Onkologie

Vážený pane Otakare, pokusím se alespoň částečně odpovědět. Mimovolní pomočování či stolíčení bývá u geriatrických pacientů velmi časté. Příčin je celá řada. Močovou inkontinencí trpí zejména ženy. Nejčastější příčinou inkontinence stolice bývá poškození svěračů konečníku. Může to být důsledek neurologický (např. po cévní mozkové příhodě, onemocnění míchy). Jinou příčinou (z pohledu onkologa) bývá únik stolice při rozsáhlém nádoru konečníku, kdy svěrač je rovněž dysfunkční. S únikem stolice ale bývájí často hleny a příměs čerstvé krve. Takže pokud nemá pacientka tyto příznaky zkuste potíže konzultovat nejdříve se spádovým neurologem. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní, téměř 90% krvácení z konečníku skýtá příčinu skutečně v hemorrhoidech. Zbylá procenta zůstávají pro "rakovinu střev". Erudovaný internista by opravdu mohl vyšetřením per rectum (tj. konečníkem) zjistit vnitřní hemorrhoidy. Navíc píšete, že Vám bylo provedeno endoskopické vyšetření střev, které nelze zpochybnit už vůbec. Důležitou informací je barva krve respektive příměs krve. Tmavá až černá stolice, mazlavá jako kolomaz, znamená krvácení do žaludku či horní etáže střev. Krev je tmavá, protože je již natrávená žaludečními kyselinami. Naproti tomu při krvácení z terminální části tlustého střeva je krev jasně červená, jako příměs na stolici (někdy "nitky krve"). První vyšetření, které by mělo následovat při krvácení z konečníku je vyšetření per rectum (viz výše), neboť již touto cestou může zkušený lékař vyhmatat na střevní stěně "patologický nález". V dalším kroku se provádí rektoskopie s event. doplněním kolonoskopie (přehlédnutí opticky celého střeva). Pro vnitřní městky rovněž svědčí krev na toaletním papíře, objevení se krve při zácpě. Proto prevencí číslo jedna je dostatečný pitný režim a vhodná strava (dostatek vláknin), jež by měly napomáhat ideální konzistenci stolice. Je to vlastně i prevence civilizačních chorob, ke kterým pozvolna řadíme i "rakovinmu střevní". Nádorové onemocnění střev může (ale nemusí) provázet řada symptomů (příznaků) bolestivé nucení na stolici, nepravidelné stolíčení, střídání průjmů a zácpy, křečovité bolesti břicha.. Existují speciální krevní testy onkologické, tzv. tumor markery. Jsou to "látky různé chemické povahy" produkované nádorovými buňkami. Tyto testy jsou velmi senzitivní a specifické pro "rakovinu střev". Nicméně jejich negativita nevylučuje toto onemocnění. V onkologii jsou nám napomocny, jsou -li pozitivní. Podle dynamiky jejich hodnoty sledujeme, jak se nám daří v léčbě. S úspěšnou terapií mají tendenci k normalizaci. Co Vám doporučit závěrem? Přílišné vyšetřování pacienta dokola zatěžuje lékaře a ve finále i samotného pacienta. Pokud Vám byla již jednou diagnóza hemorrhoidů rektoskopicky stanovena, je víc než pravděpodobné, že zdroj opakovaného krvácení z konečníku je zde. Pokud endoskopické vyšetření bylo negativní, je možné vyšetření zopakovat, nejlépe však v době krvácení, kdy může být zdroj krvácení nejspíše zachycen. S přáním hezkého dne Dr. Věra Tobolíková

Vážená paní Hano, z dostupných inforamcí, se domnívám, že u Vaší maminky byl diagnostikován kolorektální karcinom s vícečetným metastatickým postižením jater. Primární ložisko (tj. nádor na střevě) se zřejmě podařilo kompletně odstranit. Vzhledem k tomu, že peroperačně zjistily vícečetné metastázy na játrech, další operace nebyla indikována. Je možná resekce (tj. odstranění) poloviny jater, ale všechny metastázy musí být zde. Pokud jsou postiženy oba laloky jaterní, operace není možná. Transplantace jater u tohoto onemocnění se rovněž neprovádí pro obrovské riziko návratu onemocnění v játrech (! mikrometastázy o velikosti 2mm nikdy nelze vyloučit a ty jsou příčinou znovuobjevení se nemoci v játrech přednostně). Z mého pohledu onkologa by mohla být situace ještě horší v tom, že by metastatická ložiska mohla být i jinde (plíce, rozsev po břiše..). Konkrétně v tomto případě existuje novější léčebný přístup. Vzhledem k tomu, že játra fungují v organismu jako "spalovna", lze užít k léčbě chemoterapií několika násobně vyšší dávku cytostatika, aniž bychom ohrozily pacienta toxickými účinky. Tato výhoda se kombinuje s tzv. regionálním podáním chemoterapie. Co to znamená? Pravým tříslem se zavede kanyla do jaterní tepny a cíleně se touto cestou k játrům podá ona "vysoká dávka" cytostatika. Než se stačí cytostatikum dostat do celého organismu, chemoterapie je v játrech zmetabolizována (zpracována). Tento typ léčby je možno použít tehdy, jestli je pacient v dobrém klinickém stavu a musí být vyloučeny metastázy v jiných lokalitách. Jinak léčba není indikována a postrádá smysl. Při této léčbě jsem mnohdy viděla na CT ústup ložisek, zmenšení, mnohdy byla ve finále vykonána operace na játrech. Bohužel přístup i odpověď těchto pacientů na léčbu je individuální. Mimo tento typ tzv. lokoregionální (cílené léčby) existují i jiné - tzv. alkoholizace ložiska, embolizace. Jsou to metody, kdy se zablokuje céva vyživující nádor. Bohužel se to týka spíše ojedinělých, větších ložisek, než četných. Nicméně po léčbě výše uvedené může být ústup počtu i velikosti vícečetných ložisek. Samozřejmě, že tato léčba vyžaduje erudovaný onkologický tým, velmi zkušený radiodiagnostický tým. K této léčbě je navíc nutný speciální přístroj - tzv. angiolinka. Tento servis Vám poskytne pouze fakultní nemocnice. Např. v Brně ve FN Bohunice. Hlavním předpokladem této léčby jsou dobré jaterní testy. Tato léčba je vcelku dobře tolerována. Mohou být ale potíže s krevním obrazem - chudokrevnost, nízký počet bílých krvinek. Zvracení, chudokrevnost, infekce nejsou pro medicínu v dnešní době problém. Systém podpůrné léčby je dokonale v onkologii vypracován, už vůbec není problém pro fakultní nemocnice. Jinou možností je samozřejmě chemoterapie systémová, tj. do žíly. Její nežádoucí účinky se do jisté míry překrývají s výše uvedenými. Nebývají velké zažívací potíže, spíše průjem a polykací potíže při postižení sliznic zažívacího traktu chemoterapií. Ozařování jater není časté, jaterní tkáň je totiž velmi citlivá na radioterapii. Selhání jater má typický laboratorní nález (zvýšení jaterních testů kompletně včetně žlučových barviv), dostavují se poruchy srážlivostí s krvácivostí, pacient má žloutenku, teploty, objevují se neurologické příznaky (toxické postižení hromadícího se amoniaku v krvi, který není odbouráván selhávajícími játry) a pacient umírá v jaterním kómatu. Pacientku jsem neviděla, nerada dělám závěr a doporučení touto cestou, ale z kusých, mě dostupných informací se domnívám, že možností je více. Můžete si vyžádat přes spádovou onkologii konzultaci na vyšším, klinickém pracovišti, jaké možnosti se Vám konkrétně nabízí. Opakuji, že důležitý je zdravotní a laboratorní stav pacientky. To je podmínkou! Ke konzultaci dodejte veškerou dostupnou dokumentaci (operační protokol, provedená vyšetření, propouštěcí zprávu z chirurgie, aktuální laboratorní hodnoty..). Přeji Vám hodně štěstí a mohu-li Vám být nějak nápomocna, ráda Vám pomohu. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Jardo, zvětšení uzlin dostupných (krk, podpaží, třísla) stejně tak v hrudníku či břiše doprovází řadu onemocnění. Může se jednat o primární (tedy vlastní) onemocnění uzlin (zhoubné onemocnění uzlin - tzv.lymfomy) či sekundární (tj. druhotné) zvětšení uzlin při jiném onemocnění. Uzliny v našem organismu představují "filtr" - zde jsou zachyceny a "likvidovány" cizorodé látky, bakterie. Takže každé vyšetření pacienta pro zvětšení uzlin začíná úvahou, zda se jedná o vlastní onemocnění uzlin či je nutné pátrat po jiné nemoci. Například generalizované (povšechné) zvětšení uzlin doprovází toxoplazmózu (zdrojem nákazy bývají kočky), mononukleóza (infekce jater), cizokrajné tropické choroby ... Kromě vlastního zhoubného onemocnění uzlin (skupina chorob, jež nazýváme lymfomy) jsou často místem metastáz. Různá nádorová onemocnění metastázují lymfatickou cestou (míznicemi) do příslušných spádových oblastí (např. karcinom prsu do uzlin podpaží a nadklíčku, karcinom plic do hrudních uzlin, karcinom slinivky s žaludku do břišních uzlin..). Tříselné uzliny mohou souviset s onemocněním varlat. V dotazu se nezmiňujete, zda-li jste podstoupil urologické vyšetření. Jakkákoliv změna, kterou vnímáte na scrotu či varleti by měla být vyšetřena urologem. Obzvláště, pokud je asymetrie obou varlat. Běžně dostupný ultrazvuk je schopen odhalit každou změnu na varleti i nadvarleti. Proto Vám doporučuji, pokud jste toto vyšetření neměl, měl by jste je podstoupit. Satčí jen doporučení obvodního či závodního lékaře ke spádovému urologovi. Navíc ultrazvukem mohou být vyšetřeny i tříselné uzliny. Ultrazvuk je schopen rozpoznat zvětšenou uzlinu zcela přesně a mnohdy lze říct s určitostí i původ (zánětlivá uzlina má jiný obraz než event. zhoubná). Nicméně konkrétně ve Vašem případě mohou být tříselné uzliny spádové pro nejasné kožní onemocnění na stehnech. Mohou to být ložiska alergická, ekzém, cokoliv. Bylo by vhodné navštívit kožního lékaře. Měl by Vás vyšetřit Váš obvodní lékař či inernista, zda-li nemáte zvětšené uzliny i v jiných dostupných lokalitách, aby se nezanedbalo závažné onemocnění, vyžadující okamžitou léčbu (uzliny na krku, v nadklíčku, v podpaží?). Mnohdy je nutná extirpace (odstranění) zvětšené uzliny a její histologický rozbor. Od toho se odvíjí další vyšetřování. Co je to leukémie? Je to zhoubné krevní onemocnění. Přesná příčina onemocnění je neznámá. Pravděpodobně spoluúčast více faktorů vnitřních (genetika) tak zevních (virové infekce, záření, chemikálie..). Onemocnění vychází z kostní dřeně, která je místem veškeré krvetvorby. Zde vznikají všechny krvinky. Porucha vzniká někde na úrovní tzv. "mateřské buňky" z níž vznikají všechny dceřinné krvinky. Pokud dojde ke změně této základní buňky, vznikají z ní patologické krvinky, odlišné morfologicky i funkčně od normálních krvinek. Ŕíkáme jím blasty. Tyto blasty se velmi rychle množí, vyplavují se do krve (pak jsou patrné i na krevním obraze). Navíc utlačují zbylou, zdravou populaci krvinek v kostní dřeni, která se nemůže dostatečně množit, což se projeví v krevním obraze poklesem červených krvinek, bílých krvinek i červených destiček a objevují se v krvi samé blasty. Z toho vyplívají komplikace a potíže. Pacient je chudokrevný (unavený, spavý, nestačí s dechem, je dušný, mívá bušení srdce, bolí hlava, mívá závratě, je bledý..), z nedostatku bílých krvinek se objevují infekční komplikace (vleklé angíny, s bělavými povlaky, záněty plic..), z nedostatku destiček bývají krvácivé komplikace (krvácení z nosu a krvácení do kůže - modřiny a drobné tečky tzv. petechie ...). Celkově pacient pociťuje fyzickou dekondici, necítí se dobře, neprospívá, má nechuteství, hubne. S těmito potížemi a typickým krevním obrazem přichází k lékaři. Leukémie jsou velmi složitě kategorizovány, každý typ se vyskytuje přednostně v určitém věkovém období. Ale hlavní dělení je na akutní a chronické. U chronického typu bývá navíc zvětšení uzlin, jater a sleziny. Rovněž léčba se liší podle typu. Existují tři hlavní léčebné modality : chemoterapie, ozařování a transplantace kostní dřeně. V poslední době se dostává do popředí imunoterapie (spíše pro typ chronický). Díky potížím, které s sebou toto onemocnění přináší, nebývyjí s diagnostikou leukémie potíže. Někdy mohou být diagnostické rozpaky nad typem leukémie, což je dost zásadní pro typ chemoterapie. Akutní leukémie pokud není včas diagnostikována a léčená končí záhy úmrtím. Naproti tomu chronická leukémie se chová plíživě, několik let může být jedinou patologií pouze abnormálně zvýšený počet bílých krvinek, pacient je bez potíží. Pak je pacient jen sledován v hematologické ambulanci a teprve při potížích a zhoršení onemocnění zahajujeme léčbu. Doufám, že se mi podařilo osvětlit Vám dotazy. Zamyslete se nad Vaším problémem a jeho vyřešením. S přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková

Vážená slečno Lucie, neexistuje jednoznačná odpověď. Ale obecně, každé cizí ložisko, které není organismu vlastní, trvale dráždí "okolní tkáň". V tomto místě mohou vzniknout chronické zánětlivé změny. Taková tkáň může obsahovat již i dysplastické buňky (tj. morfologicky změněné buňky normální) a je fakt, že některé z nich lze považovat za prekancerozu (tj. předstupeň "rakoviny"). Pro příklad - z výše uvedených důvodů se doporučuje odstranit znaménko či bradavici na místě chronického dráždění (halenka, spodní prádlo..). Teď by jste mohla namítnout, a co umělý kloub, umělá srdeční chlopeň, různé implantáty (srdeční bypass..). Všechny tyto náhrady jsou samozřejmě vyrobeny z takového materiálu, aby je organismus v těle přijal. Nejčastěji z titanu. Takže závěrem, prsní bradavka je zvlášť citlivé a velmi zranitelné místo. Chcete-li se vyhnout komplikacím (a to jsem nezmínila infekční komplikace) zvolte jiný druh sexappealu. S přáním hezkého dne Dr. Věra Tobolíková

Vážená paní Hano, maligní novotvary močového měchýře vzácněji metastázují krevní cestou do plic, jater a kostí. Vzdálené metastázy znamenají vždy rozsev a pokročilost onemocnění. Léčebnou metodou pokročilého onemocnění je chemoterapie. V tomto případě však jen význam "paliativní" ke zpomalení další progrese onemocnění (tj. zhoršení). Nemá bohužel již charakter kurativní (tj. léčebný). Metastické postižení skeletu s sebou přináší řadu komplikací - zejména bolesti, dostaví se chudokrevnost.. Často k paliaci použijeme jen analgetické (protibolestivě působící) ozáření kostních metastáz. Pokud je metastatické onemocnění velmi pokročilé, naděje na dočasné zlepšení stavu pacienta jsou mizivé, přistupuje onkolog jen k léčbě symptomatické (tišení bolesti analgetiky, transfuze..). Zdraví MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Georgi, ráda bych byla ve své odpovědi ekzaktní, ale poskytl jste mi málo informací. Ve většině případů vychází zhoubné bujení ze zárodečných buněk varlete. Ve věkové kategorii od 20 do 30 let patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Histologicky tyto nádory dělíme tzv. seminomy a neseminomy. Seminomy jsou velmi senzitivní na onkologickou léčbu a při správné léčebné taktice je dnes jejich vyléčení spíše pravidlem než výjimkou. Zatímco neseminomy mají prognózu horší, ale i zde lze dosáhnout ve vysokém procentu trvalého vyléčení. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že přesná histologická diagnóza má mimořádný význam pro určení léčebného postupu. Situaci poněkud komplikuje možnost kombinací obou typů. Léčbu pak určujeme podle malignější varianty. Testikulární nádory metastázují převážně lamfatickou cestou do pánevních, břišních i hrudních uzlin. Nemenší důležitost pro volbu léčebných prostředků má tedy i určení rozsahu onemocnění. Určujeme tzv. stadia onemocnění pomocí vyšetření CT plic, břicha i pánve, mnohdy doplněno vyšetřením celého lymfatického systému (tzv. lymfografie). Mimo jiné nádorové buňky produkují "látky různé chemické povahy", které velmi úzce korelují s množstvím nádorových buněk. Obecně tyto látky nazýváme tumor markery. Přinášejí onkologovi rovněž velmi cennou informaci. Pozitivita před operací přechází do normálních hodnot pooperačně. Pokud přetrvává zvýšení těchto tumor markerů, jsou zřejmě v organizmu reziduální nádorové buňky a výše uvedenými vyšetřeními by mělo být toto "ložisko" zjištěno. Markery pak mohou být vhodně využity k monitorování léčby. Jinými slovy s další onkologickou léčbou (po operaci varlete) by mělo rovněž dojít k úplné normalizaci hodnot. Zhodnocením histologického typu, stadia onemocnění a event. hodnot tumor markerů stanoví onkolog léčebnou strategii. Základní léčebnou metodou je chirurgická léčba. Další postup se pak liší podle typu nádoru a podle stadia onemocnění. Zatímco u seminomu ve stadiu I a II je to radioterapie (ozařování), ve stadiu III je základní léčebnou metodou chemoterapie. U neseminomu je metodou volby chemoterapie. Z ostatních léčebných metod je třeba zmínit transplantaci kostní dřeně, po vysokodávkované chemoterapii. Ale nepatří ke standardnímu postupu. K této léčebné modalitě sahá onkolog v krajním případě, kdy se jedná o méně příznivý histologický typ nebo onemocnění na konvenční chemoterapii nereaguje. Režimy chemoterapie používané celosvětově jsou v ČR zcela dostupné. Vycházejí z kombinací cytostatik, na které byla prokázána citlivost nádorových buněk. Rovněž zcela dostupné. Tato schémata jsou rigidní, přesně stanovené dávky jednotlivých cytostatik, jejich vzájemná kombinace většinou i nutný počet cyklů chemoterapie. Optimální, komplexní léčbu Vám poskytne každá fakultní nemocnice, v rámci které je vždy oddělení klinické onkologie. Nezávisle na pooperační onkologické léčbě, musí být pacient sledován na některém onkologickém pracovišti, kam je zván na pravidelné kontroly pro možnost recidivy (tj. návratu) onemocnění. Jen včasný záchyt onemocnění opět skýtá úspěch na léčbu. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Michale, Hodgkinova choroba je zařazována mezi krevní malignity (tj. zhoubná onemocnění). Je to heterogenní skupina onemocnění, vznikající nádorovou transformací lymfocytů (tj. bílých krvinek). Takto změněné krvinky se přednostně vychytávají a kumulují v uzlinách. Obecně uzliny jsou vmezeřené mezi mízní cévy a fungují v organismu jako "filtr". Takže veškerý "cizorodý materiál" v organismu (bakterie, viry, vlastní buňky pozměněné..) jsou zadrženy v uzlinách, kde jsou likvidovány. Na zněškodnění se podílí tzv. imunokompetentní buňky, tj. buňky imunitního systému, které okamžitě " cizí látky" rozpoznají a zapracují na jejich zneškodnění. Součásti imunitního systému jsou právě bílé krvinky. Co je příčinou změny lymfocytů, není známo. Ostatně tak je tomu v celé onkologii. Literatura uvádí multifaktoriální genezi. Jednak faktory endogenní (genetický faktor) a jednak exogenní (viry, záření, chemické kancerogeny ..). Konkrétně u Vašeho onemocnění tzv. EB viroza (virus Epstein - Baarové ). Zjistilo se totiž, že lymfocyty nesou receptory (tj. místo kontaktu) pro tento EB virus. Onemocnění většinou probíhá pod obrazem běžné angíny, nijak odlišné o jiných bolení v krku. Jsme populací velmi promořenou touto "virozou", a přesto všichni pozitivní (přítomnost protilátek v krvi) neonemocní Hodgkinovou chorobou. To jen podporuje hypotézu vícefaktorové geneze. Nicméně Hodgkinova choroba (jako jedna z mála onkologických onemocnění) má velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení. Nicméně i v rámci této diagnózy jsou prognostické rozdíly, dány rozdílnou histologií, rozsahem onemocnění ... Nedokáži se konkrétně vyjádřit k Vašemu onemocnění, nemám dostatek informací. Z toho, co jste napsal, se domnívám, že onemocnění nezasáhlo dutinu břišní, pouze oblast hrudníku. Odpovídá tomu i onkologická léčba, kterou jste podstoupil. Závěrem asi tolik. Vzhledem k tomu, že přesně nevíme, co je příčinou, neexistuje kauzální terapie ani profylaxe. Jedinou prevencí je vhodná životospráva, fyzická kondice a psychická pohoda. Nepodceňovat kontroly na onkologické ambulanci, kde budete již trvale ve sledování. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Marie, tumor markery mají v onkologii své důležité místo. U některých typů nádorů mají vysokou specifitu i senzitivitu. Jejich význam spočívá v tom, že skutečně mohou korelovat s kvantitou nádorových buněk. Jsou to vlastně „látky různé chemické povahy“ – enzymy, hormony .., produkované nádorovou populací. Onkologovi poskytují cenné informace v tom, že pacienti před léčbou, se zvýšenými vstupními markery, v průběhu léčby sledují jejich dynamiku. Lze tak usuzovat na citlivost nádoru na onkologickou léčbu. Tedy se snižováním (až úplnou normalizací hodnot) vymizení nádorových buněk a naopak. Další uplatnění, neméně významné, u pacientů, kteří prodělali onkologickou léčbu a jsou ve sledování na příslušné onkologické ambulanci. Při pravidelných kontrolách jsou odebírány i tumor markery, kdy každý nový vzestup může signalizovat recidivu (tj. návrat) onemocnění. Pro onkologa to pak znamená důkladnější přešetření pacienta a pátrání po „novém ložisku“ (tj. metastáze či lokální rekurenci). Pro uvedení příkladu – 100% korelace hodnoty tumor markerů a rakoviny varlat. Jak jsem uvedla výše, pro každý typ nádorového onemocnění existují tumor markery. Nicméně existují i pacienti, kteří jsou tzv. “nesekretory“. Tedy přesto, že jsou objektivně jasná ložiska (jinými slovy vyšetřeními víme přesně, kde nádor je), pacienti nemusí mít zvýšené tumor markery. Z toho vyplívá, že význam tumor markerů je pouze v těch případech, kdy jsou hodnoty zvýšené. S přáním hezkého dne MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Marku, já opravdu nejsem ten povolaný, takže se budete muset spokojit s mou úvahou. Poskytl jste mi vcelku dostatek informací. Lipom je nádorový útvar, který skutečně zařazujeme k těm benigním (tj.nezhoubným ). I mne překvapuje neobvyklá lokalizace. Diagnostický bych postupovala stejně. NMR je skutečně velmi senzitivní vyšetřovací metoda, která poskytuje řadu cenných, validních informací. Z rozborů "křivek" vyšetření lze dokonce usuzovat na povahu onemocnění, tedy zda se jedná o maligní či nezhoubný proces. Navíc jste byl vyšetřen na vyšším, klinickém pracovišti, což skýtá určitou záruku dobrání se správné diagnózy. Nicméně nelíbí se mi přístup Vašeho ošetřující neurologa, který by měl jednoznačně respektovat doporučení vyššího pracoviště - klinického neurochirurga. Jen tento lékař je povolaný k tomu, určit časový interval do další kontroly. Lékař nižšího pracoviště nikdy nesmí zpochybňovat doporučení lékaře z vyššího pracoviště. Pokud tedy tak Váš neurolog neučinil, obraťte se na neurochirurgické pracoviště, kde jste byl vyšetřován. Co se ještě týče diagnostického postupu snad malá úvaha. Histologickou povahu onemocnění lze ověřit tzv.stereotaktickou biopsií, kterou běžně provádějí ve FN Brno Bohunice.Nejsem neurochirurg, takže nedokáži posoudit zda-li by byl lipom mozku přístupný tomuto odběru. Jistě na tuto možnost pomýšlel i Váš neurochirug. Na druhé straně je fakt, že pokud obraz NMR vykazuje útvar jednoznačně vypadající pro lipom, byla by to zbytečná zátěž a riziko, které s sebou stereotaktická biopsie CNS přináší. Navíc má přesně vymezené indikace.Co se týče Vaší medikace? Se Zoloftem mám velmi dobrou zkušenost u onkologických pacientů trpících endogenní depresí, je velmi dobře snášen a navíc užíváte minimální dávku. Rovněž Rivotril užíváte slabší sílu. Rozložení celkové dávky do dílčích snižuje riziko opakujících se epi záchvatů. Na druhé straně na Vás může působit negativně ve smyslu koncentrace, únavy a celkové psychické i fyzické dekondice. Rivotril patří k lékům s tlumícím účinkem na centrální nervový systém ( CNS ). Rivotril nepatří k typickým návykovým lékům, jsou pacienti, kteří užívají Rivotril i několik let ( epilepsie )! Problém útvarů CNS není ani tak v histologické povaze ( jediným orgánem ), jak lokalizaci. I benigní útvar uložený v důležité CNS oblasti může být stejně nebezpečný jako zhoubný útvar v "méně důležitých oblastech CNS". Každé cizí ložisko působí dráždivě na okolí a z toho pramení řada klinických projevů, ve Vašem případě křeče. Proto musíte léky pravidelně užívat, i kdyby tam bylo vysoké riziko závislosti. Ale Váš případ to rozhodně není. Závěrem snad jen tolik. Rozhodně musíte podstoupit doporučená vyšetření k posouzení dynamiky onemocnění. Pokud Vám toto neurolog odmítá, obraťte se na neurochirugické pracoviště, kde mají o Vás vstupní informace.Stejně tak Vám mohu nabídnout event.konzultaci (ale se všemi dosavadními výsledky - zejména snímky NMR !!!) na zdejším pracovišti ve FN Bohunicích na neurochir.klinice. S pozdravem a přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková