Chirurgie

Vámi udané potíže a rentgenový nález svědčí pro těžké změny v oblasti krční páteře. Meziobratlové destičky mezi jednotlivými obratly nechybějí, jsou destruovány a jejich výška je snížena. Z okrajů obratlů vyrůstají přemosťující osteofyty - výrůstky. Je třeba doplnit neurologické vyšetření, event dle potíží a neurologického nálezu CT a poté se rozhodnout dle nálezu buď ke konzervativnímu postupu či po konzultaci neurochirurgem k neurochirurgické intervenci.

Vámi uváděný mechanismus úrazu je typický pro poranění patní kosti. I pouhé naražení kosti patní je krajně bolestivé, neboť na patní kosti při každém kroku spočívá hmotnost celého těla. pokud můžete normálně chodit je spíše pravděpodobné, že došlo ke kontuzi - zhmoždění. Eventuální zlomeninu ( i s možným snížením výšky kosti patní) však vyloučí jen rtg vyšetření.

Tuto otázku by bylo lépe položit operujícímu ortopedovi, který problematiku Vašeho oněmocnění zná lépe. Každý ortoped svá doporučení stylizuje podle charakteru původního onemocnění, průběhu operačního výkonu, eventuální hrozbě následných komplikací. Jsou i regionální odlišnosti v následném pooperačním postupu. Proto berte moje doporučení jen velmi rezervovaně: plný nášlap bez berlí bude pravděpodobně možný již v nejbližší době, omezení hlavně zevní rotace ještě asi 4 týdny. Ještě jednou chci zdůraznit, že pooperační rehabilitace a zatěžování záleží na peroperačním nálezu, typu onemocnění a ještě mnoha dalších okolnostech, které samozřejmě nejlépe zná Váš ošetřující (operující) ortoped.

Z výše uvedeného není zcela zřejmé, jaký byl rtg nález po úraze před 4 lety, zda bylo provedeno rtg krční, hrudní páteře, eventuálně i rtg hrudní kosti. Velmi důležitý je i mechanismus úrazu, ze kterého lze lépe na možnost postižení usuzovat. Nejvhodnějším postupem by v tomto případě zřejmě bylo kontrolní vyšetření neurologem s rtg krční a hrudní páteře, při přetrvávání bolesti žaludku i diagnostika a eventuální léčba zaměřená tímto směrem.

Tato informace bude jen doplněním již dříve uvedeného. Terapie tohoto problému je velmi svízelná pro extrémní sklon k recidivám. Jako chirurg vím, že velmi mnoho pacientů skončí chirurgickým zákrokem po předchozích rozličných intervencích ( homeopatika, tzv. "babské metody " leptání apod.) a naopak velká část chirurgicky ošetřených pacientů se po recidivě obrací na další metody. Toto vše je důkazem velké torpidnosti bradavic. Proto jsem již minule uvedl, že se domnívám, že ve Vašem případě by byl nejvhodnější zákrok v celkové anestezii s širokým odstraněním léze.

Necitlivost prstů horní končetiny se stranovým vyjádřením bývá nejčastěji neurologického původu s příčinou v krční páteři. Může se jednat i o perifernější postižení nervové v souvislosti s otlačením místa, kde v blízkosti probíhá nerv. Z výše uvedeného nelze blíže specifikovat, v každém případě by bylo vhodné navštívit ošetřujícího lékaře (zde možno odběry - Mg,Ca,P atd.), tento stav vyhodnotí a pravděpodobně doporučí vyšetření neurologem.

Vámi uvedená prasklinka konečníku (latinsky fissura) bývá typičtější právě u pacientů s obtížným vyprazdňováním. Tomu odpovídá i Vámi poskytnutý údaj o závěru vyšetření tlustého střeva (zřejmě irrigografie) - "líné střevo". Tato prasklina konečníku má dvě formy - akutní a chronickou. Nejprve je třeba anoskopickým vyšetřením stanovit přesnou diagnozu, poté přichází v úvahu komplex opatření - péče o pravidelnou častější stolici, která nebude iritovat sliznici řitního kanálu, medikamentozní léčba (masti, čípky), posílení svalového dna pánevního a při přechodu do chronicity operační řešení fissury.

Bolestivé hrčky v podpaždí mohou mít několik příčin. V podstatě se může jednat o zánětlivé postižení potních žláz, které je v těchto měsících poměrně časté. Onemocnění se nazývá hidrosadenitida a projevuje se zarudnutím a zduřením v podpaždí, místy i sekrecí hnisu z takto zvětšených potních žláz. Další možností je, že se může jednat o bolestivé zduření lymfatických uzlin. Tento stav by vyžadoval bližší vyšetření. Bude vhodné navštívit ošetřujícího lékaře, který stanoví další postup.

Bradavice jsou virovým kožním onemocněním. Jejich typickou vlastností je sklon k recidivám (znovuobjevování) a úpornost. Lékaři různých odborností ( kožní lékaři, chirurgové) zkoušejí různé metody od konzervativních (Verrumal, Duofilm apod.) invazívnější (leptání dusíkem, elektro, laser) až po radikální chirurgickou léčbu. Ve Vašem případě se domnívám, že dvouletá nechirurgická léčba je již dostatečným intervalem k tomu, aby se přikročilo k radikálnímu chirurgickému odstranění beztak již velmi rozsáhlé verruky (3-5 cm). V tomto případě bude vhodný výkon v celkové anestezii.

Není jasné, zde bolestem předcházel úraz nebo ne. Může se jednat o stav po natažení tříselných vazů, spíše však o tzv. entezopatii- tj. postižení vazů a šlach, které nemusí mít zjevný důvod či příčinu. Další možností léčby je event. obstřik či fyzikální terapie. K úrazu Vašeho pana manžela : zlomenina žeber ( ba i prosté naražení ) bolívá 4-6 týdnů. je třeba pečlivého sledování stavu vzhledem k možným komplikacím. Jistě bude s odstupem času doplněn kontrolní rtg plic v rámci kontrolní traumatologické péče. Bolest i otok by za normálních okolností mohly odeznít 4-6 týdnů od úrazu.