Onkologie

Milá paní Hano, je pro mne nesmírně těžké odpovědět, zda-li došlo ke zlepšení či zhoršení onemocnění.Vím, že Vás zajímá právě toto. Dělat analýzu sonografického nálezu izolovaně, anichž bych viděla pacientku a krevní rozbory (zejména dynamiku tumor markerů) mi nepřináleží. Pokusím se tedy o orientační srovnání aktuálního nálezu a posledního nálezu z 3.6.02. K otázce echogenity se vracet nebudu, bylo již vysvětleno minule. Takže nově je popisováno zřetelné zvětšení jater. Hyperechogenita a výraznější nález v pravém laloku jater byl popisován již minule a bylo vysvětleno, respektive úvahy o možnostech hyperechogenity. Tedy připusťme, že se jednalo o zmiňované kalcifikace. Dnes je nově uvedeno, že ložiska jsou nevaskularizovaná. Toto je příznivá informace, neboť každý nádor či metastáza má vlastní cévní zásobení, jež vyživuje pouze a jen nádor. Mohu tedy polemizovat či usuzovat, že "nevaskularizovaná ložiska" mohou být "mrtvá". Jinými slovy, jsou tam, ale jsou jakoby opouzdřena, bez projevů aktivity, takže se zatím nechovají agresívně. Je tedy dost možné, že střed větších metastáz zvápenatěl, znekrotizoval, což jsou příznivé změny metastázy. Proto mohlo dojít i ke splynutí s ostatními menšími ložisky. Ovšem mohlo dojít i ke zvětšení původních ložisek, což v konečném důsledku může rovněž vést ke splynutí původních vícečetných ložisek (uváděných již minule). Bohužel tedy nejsem schopná říci, zda-li zvětšení jater je na vrub zvětšení původních metastáz, či v důsledku změny charakteru metastáz. Další změny popisované na ultrazvuku již pramení ze zvětšených jater (hepatomegalie). Zúžení VP (vena poplitea - vrátnicová žíla, která ústní do jater) je způsobeno zevním útlakem zvětšenými játry, ale žíla je volně průchodná (toto je velmi důležitá a příznivá informace). Pravá ledvina ptoticky uložená znamená posunutí shora dolů, způsobené rovněž tlakem zvětšenými játry.Horní pól pravé ledviny se totiž nachází pod játry, a ta když jsou zvětšená logicky tlačí a posouvájí pravou ledvinu směrem dolů. Velmi příznivou informací navíc je, že dutina břišní je bez volné tekutiny. Tedy zatím není přítomen ascites - tekutina v břiše. Což signalizuje špatnou funkci jater s postižením břišních uzlin. Má-li se onkolog vyjádřit k efektu dosavadní léčby, musí hodnotit nálezy komplexně - klinický stav pacienta, chování tumor markerů a sonografický nález. Intrepretace výše uvedeného nálezu opravdu není jednoznačná. Jsou zde uvedené jak příznivé známky chování choroby, tak nevylučuji i zhoršení. Myslím, že na to, proč došlo ke splynutí ložisek a zvětšení jater, je nejvíce kompetentní Vám odpovědět ošetřující onkolog, který pacientku zná. Navíc může konzultovat nález s lékařem, jež sono prováděl, který je schopen zcela jistě odpovědět, která z uvedených variet přichází v úvahu více. Je mi líto, ale jasnou odpověď nevím. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážený pane Tomáši, zhoubný nádor močového měchýře, ostatně jako každý nádor, při stanovení diagnózy musí být klassifikován. Celosvětově se používá tzv.klassifikace TNM. T znamená velikost tumoru (nádoru), N znamená počet postižených uzlin nádorovým onemocněním (jsou to vlasně metastázy uzlin) a M znamená záchyt vzdálených metastáz. Tedy konkrétně ve vašem případě pTa je lokálně nepokročilý nález (časné stadium). Malé písmeno a v tomto případě znamená, že nádor měl podobu stopkatého polypu. Jinými slovy, je to výrůstek, který ční do močového měchýře a je přirostlý tzv.stopkou ke spodině močového měchýře (vizuální obdobou jsou např.polypy žaludku, střevní atd., histologie je však různá, zhoubná i nezhoubná). Spodina bez nádorového bujení znamená, že ve sliznici močového měchýře, k níž byl polyp přisedlý nebyly nalezeny nádorové buňky. To je prognosticky velmi příznivé, neboť odstraněním zhoubného polypu byla provedena úplná sanace (ošetření). Jinými slovy, sliznice močového měchýře byla "čistá". Ovšem samotný polyp měl zhoubnou povahu. Rozsah velikosti lokálního nálezu ,jeho invaze(šíření do hlubších vrstev - tj. podslizniční vrstvy, svaloviny, tukové tkáně a průnik celou stěnou močového měchýře do okolí v malé pánvi ), výskyt jednoho ložiska či více - to všechno jsou důležité informace pro onkologa. Zároveň předurčují prognózu choroby a možnost recidivy (návratu) onkologické diagnózy. Kromě výše zmíněného je důležitá i tzv.differenciace buněk, z níchž se nádor skládá. Jinými slovy ZRALOST buněk. Čím jsou buńky zralejší, tím lepší je prognóza. Nádorové buňky mají vlastně histologický základ v původních, normálních buňkách sliznice toho kterého orgánu. Čím více se nádorové buňky odchylují podobou od původních, tím horší prognóza. Takže dobře differencovaný papilokarcinom je "zralý papilokarcinom", histologicky vykazuje určité známky původních buněk močového měchýře. Takže abych to shrnula. Ve Vašem případě pTa, G1 jsou prognosticky příznivé faktory. Vzhledem k tomu, že nebyla vůbec zasažena sliznice (spodina) nádorovými buňkami je pravděpodobnost recidivy minimální. Při Vaší klasifikaci lze mluvit skutečně o vyléčitelnosti, nicméně recidiva choroby je možná vždycky. Bohužel však návrat choroby nemusí obsahovat stejný nález. Nový nález musí být vždy znovu histologicky zhodnocen. Např.zralost (differenciace) může být úplně jiná. Stejně tak musí být provedena kompletně nová klassifikace TNM (včetně posouzení postižení uzlin či vzdálených orgánů - jater, plic, kostí event.mozku). Trochu jsem nepochopila slovo suspektní. V medicíně toto znamená podezřelý. Spíše tím bylo myšleno - tzv.dysplastické změny sliznice močového měchýře. Dysplazie znamená již odchylku od normálu, ale změny ještě nejsou takového rozsahu, že by splňovaly histologická kritéria kacinomu (rakovinných buněk, jež mají typické rysy). Avšak tyto ochylky je nutné sledovat. Mohou zaniknout a být nahrazeny normální sliznicí, ale i být transformovány (přeměněny) v buňky nádorové. Proto musíte být tvale sledován na onkologické urologické ambulanci, jsou nutné pravidelné cystoskopické kontroly s odběry vzorků, měly by být dělány i krevní kontroly (tzv. tumor markery - TPA, TPS, CYFRA 21 a další), kontroly sonografické břicha a event dle nově vzniklých potíží další vyšetření. Proto pravidelné kontroly v rámci dispenzarizace (sledování) nepodceňujte. Závěrem Vám mohu sdělit tolik, že Vaše onemocnění, z toho co píšete, hodnotím jako prognosticky velmi příznivé. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Milá paní Hanko, velmi přesně si vybavuji Váš poslední dotaz. Vaše matka začínala novou chemoterapii v režimu Campto. Nyní s odstupem 2 měsíců by měla mít za sebou požadovaný počet cyklů. Je tedy skutečně opět čas na přešetření onemocnění. Od zahájení onkologické léčby uplynuly minimálně 4 měsíce, proto je na místě i provedení rentgenové kontroly plic. Jinou možností může být nárůst tumor markerů (CEA, CA 19-9), pak se musí onkolog zaměřit pozornost krom meta ložisek známých i na lokality jiné (plíce, kosti, mozek atd.). K těmto cíleným orgánovým vyšetřením onkolog rovněž sahá i tehdy, pokud se objeví nové potíže - s dechem, bolesti kostí, neurologické příznaky.. Myslím, že ve Vašem případě se jedná o standartní vyšetření s postupujícím časem, jinak by Vás ošetřující onkolog jistě na další zmiňované možnosti upozornil. Navíc ani sama nové potíže neuvádíte. Co se týče změn v krevním obraze? Není to nic neobvyklého. Troufám si říci ani životně nebezpečného dle uvedených hodnot. Samozřejmě, že kostní dřeň (tj.místo tvorby krevních krvinek)je s postupující léčbou "unavená". Proto i krevní regenerace je pomalejší. Může se tedy dostavit různě hluboká chudokrevnost, pokles bílých krvinek, vznikají odchylky v differenciálním rozpočtu bílých krvinek (Vámi zmiňované monocyty), velmi často bývají i zvýšené krevní destičky. K poklesu všech krvinek se vracet již nebudu, bylo zmiňováno opakovaně (v předchozím dotazu). Snad jen tolik, že existuje kritická hranice poklesu krvinek, kdy je nutná hospitalizace s adekvátní nitrožilní léčbou. Zvýšený počet krevních destiček je vpodstatě reakcí organismu na onkologickou diagnózu. Nebezpečný může být počet nad 800 a více, kdy je pacient ohrožen trombotickými komplikacemi (žilní trombóza končetin, plicní embolie, mozková mrtvice, infarkt srdeční..). Pak je nutná jejich léčebná prevence. Vámi uvedenou hodnotu bych považovala za nevýznamnou, jen bych sledovala další dynamiku trombocytů. Co se týče dalších dotazů - prospívání, zhojení slizniční toxicity, obnova růstu vlasů.. Chemoterapie CAMPTO je poměrně intenzívní režim. Navíc s postupující léčbou může i organismus pociťovat únavu. Rozhodující pro další osud budou výsledky očekávaného přešetření. Je na onkologovi, aby zvážil, jaký benefit chemoterapie pacientovi přináší. Pokud je choroba stabilizována či dokonce mírně ustupuje, po krátké regeneraci pacienta bych v léčbě pokračovala. Pokud by se ukázala významná progrese (zhoršení) léčbu bych nejspíše ukončila. V okamžiku, kdy se léčba přeruší, zlepší se hodnoty krevního obrazu, obnoví se a zhojí sliznice zažívacího traktu a dutiny ústní, obnoví se apetit i růst vlasů. Je to paradoxní, ale je to tak. Bohužel je to dočasné, než se choroba probudí v plné své síle a zcela se vymkne kontrole. Takže pokud je onemocnění alespoň stabilizované, doporučovala bych v léčbě pokračovat. Může se přechodně zvolit šetrnější režim, než se organismus celkově zotaví. Dlouhodobá pauza zatím citlivého onemocnění může vést k pomnožení nádorových buněk těch nejagresívnějších, nejodolnějších. V této fázi již nelze citlivost choroby na onkologickou léčbu obnovit. Odpověď na poslední dotaz nevím, ale neví to ani Váš onkolog. Je to běh na dlouhé tratě. Léčba může trvat měsíce, ale i rok. Nicméně v průběhu onkologické léčby může nastat kdykoliv zvrat, kdy nádorové buňky přestávají být citlivé na jakkoukoliv léčbu (říkáme tomu rezistence). Vzhledem k rozsahu postižení jater, bychom byli asi velcí optimisté, kdybychom očekávali úplné vyléčení. Nicméně