Gynekologie

Jeden samovolný potrat neznamená automaticky rizikovou graviditu. Odpověď na otázku " co dělat a naopak čemu se vyhýbat" nneí jednoduchá. Obecně: léky používat jen po poradě s lékaře, jíst pestrou stravu, přerušit případné extremní sporty ( třeba bungeejumping), na drohou stranu procházky v přírodě jsou vhodné, nekouřit, nepít alkohol, pokud ženy v zaměstnání vykonává práci zakázanou těhotným tak je nutné přeřazení.......... Nejkritičnější je odbobí do 12. týdne gravidity, takže u Vás ještě tak 6 týdnů . Je tedy vhodné více odpočívat. A v případě obtíží je namístě vystavení DPN tedy dočasné pracovní neschopnosti.

Normální to jistě není, ale u menšího procenta žen se příznaky, které popisujete při použití Klion D, vyskytují. Pokud se to zintenzivní, běžte ke svému gynekologovi ať změní lék.

O Herpes virus hominis platí toto ( kopíruji nejprve odbornou verzi pana Doc. Daneše): Běžná herpesvirová onemocnění – herpes genitalis Některé herpesviry, jako jsou herpes simplex viry (HSV) typu 1 a 2, varicella-zoster virus (VZV) a cytomegalovirus (CMV), označovaný také jako lidský herpesvirus 5, bývají původci infekčních nemocí člověka. Některým herpesvirům, jako jsou EppsteinBarrové virus (EBV), označovaný také jako herpesvirus 4 a herpesvirus spojený s Kaposiho sarkomem (lidský herpesvirus 8), jsou připisovány onkogenní vlastnosti. První nákaza neimunní osoby viry HSV1 nebo HSV2 se označuje jako primární infekce a vede k rozvoji lokální eflorescence na místě vstupu viru, nejčastěji v blízkosti úst nebo genitálu. Může jít také o bezsymptomní infekci, která nebývá rozpoznána nebo je spojena se systémovými symptomy, nerozlišitelnými klinicky od jiné akutní infekce. Herpes genitalis může být vyvolán oběma typy virů HSV. V další etapě, která následuje po primární infekci, nastává latentní fáze, při níž je virus uložen v buňkách senzomotorických ganglií a může být různými vlivy reaktivován. Uložení viru v gangliové buňce není jeho jednoduchá tezaurace, ale proces novotvoření viru, v němž se účastní cytoplazma i jádro buněčné. Pomnožení viru je brzděno dnes již známým proteinem OCT2, který tlumí aktivitu alfa-immediated genů. Jsou známy také mechanismy, jimiž je v gangliových buňkách replikace virů vyprovokována a jež tudíž vedou k reaktivaci infekce a vypouštění infekčních částic viru znovu do oběhu. Při reaktivaci má významnou úlohu cyklický adenosinfosfát. Ten je aktivován na příklad působením prostaglandinu E2 zvnějšku cestou aktivace adenylátcyklázy. Z jiné strany je týž proces aktivován účinkem částí genomu samotného herpesviru. Empiricky známý efekt ultrafialového světla na reaktivaci herpesvirové infekce je dnes vysvětlován právě mechanismem účinku prostaglandinu E2. Zatím co herpes labialis je všeobecně znám a dobře poznáván i laiky, jsou problémy se správnou diagnózou herpes genitalis. V novém britském dokumentu s doporučeními pro léčbu herpes genitalis (Sex. transm. Inf., 1999, 75 Suppl. 1, S24) se uvádí, že lékař rozpoznává správně jen 25 % případů onemocnění. Jako první symptomy se objevují puchýřky a vřídky na zevním genitálu, případně též na cervixu nebo rektu. Jsou provázeny bolestí, dyzurií, vaginálním nebo uretrálním fluorem a lokální lymfadenopatií. Ze systémových symptomů mohou přicházet horečka, myalgie, neuropatie s retencí moči nebo i meningitida. Diagnosticky svízelné jsou případy, u nichž chybějí lokální symptomy a je přítomen jen některý ze systémových příznaků. Herpes genitalis představuje závažné onemocnění mj. svou rekurencí. Zmíněný britský dokument shrnuje zkušenost, že po nákaze HSV-2 je riziko rekurencí po prvním symptomatickém herpes genitalis 0,34/měs. a po HSV-1 o něco nižší: 0,08/měs. Je-li první příhoda prodloužená, bývají rekurence častější. Riziko extragenitálních rekurencí se odhaduje na 20 %. Terapie primární infekce herpes genitalis se provádí antivirotiky, a to tak, že do prvních pěti dní od začátku nemoci se podávají perorálně. Účinné jsou aciclovir, valaciclovir a famciclovir a jejich efekt se projevuje zmírněním závažnosti a zkrácením trvání nemoci. Intravenózní podání je zdůvodnitelné pouze při neschopnosti přijmout lék ústy nebo tím, že pacient zvrací. Topická léčba antivirotiky je méně účinná než perorální a nejsou doklady o tom, že by se osvědčilo kombinovat léčbu per os a místní. Někteří autoři doporučují desetidenní kúru, britští pouze pětidenní kúru v těchto modifikacích: aciclovir 200 mg 5krát denně, famciclovir 250 mg 3krát denně, valaciclovir 500 mg 2krát denně. Vhodná je lokální anestezie s vědomím, že by mohl být pacient ohrožen přecitlivělostí k použitému prostředku. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat poučení pacienta, aby nepřenesl infekci na neimunního partnera. Je zapotřebí zjistit, zda nejde o herpes genitalis u gravidní ženy, u níž se léčba řídí jinými pravidly, jimž se věnujeme ve zvláštním článku na jiném místě.(Odkazujeme také na přehledový článek otištěný v Hautarzt, 1999, 50: 706 prof. Wolffem z vídeňské univerzitní dermatologické kliniky.) Ohleduplnost zasluhují pacienti s herpes genitalis, postižení retencí moči. Hodí se suprapubická katetrizace pro odstranění bolestivosti i rizika ascendentního zavlečení infekce. Léčba rekurentního herpes genitalis vychází ze zkušenosti, že jde o příhody, které mají samy o sobě omezené trvání a jsou mírnější než primární infekce. Lékař by proto měl individuálně rozhodnout, zda vystačí jen s podpůrnou léčbou, bude-li antivirotiky léčit jednotlivé opakované ataky nebo přistoupí-li k supresivní terapii. Podpůrnou léčbou se rozumí užívání koupelí, vazeliny nebo lokálních anestetik, a to buď samotných nebo v kombinaci s antivirotickou terapií jednotlivých příhod. Ta spočívá opět v užití jednoho ze tří uvedených léků. U rekurencí se užívají zčásti v jiném dávkování, a to opět po 5 dní: aciclovir 200 mg 5krát denně, valaciclovir 500 mg 2krát denně, famciclovir 125 mg 2krát denně. Supresivní terapie je zpravidla užívána u pacientů, jejichž herpes genitalis se opakuje více než šestkrát do roka. Užitek přináší ovšem i při méně časté rekurenci. Lékař zváží individuálně přínos a nevýhody supresivní léčby, včetně nákladů a měl by o nich s pacientem otevřeně pojednat. Nejdelší zkušenosti ze supresivní terapie jsou dnes známy z používání acicloviru. Je zpravidla dáván 4krát denně po 200 mg, což se ukázalo ve srovnávací studii jako účinnější než dávky 400 mg 2krát denně. Osvědčilo se rovněž dávkování valacicloviru 250 mg 2krát denně, případně i 500 mg jednou denně. U famcicloviru byly voleny dávky 250 mg 2krát denně ve studii kontrolované placebem bez dalšího srovnání. Doporučuje se po roce supresivní terapii přerušit, a přestávky využít ke zjištění častosti rekurencí. Podle potřeby je vhodné supresivní léčbu dříve nebo později obnovit. Naskýtá se imožnost, aby lékař přistoupil k supresivní léčbě na krátkou dobu podle pacientových potřeb, aby ho ochránil na určitou kritickou dobu před klinickými symptomy. " A nyní srozumitelnější populární verze: "Opar je bolestivá nemoc, charakteristická tvorbou malých puchýřků, na jejichž vzniku se podílí virus Herpes simplex. Virus po prvotní nákaze přežívá celý život v nervových gangliích a při oslabení organismu se může reaktivovat. Herpes labialis (herpes simplex 1) způsobuje puchýřnatou vyrážku v oblasti trojklanného nervu na hlavě, nejčastěji postihuje rty a sliznici nosu. Herpes genitalis (herpes simplex 2) se podílí na výsevu oparu v oblasti genitálií, u žen proniká do hloubky a může zasáhnout i močový měchýř, u mužů zasahuje zevní pohlavní orgány. Přenáší se nejčastěji pohlavním stykem. Lidské herpesviry patří k nejrozšířenějším nákazám lidí. Téměř každý byl jimi v životě infikován a mnoho jedinců je nosiči viru, který v nich přebývá jako skrytá přetrvávající infekce. K prvotní nákaze člověka dochází zpravidla ústy nebo na rtech. Virus typu 1 se tam přenese již v raném dětství od matky, příbuzných nebo od dětí a infekce zůstane buď bez jakýchkoli příznaků, nebo jako zánět ústní sliznice. V době pohlavní aktivity dochází také k infekcím typem 2. Po prvotní nákaze rtu se virus nejdříve v místě množí a ke kožním nebo slizničním projevům dochází asi za šest dní. Podobně je tomu na genitálu, kde se ze zánětlivých změn virus uvolňuje asi do desátého dne. Opar se někdy vrací, někdy až s nepříjemnou pravidelností. Příčiny: - Prochlazení - Horečnaté onemocnění - Nadměrné slunění - Menstruace - Psychická zátěž Léčba: Desítky let probíhaly pokusy o sestavení očkovací látky, která by podpořila imunitu lidí, postižených úporně se opakujícími opary. Někdy byl zaznamenán mírný nebo dočasný, někdy spíše zdánlivý úspěch. Již před lety se léčba přiklonila s úspěchem k protivirové chemoterapii. Osvědčily se přípravky aciclovir a brivudin, proléčiva famciclovir a valaciclovir. Doporučuje se užívat protivirový lék i ve formě léku přijímaného ústy v případě potřeby a včas, jakmile pacient pozná přicházející opakování oparu. Je škoda, že z praktických příčin, jimiž je opožděné poznání začínajícího oparu, je zastiženo léčbou jen velmi málo případů prvotní nákazy. Pro běžné případy opakujících se oparů je velmi vhodné užít místní léčby na kůži. U nás je k dispozici ve volném prodeji lék s obsahem acykloviru Herpesin. " Herpesin můžete použít i na sliznici

