Onkologie

Vážený pane Tomáši, jsem ráda, že se mi podařilo vnést Vám do věcí alespoň částečně jasno. Co se týče dotazů? Při každé kontrolní cystoskoskopii je nutné cytologické ověření. Jen tak lze včas zachytit nádorové buňky a včasné řešení recidivy (tj.návratu) onemocnění. Mezi histologickým a cytologickým rozborem je rozdíl! Cytologií jsou hodnoceny jednotlivé buňky sliznice močového měchýře a následně se provádí klasifikace dle PAP. Ke stanovení histologie je zapotřebí větší množství vzorku - sliznice močového měchýře s následným stanovením typu histologie. Takže pokud se zachytí cytologicky podezřelé buňky doplňuje se i histologické vyšetření. Domnívám se, že je to právě to, o čem píšete. Jen tak lze zachytit včasné stadium možné recidivy a předejít tak radikálním operačním výkonům (cystektomii - odstranění močového měchýře kompletně). Takže, pokud budete sledován a pravidelně kontrolován cystoskopicky, mělo by se předejít výše uvedeným následkům. Intervaly cystoskopických kontrol určuje uroonkolog právě dle posledních nálezů. O možnosti recidivy papilomu jsem psala již minule. A právě na tuto možnost je nutno myslet, nikoliv však čekat, jak píšete. Dá se říct, že jedno z preventívncíh opatření jsou i častější cystoskopické kontroly rozsáhlejší dysplazie a tak předejít vývoji do malignity! Co se týče dalších preventivních opatření? Je to především kouření u Vaší diagnózy a to ostatní, o čem píšete. Možná vhodná je i doplňková vitamínoterapie tzv. antioxidantů, které hrají významnou roli v karcinogenezi. Jsou to stopové prvky zinek, selen, vitamín C, vitamín A (lépe beta karoten, z něhož si organizmus vyrobí jen tolik vit.A, kolik potřebuje), vitamín E. Vše je běžně dostupné v lékarnách, bez předpisů. S pozdravem Dr.V.Tobolíková

Vážený pane Honzo, budu velmi stručná a cílená. Přípravek Ovosan není zázračným, jak se mnozí pacienti domnívají. Tento preparát lze zařadit k doplňkovým lékům, které neublíží a mnohdy i trochu pomohou. Zkušenosti mé dosavadní onkologické praxe jsou takové, že pacienti snášejí lépe chemoterapii, lépe prospívají a celkově dělají dojem lepší fyzické i pychické kondice. Těžko říci, nakolik má podíl pouhý placebový efekt (tj. lék, který neobsahuje léčivou složku a přesto má pacient subjektivně pocit zlepšení). Co je to za preparát? Je to extrakt z obilných kličků. Pacientům proto Ovosan nezakazujeme, vždyť je to jen potravinový doplněk! Z mého pohledu je to hodně komerční záležitost, která není zrovna laciná. Takže, pokud očekáváte léčebný efekt od tohoto preparátu, musím Vás zklamat, ale může zlepšit kvalitu života. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Karle, pokusím se odpovědět, ale Váš dotaz není zcela přesný. Pooperační léčba musí být správně načasovaná. Pro onkologa je to mnohdy svízelná situace. Na jedné straně (pokud je indikovaná podle platných pravidel u té které diagnózy) by měla být podána chemoterapie pooperačně co nejdříve. Při operaci chirurg manipuluje s nádorem a nikdy nevyloučíte průnik a event. přežití mikrobuněk v krevním řečišti. Proto je tak důležitá pooperační tzv. zajišťovací chemo (radio) terapie. Na druhé straně však může onkolog zahájit léčbu jen za dané situace. Pacient by měl mít dobře zhojenou ránu, neměl by mít teploty, měl by být v dobrém nutričním stavu, neměl by být rozvrácen laboratorně. Pokud jste se ptal na jinou problematiku, pokuste se blíže vyjádřit, ráda odpovím. Měl jste snad na mysli pozdní následky chemoterapie? Na Váš dotaz se lze skutečně dívat z různých úhlů pohledů. Zdraví Dr. Věra Tobolíková

Vážený pane Tomáši, dle závazné cytologické klasifikace PAP II-III znamená procentuálně vyšší zastoupení tzv. dysplastických buněk. V lekářské terminologii to znamená jistou odchylku, kvalitativní abnormalitu od normálních buněk přítomných v močovém měchýři. Tedy se nejedná ještě o nádorové buňky. Kde se tam vzaly tyto buňky? Vývoj směřován do dysplastické buňky může způsobit celá řada faktorů, u Vás nejspíše v místě operovaném pro původní onemocnění. Pochopil jste tedy správně, že se jedná o ne zcela normální buňky. Podle kvantitavního zastoupení rozlišujeme stupně cytologie PAP I-IV. Ve Vašem případě mohou nastat dvě situace. Tyto buňky mohou zaniknout přirozenou cestou s obnovujícím se epitelem močového měchýře. Všechny buňky v lidském těle /vyjma mozkových/ se obnovují, staré, funkčně vyprahlé jsou nahrazovány nově vzniklými. Ve druhém případě změny v dysplastické buňce jsou dále natolik vystupňovány, že se mohou vyvinout v buňky nádorové. Proto je velmi důležité sledovat takový nález, aby byl včasný záchyt buněk, které již nesou znaky buněk nádorových. Jen tak lze očekávat onkologické léčebné úspěchy. s pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážená paní Deniso, z toho, co píšete, se obávám, že aktuální stav není řešitelný. Samotný fakt, že potíže začínají žloutenkou (neinfekční), svědčí pro pokročilé onemocnění. Vznik ikteru kůže tj. žlutého zabarvení kůže je dán útlakem zvětšené hlavy slinivky na žlučové cesty (které anatomicky probíhají za slinivkou). V této fázi je nádor již většinou neoperovatelný. Záchyt karcinomu slinivky v časném stadiu bývá velmi zřídka, je to dáno zejména lokalizací slinivky, která je běžnými vyšetření špatně dostupná. I na CT břicha může být malý nález snadno přehlédnutelný. S tím tedy souvisí i horší prognóza tohoto onemocnění. Neboť jen zcela odstraněný nádor má lepší vyhlídky na onkologickou léčbu. Kdy po operaci následuje ozařování a chemoterapie. Dá se říci, že pouhé 2 - 3% pacientů mají pětileté přežívání (platí pouze pro pacienty s včasným záchytem a radikální operací). Navíc operace je velmi náročná, takže podmínkou je i dobrý nutriční stav pacienta. V případě Vaší maminky byl proveden výkon s dočasným řešením problému. Dlouhodobá žloutenka není slučitelná se životem, proto chirurgové provedli tzv. drenáž žlučových cest. To znamená, že zajistili náhradní odtok žluče vývodem, protože v původní cestě stojí překážka (slinivka zevně stlačí na žlučovod, který ústí do tenkého střeva), žluč tak stagnuje nad překážkou, vzniká žloutenka a celá řada potíží (teploty ze zánětu žlučových cest, postižení jater, úporné svědění..). Takže i když se jedná o výkon dočasný, obyčejně pacientům přináší úlevu a dočasně řeší žloutenku (lékaři nyní vyčkávají, zda-li žloutenka odezní). V této fázi z hlediska onkologického je na místě zejména tzv. podpůrná léčba (tišení bolestí, nutriční podpora, transfuze ...), bohužel prognóza a vyhlídky nejsou dobré. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážená paní Marie, ráda bych se pregnantně vyjádřila k Vašemu dotazu, ale obávám se, že nebudu moci. Nemám od Vás dostatek informací. Že se jedná o nezhoubný útvar jater, je nepochybné. V opačném případě je nutná okamžitá onkologická léčba. Nicméně obecně lze nálezy v játrech klasifikovat na zhoubné a nezhoubné. K těm zhoubným řadíme jak vlastní nádor jater, tak vzdálené metastázy nádoru vyskytujícího se na jiném místě (karcinom prsu, plic, prostaty, zažívacího ústrojí.. ). Snad nejčastějším nezhoubným útvarem v játrech je hemangiom (tj. něco jako krevní nádor). Jinými slovy obdobou na kůži je modřina. Většinou se jedná o náhodný nález při vyšetřování pacienta pro jiné potíže. Je to vrozená záležitost. Někdy může tento útvar činit diagnostické potíže. Většinou k diagnostice hemangiomu postačí ultrazvuk břicha. Kde si není radiodiagnostik jist, je nutné doplnit další vyšetření (CT jater, magnetickou rezonanci). Vůbec necitlivější, speciální vyšetření na toto je tzv. scintigrafie jater s pomocí značených červených krvinek. To znamená, že pacient dostane do žíly červené krvinky označené radioaktivně, které pokud se jedná o hemangiom se přednostně vychytávají právě na tomto místě. Zvláštním přístrojem (scintigrafem) pak snímáme radioaktivitu vychytaných červených krvinek nad tímto místem. Tento útvar se může skutečně zmenšit a snad i vymizet. Ale častěji se stává, že pacient je v průběhu života vyšetřen různými lékaři a každý má jinou erudici. Takže snadno může tento útvar přehlédnout. Jediným nebezpečím u tohoto útvaru je nebezpečí krvácení. Týká se to ale útvarů větších (existují i 4cm hemangiomy). Jinak není třeba žádnou léčbu, hemangiom není zhoubný a toto riziko nehrozí. Nikdy nelze provést biopsii pro riziko krvácení do jater. Diagnóza musí být vždy stanovena výše uvedenými vyšetření. Jinak z dalších nezhoubných možností se ještě nabízí cysta jater, která rovněž může vymizet. To jsou hlavní nezhoubné útvary, které jsou v našich poměrech vídány. Co se týče životosprávy? Ať už se jedná o cokoliv, zdravou stravou nikdy nic nepokazíte. Ostatně v dnešní době je to trend všeobecně, ke snížení riziku civilizačních chorob (ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, rakovina střev, žlučníku, žaludku.. ). Zvýšenou konzumaci alkoholu si pacient úspěšně povede k cirhoze jater. A o té víme, že v cirhotickém terénu je daleko vyšší riziko vzniku karcinomu jater!! S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní, děkuji za projevenou důvěru, ale nevím nakolik Vám budu nápomocna. Zdá se, že Vašeho manžela viděli již všichni odborní lékaři, kteří mají co dočinění s tímto symptomem. Chápu Vaše rozpaky. Přesto, že nebyla zjištěna závažná patologie, potíže narůstají. Stejně tak chápu chování pacienta. Každá chronická, protahovaná bolest, nedostatečně léčena, tlumena, vede k depresím. Byl pacient vyšetřen na spádových ambulancích nebo na vyšším, klinickém pracovišti? Zde se totiž nabízí komplexní péče, široké diagnostické a terapeutické možnosti. Doporučuji hlavně ortopedické a neurologické vyšetření. Píšete, že má posunutou ploténku. Ale toto může být příčina a závažná. Může tlačit na míchu a způsobovat dráždění kořenových nervů, vycházejících z páteřního kanálu. Pak by si určitě zasloužil CT event. magnetickou rezonanci. Tato vyšetření samozřejmě mohou odhalit i řadu dalších příčin (kostní nádor, metastázu kostní ..). Existují i další vyšetření kostního skeletu - scintigrafie kostí, denzitometrie. Z toho, co píšete, by se mohlo jednat i o revmatologické onemocnění, např. Bechtěrevova nemoc s postižením skloubení pánve - kostrče a propagací bolestí do kyčlí. K tomu je třeba doplnit speciální imunologické vyšetření. Stejně tak nemusí být příčina v samotném bolestivém kloubu, ale zcela na jiném místě a může bolest propagovat do pravého kyčle. Těch možností se nabízí celá řada. Proto by bylo vhodné obrátit se na vysoce erudovaného odborníka klinického pracoviště (např. FN Bohunice, Brno), v prvém kroku na ortopeda, který má k dispozici vše výše zmiňované a může se dobrat diagnózy týmovou diagnostikou. Váš manžel je mladý, potíže rozhodně zasluhují větší pozornost. S dostupnými výsledky a doporučením ortopeda nižšího pracoviště je možné konzultovat klinické pracoviště. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážený pane Tomáši, Vaše obavy stran informovanosti ze strany lékaře jsou zbytečné. Cytologická klasifikace je odstupňovaná podle počtu resp. zastoupení abnormálních buněk. Tedy PAP II-III sice znamená horšní nález ve smyslu abnormality buněk, nikoliv však nález buněk nádorových!!! Tato cytologická klasifikace PAP je vlastně diagnoza histologa, je tedy závazná! Váš uroonkolog jí musí plně respektovat, nemůže jí zpochybnit. Měl by Vás pravidelně sledovat cystoskopicky, konkrétně v tomto případě každé 3 měsíce. Pro Vás to znamená trvalou dispenzarizaci na onkologii a doporučuji pravidelně chodit na kontroly a vyšetření, nikdy věc nepodceňovat, i když se cítíte zcela zdráv. Co se týče otázky chemoterapie a ovlivnění plodnosti? Teoreticky každé cytostatikum může mít zmiňované následky. Záleží na druhu a dávce cytostatika. Příčinou neplodnosti je azospermie (tedy poškození spermatogeneze, tj. tvorby spermií). Je to vlastně nežádoucí účinek chemoterapie, která nepůsobí selektivně jen na rychle proliferující (tj. rostoucí) nádorové buňky, ale bohužel i na normální rychle proliferující buňky, což jsou vlastně i pohlavní buňky. Každý onkolog by měl vědět, po kterém cytostatiku se tak stane 100% a měl by Vás na to upozornit zavčas, tj. před zahájením chemoterapie. Lze totiž zajistit odběr spermatu na zamražení, jako rezervu, pro případ, že se spermatogeneze po ukončení léčby neobnoví. Dnes se běžně toto provádí u pacientů s leukémií, karcinomem varlat.. V Brně se tento odběr provádí na gynekologické klinice, Obilní trh. Konkrétně ve Vašem případě volena cytostatika tyto následky nemívají, ale jak již bylo výše zmiňované mohou mít. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážená Moniko, ač se to zdá neuvěřitelné, erudovaný a zkušený radiodiagnostik skutečně může (i bez histologického ověření) stanovit diagnozu. Zhoubné i nezhoubné útvary totiž vykazují na mammografii tak i ultrazvuku charakteristické změny. Konkrétně ve Vašem případě, troufám si říct, že se jedná pouze o maličkou cystu, přesto, že o Vás víc nevím. Jiný nezhoubný útvar, 4mm veliký by byl sotva na ultrazvuku patrný. Histologické ověření punkcí útvaru lze nejdříve od 10mm. Extirpace útvaru (tj. úplné odstranění) tak malého útvaru by bylo technicky rovněž náročné, útvar by se musel předem pod ultrazvukem pro operatéra vyznačit. Takže pokud nález nevykazuje jednoznačné atributy možného nádoru (např. tvar, ohraničení útvaru, typické mikrokalcifikace ..) pacientka je vedena ve sledování. Ideální je dispenzarizace v mammární poradně, která nabízí komplexní péči o pacientku. Co to obnáší? Pravidelné ultrazvukové kontroly ke sledování event. dynamiky nálezu! Ve Vašem případě navíc bedlivé sledování v období těhoteství, kdy hormonální změny velmi ovlivňují mléčnou žlázu. Naopak kojení může mít vliv příznivý. Karcinom prsu je totiž hormonálně závislý nádor. S pozdravem MUDr. Věra Tobolíková

Vážená paní Andreo, Vaše obavy jsou zbytečné. Fakt je ten, že stehenní kost je nejsilnější kostí v lidském organizmu. Je tedy pochopitelné, že hojení je dlouhodobé (zlomený obratel se hojí až 12 měsíců). Opakované RTG kontroly nemají až takovou kumulativní dávku záření, jak si myslíte. Daleko větší radiční zátěž má např. vyšetření CT, magnetická rezonance... Co se týče možného vývoje kostního nádorů v místě úrazu? Vyskytlé případy jsou spíše koincidencí (tedy kostní nádor a náhodný úraz v předchorobí) než důsledek po úrazu. Navíc je to onemocnění typické zejména pro mužskou populaci! Jediné, co mohu doporučit (pro Váš klid) odstranění "fibromu", jen tak lze určit histologii. U podkožní fibromu si rozhodně nenesete žádné riziko malignizace do budoucna. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková