Rafinované cukry zvyšují riziko vzniku diabetes

 Konzumace „správných" sacharidů (cukrů) vede podle odborných studií ke snížení rizika vzniku diabetes 2. typu. Potvrzují to výsledky dvou nových studií, podle kterých je nutné namísto jednoduchých rafinovaných sacharidů konzumovat sacharidy s nižším glykemickým indexem. Jedná se například o celozrnné pečivo, obilné vločky. Za vznik obezity a kardiovaskulárních nemocí nesou odpovědnost tedy i sacharidy v nevhodném složení a množství. Je proto důležité znát glykemický index potravin. Zmíněné studie, jejich výsledky a průběh výzkumu přinesl na svých stránkách odborný časopis Archives of Internal Medicine.

Hodnota glykemického indexu je důležitá především i kvůli vžité představě, že, komplexních sacharidů, konkrétně tedy těstovin, rýže, brambor, pečiva a dalších obilovin není nikdy dost. Tato snaha vycházela z logického předpokladu, že pokud chceme snížit spotřebu tuků, musíme je nahradit něčím jiným a sacharidy se zdály být tím nejvhodnějším zástupcem.

Glykemický index měří efekt sacharidů na hladinu krevního cukru. Bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu (hormonu, který produkuje slinivka břišní). Čím více inzulínu, tím větší je tendence k ukládání tuku v organismu. Lze tedy říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Člověk, který ve velké míře konzumuje potraviny s vysokým glykemickým indexem (bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizza, koblihy, ...) má častěji hlad a hlad se snaží utišit opět např. samotným pečivem (veden domněním, že samotný rohlík má přeci málo tuku) a tím se dostává do začarovaného kruhu.

Kdy hlídat výšku glykemického indexu nejvíce?

Konzumace potravin s nízkým GI je výhodná pro všechny zdravé lidi jako prevence civilizačních chorob. Nejvíce ostražití by měli být obézní, diabetici a lidé, u nichž se vyskytují srdečně cévní choroby v rodinách. Jde totiž o to, že chronicky zvýšená hladina inzulínu v krvi (hyperinzulinémie) je samostatným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních nemocí.

Jak se zjišťuje hodnota glykemického indexu? Vychází se z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Index udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu krevního cukru. Hodnoty se zjišťují experimentálně a zdaleka nejsou k dispozici pro všechny potraviny (množství informací se ale stále rozšiřuje). Čím více se hodnota blíží stovce, tím je pro obézní a diabetiky zákeřnější. Některé potraviny mohou hodnotu 100 i převyšovat.

V rámci zmíněného výzkumu bylo zapojeno do zkoumání celkem 40 000 Afroameričanek, a to po dobu osmi let. Téměř dva tisíce žen ze zkoumaného vzorku trpělo diabetes 2. typu.Výzkumy ukázaly, že je to právě konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem, která zvyšuje riziko vzniku diabetes 2. typu.Zvláště podíl vlákniny na vzniku diabetes má rozhodující podíl. I nízký příjem vlákniny a cereálií produktů snižuje riziko vzniku o deset procent.

Diabetes je odborným názvem pro lidovější výraz cukrovka. Diabetes mellitus ( DM) - cukrovka- je syndrom charakterizovaný jako neschopnost organismu zpracovávat glukózu a udržovat její hladinu ve fyziologických mezích. Jedná se o důsledek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu a základním projevem je hyperglykémie. Jedná se o heterogenní skupinu stavů označovaných jako diabetes 1. a 2. typu. Diabetes 1. typu je podmíněný absolutním nedostatkem inzulínu ( zánik schopnosti endokrinní části slinivky syntetizovat inzulín) . U diabetu 2. typu je nedostatek inzulínu pouze relativní a je způsoben jeho porušenou sekrecí či periferním působením. Aby léčba byla maximálně efektivní, je nezbytné zhodnotit o jaký druh a stadium poruchy se jedná.

Nejde pouze o diabetes. Konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem vede často k obezitě. Obezita se stává skutečnou metlou civilizovaného světa a představuje šesté největší riziko pro lidské zdraví, které je dokonce vyšší než kouření. V Česku skutečně v poslední době umírá na choroby spojené s obezitou více lidí než na důsledky kouření. Tloušťka nadměrně zatěžuje srdce a cévní systém. Ve spojení s nevhodnou stravou a nedostatkem pohybu způsobuje vysoký tlak a cévní onemocnění. Na cévní mozkovou příhodu u nás umírá každý sedmý člověk a na nemoci oběhové soustavy polovina lidí. Tloušťka hraje významnou roli při vzniku cukrovky - osmdesát procent dospělých diabetiků jsou obézní lidé.

Obezita je rizikovým činitelem i při vzniku nádoru dělohy, prsu a tračníku. Kilogramy navíc zatěžují plíce, přetěžují klouby, zejména kyčle, kolena a dolní část páteře. Obézní ženy častěji trpí poruchami menstruačního cyklu, gynekologickými onemocněními a komplikacemi při porodu. Mnoho obézních se cítí společensky diskriminováno, má problémy s navazováním vztahů, trpí komplexy a depresemi.

Rafinované cukry zvyšují riziko diabetes

Potvrzuje to druhá zmíněná studie více než 65 000 žen čínského původu. Studie trvala pět let a během ní se rozvinuly příznaky diabetes u 1 608 žen ze zmíněného vzorku. V této studii byla potvrzena souvislost mezi zvýšeným přísunem sacharidů a vznikem diabetes, a to až o 28 %. A to i u žen, které se stravovaly „dietně", ale součástí jejich stravy byl sacharidy s vysokým glykemickým indexem.

Glykemický index prozrazuje, na jakou dobu nám potravina poskytne energii. Neboli po jak dlouhou dobu budeme mít v těle tak vysokou koncentraci cukru, abychom nepociťovali hlad. Čím nižší číslo, tím delší pocit sytosti.

Klíčem ke snížení rizika vzniku zdravotních komplikací je tedy glykemický index.Jak bylo už řečeno v úvodu, donedávna se soudilo, že za nadbytečná kila mohou zejména tuky, a je proto dobré nahradit je komplexními sacharidy. Mezi ně patří hlavně těstoviny, brambory, pečivo a rýže. Jenže podle glykemické teorie právě tyto potraviny zvyšují hladinu krevního cukru (glykemii). Čím víc po jídle stoupne, tím víc se musí vyplavit inzulínu, což má za následek pokles hladiny cukru v těle (hypoglykemii). Ta se projevuje tím, co všichni tak důvěrně známe : vlčím hladem, nesoustředěností, únavou. Řešením jsou potraviny s nízkým glykemickým indexem, uspokojí naše tělo na delší dobu.

K potravinám s nízkým glykemickým indexem, tedy nižším než 55, patří především zelenina, některé druhy ovoce (hruška, broskev, jablko, třešně, švestka), černý chléb a maso (vařené nebo dušené). Tyto potraviny stabilizují hladinu cukru v krvi. Vyhýbáme se potravinám s indexem nad 70: bílé rohlíky, bagety, hranolky, chipsy, ale hlavně uzeniny.

Potraviny s glykemickým indexem nad 90 si dopřejeme jen výjimečně. Obsahují nejen málo tělu prospěšných látek, ale kvůli vysokému GI zasytí jen nakrátko.

Základem je snídaně

Snídaně je základem všech doporučení zdravé výživy. Snídaně nám zajistí to, že hladina cukru bude po celý den vyrovnaná. Volíme sacharidy s nízkým glykemickým indexem. S takovou zásobou totiž organismus vydrží až do oběda. Na ranní stůl patří sýr, mléko, tmavý chléb a ovoce. Lidé, kteří pravidelně snídají, mají třikrát menší pravděpodobnost, že se zařadí mezi obézní, než ti, kteří ve spěchu zhltnou až oběd. K obědu se dáme libové maso a spoustu zeleniny i příloh (brambory, rýže). Na večeři jsou nejvhodnější pouze bílkoviny a zelenina, tedy především maso a cokoli mimo sacharidy.