Gynekologie

Jaké množství je „nějaký alkohol“ ?? Přesto, že to nevím, průběh těhotenství by neměl být ovlivněn a vzhledem k požití alkoholu v časném stadiu těhotenství by neměl být poškozen ani plod. Přesněji by Vám odpověděli na oddělení lékařské genetiky, do jejich kompetence takového otázky patří. Samovolný potrat může nastat kdykoliv v průběhu těhotenství. Nejčastěji bývají samovolné potraty do 12. týdne těhotenství. Ve vyšších stádiích se pak hovoří o předčasném porodu. Detaily hranice mezi samovolným potratem a předčasným porodem bych nerad rozepisoval. Jsou poněkud rozsáhlé.

Při hojení čípku děložního po LEEP konizaci bývá až několik týdnů výskyt většího sekretu v pochvě. Ovšem u Vás již od ošetření čípku uplynula řada měsíců. Kultivací poševních sekretů byl zjištěn pouze U. urealyticum. Takže logicky by příčinou hnědého výtoku mělo být Pramino. Nezbývá, než doporučit výměnu tablet nebo úplné vysazení tablet na nějakou dobu.

Nemyslím si, že sprchování spolehlivě zabrání rozvinutí infekce po pohlavním styku. Otok stydkých pysků může být způsoben alergií na materiál kondomu / pokud jste jej používali/. Může být také důsledkem nadměrného mechanického dráždění oblasti stydkých pysků při pohlavním styku. Další postup souvisí s vývojem otoku. Neustoupí-li je na místě vyšetření gynekologem.

Neuvádíte, zda užíváte nějaké hormonální preparáty, jaký je nález na čípku děložním. Jaká je časová souvislost „hnědého výtoku“ a pohlavního styku. Proto se mohu obtížně vyjádřit k příčině „ hnědého výtoku“. Doporučuji vyšetření gynekologem.

Nejvážnější obavy oprávněně vyvolávají primoinfekce CMV u těhotných. Dochází při nich pravidelně k intrauterinní nákaze plodu, která může mít vážné důsledky, zvláště dojde-li k ní v časném stadiu gravidity. Intrauterinně infikované děti vylučují virus močí po řadu měsíců nebo i let. Petechie, hepatosplenomegalie, žloutenka, pneumonie, enteritida ev. i mikrocefalie patří k nejčastěji pozorovaným příznakům u nitroděložně infikovaných novorozenců. K pozdním důsledkům nitroděložní nákazy patří často postižení sluchu, snížení IQ a jiné projevy poškození CNS. Při podezření na infekci těhotných má zásadní význam odlišení nebezpečné primární infekce od běžné aktivace latentní nákazy v těhotenství, jejíž důsledky jsou většinou zanedbatelné. Snaha o odlišení primoinfece od aktivace latentní nákazy CMV vedla k vývoji různých pomocných testů, např. měření avidity specifických protilátek nebo stanovení protilátek proti jednotlivým CMV-antigenům. S jistotou však nelze primoinfekci od aktivace latentní nákazy prakticky žádnými laboratorními testy odlišit. Jediným spolehlivým kriteriem je informace o přítomnosti anamnestických protilátek proti CMV v době před těhotenstvím. Bylo by proto žádoucí, aby každá žena v plodném věku věděla, zda prodělala primoinfekci CMV ještě před plánovaným těhotenstvím.

Odpovím stručně: Ne.

U některých žen se může vyskytnou při užívání hormonálních antikoncepčních tablet deprese. V tomto případě doporučuji změnu tablet, nejlépe ultranízkodávkované / Mirelle či Minesse/. Další možností je vysazení tablet na určitou dobu a tak si ozřejmíte, zda je souvislost mezi změnami Vaší psychiky a tabletami.

Na Vaši první otázku lze odpovědět, že menstruace sama o sobě není známkou proběhlé ovulace. K 2. otázce: je pravdou, co je uvedeno v medicínském slovníku. Ovšem neuvádíte jak dlouho resp. kolik menstruačních cyklů si měříte bazální teplotu. Oba teplotní údaje, které jste uvedla nedovolí činit závěry jaký je průběh bazální teploty a zda je křivka bifázická , tedy obvyklá. Bazální teplota by měla být měřena alespoň půl roku!! Měření bazální teploty je však orientační metodou a není jasným důkazem proběhlé ovulace.

Při zvýšené hladině prolaktinu je pravděpodobnost otěhotnění snížená. Ovšem rychlost sekrece se mění v průběhu dne (denní rytmus), sekrece vzrůstá při ovulaci, v průběhu těhotenství, v průběhu kojení a v některých dalších situacích, např. ve stresu. Prolaktin se tvoří v části hypofýzy a ta je umístěna v tzv. tureckém sedle / kostěná část lebky/. Hypofýza by mohla být zvětšena nezhoubným nádorem-adenomem. Proto je obvyklé vyšetření npř. radiodiagnostické nebo na CT /počítačový tomograf/. Při zvýšené hladině prolaktinu se používá npř. Mysalfon, Medocriptin, Parlodel.Procento úspěšnosti léčby hyperprolaktinemie a délku léčení / aby došlo k otěhotnění/ Vám nesdělím, protože to nesleduji.

Největší pravděpodobnost otěhotnění je v době ovulace. Je to při průměrném 28 denním menstruačním cyklu 14. den. Počítáno od prvého dne menses. Jestli chce žena otěhotnět, může si měřením tzv. bazální teploty po dobu asi půl roku stanovit kdy má ovulaci. Menstruační kalendář s přesnějším popisem lze získat u gynekologa. Jestli žena nechce otěhotnět pak o metodě neplodných dnů platí následující: Metoda Ogino-Knausova (neboli kalendářová), která radila výpočet plodných a neplodných dnů, byla zcela opuštěna pro vysokou nespolehlivost (cca 40 selhání na 100 žen za rok). Pokud některá žena chce používat tzv. přirozené metody (tj. zjišťovat, v kterých dnech je neplodná), nesmí se spoléhat na výpočty, musí sledovat fyziologické změny pohlavních orgánů a sama se každodenně vyšetřovat. Nejlépe je zjišťovat víc ukazatelů: bazální teplotu, množství a vazkost hlenu v pohlavním ústrojí, tvar a umístění děložního čípku. Platí pravidlo, že pokud jediný ukazatel svědčí pro možnost plodného dne, ten se musí pokládat za plodný. Metoda je spolehlivá, dodržuje-li se přísně; tu však většina dnů vychází jako potenciálně plodná a na sex jich zbývá jen málo. Existují i soupravy, které umožňují stanovit plodné dny na principu vyšetřování hormonů v moči, jejich cena je však značná. Antikoncepční lupy, které vyšetřují krystalizaci slin, jsou nespolehlivé a nedají se doporučit.