Lymfatický systém
Lymfatický systém je tvořen komplikovanou soustavou sítí velmi tenkých cév, které slouží k odvádění přebytečné tekutiny z krve do tkání. K dalším funkcím imunitního systému patří tvorba bílých krvinek, lymfocytů, které se účastní obranných reakcí organismu.
Na lymfatických cévách se nachází lymfatické uzliny, což jsou chytré filtry odchytávající z protékající lymfy škodlivé mikroorganismy a cizorodé částice. V těchto uzlinách jsou obsaženy makrofágy, buňky mající schopnost pohlcovat bakterie a jiné tělu cizí částice. Lymfatická tkáň vytváří protilátky a osahuje lymfocyty – obranné mechanismy před infekcí. Mízní uzliny jsou výborně fungující štíty bránící šíření infekce v organismu.
Funkce lymfatického systému
Lymfocyty se tvoří v kostní dřeni, avšak ty, které se vytvářejí v lymfatických uzlinách, mají své významné postavení – jedná se o lymfocyty T. Rozlišují povahu a vlastnosti cizorodých látek a organismů, které pronikají do lidského těla a předávají informace dalším lymfocytům. Napomáhá dalšímu druhu bílých krvinek, tzv. lymfocytům B, tvořit protilátky. Bez ohledu na to, kde bakterie nebo virus do organismu pronikne, se nakonec vždy dostane do mízní cévy a tou později do lymfatické uzliny. V některých případech infekce vyvolá zánět mízních cév – lymfangitidu. Pokud infekce pronikne do lymfatické uzliny, dochází k tvorbě otoku.
Filtr
Mízní uzliny plní funkci filtru, který zachytává bakterie a viry napadající člověka. V lymfatických uzlinách může dojít k usazení buněk a růstu druhotného nádorového ložiska. Rakovina prsu se šíří nejprve do lymfatických uzlin v podpažní jamce a rakovina plic do mízních uzlin v hrudníku a někdy také na krku. Při napadení rakovinnými buňkami dochází ke zvětšení a tvrdnutí lymfatických uzlin. V případě odstraňování nádoru dochází velmi často k vyjmutí i nejbližších lymfatických uzlin kvůli prevenci jeho šíření.
Uzávěr mízních cest
Může nastat situace, kdy se mízní cévy mohou ucpat a lymfa se potom vrací zpět. Jestliže k této události dojde v hrudníku, břiše nebo kdekoliv jinde, kde je hustá síť cév pak dochází k potížím pouze zřídka. Ke zcela odlišné situaci však dochází v končetinách, kde jsou možnosti obejít uzavřené cévy velmi omezené. Zde bývá důsledkem nahromadění tekutiny v okolních tkáních a vznik lymfatického otoku. Příčiny blokády mízních uzlin mohou být různé. Na vině mohou být vrozené vady nebo genetické predispozice. K uzávěru mízních cév může dojít důsledkem porodu. Neprůchodnost mízních cév je typická pro určitá onemocnění. Lymfatické otoky se mohou také objevit v důsledku operací nebo nádorů. V případě méně závažných onemocnění stačí vyšetření podpaží, krku nebo třísel pohmatem, aby se zjistilo, zda jsou mízní uzliny zvětšené nebo ne.
Detoxikace
Činnost a funkci lymfatického systému můžeme podpořit různými způsoby detoxikace, která zahrnuje několik postupů, prostředků a metod k účinnému odstranění toxických látek z organismu, které negativním způsobem ovlivňují náš organismus. Toxické látky většinou dostáváme do těla z potravy, ale také z širokého okolí a zcela se jim vyhnout nelze. Nutnost detoxikace vyplývá ze zdravotního stavu a také pocitů každého jedince. Současný zrychlený způsob života se velmi podepisuje na našem zdraví a mnoho mladých lidí trápí stres, únava, chronické potíže. K onemocnění dochází vlivem nahromadění toxinů fyzického a duševního charakteru. Organismus však nemůže spoléhat pouze na uměle prováděnou detoxikaci a je nastaven tak, že játra systematicky odvádí škodlivé látky. Bohužel pouze malé procento jedinců má svůj detoxikační systém dostatečně funkční. Většina lidí kumuluje toxiny již od útlého dětství, což postupně vede ke vzniku chronických potíží.
Kompresní terapie
Kompresní terapie je jednou z mnoha metod jak se můžeme zbavit zadržování nadbytečné vody v organismu a rozhýbat imunitní systém. Bandáže jsou namočeny ve speciálních přírodní lázni, která je obohacena o blahodárné minerály. Pomocí této metody můžeme napomoci ke zrychlení metabolismu a zlepšit výsledky hubnutí.
Lymfomy
Jedná se o zhoubné nádory mízních uzlin, lymfatické tkáně ve slezině, játrech a ve střevě a v okolí velkých krevních cév srdce. Nehodgkinské lymfomy se vyskytují vzácně u dětí, které jsou mladší než dva roky, Hodgkinův lymfom se nejvíce vyskytuje u lidí mezi třiceti a padesáti lety. Jestliže se Hodgkinův lymfom neléčí, může se v některých případech vyvinout do mnohem vážnějších nehodgkinského lymfomu a ten se opět může, pokud je ponechán bez náležité léčby, přeměnit v nejzávažnější druh lymfomu v lymfosarkom.
Jaké jsou příčiny?
V minulosti se za počet jedna z možných příčin považovaly viry, avšak tato teorie se neprokázala. V raných stádiích nemá onemocnění žádné příznaky, avšak jak postupuje začíná se objevovat nejčastěji únava, ztráta energie, ztráta chuti k jídlu a především úbytek tělesné hmotnosti.
Postižený někdy náhodně zjistí, že mu zcela náhle došlo ke zvětšení lymfatických uzlin na krku. Mezi další příznak patří horečka, která stoupá zejména večer a střídá se období zcela normální teploty. Mezi další neobvyklý příznak patří svědění kůže a tupá bolest ve zvětšených uzlinách, která se objevuje několik minut po konzumaci alkoholu. Pro tento příznak neexistuje žádné vysvětlení. V pozdějších fázích nemoci se vyskytují abnormality v krvi, nejvíce anémie. Hodgkinova nemoc patří v současné době k léčitelným, záleží na stadiu objevení nemoci.