevadilo, kdyby nebyla hned opilá a nezačala povídat hlouposti a důsledkem opilosti bylo i rozbití talíře (neúmyslné - prostě ho neudržela v ruce.) Všichni okolo jí to říkají jak jí to ubližuje a vždy slíbí že toho nechá. Bohužel. Před půl rokem začala i kouřit a zdá se, že to s ní dělá skoro ty samé věci jako alkohol. Kolikrát se s tátou pohádali, ale ráno naslibovala zase hory doly a pořád je to stejné ... už nevíme co máme dělat. Proto se na Vás obracíme s bratrem (16 let) a otcem (38 let) s prosbou o radu. Mámě je 39 let. Děkuji.

Jde o častý problém, kdy ten nebo ta, které se riziko závislosti týká, popírá, že se děje něco nepřijatelného. Někdy se postižení hájí a tzv. pseudoargumentují až neuvěřitelným způsobem. Zjistili totiž, že alkohol jim okamžitě poskytne úlevu a problémy, trápení mohou odložit, nemusí je řešit, Také Vaši nespokojenost je nejlepší zapít... Za tyto chvíle blaženosti se však tvrdě platí. Někdy nezbývá, než uspořádat rodinný tribunál, kde ve velké převaze konfrontujete postiženou s důsledky jejího pití a navrhnete společnou návštěvu psychiatra, kterou už máte předjednánu. Postup musí být nekompromisní. "Budeš se léčit, jinak s tebou nemůžeme žít."

borelioza

Vloženo: 28.02.2003 07:31

Dobrý den. Asi před 2,5 rokem jsem si zavazovala boty a znenadání se mně udělalo špatně u srdce, nemohla jsem se nadechnout šla jsem na vzduch - nemohla jsem jít rovně po chodníku, pak najednou strašná bolest v hlavě a pád - tahlo mně to na pravou stranu. Odvezli mně do nemocnice, tam řekli že je to od páteře. Potom jsem po propuštěšní měla strašné bolesti v hlavě - pálení aj. které přetrvávali asi půl roku, byla jsem poslána k psychiatrovi. od té doby beru deprex,prothazin a oxazepam. Je mně celkem lépe ale někdy se mně motá hlava a bolí a pálí tělo.

Uvedený dotaz není vlastně dotazem. Nač se ptáte?

Strach o bratra

Vloženo: 12.02.2003 15:52

Nevím, co si počít a prosím o pomoc, jak se v této situaci mám zachovat. Mám sedmnáctiletého bratra a zdá se mi, že v poslední době ve velké míře (alespoň z mého hlediska) kouří marihuanu, ne jen v partě, ale dokonce i sám, jde si třeba na balkon zakouřit a když se vrátí, odporně z něj páchne tráva a zachvíli má oči jak angorák. Protože mám o bratra strach (mám strach, že se k tomu za chvíli přidá i jiná horší droga), zkoušela jsem to naznačit, potom dokonce říct přímo, mámě (tátovi ne, ten by vše řešil řvaním a vyhrožováním), ale její reakce mě vyděsila. Připadá mi, že ona snad o tom ví a vůbec nic pro to nedělá, místo toho mi řekla, že jsem na něj vysazená a že že nechápe, proč proti němu pořád něco mám. Připadá mi to jako dost zvláštní reakce rodiče, který by se měl obávat, že jeho dítě bere drogy. Situace se ale asi nemá šanci zlepšit, protože můj bratr nemá žádné koníčky, ani žádné povinnosti, jen přijde ze školy domů, hodí tašku do kouta a letí zase pryč. Rodiče na tom nic nezmění, protože si myslí, že on, jako muž, nemusí doma dělat nic, nemusí si dokonce uklízet ani své věci, to vše za něj udělá moje máma. Mám strach, že díky tomuto postoji špatně skončí. Co s tím?

Chápu, že Vám je těžko. Bratr je na šikmé ploše a na Vaše varování nikdo nedá. Opakujte doma svůj názor a stůjte si za ním. Svůj život si bratrovým problémem nenechte narušovat. Platí, že každý se musí spálit sám, ale kdo se má na to dívat. Bratra máte určitě ráda a od zlého jej chcete uchránit. Stejně tak maminka, ale dospělí dovedou být někdy velmi dlouho k problému slepí. Možná se matka stejně jako Vy bojí střetu s prchlivým otcem. Naštěstí mnozí experimentátoři s drogami toto období překonají s menšími nebo většími ztrátami a dovedou se poučit. Ti, které to stáhne pod hladinu, mají k dispozici fungující síť léčebných zařízení. Bez jejich vlastního rozhodnutí změnit svůj život však zatím závislosti léčit nedovedeme.

Zobrazeno 11-20 z 42 dotazů.