Chirurgie

Z výše uvedeného vyplývá, že se jednalo o z hlediska následků velmi komplikované a těžké poranění. Vpravo zřejmě stav po zlomenině patní kosti s výrazným snížením výšky patní kosti, proto pokus o osteosyntézu, který je i dnes zatížen nepříliš ideálními pooperačními výsledky. Často následně otoky, bolesti, kulhání, vlevo z hlediska následků zřejmě dominuje poranění nártních kůstek. Není vyloučeno ani postižení periferních nervů po úraze. Bohužel, trvalé následky pravděpodobně zůstanou. Jedinou možností v tuto chvíli je kontakt s velmi, zdůrazňuji-velmi, zkušeným traumatologem či ortopedem, který stanoví posloupnost eventuálních dalších kroků.

Z výše uvedeného není zcela zřejmé, zda bolestem obou kolenou předcházel nějaký úraz nebo ne. Pokud je bolest neúrazová, přichází v úvahu několik možností: počínající artrotické změny ( vzhledem k věku málo pravděpodobné), revmatologický původ potíží nebo stav po celkovém infekčním onemocnění s kloubními příznaky. Bude třeba vyhledat vyšetření, které bude odpovídat upřesněným anamnestickým údajům ( úraz ano-ne, event stav po proběhlé viróze apod.) Jako nejvhodnější postup se mi jeví kontakt s praktickým lékařem, který doporučí další postup - odběry, rtg, vyšetření ortopedem, revmatologem.

Z hlediska dalšího osudu postiženého kyčelního kloubu je Vámi uvedený typ luxační zlomeniny hlavice kosti stehenní prognosticky dosti závažný. Jistě jste byla poučena o tom, že po těchto zlomeninách může časem docházet k rozvoji artrozy kyčelního kloubu. Proto Vaše otázka míří směrem k možné prevenci. V současné době je v lékárnách k dispozici celá řada gelatinových ( Geladrink apod.) i enzymatických ( Wobenzym,Phlogenzym, apod) preparátů. Účinek preventivní dlouhodobý není zatím vzhledem k nepříliš dlouhé historii podávání v těchto indikacích jednoznačně stanoven.Doporučuji obě skupiny, i když při dlouhodobém užívání se jedná i o poměrně výraznou zátěž ekonomickou. Časem bude třeba pohlídat i vliv prořídnutí kostní struktury ( poroza - hormonální vlivy apod.) a eventuální korekci minerálovou.

V odpovědích na předchozí otázky jsem se k problematice zarůstajících nehtů již několikrát vyjadřoval. Jedná se o torpidní, recidivující postižení nehtového lůžka postihující až překvapivě vysoké procento populace. Já sám nemám s nechirurgickými postupy dobrou zkušenost ( kožní léčba konzervativní, laseroterapie) a jako chirurg považuji za nejlepší řešení chirurgické. To spočívá buď v odstranění nehtu a postižené granulační tkáně, nebo v tomtéž doplněném o plastiku nehtového lůžka ( Braggard, Taile). I tak je ale třeba přiznat, že procento recidiv je relativně vysoké.

Vámi uvedená hodnota sedimentace je nesporně vysoká. Za normální hodnotu lze považovat hodnotu do 10/20. Sedimentace je nespecifickým ukazatelem reakce organismu na zánět event. i závažnější onemocnění. Je hodnotou vysoce nespecifickou, což znamená, že na základě této hodnoty nejde jednoznačně určit, o jaký typ postižení se jedná. Je třeba posoudit celkový stav organismu, event. prodělané choroby a dále se zaměřit na dovyšetření.

Problematika zarůstajících nehtů zvláště u palců na nohou je v praxi ambulantních chirurgů velmi častá. Charakteristickým znakem je sklon k opakování stavu ( recidivě). Možnosti řešení : stržení nehtu, stržení nehtu a plastika nehtového lůžka , laserový zákrok. každého pacienta by měl chirurg poučit, že se jedná o onemocnění velmi torpidní, které opravdu velmi často recidivuje a vyžaduje i určitá režimová opatření.

Záškuby celého těla při usínání souvisejí s uvolněním celého organismu při spánku při přechodu jednotlivých spánkových stádií. tento stav je možno považovat za normální. Na druhé straně syndrom neklidných nohou může být určitým neurotickým projevem, ale také již příznakem jiného, závažnějšího onemocnění neurologického, cévního, či průvodním projevem různých iontových dysbalancí nebo interních poruch. Pokud se potíže budou stupňovat, bude nejvhodnější provést potřebná vyšetření.

Dle Vašeho sdělení byla provedena mammografie, sonografie i biopsie( čili odběr tkáně k histologickému vyšetření). Z uvedeného nevyplývá, jak byla biopsie provedena ( punkce "naslepo", punkce pod sono, punkce pod mammografem, exstirpace) ani není zcela jasný konkrétní výsledke odběru ( histologické specifikace). Domnívám se , že byly splněny všechny zásady mamologického sledování pacientky ( při negativitě biopsie). Uvedený závěr je tedy správný: pravidelné kontroly, při zhoršení kontrola dříve, dále sono a mammografická kontrolní vyšetření. Rozsáhlejší diagnostické výkony v těchto indikacích nejsou v poslední době preferovány , dokonce jsou považovány za jedno z možných rizik . K přesnějšímu stanovisku nejsou k dispozici určující údaje.

V tomto případě se může jednat o několik záležitostí. Onemocnění bederní a křížové páteře se mohou projevovat vystřelujícími bolestmi směrem ke kloubu kyčelnímu, do celé dolní končetiny s iradiací ( vyzařováním bolesti ) i do oblasti hyžďové. Může se jednat i o postižení ( zánět atd.) samotného sedacího nervu ( n. ischiadicus, nejsilnější nerv lidského těla ). Další možností je chronické přetížení zadní svalová skupiny- hýžďového svalstva ( rotoped). nejvhodnějším postupem je návštěva praktického lékaře, pečlivé fyzikální vyšetření a rozvržení dalších vyšetření ( neurol vyšetření, event. EMG, rtg páteře atd.).

Problematika chrápání patří oboru ušní-nosní-krční. Existují různé příčiny chrápání, které je nutno odhalit ORL vyšetřením. Takto je možno zjistit i organickou příčinu chrápání ( nosní mandle, změny v oblasti vstupu do hrtanu apod.) a uvažovat i o chirurgickém řešení. Ještě jednou opakuji, touto problematikou se zabývá ORL, tam je třeba směřovat další dotazy.