Ušní, nosní, krční

Potíže při zánětu zvukovodu mohou přetrvávat déle, než je na pokožce zvukovodu zřetelně vidět. Ty, které uvádíte, by ale mohly být způsobeny také zhoršenou funkcí Eustachovy (sluchové) trubice. Tuto poruchu lze lehce diagnostikovat pomocí tympanometrie, kdy se změří tlak vzduchu ve středoušní dutině. Bylo by proto vhodné navštívit ORL lékaře, který toto vyšetření může provést. Při tom by také zkontroloval stav pokožky zevního zvukovodu.

Lymfangiom je obvykle vrozený nezhoubný nádor, vycházející z lymfatických cév. Může se vyskytovat na krku, v obličeji, v ústech, v dýchacích cestách i jinde. Nemá zhoubný charakter a potíže může vyvolávat pouze svým růstem a následným tlakem nebo vyklenováním. Léčba spočívá v odstranění nádoru. Důležité je odstranit celý nádor. Pak už žádný nový růst nehrozí.

Povlak na jazyku může mít celou řadu příčin. Mezi ně patří: prodělané zánětlivé onemocnění a to jak celkové, tak v dutině ústní, probíhající zánět v dutině ústní včetně dásní a zubního kazu, kouření, dietní chyba, trávící potíže chronické nebo akutní, proběhlá léčba zejména antibiotiky, někdy není příčina zřetelná. Pokud se cítíte jinak dobře a potíže nemáte, lze očekávat, že povlak v průběhu týdnů, maximálně 2-3 měsíců spolehlivě vymizí. Povlak je totiž odumřelá nebo odumírající horní slizniční vrstva na jazyku a určitou dobu trvá, než se odloupá a nahradí svěží vrstvou novou. Pokud by povlak přetrvával déle, bylo by nutné důkladné vyšetření gastroenterologické, zubní a ORL.

Vaše „zažitá představa“, že při mluvení prskáte na lidi a Vy se proto vyhýbáte rozhovorům, může být klamná. Bylo by zapotřebí posoudit, zda při mluvení skutečně k prskání slin dochází. Máte jistě příbuzné, přátele nebo dobré známé, kterým můžete plně důvěřovat. Sdělte jim své obavy a požádejte je o úpřimnou odpověď. Pokud k tomu nemáte odvahu, zajděte do foniatrické nebo logopedické ambulance, kde Váš problém posoudí bez jakékoliv zaujatosti. Pokud se objektivně prokáže, že skutečně během překotné mluvy k prskání dochází, lze absolvovat logopedickou úpravu mluvy. Pokud se toto neprokáže, můžete se uklidnit, protože Vaše obavy jsou neopodstatněné.

Pozvolné otužování nosní sliznice lze provádět chladnou vodou, lépe převařenou s přídavkem 0,9 % kuchyňské soli (9 gramů soli na jeden litr vody), nejlépe fyziologickým roztokem, který lze zakoupit v lékárně. Je vhodné začít s teplotou kolem 20o C dvakrát denně (ráno a večer) po dobu asi jedné minuty v záklonu. Po 3 dnech proplachování prodloužit na 2 minuty. Pozvolna, t.j. vždy asi po týdnu, teplotu vody snižovat o 2o C a proplachovat opět po dobu jedné minuty a po třech dnech po dobu dvou minut. Takto pokračovat až do dosažení teploty vody 10o a touto studenou vodou pokračovat v proplachování ještě 2 - 3 týdny. Po tříměsíční přestávce je vhodné celou kůru, byla-li dobře snášena, zopakovat. Po proplachování nosu dojde vždy k přechodnému překrvení, tím také zduření nosní sliznice a k ucpání nosu. To se ale většinou za 30 - 40 minut upraví. Pokud kůru dobře snášíte a máte během dne na to podmínky, můžete proplachování provádět 3x nebo i více krát denně. Úspěch, t.j. snížená citlivost na chlad, by se měl dostavit už po dovršení první kompletní kůry.

