Srdeční choroby

Onemocněním srdce trpí především lidé s chováním typu „A" pro, které je charakteristická přílišná naléhavost, nutnost a potlačovaná výbušnost. Tito jedinci se velice štvou, aby plnili určité požadavky do určených termínů, kteří si vytvořili oni sami. Mají neustále pocit, že jsou pod tlakem a vykonávají více činností najednou. Obvykle reagují dost nepřátelsky na cokoli o čem si myslí, že jim stojí v cestě. Jedinci typu „B" jsou zcela opační. Nepodléhají tolik vnějším vlivům ani hněvu a obecně jsou tolerantnější a umějí se lépe uvolnit.

Cholesterol

Cholesterol hraje přirozenou roli v tělesném metabolizmu. Představuje hlavní sterol v lidském těle, ale cesta k jeho objevu vedla přes říši zvířat. Cholesterol je obsažen ve všech buňkách lidského těla. Ukládá se v nadledvinách, varlatech a vaječnících, kde je přeměňován na hormony. V játrech je prekurzorem žlučových kyselin, které jsou vyměšovány do střeva, aby napomohly trávení potravy, především tuků. Cholesterol byl označen za hlavní příčinu mnoha kardiovaskulárních onemocnění, především arteriosklerózy. Ta se projeví, když se na vnitřní stěně středně velkých a velkých tepen nahromadí tukové částečky. Přítomnosti tukových nánosů se říká plak a ten vede ke ztrátě pružnosti tepenných stěn a k jejich zúžení. Později dochází k omezení přísunu krve k jednotlivým orgánům a vznikají sraženiny, které mohou uvíznout v tepnách, které přivádějí krev k srdci a dojde k infarktu. Sraženiny mohou také vzniknout v mozku a tím dojde k mozkové mrtvici.

Měření hladiny cholesterolu

Hladina cholesterolu v krvi se zpravidla začne zvyšovat po dovršení věkové hranice dvaceti let. Největší zvýšení nastane kolem čtyřicátého roku a zvyšování díle pokračuje asi do šedesátého roku. Čím vyšší hladinu cholesterolu člověk má v krvi, tím se vystavuje většímu riziku onemocnění srdce. V krevním řečišti se cholesterol váže na dva druhy lipoproteinů. Jedná se o lipoproteid o vysoké hustotě (HDL). Tato hustá kompaktní částice  přednáší nadbytek cholesterolu do jater, kde se štěpí a vylučuje v žluči. Druhý lipoprotein o nízké hustotě (LDL) je větší částice o nižší hustotě má tendenci v tělě setrvat. Lipoprotein o velmi nízké hustotě transportuje chemické sloučeniny, které vážou mastné kyseliny, které představují pro tělo nezbytný zdroj energie.  Cholesterol označený z LDL v krvi je často považován „nepřátelský" cholesterol, protože příliš mnoho LDL v krvi může vést ke snížení průtoku krve v tepnách. Cholesterol HDL je označován z dobrý cholesterol, protože napomáhá odstraňovat cholesterol z krevního řečiště a zabraňuje jeho hromadění v tepnách.

Optimální hladiny cholesterolu

Žádoucí celková hladina cholesterolu u dospělých v krvi u dospělých bez srdečního onemocnění je nižší než 200 mg /dl (200 mg n decilitr krve). Hodnoty, které jsou rovnající se 240 mg/dl nebo vyšší jsou považovány za vysoké. Ale i na úrovních, které se blíží hranici vysokého cholesterolu v krvi (200 - 239 mg /dl) se riziko srdečního onemocnění zvyšuje.

Jak se přirozeně snižuje hladina cholesterolu?

Za vysokou hladinu cholesterolu v krvi jsou odpovědny především naše stravovací zvyklosti. Látky, které se vyskytují v rostlinách a jsou velmi podobné cholesterolu se nazývají fytosteroly. Tyto látky svým působením efektivně zabraňují resorpci cholesterolu játry. Proces, jakým se takto děje není zcela znám. Mezi několik přirozených léčiv, které se podílejí na snižování hladiny cholesterolu patří:

• gugulipid - jedná se o výtažek, který je příbuzný myrze a snižuje hladinu LDL a zvyšuje hladinu HDL v krvi bez vedlejších účinků.
• kayenský pepř,
• pískavice, řecké seno a kmín - tato koření prokazatelně snižují hladiny cholesterolu,
• česnek a cibule - jsou mezinárodně uznávány pro svou schopnost snižovat krevní tlak a obecně zlepšovat stav kardiovaskulárního systému.

Tipy pro zdravé stravování

Zdravá strava tvoří základ pro zdraví našeho organismu a pro zdravé srdce to platí několikanásobně. Základní pravidlo pro snížení hladiny cholesterolu je jednoduché - musíme se vyhnout nasyceným tukům a cholesterolu. Doporučuje se dieta , která neobsahuje  více než 30% denní spotřeby kalorií, které pocházejí z tuků.Také bychom si měli všímat nutričních hodnot uvedených na balíčcích potravin, které nakupujeme. Měli bychom jíst dostatek zeleniny, ovoce a obilovin, protože neobsahují cholesterol, žádný tuk a jsou bohaté na vlákninu. Doporučuje se dodržovat následující:

• jíst pokrmy, které nám chutnají a současně obsahují málo cholesterolu a nasycených tuků,
• jíst potraviny, které obsahují velké množství vlákniny,
• snížit spotřebu soli,
• vyhnout se alkoholu a povzbuzujícím látkám, snížit spotřebu cholesterolu na méně než 300g denně,
• snížit spotřebu plnotučného mléka a vajec,
• konzumovat větší množství studenovodních ryb (sardinky, lososy),
• používat oleje lisované za studena (olivový a lněný olej) - zabezpečují dostatečný přísun esenciálních kyselin.

Jak se měří krevní tlak?

Za normálních okolností pumpuje srdce krev do tepen 60 - 70krát za minutu. Krevní tlak je nejvyšší, když se srdce stáhne, aby pumpovalo krev. Tento silnější tlak se nazývá systolický. Jestliže srdce mezi údery odpočívá, krevní tlak klesne. Takový tlak se nazývá diastolický. Krevní tlak se měří na zlomky milimetrů rtuti (mm Hg) pomocí tonometru. Hodnota krevního tlaku se vyjadřuje pomocí dvou čísel ve formě zlomku. První číslo vyjadřuje systolický tlak (když se srdce stahuje, aby pumpovalo krev do tepen), druhé číslo vyjadřuje diastolický tlak (když se srdce uvolňuje a naplňuje krví před dalším stahem. Krevní tlak, který je nižší než 140/90 mm Hg se považuje normální. Za vysoký krevní tlak stadium 1 je považován 140- 159/90 -99 mm Hg.

Rizikové faktory hypertenze

Existuje několik rizikových faktorů, které mohou přispět k tomu, že dojde k rozvinutí hypertenze nebo ne. Patří zde např. nadváha, výživa, životní styl, konzumace alkoholických nápojů, kouření. Dále zde patří např. také vliv věku a genetické dispozice. Některé z výkyvů v krevním tlaku jsou běžné a jejich příčinou jsou rozličné činnosti. Pokud jsou lidé např. fyzicky aktivní, krevní tlak se přirozeně zvyšuje. V průběhu spánku se tlak snižuje. Takové změny jsou normální, ale někteří jedinci mají krevní tlak stále vysoký po delší dobu. Takovéto stálé zvýšení, jestliže zůstává neléčeno, může vést k velmi vážným zdravotním potížím.

Vážné komplikace

Při neléčeném zvýšeném krevním tlaku mohou nastat následující komplikace:

• Arterioskleróza - vysoký krevní tlak měnní tepenné stěny, které se stávají silné a neohebné. To urychluje hromadění cholesterolu a tuků v cévách, což zabraňuje cirkulaci krve v těle a zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice.
• Infarkt - omezený průtok krve působí bolest v oblasti hrudi (angina pectoris). V některých případech může také dojít k úplné zástavě toku krve a t dochází k srdečnímu záchvatu.
• Poškození ledvin - působením několikaletého vysokého krevního tlaku dochází ke zúžení ledvinových cév. Ledviny následně filtrují méně tekutin a odpadní látky se kumuluj v krvi. Hrozí úplná zástava činnosti ledvin.
• Mozková mrtvice - jestliže se tepny zúží, je přiváděno do mozku méně krve. Při zablokování zúžené tepny  se může krevní sraženina zablokovat a  dojde k mrtvici.

Další faktory ovlivňující hypertenzi

Na vzniku hypertenze se podílí celá řada faktorů a tato tématika si zasluhuje širší pohled. Měli bychom se zaměřit zejména na:

• Sodík - na každého působí sodík jinak. Lidé s vysokým krevním tlakem by neměli konzumovat více než šest gramů soli denně (zhruba 2400 mg sodíku nebo jedna lžička kuchyňské soli).
• Draslík - rovnováha mezi sodíkem a draslíkem je pro mnoho lidí rozhodující. Konzumací potravin bohatých na draslík např. banánů napomůžeme zvýšení příjmu draslíku.
• Vápník a hořčík - jestliže doplníme do organismu tyto dva důležité stopové prvky, docílíme výrazného nížení krevního tlaku.
• Obezita - vztah mezi obezitou a hypertenzí je velice úzký. Obezita se rovněž podílí na vzniku infarktu, cukrovky, žlučových kamenů, ledvinových onemocnění.
• Cukr - u některých jedinců vede konzumace velkého množství cukru ke zvýšení krevního tlaku, což se pravděpodobně děje prostřednictvím zadržování sodíku nebo ovlivněním hormonálního systému, který je odpovědný za reagování těla na stres.
• Kofein - čaj, káva a coca - cola hypertenzi zhoršují.
• Léky - mnoho léků zvyšuje krevní tlak jako nechtěný vedlejší účinek. Z tohoto důvodu je důležité si zkontrolovat i běžně prodávané léky.
• Perorální antikoncepce - v názoru na hypertenzní účinek perorální antikoncepce neexistuje jednotný názor.

Ostatní faktory životního stylu

Mezi techniky, které  mohou napomoci kontrolovat hypertenzi patří:

• Cvičení
• Masáže
• Pohybová aktivita
• Aromaterapie

Ateroskleróza

Jedná se o onemocnění artérií (tepen), které je charakterizováno hromaděním tukových zásob na vnitřní stěně tepen. Přítomnost tukových usazenin vede ke ztrátě elastičnosti a k zúžení tepen. A to se také stává příčinou, proč životně důležité orgány nemají dostatečné množství krve. Poškození tepen, které vedou krev do dolních končetin způsobuje, že se chůze stává velice bolestivou. Ve vážných případech může omezená krevní cirkulace  v končetinách vést až ke kožním vředům a dokonce k odumírání tkáně. Zablokování srdečních tepen , které přímo přivádějí k srdci krev bohatou na kyslík, je známo jako onemocnění srdečních tepen.

Rozvoj onemocnění

Vznik usazenin na stěnách tepen začíná v podobě tenkých tukových proužků. U jedinců, kteří vedou zdravý způsob života takovéto proužky vznikají a zase zanikají. Jestliže jsou tepny poškozeny, jedná se o výsledek vysokého krevního tlaku, stresu nebo kouření. Vnitřní povrch stěn se tak může narušovat ještě více. Ateroskleróza  je onemocnění, které se rozvíjí řadu let a prohloubí se tehdy, jestliže genetická predispozice znásobí účinky známých rizikových faktorů.

Doporučená opatření

• Doplňky - nižší denní příjem kyseliny listové a vitamínů B6 a B12 než je doporučená dávka, může vést ke zvýšené hladině homocysteinu. Jedná se o aminokyselinu, která se běžně nachází v těle. Vysoká hladina této kyseliny v krvi  může vést ke zvýšení rozvoje srdeční choroby, mrtvici a potíží oběhového systému.
• Hmotnost - je důležité udržovat si optimální tělesnou hmotnost.
• Krevní tlak - měli bychom znát svůj krevní tlak a pokud je vysoký, je nutné ho snížit.
• Životní styl - zahrnuje v sobě správné stravovací návyky a pitný režim, přiměřený pohyb a dostatečnou relaxaci.

Srdeční příhoda

Srdeční zástava, která je způsobená městnáním krve nastává tehdy, jestliže srdce ztrácí schopnost pumpovat krev. Selháním srdce rozumíme náhlou a úplnou zástavu srdeční činnosti. Reálně srdce najednou pracovat nepřestane, ale postupně začíná pracovat s nižší výkonností. Velká část příznaků je výsledkem městnání, k němuž dochází v plicích, nebo zpětného tlaku v žilách. Zda je situace kritická, závisí na tom, jaké množství ze své kapacity srdce ztratilo. Nejmírnější forma selhání přinese pouze malý následek, ale vážné selhání naruší vykonávání i těch nejjednodušších aktivit a může vést až ke smrti.

Příznaky onemocnění

• Zkrácený dech - může být způsoben nadměrným množstvím tekutin v plicích. Potíže s dechem mohou nastat jak v klidu, tak při zátěži. Městnání může být vážné natolik, že spánek je možný pouze s obtížemi nebo je velmi přerušovaný.
• Únava - jestliže se kapacita srdce sníží, dostává se ke svalům a dalším tkáním méně kyslíku a živin. Tělo proto nemůže vykonávat tolik práce, a to způsobuje únavu.
• Zadržování tekutin - může dojít až k vzniku otoků nohou, kotníků, prstů nebo v oblasti pasu.
• Opakovaný kašel a neustupující kašel.
• U některých jedinců se může objevit chraplavé až sípavé dýchání.

Rizikové faktory

Jednou ze známek stárnutí srdce je ztráta jeho schopnosti čerpat krev. Selhání srdce je velmi úzce spjato s rizikovými faktory jakými jsou: kouření, vysoká hladina cholesterolu, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka a abnormální hladina cukru v krvi. Srdeční onemocnění je jedním z největších  rizikových faktorů pro srdeční selhání. Poškození srdečního svalu a jeho zjizvení způsobené infarktem myokardu značně zvýší riziko selhání srdce.

Stupně srdečního selhání

Srdeční selhání se zpravidla rozvíjí postupně a symptomy se nemusí projevit, dokud se onemocnění po letech patřičně nerozvine. Srdce se snaží přirozeně kompenzovat ztrátu kapacity pumpovat krev. Kompenzace probíhá následujícími způsoby:

• Zvětšení umožňuje větší přítok krve do srdce.
• Tuhnutí vláken srdečního svalu posiluje srdeční sval.
• Zvýšení počtu srdečních stažení zvýší oběh.

Tato kompenzace má však svá omezení. Postupně dochází k tomu, že srdce už nedokáže kompenzovat ztracenou kapacitu pumpovat krev a dostaví se známky srdečního selhání.

Angina pectoris

Podstatou onemocnění je opakující se bolest v hrudníku, která signalizuje, že se srdci nedostává dostatečné množství kyslíku. Objevuje se, jestliže je průchod věnčitou tepnou, který vede krev k srdci omezen nebo k ní dochází v případech, kdy je srdce přetížené a potřebuje více kyslíku než obyčejně. Hlavní příčinou vzniku anginy je onemocnění věnčité tepny. Mohou ji však způsobit i jiné nemoci, které pro srdce znamenají nadměrnou zátěž, např. anémie, onemocnění aortální chlopně, srdeční arytmie nebo porucha štítné žlázy.

Příznaky

Angina je charakteristická silnou omezující se bolestí, která začíná ve středu hrudníku, hluboko pod hrudní kostí. Bolest se může šířit do ostatních částí těla. V některých případech  však může být bolest pociťována  pouze lokálně (v čelistech, břichu nebo paži). Bolest může být někdy zaměňována s trávicími potížemi, protože v obou případech se jedná o podobný svíravý a palčivý vjem. Lidé trpící anginou pectoris si mnohdy myslí, že prodělali srdeční záchvat. Bolest je sice podobná, ale u anginy trvá bolest méně než pět minut. Je však potřeba podotknout, že ne každá bolest na hrudi pochází od srdce a ne každá bolest od srdce znamená anginu.

Nedostatečný krevní oběh

Nedostatečný krevní oběh, který subjektivně vnímáme jako studené končetiny jsou dost častým problémem v zemích s chladným klimatem. Příčiny těchto vzniklých potíží jsou různé. Může se např. jednat o: poruchu autonomního nervového systému, endokrinního systému, negativní duševní rozpoložení, alergii, nevhodné potraviny atd.

Křečové žíly

Křečové žíly jsou běžným problémem, který postihuje většinou jedince nad padesát let, ale žádnou výjimkou nejsou ani mladší lidé. Ženy jsou postiženy křečovými žilami až čtyřikrát více než muži. Křečové žíly se nejčastěji vyskytují na dolních končetinách a způsobují bolest a značnou únavu nohou. Určité množství krve se vrací kvůli špatné funkci žilní chlopně. To vede k roztažení cévy, ztrátě elasticity žilních stěn a ztrátě napětí v tkáni. Jestliže žilní chlopně fungují zcela normálně, zabraňují tomu, aby se krev na své cestě k srdci vracela zpět. V případě, že se výkonnost snižuje, určité množství krve zůstane v žilách, které  následkem toho natečou a bolí.

Jaké jsou příčiny křečových žil?

Křečové žíly jsou příznakem slabého oběhového systému. Na jejich vzniku se může podílet celá řada faktorů, které můžeme rozdělit do těchto skupin:

• Genetické dispozice - zhruba čtyřicet procent lidí, kteří trpí křečovými žilami má k těmto potížím genetické dispozice.
• Obezita - velice úzce souvisí s křečovými žilami, protože tukové tkáně vznikají na dolních končetinách a neposkytují žilám dostatečnou oporu.
• Věkem - proces stárnutí vede k degenerativním změnám v podpůrných a pojivových tkáních. Tyto změny se pojí se sníženou svalovou aktivitou starších jedinců.
• Pohybový stereotyp - při dlouhodobém stání nebo sezení se možnost vzniku křečových žil zvyšuje. Toto zvýšené riziko je výsledkem gravitace a nedostatečné činnosti lýtkových svalů.

Proudění krve

Zvýšená zábrana proudění krve zpět do trupu může být způsobena např.:

• Těhotenstvím
• Trombózami
• Tumory
• Módou (těsné oblečení)

Změny polohy

Při vniku křečových žil je důležité se vyhýbat pozicím nebo situacím, které ztěžují návrat krve z dolních končetin do oběhu. Pomáhá jakákoli poloha těla, která působí proti gravitaci. Je vhodné např. každý den odpočívat tak, aby nohy byly alespoň deset minut výše než hlava. Také postel lze naklonit tak, že  jedna část bude o 15 až 30 cm zvýšena. Chůze a lehké cvičení se považují za zvláště vhodná, zatímco běh, aerobic a jiné sporty, kde jsou opakované nárazy vhodné příliš nejsou.

Diety a doplňující opatření

• Udržujte si optimální tělesnou hmotnost.
• Omezte  ve svém jídelníčku sůl.
• Vyhýbejte se alkoholu, tabáku a kofeinu.
• Pijte dostatek tekutin.
• Jezte potraviny bohaté na vlákninu.