již v předchozích odpovědích jsem uváděla, že i stabilizované onemocnění znamená v onkologii úspěch. Jinými slovy, onemocnění máme docela pod kontrolou a zatím se chová, jak chceme my. U pacientů s přítomností vzdálených metastáz je tedy nutná léčba doživotní.Mnohdy stačí udržovací velmi šetrný chemoterapeutický režim. Neexistují žádné algoritmy,onkolog musí ke každému pacientovi přistupovat velmi individuálně, to znamená s přihlédnutím k toleranci léčby. Velmi špatná kvalita života pacienta může vést k rozhodnutí o ukončení chemoterapie. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážená paní Reiterova, označení "axila clearance" slyším prvně v životě. Myslím, že došlo k desinterpretaci informací. Existuje tzv.sentinelová ("strážní") uzlina, což znamená zasažení uliny mikrometastázami, je detekována vizualizací barvivem (nejčastěji metylenovou modří). Toto barvivo aplikujeme do bezprostřední blízkosti nádorového ložiska (prsu, melanomu ). Barvivo se vychytává v postižené uzlině a můžeme se tak orientovat v axile, jak jsou uzliny zasaženy (topograficky v axile rozlišujeme totiž 3.etáže). Postižené (barevné) uzliny jsou nápomocny v tom smyslu, že mohou rozhodovat o radikálnosti lymfadenektomie (tj.rozsahu odstranění uzlin). Konkrétně u karcinomu prsu mohou rozhodnout o rozsahu odstranění jednotlivých etáží. Uzliny bez kumulace barviva by měly být teoreticky nezasaženy mikrometastázami, proto jsou ponechány. Bohužel u karcinomu prsu není tato metoda ještě scela stadartizována, proto ji nelze používat paušálně. Naopak výborné zkušenosti s touto metodou jsou u melanomu. U nádoru prsu byly totiž zaznamenány jak falešně pozitivní, tak falešně negativní výsledky. Co se týče Vašeho dotazu. Spíše deduktivně. Clearance znamená z angl. očištění plazmy (krve) od určité látky za určitou časovou jednotku. Vzhledem k tomu, že u neoadjuvantní chemoterapie hodnotíme dynamiku a tedy odpověď na léčbu nejen primární ložiska (vlastní nádor prsu), ale i původně zvětšených uzlin (které byly zachyceny vstupními vyšetřeními), usuzuji tak, že by to mohlo znamenat "očištení axily??" Tedy zda-li je po léčbě nějaká reakce i na uzlinách v axile. Nevím, v jakém kontextu bylo toto označení použito, o tom se nezmiňujete. Troufám si říci, že toto je vcelku racionální vysvětlení. Rozhodně toto není "terminus technicus" označení v onkologii, ani v dostupné zahraniční literatuře jsem na toto slovo zatím nenarazila. Takže alespoň takto. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážený Marku, kolísání hodnot je možné, pak je postupováno, jako ve Vašem případě, tedy kontrolní tumor markery v krátkých periodách, s tím, že zvýšené hladiny musejí být potvrzeny alespoň ve dvou případech, abychom mohli dělat nějaké závěry. Navíc ve Vašm případě se skutečně jedná o marginální hodnoty. Nutno podotknout, že různé laboratoře užívají různé metody k detekci pozitivity tumor markerů, pak mohou být referenční meze a jednotky zcela jiné. Nicméně troufám si říci, že hodnoty beta frakce HCG pod 2,0 možno považovat za negativní. Navíc jste absolvoval komplexní přešetření s normálními nálezy. Myslím tedy, že je vše vpořádku a další urologická kontrola je zcela dostačující za 3 měsíce včetně tumor markerů. Ke každému onkologickému pacientovi je nutno přistupovat individuálně, postupovala bych úplně stejně. S přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková

Milý Marku, chápu Vaše obavy. Od onkologické léčby již uplynulo mnoho let, kdy se skutečně mohla v reziduálním varleti vytvořit cysta. Mohu potvrdit i ze své lékařské praxe. Pravdou je, že každý nový nález nutno bedlivě sledovat, zejména dynamiku nálezu ultrazvukem. Neméně důležité jsou kontroly CT břicha k posouzení stavu orgánů dutiny břišní a hlavně nitrobřišních uzlin. Myslím, že je o Vás správně postaráno. Každý onkologický pacient musí být doživotně dispenzarizován (sledován) na onkologické ambulanci, kam dochází periodicky ke kontrolám. Zpočátku se jedná o 3 měsíční periody s postupem času až 6-ti měsíční i roční periody. Nikdy by ale neměl pacient zmizet z dohledu onkologa! Tak je tomu i ve Vašem případě. V rámci kontrol se provádějí krevní testy (zejména tumor markery pro daný typ nádoru) a radiodiagnostická vyšetření (rentgeny, CT..). Tumor markery, jak sám víte, jsou látky různé chemické povahy, které jsou produkovány nádorovými buňkami. Konkrétně u Vaší diagnózy jsou dvojnásob cenné. Totiž existuje korelace mezi nádorovými buňkami (ať seminomů či neseminomů) a hladinou tumor markerů (beta frakce HCG,AFP). Proto také po operaci dochází ve většině případů k jejich normalizaci. Tedy s odstraněnín varlete s nádorem. Naopak po zaléčení pacienta, jejich náhlé zvýšení může být předzvěstí recidivy (návratu) onemocnění (ať už ve druhém varleti či formě vzdálených metastáz). V rámci Vašich kontrol na onkologické ambulanci tedy probíhá vyšetřování lege artis. Z toho, co píšu, lze usuzovat, že vzhledem k negativním tumor markerům, obrazu CT, se skutečně nejspíše jedná jen o "benigní cystu", jež si zasluhuje sledování. Takže další sono kontrola reziduálního varlete je dostačující za 3 měsíce, kdy by bylo vhodné odebrat i kontrolní beta HCG a AFP. Pouze v případě lokálního zvětšování či bolesti provést kontrolu dříve. Asi bude těžké na toto nemyslet, ale nádory varlat mají díky této vysoké senzitivitě tumor markerů skutečně výsadní postavení v onkologii (jež nemá obdobu). Opět z vlastní praxe mohu potvrdit, existuje dokonce i korelace vzestupu hladiny tumor markerů s kvantitou nádorových buněk v organismu. Snad Vám tato informace zmírní obavy. S přáním hezkého dne MUDr.věra Tobolíková

Milý Martine, "tumor" v medicíně znamená obecný název pro nádor. Ten ale může být různé povahy. Benigní (tj.nezhoubný), kdy jeho úplné chirurgické odstranění vede k vyléčení (ve většině případů). Stejně tak může zmanenat nádor maligní (tj.zhoubné povahy), kde je situace poněkud složitější. Existuje asi přes 800 typů zhoubných nádorů. Ovšem i zde medicína učinila jisté pokroky. Jsou druhy, které ještě nedávnou nebyly léčitelné a dnes jsou téměř ve 100% vyléčitelné (např.některé druhy lymfomů - zhoubné onemocnění uzlin, některé typy leukémií, rakovina varlat ..). Samotný název "tumor" ještě nic nevypovídá, nazýváme takto i podkožní lipomy - tukový nezhoubný útvar, většinou odstraňující se pouze z kosmetických důvodů. Stejně tak nádory hlavy mohou být povahy nezhoubné či zhoubné, záleží na histologii. Mozek má poněkud odlišné postavení v onkologii. Zde i nezhoubný tumor se může chovat jako zhoubný díky své lokalizaci. Jinými slovy, pokud je uložený v životně důležitém centru mozku může napáchat stejné zlo, jako by byl histologicky zhoubné povahy. Ovšem jeho neurochirurgickým odstraněním dojde k uzdravení pacienta. Poněkud jiná, horší situace je u zhoubných nádorů hlavy, které vzhledem k agresivnímu růstu nelze odstranit zcela, jindy po úplném odstranění často recidivují (vracejí se). Mozkové nádory vykazují spíše citlivost na ozařování, bohužel méně na chemoterapii. S pozdravem MUDr.Věra Tobolíková

Vážená paní Ludmilo, epilepsie se dá v poměrně vysokém procentu terapeuticky ovlivnit a kompletně vyléčit. Záleží samozřejmě na typu epileptického záchvatu, časnosti zahájení léčby, správnosti druhu voleného léku (antiepileptika), pravidelném sledování event.změně medikace dle odpovědi klinického stavu pacienta na léčbu atd. Cílem léčby je snížit frekvenci záchvatů s jejich úplnou eradikací (vymýcením). Přestože moderní medicína má k dispozici velmi kvalitní léčebné preparáty, vyskytnou se někdy tzv."refrakterní" (rezistentní odolné) epilepsie, které nereagují na léčbu. Rovněž dnes máme k dispozici u vybraných typů epilepsie i cílenou operační tzv."stereotaktickou" léčbu. Jinými slovy,po předchozím přesném zacílení ložiska přístrojem (stereotaxem)lze toto ložisko eliminovat, vyřadit z funkce. Obecně velmi zevšeobecněně platí, že po 2 letém bezzáchvatovém období se začíná s postupným snižováním medikace za pravidelných kontrol EEG (elektroencefalografie). Postupně se tak může terapie zcela vysadit a v dalším, pokud nadále trvá bezzáchvatové období,je pacient asi po roce bez medikace vyřazen z evidence epileptiků. Neplatí již pro něj ani jiná režimová opatření a může žít plnohodnotný život. Otázka souvislosti epilepsie těhotné a jejího potomka je aktuální, pokud vůbec, spíše u velkých záchvatů v době těhoteství, kdy může při křečích a protrahovaném bezvědomí dojít k poškození dítěte (v důsledku omezeného prokrvení, mechanické trauma) a sekundárnímu (druhotnému) vývoji epilepsie dítěte. Nemělo by se také zapomínat na možný abstinenční syndrom novorozenců matek, které byly v těhoteství léčeny antiepileptiky. S přáním hezkého dne MUDr. Fejfarová ve spolupráci s MUDr.Tobolíkovou

Vážená paní Jano, Binswangnerova nemoc je arteriosklerotické onemocnění mozku. Postihuje hlavně "malé penetrující arterie" (cévy), jež zaásobují bílou hmotu mozkových hemisfér, bazálních ganglií a mozkového kmene. Bývají opakovaně "malé infarkty mozkové" (mrtvice,iktus) s odpovídajícím neurologickým nálezem. Demence je charakteristická progresívní deteriorací-rozpadem, ztrátou itelektových funkcí takového stupně, že ovlivňuje sociální a profesionální činnost člověka. Je porušena paměť, orientace, schopnost učit se a schopnost některých praktických činností. V pozdější stádiu se u pacientů ztrácejí sociální návyky, osobní hygiena, jsou emočně labilní, impulsivní, někteří apatičtí. Všeobecně si neuvědomují svůj defekt v časných stadiích. Konkrétně u Vašeho otce se tedy jedná o změny na arteriích mozku a sekundárně (druhotně)na mozkové tkáni vlastním vlivem hypertenzní nemoci (vysokým krevním tlakem, jež vzniká v důsledku cévních změn). Tyto změny jsou bohužel neodstranitelné. Medikace u těchto postižení může pouze podpořit výživu a prokrvení mozku. Tedy krom vazodilatancií (léky na roztažitelnost cév), kam patří mimo jiné i Ginkgo biloba, se podávají léky typu nootropik (podporují mozkové prokrvení)- např. Geratam, Kalicor, Enerbol, Piracetam atd. Tyto léky lze podat v úvodu nitrožilně infúzní formou (lze přechodně dosáhnout většího efektu) s následným převedením na ambulantní perorální (tabletovou)formu. Neméně důležitá je i důsledná korkce hypertenze (vysokého krevního tlaku), event.antitrombotická (protisrážlivá) terapie - Anopyrin, Aggrenox, Ticlid aj. S přáním hezkého dne MUDr.Fejfarová ve spolupráci s MUDr.Tobolíkovou

Milý Tomáši, sice jste v sekci onkolické (nikoliv interní!), přesto alespoň rámcově odpovím. Nabízí se celá řada možností. Rozhodně z toho co píšete, Vám nestanovím diagnózu. Takže z pohledu internisty. Může se jednat o onemocnění srdeční či plicní. Nevím, jestli máte potíže s dechem, kašel. Nicméně vzhledem k věku je toto onemocnění málo pravděpodobné (pokud nemáte v rodině opakovaný výskyt úmrtí na srdeční infarkt do 65 let, pak hovoříme o rodinné zátěži). V tomto případě i mladí lidé mohou mít vysoký krevní tlak a z toho pramenící komplikace (třeba již zmiňovaný srdeční infarkt - mrtvice). Při zánětu plic by byli jistě teploty a řada dalších příznaků, jež rovněž nezmiňujete. Stejně tak by tomu bylo v případě onemocnění průdušek či plicní embolie. Další možností může být i krevní onemocnění - chudokrevnost, častá u mladých dívek, méně mužů. Vzhledem k Vaší profesi s jistou fyzickou zátěži a věku, se domnívám, že se nejspíše jedná o přetěžování páteře či ramenních kloubů a bolesti tedy tohoto původu.Tyto se mohou šířit z oblasti zad až do oblasti hrudníku, někdy je pacienti vnímají jakoby v hloubce. Velmi důležitou informací je charakter bolesti, např. svíravá či pálivá (od srdce), bodavá a závislá na dýchání (plíce, poplicnice), tupá měnící se s pohybem (páteř). Bolesti srdeční jsou také trvalého rázu, neměmní s polohou (naopak bolesti páteřní kolísají se změnou polohy - otočení atd.). Neméně důležitá informace je šíření bolesti z oblasti hrudníku do krku, levého ramene, až levé ruky, do břicha (typické pro srdeční bolest). U mladých lidí se často setkáváme s onemocněním, které nazýváme neurocirkulační astenie, bývá u neurovegetativně labilních jedinců. Jinak řečeno je to "neuróza srdeční" s řadou stesků - typická bodavá, píchavá bolest pod levým prsem, bradavkou, nešíří se, pocit nedostatku vzduchu, točení hlavy, slabosti, někdy i žaludeční potíže, velmi často bušení srdce atd. Typické pro toto "onemocnění" je vznik potíží, nikoliv při stresu či zátěži, ale např.večer po ulehnutí na lůžko, v klidu! Kromě výše zmíněného mohou bolesti do oblasti hrudníku vyzařovat z břicha při řadě onemocnění. Takže doporučuji nenáročné vyšetření u praktického lékaře, není nutný specialista - krevní obraz s differenciálním rozpočtem bílých krvinek, základní biochemie (jaterní testy, cukr, slinivkové testy, minerály a ledvinné parametry, sedimentace, CRP -zánětlivý parametr..), rentgen plic a srdce, ekg, rentgen hrudní a krční páteře event.neurologické vyšetření, ultrazvuk břicha. K tomu, abych Vás mohla nasměrovat přesněji, musela bych Vás vyšetřit osobně a získat další informace. Onemocnění jednotlivých orgánů mají totiž přesna daná specifika (některá z nich jsem uvedla výše). Stejně tak bolesti různého původu mají rozdílnou léčbu, kterou Vám může doporučit a předepsat jen vyšetřující lékař. S přáním hezkého dne MUDr.Věra Tobolíková