Jak pracuje vaše tělo

Ve vašem těle se nachází kolem 430 svalů, každý z nich obsahuje 75 procent vody, 20 procent bílkovin a 5 procent soli a ostatních chemických prvků. Způsob, jakým svaly pracují se zdá být záhadou, přesto existuje vysvětlení, jakým způsobem svalové skupiny rostou, přemísťují závaží požadovaným směrem. Pokud budete znát pozadí, jakým svaly reagují na podněty pocházející ze cvičení a fyzické námahy, dočkáte se lepších výsledků.

Jak pracují svaly

Sval, musculus je funkční složkou, orgánem pohybového systému. Příčně pruhovaný kosterní sval se prostřednictvím šlachy většinou upíná ke kosti. Některé svaly (např. mimické) sice na kostech začínají, ale upínají se do kůže nebo do kloubních pouzder (mm. articulares). Svaly nejsou na těle uloženy rovnoměrně - asi 56 % váhy svalů připadá na svaly dolní končetiny, 28 % váhy na horní končetiny a 16 % na svaly hlavy a trupu.

Každý sval lze přirovnat k zabalenému balíčku vláken, každý z těchto balíčků obsahuje další, menší balíčky vláken dlouhých štíhlých buněk, které se nazývají svalová vlákna. Vnější obaly tvoří spojovací tkáň. Vazivo na povrchu svalu souvisle obaluje sval a formuje jeho povázku, fascii. Fascie obalují nejen jednotlivé svaly, ale ohraničují i různě velké prostory ve kterých leží celé svalové skupiny. V kontaktních štěrbinách mezi fasciálními prostory probíhají kmeny cév a nervů.       

Z funkčního hlediska lze svalovou hmotu rozdělit na tři základní typy. Na svalovou hmotu tvořenou tzv. rychlými vlákny, na svalovou hmotu tvořenou tzv. pomalými vlákny a na svalovou hmotu tvořenou tzv. přechodným typem vláken. Zastoupení jednotlivých typů vláken ve svalu je značně individuální a obecně se má za to, že ho nelze měnit tréninkem.

Každý typ vláken je přitom zodpovědný za určité silové dispozice. Rychlá vlákna ovlivňují zejména dispozice k disciplínám vyžadujícím maximální silový výkon po relativně krátkou dobu. Pomalá vlákna pak mají na svědomí dispozice k disciplínám vyžadujícím dlouhodobou vytrvalost.

Toto přímo souvisí s energetickým krytím činnosti těchto skupin svalových vláken. Rychlá vlákna totiž získávají energii výhradně v anaerobním režimu (tedy za nepřítomnosti kyslíku) a to rozpadem kreatinfosfátu (CrP) obsaženým přímo ve svalové buňce. Takto uvolněná energie je využita k oxidaci adenosindifosfátu (ADP) na adenosintrifosfát (ATP), který se následně uplatňuje při svalové kontrakci.

Pomalá vlákna za běžných podmínek (malé intenzitě zátěže) získávají energii aerobním štěpením svalového resp. jaterního glykogenu, což bývá označováno jako aerobní glykolýza. Při vyšší intenzitě zátěže, kdy selhává okysličování svalové hmoty, dochází ke změně mechanismu energetického krytí činnosti pomalých vláken na tzv. anaerobní glykolýzu.

Jen pro představu, svalové tkáň prstu na ruce dospělého člověka obsahuje 40 000 svalových vláken rozdělených do 120 motorických jednotek, v průměru o 340 vláknech na jedno nervové zakončení.