Onkologie

Vážená paní Veroniko, rentgenový snímek plic patří k základním diagnostickým postupům bronchogenního karcinomu (rakoviny plic). Na snímku mohou být tzv."přímé" známky rakoviny plic, kdy není pochyb o bronchogenním karcinomu (např.typický tvar ložiska na plících, typická lokalizace ložiska na plících...). Jindy to mohou být známky "nepřímé", kdy je nutno pomýšlet i na tuto diagnózu v rámci dalších možností (medicína má proto výraz differenciální diagnostika, to znamená, že za určitým nálezem se může skrývat více diagnóz). Ale zpět k Vašemu dotazu. Pokud se lékař setká se zánětem plic, zahájí léčbu antibiotiky. V průběhu léčby sleduje ústup potíží (teploty, kašel, dechové potíže..), ústup laboratorních nálezů, jež téměř pravidelně doprovázejí jakkýkoliv zánět (pokles sedimentace, pokles bílých krvinek..). Po dobrání antibiotik je nutná nejen poslechová kontrola, ale i rentgenová kontrola. Pokud nález na plících zcela neustoupí, měl by pacienta obvodní lékař odeslat ke specialistovi na plicní ambulanci. Ten zváží algoritmus další diagnostiky. Většinou je to bronchoskopické vyšetření s cíleným odběrem materiálu z podezřelé oblasti na rentgenu (obdoda endoskopického vyšetření žaludku či střev,tj.zavedení optického endoskopu do dýchacích cest). Dále je možné vyšetření CT a magnetické rezonance. Dolňují se speciální krevní testy. Ovšem podotýkám, že tento složitý postup se odvíjí až tehdy, pokud nedojde zcela k ústupu rentgenového nálezu. Zánět plic jako takový má charakteristický rentgenový obraz. Ovšem zánět plic může být indukován (vyprovokován) přítomností jiné patologie v plicní tkáni (např.bronchiektázie, bohužel i karcinomem plic). Jinými slovy, za zánětem plic na rentgenu se může klidně skrývat bronchogenní karcinom. Proto je nutná rentgenová kontrola po přeléčení antibiotiky. V případě přetrvávajícího nálezu je nutné hloubkové došetření, jak bylo zmíněno. Omlouváme se za časovou prodlevu v odpovědi, ale Váš dotaz se zatoulal mezi dotazy staré, dávno zodpovězené. Snažíme se dodržovat reakci na dotaz tazatele do 48 hodin. S přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková

Vážený pane Rosťo, obecně u onkologických nemocných, nezávisle na typu nádoru, není doporučováno slunění. Ovšem je tím míněno přímé vystavování slunečním paprskům (ono známé "opékání" na slunci v pravé poledne). Je tedy vhodné trávit pobyt u moře pod slunečníkem a dodržovat všeobecně doporučované. Při koupání používat krémy s vysokými faktory, možná i vhodná kůra beta karotenem třeba měsíc před odjezdem (např. bio beta karoten 1 tbl denně). Samozřejmě, že podmínkou je dobrý zdravotní stav a musíte být bez známek onemocnění. Což je přesně Váš případ. Takže přeji hezkou dovolenou. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Milá paní Danielo, karcinom močového měchýře patří k nejčastějším nádorům močového ústrojí. Jeho incidence (výskyt) mírně narůstá, s převahou v mužské populaci. U časných stádií tohoto onemocnění (nádor lokalizovaný pouze na močový měchýř) je prognóza dobrá. Což je zřejmě i Váš případ. Zásadní postavení v onkoterapii má chirurgická léčba, chemoterapie a ozařování. Volba jednotlivých léčebných modalit je podle rozsahu onemocnění. Karcinom močového měchýře nejčastěji metastázuje lymfatickou cestou (míznicemi) do pánevních a břišních uzlin. Cestou hematogenní (krevní) do jater, plic, kostí a mozku. Při zvětšení pánevních uzlin může dojít k otokům dolních končetin (ovšem bývá při velmi pokročilém onemocnění). Kostní metastázy se nejčastěji projeví bolestmi v kostech, metastázy v játrech bolestmi v pravém podžebří či žloutenkou, při postižení plic se mohou dostavit dechové potíže s bolestmi, se vznikem maligního výpotku (tekutina na plících), kašel.. Při mozkových metastázách vzniká řada neurologických potíží (bolesti hlavy, porucha hybnosti končetin, točení hlavy, změna v chování..), je to dáno lokalitou, kde meta ložisko vzniklo. Berte tyto informace s rezervou, píšu a odpovídám v obecné rovině na Váš dotaz. Nemám v úmyslu Vás vystrašit. Navíc rozsev meta ložisek krevní cestou se vyskytuje vzácně. Následně