Gynekologie

Pravděpodobnost otěhotnění v uvedeném věku ( při zachované menstruaci) je velice velmi snížená.... nicméně není nulová. Takže by byla vhodná hormonální antikoncepce ( pokud nevyhovuje kondom) a to ultranízkodávkovaná ( třeba Mirelle). Ovšem za předpokladu, že nemáte zdravotní kontraindikaci ( třeba zvýšenou srážlivost krevní, stav po cévní mozkové příhodě či infarktu myokardu) .. toto vše by s Vámi měl probrat Váš gynekolog

Dobrý den. S platností či účinností od 1.4.2012 vznikla jiná situace ohledně provedení sterilizace a její úhrady, tedy kdo "to" zaplatí. Dle dříve platných právních předpisů sterilizaci vždy uhradily zdravotní pojišťovny, ale nebylo možné provést sterilizaci "na přání". Musely být u dotyčné ženy tzv. zdravotní důvody.....Ovšem nyní je to jinak: 373/2011 Sb. ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o specifických zdravotních službách ve znění zákonů č. 167/2012 Sb. a č. 47/2013 Sb. "...§ 12 Sterilizací se rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz. Sterilizaci lze provést ze zdravotních důvodů nebo z jiných než zdravotních důvodů. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte...." Takže pouze pokud jsou přítomny zdravotní důvody, mohou ZP výkon uhradit. Jinak si je musí uhradit dotyčná žena. Klíčová je formulace: Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte.... Za zdravotní důvody , bohužel, nelze považovat 4 děti a vek vyšší 35 let. S pozdravem MUDr. Trunkát, specialista oddělení vnitřních procesů ČPZP

Rada je jediná: Je nutné vyšetření gynekologem.... na dálku- přes internet- není možné seriozně odpovědět co je příčinou popisovaného stavu či obtíží.

Svůj dotaz jste napsala do rubriky Gynekologie....já jako gynekolog nejsem detailně seznámen s problematikou onemocnění jater včetně susp. adenomů a TU markry a proto Vám nemohu seriózně odpovědět.

V oficiální dokumentaci k léku Lamictal je v kapitole Interkace ( vzájemné ovlivňování účinků léků) uvedeno toto: "...Účinek lamotriginu ( název účinné láktky v Lamictalu) na farmakokinetiku hormonálních kontraceptiv Ve studiích na 16 dobrovolnicích neměla dávka 300 mg lamotriginu při ustáleném stavu žádný účinek na farmakokinetiku ethinylestradiolové složky kombinovaných perorálních kontraceptiv. Byl však pozorován mírný vzestup perorální clearance levonorgestrelu vedoucí ke snížení AUC levonorgestrelu v průměru o 19 % a Cmax levonorgestrelu o 12 %. Plazmatické hodnoty FSH, LH a estradiolu během studie ukazovaly u některých žen na částečnou ztrátu suprese ovariální hormonální aktivity, ačkoliv sérové hodnoty progesteronu ukazovaly, že nebyl přítomen hormonální důkaz ovulace u žádné z 16 dobrovolnic. Dopad mírného zvýšení clearance levonorgestrelu a změny FSH a LH v séru na ovariální ovulační aktivitu není znám . Účinky dávek lamotriginu jiných než 300 mg/den nebyly studovány a studie s jinými ženskými hormonálními přípravky nebyly prováděny......". Zjednodušeně lze tedy říci, že účinnost vaší HA by neměla být snížena.

Popsané příznaky mohou, ale také nemusí s těhotenstvím......uvedené negativní testy hCG z moči nemusí jednoznačně vyloučit těhotenství.... jediným řešením je, abyste navštívila svého gynekologa. Což doporučuji........ na dálku - přes internet- nemohu na základě popsaných příznaků seriozně odpovědět, zda jste či nejste těhotná

Pokud vznikne rektovaginální píštěl , tak je anatomicky jinde, než uretrovaginální píštěl... Z toho, co jste napsala ( ..spontánní pohodový porod v roce 2009. Proběhl nástřih hráze, hojení bez problémů.) je velmi málo pravděpodobné, že by u Vás vznikla některá z popsaných píštělí.... Dle popisu problémů ( močového traktu) je v prvé řadě nutná péče urologů....... a pak teprve případné pátrání po existenci zmíněných píštělí.

Nelze dopředu slíbit, že ZP zmenšovací operaci uhradí. Záleží na odborných podkladech lékařů- specialistů u nichž jste v péči. Postup by měl být následující : obrátit se pracoviště plastické chirurgie, kde by operace byla provedena. Toto pracoviště pak Vaši ZP požádá o schválení. Je k tomu ale nutné abyste doložila nálezy či zprávy lékařů- specialistů u nichž jste v péči.

Dobrý den. Můžete být klidná ohledně účinnosti HA. Biseptol nepatří mezi léky , které snižují účinnost hormonální tabletové antikoncepce.

Postup ČPZP je stejný jako postup ostatních zdravotních pojišťoven ( kromě VZP- horní věková hranice - viz níže). Níže uvádím související právní předpisy. Obecně lze říci, že podstatnou část vyšetření a výkonů jak u muže, tak u ženy ZP hradí.... V CAR by Vám měli vysvětlit, které metody a léky u Vaší manželky a u Vás použijí a jaké budou Vaše doplatky. ZP nehradí metody jako asistovaný hatching, ICSI… Poměrně výstižné informace jsou na webu jednoho z CAR: Eurofertil Ostrava Problematika je to rozsáhlá, tak Vám dávám k informaci některá fakta: ČPZP přistupuje k ženám, kterým se nedaří otěhotnět, v souladu se zákonem. Jen pro ilustraci , pouze za rok 2012 ČPZP uhradila pouze za léky používané v souvislosti s umělým oplodněním téměř 20,4 milionu Kč a za vlastní kódy IVF (in vitro fertilizace) neboli asistovanou reprodukci neboli mimotělní oplodnění uhradila dalších 26 milionů Kč. Ženu, které se nedaří více než jeden rok otěhotnět, pošle její gynekolog do Centra asistované reprodukce (CAR), kde je vyšetřena a stanoví se řešení. Pokud se žena rozhodne pro IVF, pak CAR napíše žádost o úhradu do příslušné zdravotní pojišťovny. Ve zdravotní pojišťovně se při schvalování úhrady sleduje, kolikrát již byla případná IVF zdravotní pojišťovnou uhrazena tak, aby nebyl porušen příslušný zákon, a kontroluje se také horní a dolní věková hranice ženy. Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v paragrafu 15 říká, že umělé oplodnění je hrazeno ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let. I podle názoru právníků je zde nešťastná formulace, která připouští dvojí výklad . Ovšem všechny zdravotní pojišťovny, které jsou sdruženy ve Svazu zdravotních pojišťoven , interpretují věkovou hranici stejně jako ČPZP. Již historicky byla precizována a stanovena interpretace horní věkové hranice, kdy bylo uvedeno 38 let a v poznámce, že věkové omezení je dáno datem narození + 364 dní. Pro komplexnost cituji příslušný paragraf Zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.: „§ 15 (3) Hrazené služby zahrnují zdravotní péči poskytnutou na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, a to nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy pouze 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.“ Upřesnění v zákoně uvedené věkové hranice 39 let je obsaženo i v dřívějších právních předpisech a to ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 134/1998 Sb. – bude zmíněno v citaci dopisu Ministerstva zdravotnictví níže. Pro úplnou komplexnost uvádíme citaci části dalšího zákona, který souvisí s dotazovanou problematikou. Je to Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb.: „Asistovaná reprodukce § 3 (1) Asistovanou reprodukcí se rozumí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi, ke vzniku lidského embrya oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, k manipulaci s lidskými embryi, včetně jejich uchovávání, a to za účelem umělého oplodnění ženy a) ze zdravotních důvodů při léčbě její neplodnosti nebo neplodnosti muže, jestliže 1. je málo pravděpodobné nebo zcela vyloučené, aby žena otěhotněla přirozeným způsobem nebo aby donosila životaschopný plod, a 2. jiné způsoby léčby její neplodnosti nebo neplodnosti muže nevedly nebo s vysokou mírou pravděpodobnosti nepovedou k jejímu otěhotnění, nebo b) pokud jde o potřebu časného genetického vyšetření lidského embrya, je-li zdraví budoucího dítěte ohroženo z důvodu prokazatelného rizika přenosu geneticky podmíněných nemocí nebo vad, jejichž nositelem je tato žena nebo muž. (2) Zárodečnými buňkami se pro účely asistované reprodukce rozumí vajíčka a spermie. (3) Umělým oplodněním ženy se rozumí a) zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy, nebo b) přenos lidského embrya vzniklého oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy do pohlavních orgánů ženy. (4) Pro umělé oplodnění ženy lze použít a) vajíčka získaná od této ženy , b) spermie získané od muže , který se ženou podstupuje léčbu neplodnosti společně, (5) Zárodečné buňky a lidská embrya mohou být použita pouze pro umělé oplodnění. To neplatí, jde-li o lidská embrya nevyužitá pro umělé oplodnění, která lze použít pro výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách za podmínek a pro účely stanovené zákonem upravujícím výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách ……… § 6 (1) Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (dále jen "neplodný pár"). Žádost neplodného páru žádajícího o umělé oplodnění nesmí být starší než 6 měsíců; je součástí zdravotnické dokumentace vedené o ženě.“ Nyní citace z dopisu Ministerstva zdravotnictví ČR: „ … k Vašemu dopisu …, kterým Ministerstvo zdravotnictví žádáte o stanovisko k ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. sdělujeme následující: Podle názoru Ministerstva zdravotnictví ve věci věkové hranice žen, pro které dosud vzniká nárok na úhradu umělého oplodnění z veřejného zdravotního pojištění v souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona, se věkovou hranicí do 39 let rozumí 38 let + 364 dní. Souhlasíme s Vámi, že v zájmu zachování právní jistoty a rovnosti pojištěnců před zákonem je nutné trvat na tom, aby ustanovení, jehož znění zůstalo ohledně věkové hranice nezměněné, bylo ve všech situacích vykládané a aplikované stejným způsobem. Z tohoto důvodu Ministerstvo zdravotnictví jednoznačně vychází z informace, která v minulosti výše uvedenému názoru odpovídala a to konkrétně textu vyhlášky č. 493/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, kde se v Kapitole 4 v bodě 27.4, který se týkal vykazování výkonů in vitro fertilizace uvádělo, že se tento výkon vykazuje u pojištěných žen do 38 let a 364 dnů.“ Interpretaci věkové hranice 39. narozenin (jakožto poslední den pro úhradu IVF ze strany zdravotních pojišťoven) nemá jen Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, ale i ostatní zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven. s pozdravem MUDr. Trunkát, specialista oddělení vnitřních procesů ČPZP