Pokud se Vám nadále ucpává nos a přetrvávají bolesti v čelní krajině, je vhodné nos 2-3x denně prokapávat. Vhodné nosní kapky jsou např. jednopromilový Otrivin, Nasivin, Olynth, ale také levnější Sanorin, pokud nemáte po něm pálení sliznice. Jestliže by potíže přetrvávaly i měsíc po léčbě antibiotiky, je vhodná kontrola u ORL odborníka, případně rentgenový snímek.

Podle Vašich údajů jste byla vyšetřena na ORL oddělení včetně rentgenu vedlejších nosních dutin a zjištěn zánět. Neudáváte ale, jak dlouho jste nyní po léčbě antibiotikem. Předpokládám, že jste dostávala také nosní kapky a další doplňující léčbu. Přetrvávající pocit tlaku může být způsoben tím, že spojovací otvory a kanálky od vedlejších dutin nosních nejsou ještě volné. Proto je nadále nutné uvolňovat nosní průduchy vhodnými kapkami a po jejich aplikaci měnit polohu hlavy různými směry. I po odeznění zánětu mohou přetrvávat potíže ještě 2-3 týdny, ale postupně by měly slábnout. Není nebo nebude-li tomu tak, konzultujete svého ORL odborníka.

Váš syneček se narodil ve 24.týdnu těhotenství s nízkou porodní váhou pouhých 600 g a je tudíž automaticky řazen mezi děti se zvýšeným rizikem postižení sluchu. Už proto mělo být provedeno v prvních měsících po narození důkladné vyšetření sluchu na odborném, dobře vybaveném ORL pracovišti. Je chybou, pokud doposud nebyl jeho sluch vyšetřen odborným ušním lékařem. Udávaná porucha vývoje řeči může být příznakem sluchové poruchy. Je proto bezpodmínečně nutné navštívit odborného ORL lékaře, ještě lépe foniatra, který kromě atestace z otolaryngologie má také specielní vzdělání a nástavbovou atestaci v oboru poruch řeči a sluchu.

Jelikož jste 3 roky v odborné lékařské péči a jste s Vaší odbornou lékařkou spokojen, nevím, zda by změna lékaře byla vhodná. Vaše přetrvávající potíže by mohly souviset s pracovním nebo domácím prostředím, v kterém se určitou část dne zdržujete. Je velice důležité, aby vdechovaný vzduch byl dostatečně vlhký a pokud možno čistý. Často při zahájení a v průběhu topné sezóny bývá vzduch příliš suchý a je nutno ho dostatečně zvlhčovat. Především nutno důkladně pečovat o vlhkost vzduchu v ložnici. Dýcháte-li ve spánku s otevřenými ústy (většinou je to spojeno s chrápáním), dochází k vysušení sliznice v hltanu a hrtanu s následnými potížemi jako škrabání v krku, nucení ke kašli, chrapot, někdy i bolest při polykání. Obdobné potíže mohou vznikat také při delší jízdě autem se zapnutým topením nebo klimatizací, kdy vzduch je vždy nedostatečně vlhký. Pracovní prostředí se znečištěným vzduchem, chemickými výpary a nedostatečnou vlhkostí může hrát také rozhodující negativní roli. Větší hlasová zátěž během dne, zejména v nevhodném prostředí se může také negativně uplatnit.

Vzhledem k tomu, že jste byla kompletně vyšetřena a absolvovala dvouměsíční pobyt ve Vojenské nemocnici v Praze, lze předpokládat, že byla provedena všechna potřebná vyšetření k vyloučení závažnějšího onemocnění (jakým je např. nádor sluchového nervu). Hydrops kochleárního duktu je chronické onemocnění s velice různým průběhem a jednotlivé ataky se opakují v různých časových intervalech (měsíc až několik let) a také intenzita potíží bývá různého stupně. Kromě medikamentózní léčby je důležitá úprava nebo změna životosprávy, vyloučení stressových situací, někdy také změna stravovacích zvyklostí. Nikdy ovšem nelze spolehlivě další ataku onemocnění vyloučit. Je vhodné také sledovat, jaké situace nové atace onemocnění předcházely. Pravidelné kontroly u odborného lékaře, nejlépe otoneurologa, jsou potřebné.