Když srdce náhle přestane fungovat

Zní to příliš krutě, příliš krutě na to, aby to byla pravda. Syndrom zlomeného srdce - je novým fenoménem se kterým se potýká lékařská věda. Informace o tom přinesl odborný časopis  The New England Journal of Medicine. Ve skutečnosti je syndrom zlomeného srdce řídkou a vzácnou záležitostí. Jeho výskyt však přináší důležitou informaci o spojitosti mezi stresem, cvičením a srdcem.

Nejprve v krátkosti k závěrům výzkumu odborníků z  Johns Hopkins University School of Medicine, jehož závěry přinesl zmíněný odborný časopis. Jednalo se o vzorek 19 pacientů, kteří trpěli náhle srdečními problémy a komplikacemi. Jednalo se o náhlé komplikace projevující se zrychleným dechem, bolestmi v prsou, závratěmi na pokraji ztráty vědomí.

Zmíněné příznaky neměly psychickou povahu. Vyšetření ukázala, že levá hlavní pumpovací komora ztrácela svoji tlakovou schopnost. Pouze u jednoho z pacientů byly srdeční problémy připsány evidentně na vrub ateroskleróze a předcházejícími infarktu. Jaký byl však společný jmenovatel u ostatních pacientů?

U všech se vyskytl bezprostředně před přiznanými komplikacemi emoční stres. Většina z nich obdržela špatnou, tragickou zprávu o úmrtí v rodině. Jiní prošli špatnou životní zkušeností - incident se zlodějem, soudní prohrou, autonehodou. Některé důvody byl dokonce k pobavení - překvapivé dědictví, večírek - i tak však tyto události přinesly emoční stres.

Podle laboratorních výzkumů stál právě emoční stres za vznikem náhlé srdeční slabosti. Krevní testy zkoumající hladinu adrenalinu došly k hodnotám dvojnásobně až trojnásobně vyšším. Vyšetření za pomoci biopsie ukázaly zánět srdečního svalu. Vědci odhalili souvislost mezi emočním stresem a náhlou srdeční slabostí. Nárůst hladiny adrenalinu vedl ke zúžení průtoku krve a přísunu krve do srdce. Další teorie hovoří o vlivu zvýšené hladiny adrenalinu na srdeční sval a jeho poškození. Podobné poškození bylo prokázáno u pacientů s infarktem a mozkovou mrtvicí. I zde byl příčinou adrenalin a jeho hladina.

Dobrá zpráva z výzkumu je o poměrně rychlém zlepšení stavu pacientů. Nikdo z nich nezemřel v následujících čtyřech letech po provedení výzkumu. Možná by neměli takové štěstí, pokud by nedostali špičkovou lékařskou péči. Stres zde však hraje klíčovou roli. Jsou přece známy případy, kdy lidé zemřeli bezprostředně po obdržení šokující zprávy. Znamená to, že se máme obávat špatných zpráv? Pravděpodobně ne. Pacienti ve zmíněném vzorku byli v průměrném věku 63 let. Většina z nich měla vysoký krevní tlak.

Optimistická interpretace těchto dat je: nikdy se neschováme před stresem, ale můžete  se fyzickou kondicí držet daleko od zmíněných problémů. Cvičení snižuje hladinu adrenalinu a tato studie jasně naznačuje, že vysoká hladina adrenalinu není tím pravým ořechovým pro vaše srdce. Cvičení udržuje ohebné vaše cévy riziko křeče srdečního svalu je nízké. Zmíněný syndrom je poměrně novinkou v lékařské vědě. Způsoby jak se mu vyhnout jsou dosud neprobádané a vychází se proto z obvyklých předpokladů. jedním z nich je prospěšnost cvičení.

Výskyt srdečního selhání (slabosti srdečního svalu) stoupá se vzrůstajícím věkem. Dojde k němu tehdy, když je čerpací výkon srdce natolik omezený, že organismus již není dostatečně zásobován kyslíkem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je definováno jako snížení tělesné výkonnosti způsobené poruchou v oblasti srdečních komor. Přitom je rozlišováno selhávání levé a pravé srdeční komory (srdeční selhání pravé, respektive levé poloviny srdce), které mohou existovat buď samostatně nebo společně (celkové srdeční selhání).

Příčinami slabosti srdečního svalu jsou většinou onemocnění srdce a krevního oběhu, například vysoký krevní tlak, zánět srdce (karditida), chlopňová vada, ischemická choroba srdeční (ICHS) či prodělaný infarkt myokardu. Zřídka to jsou i onemocnění jiných orgánových soustav - například onemocnění štítné žlázy, které trvale přetěžuje čerpací výkon srdce.

Typickým příznakem srdeční slabosti je dušnost především při námaze a později - v těžkých případech - také v klidu. Na základě rozsahu omezené tělesné výkonnosti lze také odhadnout stupeň závažnosti onemocnění. K příznakům srdeční slabosti (zejména levé srdeční komory) patří mimo to večer oteklé nohy (příčinou je zvýšené zadržování tekutin v tkáních). V noci jsou tekutiny uvolňovány, následkem je časté močení (nykturie). Ráno jsou nohy opět štíhlé. Oteklé nohy se vyskytují i při křečových žilách, v těchto případech se však neobjevuje dušnost. Při izolované slabosti pravé srdeční komory (pravostranné srdeční selhání) stojí v popředí otoky (typické jsou tzv. těstovité otoky dolních končetin, kdy tlak prstu na holenní kost zanechá „důlek"), při izolované slabosti levé srdeční komory (levostranné srdeční selhání) je význačnější dušnost, únava při námaze či zrychlený tep.

Převažuje-li porucha „levého srdce" (levostranné srdeční selhání), dochází k hromadění krve v plicích s dušností. Život ohrožujícím projevem je akutní otok plic (plicní edém). Pacient je extrémně dušný, modrá v obličeji, má pocit úzkosti a dušení. Porucha „pravého srdce" (pravostranné srdeční selhání) se projeví městnáním krve ve velkém oběhu (v dolních končetinách) a hromaděním tekutin v orgánech (zvětšení jater, zažívací potíže, zvětšené břicho). Jak selhání levé, tak selhání pravé poloviny srdce vede v průběhu času k omezení výkonu především nepostižené srdeční komory, takže v pokročilých stádiích onemocnění dochází k nahromadění tekutin v plicích i v nohách. Střední délka života při srdečním selhání je zkrácena.

Na slabost srdečního svalu upozorňují příznaky onemocnění jako dušnost při námaze ale také v klidu, oteklé nohy a noční močení. K běžným rutinním vyšetřením patří v dnešní době echokardiografie (vyšetření srdce ultrazvukem), které ukáže srdeční slabost, rozšíření srdce, stejně jako ztenčenou srdeční stěnu se sníženými kontrakčními pohyby. Chceme-li přesně změřit výkon srdce, je nutné cévní vyšetření (angiografie). Při tom je do srdce zasunut katetr, kterým lze měřit, kolik krve srdce přečerpá za jednu minutu.

Nejdůležitější možnost, jak rozvoji srdeční slabosti zabránit, je svědomitá léčba všech onemocnění, která by mohla k srdeční slabosti vést, např. vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění chlopní aj. Při slabosti srdečního svalu by měla být průvodní onemocnění (např. infekční choroby) časně léčena, aby se předešlo zhoršení situace zvýšenými požadavky organismu na srdeční výkon.