Gynekologie

Ne, při béžné kontrole moči nelze poznat, že žena je těhotná. Musí se použít speciální test- těhotenský test Ovšem ani takový speciální test nedává vždy jistotu, že žena je těhotná. Takový test se musí umět interpretovat. Jistotu dává až vyšetření ultrazvukovým přístrojem u gynekologa.

Doporučuji aby sedmidenní pauza v užívání HA byla zachována.

Ne, nebezpečné to není, když u porodu má rodička opar rtu. Pokud by byl opar neboli herpes na zevních rodidlech, pak by to byla jiná situace. Mohl by to být důvod k ukončení císařským řezem. Použití zubní pasty na opar nemá smysl.

Nevím co znamená výraz "littu". V odpovědi použiju Váš výraz "kravina" Opravdu dělat zak brzy těhotenské testy je "kravina" Sice Vaši netrpělivost chápu, ale pokud žena chce mít jistotu, že je těhotná, pak tuto jistotu ji dá až ultrazvukové vyšetření a to tak za 4 až 5 týdnů od ovulace, kdy mohlo dojít k otěhotnění.

Podle popisu by se nemělo jednat o žádnou nemoc. Pokud ale přesto budete mít pochybniosti, navštivte svého praktikého lékaře. Gynekologové takovou problematiku neřeší.

Bohužel, na dálku -přes internet- není možné rozpoznat o co se jedná. A vypsat všechny teoretické možnosti je k ničemu. Existuje možnost vyšetření u specializovaných lékařů. Název ambulance je mamologická nebo senologická

Ano, fungovat bude, ale účinnost by měla být menší. Doporučuji kontrolu Vaším gynekologem tak za 4 až 5 týdnů od dne, kdy jste Postinor nesprávně užila.

Normální příznak tak brzy po otěhotnění to není , ale může se vyskytovat. Na těhotenský test z krve posílá gynekolog, ne ? Smysl to má tak za dva týdny, ale až ultrazvukové vyšetření ( 4 týdny po IUI) prokáže těhotenství v děloze. Na poslední otázku nelze přesněji odpovědět.

Ne, chlamydie " se nedají chytit" jen a pouze pohlavní cestou, tedy pohlavním stykem. Na téma přenos chlamydiové infekce jsem psal již před časem. Takže text kopíruji: Chlamydiovou infekci může člověk získat i jiným způsobem, než pohlavním stykem. Chlamydie jsou gramnegativní bakterie, které parazitují uvnitř vnímavých buněk. Mají dvoufázový životní cyklus, který se odehrává mimo a uvnitř buňky. Cyklus je ukončen prasknutím buňky a výsevem infekčních tělísek, které infikují další buňky. Tento cyklus trvá obvykle 48 až 72 hodin. Přenos infekce je možný pohlavní i nepohlavní cestou. Sexuální přenos tvoří většinu všech kontaktních urogenitálních nákaz. Je určován technikou pohlavního styku. Nepřímo – nedodržením hygieny – přenosem potřísněnými prsty rukou z genitálu např. i do očí a při těhotenství z infikované matky na plod. Stejný způsob přenosu je při porodu na novorozence, kdy je takto ohroženo až 65 procent novorozenců. Ti jsou navíc ohroženi komplikovaným zánětem spojivek a zánětem plic. Chlamydiové nákazy se nejčastěji se projevují zánětem močové trubice (výtok z močové trubice – spíše hlenovitý, hlenohnisavý, bolesti při močení) a děložního čípku. U mužů se objevují samostatně ve 30 až 60 procentech, ale i v kombinaci s jinými původci. Komplikace, které mohou nastat, jsou obdobné jako u kapavčité nákazy. U žen se nákaza může dostat do dělohy a vejcovodů. Mezi následky se vyskytují zánětlivá pánevní onemocnění, neplodnost, mimoděložní těhotenství, předčasné porody, ale i reaktivní zánět kloubu či Reiterův sydrom s charakteristickou triádou (zánět spojivek, zánět močové trubice a zánět kloubů). U mužů to pro změnu bývá zánět prostaty; hlavní a nejdůležitější komplikací je ovšem zánět nadvarlete s možnými následky na kvalitu spermií a plodnost. U 70 až 90 procent všech žen s infekcí hrdla děložního probíhá tato nákaza bezpříznakově a může se zde udržet měsíce až léta. Tento bezpříznakový průběh infekce vnitřních rodidel se vyskytuje přibližně třikrát častěji než průběh s příznaky. Rovněž u mužů probíhá bezpříznakově až v polovině případů. Pozdní komplikace se u příznakových i bezpříznakových infekcí vyskytují stejně často a jsou závažnější u žen. Ženy jsou také k získání infekce vnímavější. K faktorům, které tuto vnímavost ovlivňují patří brzké zahájení pohlavního života, střídání partnerů (rizikové sexuální chování), ostatní pohlavní choroby, nedostatečná nebo chybějící bariérová antikoncepce – tedy nepoužívání kondomu. Léčba probíhá u nekomplikovaných případů ambulantně a provádí se antibiotiky či chemoterapeutiky. Lékem prvé volby jsou tetracyklinová antibiotika a makrolidová antibiotika ze skupiny azalidů (azitromycin), alternativně erythromycin – baze, erythromycin – etylsukcinát, chinolová chemoterapeutika. Volí se dávkovací schéma od jednorázové aplikace až po doporučované 7 až l0 až 14denní.

Váš gynekologický problém není běžný, takže potřebujete specializovanou péči. Takovou péčí by měla být koordinační práce lékaře genetika a lékaře některého z center asistované reprodukce, případně specializované ambulance , které bývají součástí porodnicko- gynekologických klinik fakultních nemocnic.