Ušní, nosní, krční

Pod pojmem "ucpané vedlejší dutiny nosní" míníte nejspíše zánět čelistních dutin s obsahem hnisu nebo hlenohnisu. Mezi vedlejší dutiny nosní patří ještě dutiny čelní, čediční a dutina klínová. Zánět dutin se projevuje především trvalou rýmou, bolestmi hlavy, ztíženým nosním dýcháním, výtokem z nosu, zvýšením tělesné teploty, zvýšenou sedimentací, zaléháním uší, celkovou zchváceností. Při chronickém zánětu se tvoří navíc nosní polypy a zánět se šíří do středouší a do dolních cest dýchacích. Kromě toho přetrvávající zánět v dutinách působí jako ložisková infekce se spoustou neblahých důsledků pro organismus. Diagnózu zánětu lze stanovit na základě vyšetření inspekcí, rentgenem případně ultrazvukem. Léčba patří do rukou otorinolaryngologa někdy ve spolupráci s alergoplogem. Je-li zdrojem zánětu čelistní dutiny zubní kaz, pak se na léčbě účastní také zubní lékař.

Při opakovaném krvácení z nosu je především zapotřebí stanovit přesnou příčinu krvácení. Příčin může být mnoho. Nejčastější příčinou u mladých osob (udávate věk 17 let) bývá rozšíření drobných cév na nosní přepážce. Takové rozšíření odborník snadno rozezná a léčba spočívá v poleptání nebo koagulaci rozšířených cévek. Je-li příčinou porucha krevní srážlivosti anebo jiné celkové onemocnění, pak je krvácení pouze příznakem a nutno léčit základní nemoc.

S největší pravděpodobností se jedná o mazovou zátku, která po zvlhčení nabobtná a ucpe zvukovod. Nelze ovšem vyloučit také jinou příčinu nebo spolupříčinu (např. výrůstky ve zvukovodu, cizí těleso, zánět, stenóza). Je proto vhodné navštívit odborného ušního lékaře. Nakapání peroxidu nepomůže.

Proti tinnitu možno dělat mnoho, ale úspěch je vždy velice nejistý. Především je ale nutno určit jeho charakter (jednostranný-oboustranný, trvalý-občasný, krátkodobý-dlouhotrvající, hluboký-vysoký, měnící-či něměnící se při změně polohy hlavy, tlaku na zvukovod atd.) a zjistit pravděpodobnou nebo možnou příčinu. Příčin může být mnoho a u jednostranného tinnitu to může být i zřídkavý nádor sluchově-rovno-vážného nervu. Je proto důležité nechat se odborně vyšetřit u ušního lékaře. Ten také určí, nejedná-li se současně o poruchu sluchu a jestli ano, jakého je původu. Teprve po důkladném vyšetření lze začít s léčbou. Ta může být zdlouhavá a ne vždy úspěšná.

Zaléhání uší při tělesné námaze, jakou je i sport, bývá nejčastěji způsobeno poruchou funkce sluchové (Eustachovy) trubice, která spojuje nosohltan s dutinou středoušní. Taková porucha ale může být způsobena také chorobným nálezem v nosohltanu. Je proto potřebné odborné vyšetření u otorinolaryngologa, který prohlédne uši, nos, krk, nosohltan a pomocí tympanometrie ověří funkci sluchové trubice. Pokud by byl nález normální, je vhodné během sportování popíjet vhodnou tekutinu, nebo si alespoň občas vykloktat krk, případně prokapat v záklonu nos fyziologickým roztokem.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí z r.1978 zkratka J 35.9 znamená „Chronické onemocnění mandlí a adenoidní tkáně.“

Zdravé krční (patrové) mandle mají určitý význam v komplexní obranyschopnosti organismu. Jsou-li ale často postiženy zánětem, anebo se v nich nachází ložiska infekce, je vhodné resp. nutné jejich odstranění. Nejlépe by bylo navštívit odborného krčního lékaře, který by po zhodnocení místního nálezu a výsledků laboratorních hodnot navrhl další postup, případně zvážil situaci spolu s Vaším očním lékařem. Samozřejmě navrhovaný postup nevylučuje pokusné využití autovakciny.

Bulimie nepatří do sféry otorinolaryngologa a její léčba vyžaduje komplexní péči několika odborníků (psychiatr, psycholog, internista, endokrinolog ev. gynekolog). Také je nutno podrobně sledovat četné biochemické hodnoty v tělesných tkáních. O tom, zda na Vašich potížích se spoluúčastní oblast ORL, může rozhodnout pouze odborné ORL vyšetření. Lze předpokládat, že po navození normálního příjmu pestré stravy a bez následného zvracení by uváděné potíže vymizely.

Čepy na mandlích nejsou důvodem k odstranění mandlí. Rozhodující je, zda jsou mandle nositelem infekce, která by mohla způsobit další zdravotní komplikace (postižení srdce, kloubů, ledvin a j.). Bylo by proto vhodné odborné krční (ORL) vyšetření včetně výtěrů na mikrobiologii a také krevní imunologické testy. Podle výsledků lze určit, zda je odstranění krčních mandlí vhodné resp. nutné. Čepy na mandlích nejsou důvodem k přerušení kojení.

Pocit zalehlých uší může být způsoben skutečným "zalehnutím" t.j. ucpáním zvukovodů nebo podtlakem či tekutým obsahem ve středouší, anebo může jít o náhlou změnu sluchové ostrosti, tedy zhoršením sluchu. Zhoršení sluchu může nastat také po působení nadměrného hluku. Náhlé poškození sluchu silným zvukem bývá ale zpravidla doprovázeno pískáním či šuměním v uších. Vyšetření u odborného (ORL) lékaře ukáže, co je příčinou zalehutí a jak je nutno léčebně postupovat.