To, co popisujete, může nastat. Není to nic neobvyklého. Nicméně místo zakoupení těhotenského testu bych doporučil vyšetřením u Vašeho gynekologa, který by vyloučil tu méně pravděpodobnou příčinu - těhotenství.

K 1. otázce: po 7 dnech, tedy po použítí prvních 7 tablet. Ke 2. : ne, spolehlivosti nevadí, "jen" může dojít ke krvácení mimo obvyklou periodu Ke 3. : ano, mohlo

Vaše otázka asi souvisí s tím, co je uvedeno v příbalovém letáku. Je uvedeno toto : "POSTINOR-2 se může užít kdykoli v průběhu menstruačního cyklu, pokud právě neprobíhá menstruační krvácení" Proč to výrobce napsal netuším. Medicínský důvod k tomu není snad jen to kvůli souvislosti, že při menses by neměl být pohlavní styk, aby nevznikl zánět dělohy

A proč Vás napadla zrovna listerioza ? Příčin či původců "zkažených" potravin může být celá dlouhá řada a Listeria monocytogenes opravdu nepatří k častým. Nicméně pro infekci Listeria monocytogenes platí: listerie monocytogenes se vyskytuje v odpadních vodách, půdě a výkalech zvířat. Zelenina se může kontaminovat od půdy nebo v případě používání výkalů zvířat jako hnojiva. I zdravá zvířata mohou být bacilonosičem a v případě přípravy pokrmů bez dostatečného tepelného opracování může dojít k nákaze. Ke kontaminaci potravin může dojít i po jejich přípravě či v průběhu přípravy, například se může jednat o různé druhy sýrů, majonezových salátů, paštik atd. - nakazit listeriózou se člověk může požitím kontaminované potravy. Novorozenci se mohou nakazit již v průběhu těhotenství, jestliže v této době jejich maminka pojídá kontaminované potraviny. Ačkoliv většina zdravých dospělých může konzumovat kontaminované potraviny aniž by onemocněli, tak ti kteří jsou ve zvýšeném riziku mají při pojídání takovýchto potravin velkou pravděpodobnost nákazy. Praktické řešení Vašeho problému však není v kompetenci gynekologa, ale Vašeho praktického lékaře případně lékaře oboru infekční lékařství.

Užívání nehormonálních léků k potlačení klimakterických obtíží nesouvisí s tím, zda žena má či nemá menses. Menses ( zda jsou či nejsou) souvisí s užíváním hormonálních léků. Při menses se volí jiné HRT. Na otázku :"brat přírodní leky - stačilo by to? " nelze přesně odpovědět. Teprve užívání nehormonálních léků ukáže, zda to k potlačení obtíží bude stačit. Dopředu to nelze poznat žádným vyšetřením, změřením a podobně.

Neznám sice přesně Váš gynekologický status ( stav) , ale pokud platí jen to, co jste sama napsala, tak bych se také přikláněl nejprve zkusit některý z nehormonálních preparátů. Jako první bych doporučil tablety Cavinton ( je částečně hrazen zdrabvontími pojiš´tovnami), pak třeba i Menofem, Melbrosia, Sarapis, Novo- passit, GS Merilin..... Pokud toto by bylo bez efektu, pak je terpve namístě některý z hormonálních preparátů. Je jich celá řada, ale první kriterium je, zda ještě máte či nemáte menses.

Snášenlivost jednotlivých hormonálních antikoncepčních preparátů je zcela individuální záležitostí. Co vyhovuje jedné ženě nemusí vyhovovat jiné. Bohužel, neexistuje nějaké vyšetřením (třeba laboratorní) , kterým se dá dopředu zjistit, zda žena bude kontrétní HA preparát snášet, tedy že se nevyskytnou nějaké nežádoucí vedlejší účinky léků. Nicméně, vzhledem k tomu, co jste napsala, bych doporučil některý z HA preparátů s drospiorenonem ( Yadine, Yasminelle, YAZ) nebo Belara, případně náplasťovou formu EVRA