po operaci musí být Váš otec trvale dispenzarizován (sledován) na spádové onkologii (či urologii), bude zván v pravidelných intervalech ke kontrolám. Tento systém funguje plošně, celosvětově, slouží k event. včasnému záchytu recidivy (návratu) onemocnění, a stejně tak k včasnému záchytu metastáz. Takže do budoucna pro Vás, jakákoliv nová změna zdravotního stavu Vašeho otce (třeba jen větší únava, nechutenství, pocení, zvýšené teploty, pozvolné hubnutí a další, co bylo zmíněno výše) musí být konzultováno s ambulancí, kde bude Váš otec ve sledování. Může to být sice banální záležitost, ale také první signál návratu onemocnění. Nikdy nic nepodceňujte! Co se týče stravy? Takový obecný trend dnešní doby "zdravá výživa", doporučována v podstatě i kardiologickou společností s prevenci kardiovaskulárního onemocnění (srdce, cévy). Z jídelníčku nejlépe eliminovat uzeniny, živočišné tuky, hojně ovoce, zeleniny, tekutiny, vlákniny. Celkově je preference "bílého masa" před "červeným" masem hovězím. Preparáty typu Ovosan.., nemají v onkologii zásadní význam, spíše jsou pro pacienty jen ekonomicky náročné. Ovosan je produkt z obilných klíčků, může být u onkologických pacientů jako doplňkový. Jinými slovy, pacienti, kteří užívali Ovosan, lépe např. snášeli chemoterapii, měli lepší apetit, lépe prospívali. Což zřejmě není Váš případ. Stejně tak je to s bylinkami či žraločí chrupavkou. Nejlépe je využití přírodních zdrojů, vitamínů v syrovém ovoci a zelenině. Celosvětovou onkologickou společností je např. doporučováno denně až 4 porce ovoce, zeleniny. Tyto vitamíny jsou cennější než syntetické preparáty z lékárny. Závěrem bych Vám chtěla říci, že jistá úprava životosprávy a pravidelná dispenzarizace, je to nejlepší, co lze v tomto okamžiku nabídnout. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Jane, hodnota IgM 0,49 g/l je v mezích normy, takže Vaše obavy jsou zbytečné. Faktem je, že referenční rozmezí může kolísat dle jednotlivých laboratoří.Rovněž je určitá závislost na věku.Nicméně dolní hranice u dospělé populace je 0,4 g/l, naopak horní hranice může být pohyblivá.Naše norma je 0,4 - 3,2 g/l, jinde považují za horní hranici již hodnotu 2,6 g/l. Je to dáno rozdílnou metodikou stanovení v krvi. Alespoň pár slov o imunoglobulinech. Imunoglobuliny (protilátky) jsou produkovány buňkami, které nazýváme plazmocyty. Jsou to v podstatě zralé lymfocyty B (bílé krvinky). Existuje 5 tříd imunoglobulinů - IgG, IgA, IgM, IgE a IgD. Zatímco IgG je důležitou protilátkou s antibakteriálním a antivirovým působením, neutralizuje toxiny. Jeho sérová hladina (v krvi)je ze všech Ig nejvyšší. IgA je hlavním imunoglobulinem sliznic dýchacího, zažívacího a močového traktu (sekreční protilátky). Imunoglobulin IgE má zásadní postavení u alergických onemocnění.Protilátky IgD jsou přítomny na povrchu lymfocytů B, není známa jejich účast v zánětlivém procesu, jejich zvýšení či snížení může doprovázet některá onemocnění (imunodeficitní, nádorová). Imunoglobuliny IgM (makroglobulin) je velkou molekulou složenou z pěti podjednotek uspořádaných do tvaru loukotí kola. IgM je obsažen nitrocelulárně (uvnitř buňky) i na povrchu lymfocytů B. Protilátka IgM je produkována jako první aktivovanými buňkami B. To znamená, že při infekci se jako první objevují protilátky IgM, signalizující čerstvou infekci, naopak později produkované protilátky řady IgG signalizují prodělanou infekci (perzistující protilátky např. po mononukleóze). Rovněž jejich zvýšená či snížená hladina může doprovázet řadu diagnóz (imunodeficity, autoimunitní choroby, nádorová onemocnění). Ovšem je nutno zdůraznit, že na podkladě pouhé laboratorní odchylky některého z imunoglobulinu nelze dělat diagnostické závěry. Jsou nutná další pomocná vyšetření - krevní obraz, elektroforéza bílkovin (stanovení jednotlivých bílkovin a jejich frakcí v krvi), imunoelektroforéza (stanovení patologického imunoglobulinu v krvi, produkovaného např. nádorovými buňkami), mnohdy je nutno doplnit sternální punkci (odběr vzorku kostní dřeně z hrudní kosti) a řada dalších doplňujících vyšetření. Mnohdy i přes rozsáhlá vyšetření nezjistíme žádnou chorobu a pacienta pouze dispenzarizujeme (sledujeme). Choroba doprovázená patologickou odchylkou v imunoglobulinech se může totiž rozvinout později. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážená paní Hano, z toho, co mi píšete, se spíše domnívám, že se jedná o projev v rámci onemocnění. Pokud by se jednalo o infekční teploty, byly by doprovázeny třesavkou, zimnicí. Nereagovaly by pouze na Paralen. V tomto případě pomohou pouze antibiotika. Naopak výskyt teplot bez těchto doprovodných jevů, zejména navečer, s dobrým efektem Paralelu budí spíše podezření ze samotného onkologického onemocnění. Tyto teploty jsou způsobeny látkami (tzv. cytokiny – pyrogeny), které jsou produkovány nádorovými buňkami. Tyto látky pak přímo ovlivňují termoregulační centrum v mozku. Často vidíme tyto teploty právě v období, kdy je čas na další cyklus chemoterapie. V každém případě ale sdělte tuto informaci na onkologii před plánovaným IV. cyklem chemoterapie. Vždy musí lékař vyloučit možný infekt. Rovněž další symptomy nepochybně souvisí s chorobou. Nucení na zvracení lze potlačit farmakologicky – Degan tbl 3x1, Torecan tbl či čípky 3x1. Obojí může předepsat i praktický lékař. Obojí může aplikovat nitrožilně. I tyto projevy vznikají obdobným mechanismem, jak jsem zmínila u teplot maligní povahy (viz výše). Pokud chcete vědět něco více o možnosti ovlivnění stavu resp. stravy po chemoterapii (mezi cykly), můžete se více dočíst u předchozího dotazu, na který jsem reagovala dne 20.5.02 (reakce na dotaz chemoterapie). S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Milá Jitko, toto závažné onemocnění se dá včas zachytit pouhým rozborem močového sedimentu. Toto vyšetření jste absolvovala jistě mnohokrát v rámci vyšetření na infekci močových cest. V sedimentu se opakovaně objeví červené krvinky, říkáme tomu mikroskopická hematurie (tedy pouhým okem neviditelná krev v moči). Jindy se objeví makroskopická hematurie, kdy pacient močí krev. V obou případech musí pacient podstoupit urologické vyšetření a tzv. cystoskopii (přístroj zavedený močovou trubicí do močového měchýře a jeho přímé prohlédnutí), kdy hledáme zdroj krvácení. Opakované ztráty červených krvinek dříve či později vyústí v chudokrevnost (anémii). S tím souvisí řada potíží, které pacient má. Je to únava, ztráta fyzické kondice, krátký dech, bušení srdce, bolesti a točení hlavy. V souvislosti s touto diagnózou mohou být zvýšené teploty, bolesti v podbříšku či zádech. Obojí vyšetření, jak krevní obraz, tak rozbor moči jste určitě opakovaně měla. Myslím si tedy, že Vaše obavy jsou zbytečné. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Havlíku, cystická mastopathie nevylučuje použití magnetoterapeutického přístroje. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Milá paní Hano, na Vaše předchozí dotazy si velmi přesně pamatuji. Takže přímo k věci. Dle aktuálního sonografického popisu se nelze jednoznačně vyjádřit k dynamice onemocnění. Echogenita znamená, jak daný proces (obecně) odráží ultrazvukové vlny. Jinak se chová např. cysta, jinak metastatické ložisko atd. Termín hyperechogenní tedy znamená zvýšenou odrazivost. Ta může být skutečně způsobena kalcifikacemi (to je ona interpretace Vašeho klinického onkologa). Je fakt, že metastatické ložisko může po chemoterapii prodělávat různé změny např. nekrotizovat (tj. rozpad ložiska), kalcifikovat (ukládání vápenatých solí). Toto může skutečně znamenat jisté zlepšení. Ovšem tato interpretace nálezu je velmi vágní. K posouzení dynamiky onemocnění, tedy srovnání s předchozím nálezem před zahájením chemoterapie, je vhodnější srovnání počtu a velikosti metastáz. Je to mnohdy velmi obtížné, zejména v situacích, kdy ložisek je více, jsou v obou lalocích a jsou různé velikosti. Nicméně erudovaný lékař - radiodiagnostik by měl být schopen alespoň orientačního porovnání obou nálezů. Takže z tohoto nálezu odpověď není jednoznačná. Ovšem je možné, že onkolog konzultoval ultrazvukový nález s radiodiagnostikem, což může být ona interpretace již opakovaně zmiňovaných kalcifikací. Dále je nutno podotknout, že hodnocení je ještě předčasné. Je nutné podání alespoň VI. cyklů chemoterapie. Ale postup je to správný, po III. cyklech chemoterapie se dělá sonografické vyšetření zejména proto, abychom vyloučili event. progresi onemocnění, kdy by bylo nutno léčbu změnit či ukončit. Konkrétně v tomto případě se rozhodně o zhoršení onemocnění nejedná, odpověď na dosavadní léčbu bych hodnotila minimálně jako stacionární. I to je v onkologii úspěch! Znamená to senzitivitu (citlivost) onemocnění na dosavadní léčbu. Víte, v onkologické léčbě se pokračuje, i pokud je jisté zlepšení, proto v onkologii stabilizované onemocnění považujeme za stejný úspěch. Co se týče operability v tomto okamžiku? Pacient vhodný k operaci musí mít alespoň jeden lalok jaterní bez metastatického postižení. Operací lze totiž odstranit pouze jednu polovinu jater, takže ta druhá polovina musí být zcela zdráva. Játra mají regenerační (obnovovací) schopnost, to znamená, že odstraněná polovina částečně doroste, po určité době. Ale do té doby musí "zbylá játra" zajistit funkce za celá, zdravá játra. Játra mají klíčové postavení v metabolismu (odbourávání) látek v organismu. Pokud není tato podmínka splněna, dochází k selhání jater. Navíc i po operaci jater, je nutná adjuvantní (zajišťovací) chemoterapie, k likvidací mikrometastáz, které se mohou při operaci uvolnit do krevního řečiště. Což je další velká zátěž pro "zbylá játra". Proto jsou kritéria před operací tak přísná! Navíc sonografické vyšetření je velmi orientační. Zdá-li se nám pacient jako vhodný kandidát k operaci, musí mít vyšetření CT v kombinaci s angiografií (zobrazovací metoda jaterního cévního řečiště ), které je schopno detekovat i velmi malá ložiska (znamená téměř 100% jistotu, že zdravý jaterní lalok je čistý!). Kdybych měla zhodnotit dosavadní průběh onemocnění Vaší maminky? Myslím si, že léčba je účinná, ale jakékoliv závěry jsou zatím předčasné. Je nutno vyčkat alespoň prvních VI. cyklů, kdy by mělo následovat CT jater s posouzením dynamiky choroby. Poté jsou možné další úvahy. S přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková

Milá Moniko, dávka jódu, kterou užíváte v podobě Jodikalu, je nefyziologická. Doporučená denní dávka jódu je maximálně 150 ug/den. Pouze v těhotenství je přípustná denní dávka o něco vyšší, kolem 200ug/den. Každá vyšší dávka není opodstatnělá. Užívání vyšších dávek je nebezpečné, může skutečně vést ke zvýšené funkci štítné žlázy. Takže, Vaše obavy z indukce (uvedení, navození) thyreotoxikózy jsou oprávněné. V poslední době spíše přibývá onemocnění štítné žlázy se zvýšenou funkcí, než onemocnění se sníženou funkcí. Na území ČR jsou opatření, jež mají zajistit dostatečný přísun jódu plošně, a to v podobě tzv. jodizace potravin (např. soli..). Nepíšete, co Vás k tomuto kroku vedlo, nicméně zvažte pokračování v užívání Jodikalu. Pokud chcete podrobnější informace, bude vhodnější obrátit se s dotazem na sekci v endokrinologii. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážený Nicku, z toho, co mi píšete, nemohu stanovit diagnózu. Jakoukoliv, novou změnu prsů, bradavky či dvorců nutno vyšetřit pohledem. Zjišťujeme symetrii prsů, pravidelnost areol (dvorců), stav bradavek, kůže prsů. Na onemocnění prsu může upozornit změna konfigurace prsu, jeho zvětšení, jindy naopak zmenšení, popřípadě zvýraznění žilní kresby nebo změny kůže připomínající pomerančovou kůru. Mohou být přítomny povrchové změny na bradavce (šupinatění nebo oděrky), vtahování kůže (tzv. důlkovatění), oploštění bradavky, její vpáčení či krvavý výtok z bradavky. Bohužel Vám nemohu říci více, musela bych nález sama vidět. Proto doporučuji raději vyhledat lékaře v místě Vašeho bydliště, nejlépe mamologickou poradnu. Přestože je nález lokalizován pouze na bradavku, je nutné vyšetření obou prsou a uzlinových oblastí erudovaným lékařem. Jen ten bude kompetentní posoudit, zda-li je nutné další došetření. Nechci Vás vystrašit, může se jednat o banální záležitost. Nicméně existují i závažnějších onemocnění, které na sebe mohou upozornit právě v této lokalitě. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková