Onkologie

Milá paní Lenko, považuji minimálně za slušnost reagovat na Váš poslední dotaz. Po přečtení svého prvního textu chápu Vaše rozhořčení nad mou odpovědí. Zcela jsem se odklonila od daného tématu. Toto nedopatření se mi stalo hlavně proto, že jsem se držela svých zvyklostí. Víte, dostávám spoustu dotazů a ekzaktní odpověď je mnohdy problém. Často jsou to pacienti již diagnostikováni a tážou se mne, zda se mají léčit, zda je jejich léčba správná či jakou léčbu doporučuji já apod. Avšak pokud pacienta osobně neznám a nevím další bližší informace o něm (laboratorní hodnoty, nutriční stav, rozsah onemocnění, přesné znění histologie..), nemohu reagovat stejně, jako bych byla v ambulanci a rozhodovala se nad léčbou. Navíc, mnohdy již ze sdělení pacienta je patrná desinterpretace získaných výsledků (histologie nejčastěji). Proto se snažím psát víceméně v obecné rovině o daném problému. Neboť ten nejpovolanější zodpovědět zcela přesně je ošetřující lékař (chirurg, onkolog ..). Má oproti mně výhodu, zná pacienta. Proto i tentokrát jsem na téma kostní nádory (a to osteoblastom i osteoidní osteom nepochybně jsou) vrhla z obecného pohledu vůbec. K příčinám jsem pravda mohla ještě připojit i možnost vrozené vývojové vady, když se na to dívám s odstupem. Pak jsem přešla k histologické klasifikaci. Zde se zmiňuji, že mezi jednotlivými histologickými typy jsou prognostické rozdíly. A připouštím, že právě zde měla následovat zmínka i o nezhoubných útvarech. Samozřejmě máte pravdu, že osteoblastom je benigní nádor, vyskytující se zejména v axiálním skeletu (páteř). Histologie je zřejmě desinterpretována. Výskyt osteoidního osteomu bývá hlavně v dlouhých kostech (stehenní, holenní). Tato varianta mohla být zvažována histologem jako jedna z dalších možností. Ale, v obou případech radikální chirurgické odstranění znamená vyléčení. Bohužel častěji dostávám dotazy onkologické (až na výjimky, týkající se nezhoubných útvarů prsu, střev). Není mi jedno, zda-li o mne pochybujete. V dané situaci je mi mnohem více líto, že jsem Vám způsobila psychické stigma a oživila překonané. Ráda bych se Vám touto cestou omluvila. Mým úkolem a přáním je lidem pomáhat. Dr. V. Tobolíková

Vážená paní Táňo, z toho, co píšete, se domnívám, že Váš manžel má sklon k tvorbě tzv. podkožních lipomů. Je to v podstatě ložiskové nahromadění tuku. Mohou k tomu mít sklony zejména pacienti s poruchou metabolismu lipidů (tuků), zejména dědičné formy. Je to útvar nezhoubný, bez rizika malignizace (zvratu do zhoubného nádoru). Preventivní opatření přicházejí v úvahu pouze u forem dědičné hyperilidémie (zvýšené hladiny tuku), spočívá v omezení jídel s vysokým obsahem cholesterolu (zejména omezení živočišných tuků), někdy nutno sáhnout i po lécích na snížení tuků. Takže by bylo vhodné event. vyšetření krve na tuky s rozborem jednotlivých frakcí (tzv. elektroforéza-elfo tuků). Existují také pacienti, kteří tvorbou těchto podkožních útvarů predisponují, aniž bychom znali příčinu. Léčba je skutečně jen chirurgická, neexistují "léky na event. rozpuštění". Útvar může být ojedinělý, třeba i větších rozměrů, jindy mohou být i četnější. Pokud se pacienti rozhodnou pro odstranění, bývá to jednak k histologickému ověření (obavy z rakoviny kůže) a jednak z estetických důvodů. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Marto, z indikace onkologa má pacient nárok na tzv. "křížkové lázně" (plně hradí pojišťovna) obecně za těchto podmínek: uplynutí jednoho roku od ukončení onkologické léčby, pacient musí být bez známek onemocnění (tzv. kompletní remise, nesmí vykazovat žádné známky nádorového onemocnění). Tato léčba je samozřejmě vhodná v rámci komplexní péče o onkologické pacienty, ke zlepšení a navrácení fyzické i psychické kondice. V ČR jsou zejména Mariánské lázně určeny pro pacienty po urologické operaci (ledvinné kameny, cysty ledvin, složitější operace ledvin..). U pacientů po jakékoliv urologické operaci (ne pro zhoubné onemocnění) jsou doporučovány lázně do půl roku od operace. Nepíšete, kde byl Váš manžel operován a onkologicky léčen (zda vůbec byl onkologicky léčen). Výše uvedené je platné v ČR, ale nevím, jak je tomu ve Švédsku. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Iveto, kolorektální karcinom s rozsevem má bohužel špatné vyhlídky. Vícečetné metastázy a navíc multiorgánové (více orgánů) mohou být dostupnými léčebnými prostředky v onkologii jen ztěží ovlivnitelné. Problém je ten, že metastatická ložiska jsou složena z různých nádorových buněk, většinou těch nejagresivnější. Z toho vyplívá, že citlivost na event. chemoterapii bývá různá, povětšině minimální. Poněkud jiná je situace, pokud jsou založeny vzdálené metastázy pouze v jednom orgánu (např. játrech). Pak může být zvolena paliativní chemoterapie systémově (nitrožilně) či lokoregionálně (cíleně do jaterní cévy, která vyživuje játra a tak vlastně i metastázy). Paliativní chemoterapie znamená pokus o zpomalení progrese (růst a šíření) nádoru, rozhodně nelze hovořit o vyléčení. Podmínkou k této léčbě je navíc dobrý klinický stav pacienta, dobrý nutriční stav pacienta a přijatelné krevní testy. Smysl této léčby je pouze tam, kde může pacientovi přinést určitý benefit. Někdy k paliativní léčbě může onkolog přistoupit po zvážení i u pacienta s rozsevem metastáz po více orgánech, ale opět musí být splněny výše uvedené podmínky. Taková léčba by tedy měla vést k dočasnému zlepšení kvality života. Chirugická léčba a stejně tak ozařování u vícečetného postižení je nereálné. V této fázi onemocnění sahá onkolog po léčbě symptomatické. Je to léčba, která má zajistit pacientovi úlevu od bolesti. Podávání analgetik (léky na bolesti), ozařování kostních metastáz (rovněž protibolestivý efekt). Pokud je pacient chudokrevný dostává transfúze. Provádí se celá řada odlehčovacích výkonů. Jedním z nich je i drenáž žlučových cest. Útlakem žlučových cest v játrech metastázami dochází k neprůchodnosti a vzniká žloutenka. Pokud se žloutenka neřeší, pacient záhy umírá. Proto se provádí odvod žluče přímo z jater (tzv. nitrojaterní drenáž žlučových cest). Obchází se tím vlastně překážka v odvodu žluče normální cestou (tj. žlučovody do tenkého střeva). Tímto výkonem je navíc pacient ušetřen řady komplikací z nahromaděné, neodtékající žluče v játrech (infekce, teploty, bolesti, svědění, selhání jater). Problém však vyvstává tehdy, pokud metastázy jsou velké, vícečetné. Pak vzniká nezvratná žloutenka v důsledku počínajícího selhávání jater. Pak již tento výkon nemá smysl. V prvním případě, po zavedení "vývodu" do žlučových cest, by měla žloutenka odeznít. Co se týče zácpy, je to problém. Pasáž střev je zhoršena jednak vlastním onemocněním, jednak Váš otec užívá morfium. Opiáty mají tendenci k zácpě. Ale pro Vašeho otce jsou to momentálně léky životně důležité. Není nic horšího, než chronická (trvalá) intenzívní bolest. Tedy dostáváme se do bludného kruhu. Navíc řada běžně užívaných léků na zácpu (jak se dočtete v každém přiloženém letáčku) je nedoporučována u zácpy, způsobené mechanickou příčinou. To znamená, že v cestě střevní pasáže stojí nějaká překážka. V tomto případě je to vlastní onemocnění. Stejně tak mohou způsobit útlak metastázy zvenčí v dutině břišní (stejný princip jako u žlučovodu). Kdybychom tedy podávali tyto léky ve zvyšujících dávkách pro neúčinnost, vystavujeme pacienta riziku perforace (protržení) střeva. Zvýšený pohyb střeva (způsobený laxantivy) proti překážce, s cílem obnovení pasáže, končí perforací. Lékař by měl volit kompromis. Nutný je dobrý pitný režim, denně minimálně 1, 5 - 2 l tekutin (pokud pacient může, neléčí se pro srdeční slabost), strava (vlákniny) v tomto případě raději ne. Vhodné je pravidelně s morfiem podávat třeba lžíci laktulózy (pokud není diabetik), možno zkusit senný čaj (šálek při snídani), dobře funguje fenolax. Nejsou vhodné guttalax a léky podobně reklamované. Nerada dávám doporučení touto cestou, musela bych znát klinický stav Vašeho otce, důležité informace o onemocnění. Poraďte se s ošetřujícím onkologem, který nejlépe ví, co si může dovolit a co ještě lze vyzkoušet. Někteří pacienti s morfiem dobře reagovali i na 33% MgSO4 solutio (roztok), který je běžně na onkologických odděleních, ale dá se připravit v lékárně i na recept pro domácí užívání. Snad se mi podařilo odpovědět alespoň na některé z Vašich dotazů. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Hodgkinova choroba Vážený pane Petře, Hodgkinovu nemoc řadíme mezi tzv. liquidní (tekuté) malignity (zhoubná onemocnění). Je to onemocnění zejména mladých jedinců, s maximem výskytu mezi 25. - 35. rokem života. Příčina není známa, ostatně jako u všech nádorových onemocnění. Na vzniku zhoubných chorob v obecné rovině se podílí zřejmě více faktorů, proto mluvíme o multifaktoriální genezi (dědičnost, virová onemocnění, expozice chemickými látkami, kouření, alkohol, potrava – uzeniny ..). Ve výčtu bych mohla pokračovat, ale dá se říci, že josu to faktory jak vnější, tak zevní vlivy. U Hodgkinovy choroby jsou data o možnosti souvislosti s prodělanou EB virózou. Je to v podstatě chřipkové onemocnění, způsobené EB virem. Pacient má teploty, bolesti v krku, zvětšené uzliny (zejména krční), někdy zvětšenou slezinu, někdy bývají zvýšené jaterní testy, jsou typické změny v krevním obraze. Vcelku jsme velmi promořená populace tímto onemocněním. To, že jsme toto onemocnění prodělali, bývá zjištěno mnohdy náhodně při krevních odběrech (výskyt protilátek po nemoci). Ale proč se o EB viróze (mezi laickou veřejností mononukleóza) tolik rozepisuji? Mononukleóza má mnohé projevy podobné Hodgkinově chorobě. Proto může činit i diagnostické potíže. Většinou pacient navštíví lékaře pro zvětšené uzliny, nejčastěji na krku. Ještě blíže k vysvětlení spojitosti obou chorob. Lymfocyty (bílé krvinky) nesou na svém povrchu receptory (vazebná místa, místo kontaktu) pro EB virus (Epstein - Baarové). Toto může být spouštěč nekontrolovaného množení lymfocytů (množení buněk se zcela vymkne zákonitostem zdravého organismu). Pokud je dobrá funkce protinádorového imunitního systému, jsou takto změněné buňky včas rozpoznány a imunitním systémem likvidovány. Pokud však funkce imunitního systému selhává, dojde ke vzniku nádorového onemocnění, tedy Hodgkinovy choroby. Tyto zhoubné lymfocyty jsou vychytávány a kumulovány zejména v uzlinách povšechně (viditelných - krk, podpaží, třísla ale i v hrudníku a v břiše). Dochází k jejich zvětšení. Z toho, co jsem napsala ovšem nevyplívá, že všichni, kdo prodělali mononukleózu onemocní. Je k tomu zapotřebí i dalších činitelů - tj. multifaktoriální vznik choroby. Kromě zvětšených uzlin, často bývá zvětšená i slezina (další místo vychytávání a zadržování zhoubných lymfocytů). Lymfatická tkáň, jejichž součástí jsou mimo jiné i bílé krvinky, se vyskytuje v organismu povšechně. Z toho vyplívá i možnost kumulace lymfocytů na dalších místech (játra, kostní dřeň). Co se týče potíží, které pacienta provází? Celková únava, zvýšené teploty či teploty, celkové neprospívání, hubnutí, časté jsou noční poty, někdy svědění kůže, či citlivost postižené uzliny po požití alkoholu (nejčastěji na krku) a již zmiňované zvětšené uzliny. V takovém případě by měl být pacient vyšetřen. Rozhodujícím je odběr zvětšené uzliny a histologický rozbor. V případě potvrzení diagnózy došetření rozsahu onemocnění. Zda-li jsou postiženy i hrudní, břišní uzliny, v pánvi, stav dalších orgánů (rentgen hrudníku, CT hrudníku, břicha a pánve, nezřídka kompletní rentgenové vyšetření uzlin v těle, vyšetření kostní dřeně). Histologický typ (existují 4. typy), rozsah onemocnění a příznaky pacienta jsou vstupní kriteria pro onkologa. Podle toho je sestavena léčebná strategie. Hodgkinova choroba je velmi citlivá na chemoterapii, která má doslova lymfolytický efekt (rozpouštění uzlin). Často bývá kombinována s ozařováním. Rizikové formy Hodgkinovy choroby se transplantují. Vyléčitelnost je vysoká! Nicméně i po zaléčení pacienta může onemocnění recidivovat (vracet se), ale na citlivosti k chemoterapii neztrácí, pouze je volena agresívnější chemoterapie. Prognóza onemocnění se liší podle histologického typu a původního rozsahu onemocnění. S přáním hezkého dne MUDr. V. Tobolíková

Vážená paní Lenko, je to velmi častý dotaz, co je příčinou zhoubného nádorového onemocnění. Nelze odpovědět jednoznačně, krátce jedním slovem. Existují nádory dědičné (1-10 %), hovoříme o faktorech endogenních (vnitřních). A pak je to řada faktorů zevního prostředí (exogenní) - souvislost s virovými onemocněními, expozice chemickými látkami, u dospělých tolik podceňované kouření, alkohol a nevhodná strava (uzeniny, hojně živočišných tuků ..). Takže na vzniku nádorového onemocnění se podílí více činitelů. Onkologie má pro to název multifaktoriální geneze (vznik). Co se týče konkrétně Vašeho dotazu? V literatuře existují zmínky o možnosti souvislosti traumatu (úrazu) a vzniku kostního nádoru. Ovšem rozhodně nelze říci, že trauma dříve či později povede ke vzniku malignity (např. v místě úderu, naraženiny ..). Každý zdravý organismus disponuje tzv. protinádorovým imunitním systémem. Jinými slovy. Při správné funkci tohoto imunitního systému jsou všechny buňky" tělu cizí" včas rozpoznány a likvidovány. Pokud tento obranný imunitní mechanismus selhává, vymyká se "nádorová buňka" zákonitostem zdravého organismu a dojde k jejímu nekontrolovanému množení. Tak vznikají všechny nádory. Kostní nádory se vyskytují zejména u dětí a mladistvých. Smíšený histologický typ je typický zejména pro rakovinu varlat a teoreticky je možný i u dalších malignit (zhoubných chorob - např. sarkom měkkých tkání). Pro onkologa je směrodatný závěr histologa. Kostní nádory řadíme k agresivnějším malignitám. Nicméně i mezi jednotlivými histologickými typy kostních nádorů existují prognostické rozdíly. Např. velmi agresivním je osteosarkom. Histologickým rozborem onkolog získává i řadu dalších cenných informací, říkáme jím rizikové faktory, dle kterých lékař usuzuje jak agresivní onemocnění má před sebou a dle toho i volí léčebný postup. Hlavní léčebné modality kostních nádorů jsou: chirurgie, ozařování a chemoterapie. Při smíšených nádorech se volí léčba podle agresivnějšího histologického typu. Toto onemocnění (ostatně jako všechna nádorová onemocnění) mohou recidivovat (vrátit se). Proto není onkologický pacient již nikdy puštěn ze zřetele onkologa, je dispenzarizován (sledován) a dochází k pravidelným kontrolám. Co se týče očkování? Jak již bylo řečeno, významný podíl na samotném vzniku má selhání imunitního systému. Proto jakákoliv další imunizace je nežádoucí. Byl by to totiž zásah do imunitního systému, již tak narušeného. Takže i když je nyní Váš syn zdráv (nemá projevy onemocnění), je očkování na zvážení. Bylo by vhodné toto zkonzultovat s Vaším ošetřujícím dětským onkologem. Stejně tak on je ten nejpovolanější vyjádřit se k prognóze onemocnění, má totiž k dispozici řadu informací (přesné histologické znění s vyjádřením se k event. dalším zatěžujícím faktorům, nálezy komplexního přešetření při pátrání po rozsahu onemocnění ..). Snad se mi podařilo alespoň částečně zodpovědět na Váš dotaz. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Lenko, existuje řada onemocnění, která mohou být doprovázená řadou potíží, které máte. Nicméně zmíním se o těch, které by u Vás připadaly v úvahu. Domnívám se, že nejpravděpodobněji se jedná o nemoc krční páteře. Zejména, pokud již v minulosti problémy tohoto charakteru byly. Drážděním krční nervové pleteně (tzv. sympatiku) vzniká celá řada potíží - bolesti hlavy, pocit "tupé hlavy" (i po dobrém a dlouhém spánku vstáváte zase s tímto pocitem), točení hlavy, pocit tahu do jedné strany, nejistota při chůzi, někdy až pocit opilosti ("jakoby den po alkoholovém excesu"), pocit nevolnosti, v krajním případě až zvracení, zrakové potíže... Jak dochází k dráždění nervstva krční páteře. Často "blokádou" krční páteře, řada změn na obratlích, ve vyšším věku degenerativních (revmatických), spasmus (ztuhlost) zádového svalstva a svalů kolem páteře. Ve výčtu příčin bych mohla pokračovat. Jistě jste v minulosti pro tyto potíže absolvovala rentgenové vyšetření krční páteře. Léčba v akutním stádiu bývá medikamentozní (léky na uvolnění svalstva, protizánětlivé, tlumící bolesti..). Typickým příkladem je např. Surgam, Myolastan, Mydocalm, Brufen, Voltaren.. Mnohdy lze urychlit účinek nitrožilním podáním těchto léků, po zklidnění pacient dobírá léky v tabletové formě. Nedílnou a významnou součástí je rehabilitace, jejíž úkolem je uvolnění ztuhlého svalstva. Tato léčba má význam zejména do budoucna, kdy fyzioterapeut naučí pacienta řadu cviků vhodných provádět denně doma (stačí 20 min. denně), navíc Vám doporučí vhodné doplňkové sporty (posilovna, plavání..). Bohužel mozkové nádory se nevyhýbají žádné věkové kategorii. Proto bych Vám doporučila následující. Velmi vhodné by bylo vyšetření neurologem, který je schopen zjistit, zda-li se jedná o nález mozkový, mozečkový či spíše nález vycházející z oblasti krční páteře. Neurologické vyšetření není pro pacienta náročné a přinese řadu cenných informací. Tento lékař totiž rozhodne, zda-li je nutné doplnit dalším vyšetřením (např. CT mozku, vyšetření očního pozadí, rentgenové vyšetření). Je třeba si uvědomit, že jakýkoliv patologický nález na mozku (byť by byl i nezhoubný) se může chovat jako zhoubný. V mozku existuje celá řada životně důležitých center, která pokud jsou utlačována "něčím, co tam nepatří", mohou být závažně poškozena. Některé potíže se podobají těm Vaším. Nemyslím si, že se jedná o zhoubné nádorové onemocnění vzhledem k délce potíží, ale nevylučuji "nějaký jiný, nezhoubný nález", který si může pozvolna růst a chovat se tak stejně agresivně k okolí. Další kategorie onemocnění, která by přicházela v úvahu, je chudokrevnost (nedostatek červených krvinek). Nevím jak se stravujete, zda-li vůbec někdy jíte "červené maso" (hovězí), jak intenzívní máte menstruaci. Často do mé ambulance přicházejí mladé ženy, které preferují "zdravou výživu", silně krvácejí. Tedy zákonitě po čase dojde k vyčerpání zásob železa v organismu. Při jeho nedostatku kostní dřeň neumí červené krvinky tvořit! Anemický syndrom (seskupení příznaků chudokrevnosti) se rovněž projevuje celkovou slabostí, pocitem na omdlení, točením hlavy, závratí, zažívacími potížemi.. V tomto případě bych Vám doporučila vyšetření krevního obrazu. Toto jsou hlavní možnosti resp. možné důvody Vašich potíží, vzhledem k věku a toho, co o Vás vím. Jsem přesvědčena, že Vašim problém bude příčina uvedena jako první. Takže stačí pouhá dvě vyšetření - neurologie a krevní obraz - a zbavíte se potíží i strachu ze závažného onemocnění. S přáním hezkého dne MUDr. V. Tobolíková

Vážený pane Pavle, histologicky existuje několik typů kožních nádorů. Tyto se liší jak agresivitou (nezhoubné, méně zhoubné a vysoce zhoubné), tak léčbou a v konečném důsledku i prognózou pro pacienta. Např. basaliom nemá tendenci k zakládání vzdálených metastáz, chirurgická léčba je hlavní léčebnou metodou. Po jeho odstranění někdy recidivuje (vrací se), což zase obnáší jeho chirurgické odstranění. Někdy bývá doplněno ozařování. Zcela jinak, agresivně, se chová melanom. Pokud není včas rozpoznán, záhy zakládá vzdálené mestatázy (zejména v játrech) a vyhlídky na vyléčení i prognóza jsou samozřejmě horší. Hlavními atributy vysoce podezřelého kožního nádoru jsou: změna velikosti "znamínka", změna barvy, mokvající a nehojící se "znamínko", krvácení z tohoto "znamínka". Každé takové ložisko by měl vidět kožní lékař. V Brně existují dokonce tzv. melanomové poradny (Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci, při kožní klinice FN Bohunice..). Zde můžete ukázat a konzultovat každé Vám podezřelé "znamínko". Jinak se také plošně doporučuje, raději odstranit "znamínko", které je chronicky mechanicky drážděno (límec košile, spodní prádlo..). Léčba melanomu, který je považován za velmi zhoubný kožní nádor, záleží na včasnosti záchytu. Již pouhým chirurgickým odstraněním "časného melanomu" je pacient vyléčen. Jindy je nutno doplnit chirurgickou léčbu chemoterapií. V onkologii existují přesně daná pravidla (celosvětově), dle kterých onkolog zvažuje další, nutnou léčbu po odstranění melanomu (jsou tzv. rizikové faktory - hloubka do jaké melanom roste, stejně plošný rozměr je důležitý). Je to proto, že od určité hloubky a plochy je vyšší riziko zakládání pozdních metastáz. Takže je nutná tzv. zajišťovací chemoterapie. Svědění přichází v úvahu snad u mokvajícího nálezu. Jinak svědění je spíše typické pro alergická ložiska. Ale touto cestou Vám nemohu říci 100%. V medicíně jsou mnohdy učebnicové příklady a samotná realita mnohdy v rozporu. Poněkud jsem nepochopila Váš dotaz "zda nádor, který se nachází pod kůži, může vyvolat změny na kůži"? Myslíte tím nádor v dutině břišní, jaké lokality přesně máte na mysli? O nádoru melanomu se dá říci, že patří k agresivním zhoubným útvarům. Takže jeho pozdní odhalení vede k rychlé progresi (zvětšování nádoru a šíření v organismu). Co se týče posledního dotazu. Všeobecně se očkování u onkologických pacientů nedoporučuje. Vždyť již samotný nádor vzniká selháním protinádorové imunity, která má ve skutečností chránit zdravý organismus před tímto onemocněním. Proto jakákoliv další imunizace (očkování) je nežádoucí a jen zatěžuje tento složitý imunitní systém. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Moniko, Grawitzův tumor je zhoubné onemocnění ledvin. V ideálním případě je, když se podaří celý odstranit a nejsou při stanovení jeho diagnózy zjištěny vzdálené metastázy. Důležitým prognostickým faktorem je rovněž sdělení histologa, zda-li byly zasaženy okolní uzliny, nádor přerůstal přes pouzdro ledviny, zda-li byla přítomna krevní sraženina (s nádorovými buňkami) v ledvinné cévě, z jakých buněk se nádor skládal, jak byly tyto buňky vyzrálé atd. Toto všechno jsou velmi cenné informace pro onkologa, který určuje další léčebný postup. Vzhledem k prodělané chemoterapii si myslím, že byly přítomny "některé" prognosticky nepříznivé faktory. Co to znamená? V těchto případech je vyšší riziko zakládání vzdálených metastáz a mnohdy nelze vyloučit přítomnost mikrometastáz (cca 2mm veliké) již v době stanovení diagnózy. Proto je doporučována co nejdříve po operaci chemoterapie. Grawitzův nádor je považován za "imunitní nádor", tedy vzniklý selháním protinádorových imunitních systémů. Proto se velká pozornost věnuje léčbě tohoto onemocnění imunoterapií, s cílem obnovit protinádorové imunitní systémy a jejich zapojení do likvidace nádorových buněk. Vcelku rozšířená je tato léčba. Našla své uplatnění po operaci tzv. adjuvantní (zajišťovací) imunoterapie k likvidaci event. mikrometastáz. Jinou možností je užití při vzdálených metastázách (do plic nejčastěji, nově existuje dokonce inhalace tj. vdechování do plic imunoterapie pomocí speciálního přístroje). Poněkud jiná situace je při postižení skeletu (kostí). I zde je možno po zhodnocení klinických aspektů pacientu (tj. stavu pacienta) zvážit tuto léčbu, velmi často v kombinaci s jednorázovou aplikací nitrožilně chemoterapie. Pacienti docházejí jednou týdně na tuto léčbu ambulantně, injekci chemoterapie dostanou na onkologické ambulanci a injekci imunoterapie si aplikují doma sami podkožně. Tato léčba je vcelku dobře tolerována a pacienti mohou být skutečně dlouhou dobu takto stabilizováni. Jinou léčebnou možností je ozařování postižených oblastí, má ale charakter analgetický (protibolestivý) nikoliv léčebný. V situacích, kdy zdravotní stav pacienta, velmi rozsáhlé postižení kostí a krevní testy nedovolují aplikací chemoterapie ani imunoterapie, je na místě léčba bolestí, v případě potřeby krevní transfuze. Každou takovou situaci musí onkolog zhodnotit individuálně a navrhne nejvhodnější léčebný postup. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Karle, tedy co se týče prevence. Po dovršení věku 50 let u mužů je doporučováno vyšetření na tzv. okultní (skryté) krvácení do střev, které může doprovázet rakovinu tlustého střeva. Epidemiologicky je totiž prokázaný významný vzestup tohoto onemocnění právě počínaje s touto věkovou kategorií. Vlastní test obnáší vyšetření 3 porcí stolice (tj. 3 dny po sobě) na přítomnost pouhým okem "neviditelného" množství krve ve stolici. Tak tomu bývá právě u rakoviny střev. Tento test se nazývá Hemocult. Před dovršením uvedeného věku bývá lékaři indikován v případě nejasné chudokrevnosti, která může rovněž vznikat při chronickém (trvalém) krvácení do zažívacího traktu (např. žaludeční vřed, ale i při nálezu na sliznici střeva). Dalším krevním vyšetřením při dovršení 50 let u mužů bývá odběr na tumor marker (TM) specifický pro prostatu (nazývá se PSA). TM jsou látky různé chemické povahy, produkované nádorovými buňkami. Je velmi specifický a senzitivní při zhoubném onemocnění prostaty. U žen v tomto věku vyšetření prsou. Existují samozřejmě výjimky, kdy hranice preventivních onkologických vyšetření se posouvá směrem dolů. Bývá to u jedinců s častějším výskytem určitého typu nádorového onemocnění v rodině (cca 10% nádorových onemocnění jsou hereditární, tj. dědičné). Pak existují přesně dané kroky, stanovené světovou zdravotnickou organizací. Což zřejmě není Váš případ. Nicméně pokud máte zájem se vzdělávat i v tomto směru, rozepisuji se o tomto problému velmi podrobně na chystaných webových stránkách doctor-online, bude k dispozici koncem dubna. Co se týče druhé části dotazu? Ekzaktní odpověď rovněž najdete v chystané problematice pro laickou veřejnost. Jedna z kapitol se týká samotného vzniku nádorového onemocnění. Dá se říci, že existuje určitá korelace mezi klinickým stavem pacienta a krevními testy. Jinými slovy "nové potíže" na sebe upozorní, pro které vyhledáte lékaře a ten ve většině případů již zjistí "odchylky v krvi". Pokud jste zcela bez potíží a máte normální krevní testy, je existence nádorového onemocnění nepravděpodobná. V podstatě všichni z nás jsme nositeli "rakovinových buněk", které jsou u zdravého jedince likvidovány protinádorovým imunitním systémem. Takže nemusí nutně znamet vznik nádorového onemocnění. Teprve, když tyto mechanismy selhávají, vymykají se tyto buňky zákonitostem v organismu a začnou se množit. Pak může skutečně dojít ke vzniku nádorového onemocnění. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková