Co dělá rodinu rodinou?

V poslední době dochází k mnohým společenským změnám, ale rodina by stále měla představovat ten bezpečný přístav, ve kterém najdeme ochranu a ocenění. Silné rodinné pouto znamená, že lidé mají místo, ve kterém se cítí v bezpečí, jsou v něm milováni, ať se stane cokoli. Rodina, ve které člověk vyrůstá, zpravidla působí jak dědičností, tak i prostředím. Děti dědí řadu rysů, ale stejně tak je nesmírně ovlivňuje také to, co zažívají a pozorují kolem sebe. V rodině si děti zkoušejí různé typy chování a zjišťují reakci dospělých. Např. typické je:

• Trucování.
• Co nastane, když dostanu záchvat.
• Jak získat pozornost.
• Co se stane při hádkách se sourozenci, rodiči nebo přáteli.
• Jak si utvořit vztah k druhým lidem.

Mladí lidé pozorují, jak se v podobných situacích chovají dospělí a napodobují je. Neuvědoměle nebo vědomě si všímají, zda takové chování upevní jejich pozici nebo nikoli. Je běžné, že rodiče vychovávají své děti stejně, jako kdysi je vychovávali jejich rodiče.

Hodnoty

Hodnoty, které nám byly vštěpovány, předáváme dál. Např. rodiče, kteří si rádi chodí zasportovat, budou vést ke sportu i své děti a budou oceňovat jejich činorodost. Většina rodičů to dělá zcela nevědomky. Totéž však platí i pro negativní zpětnou vazbu. Hodnoty se mohou seskupovat do různých kategorií (domácnost, ekonomika, politika, volný čas, přístup ke vzdělání atd.).

Rodinné konflikty

Čas od času se v každé rodině vyskytnou nějaké konflikty. Děti je třeba vést již odmala k tomu, že konflikty lze urovnat civilizovaně a domluvou a ne fyzickým útokem. Jakmile se všichni zúčastnění uklidní, měla by nastat věcná diskuse.

Jak vyřešit spor?

• Účastníci sporu by měli být vyslechnuti a měli bychom zjistit, co cítí.
• Měli bychom se zamyslet nad každým vysvětlením.
• Účastníci sporu by měli vyjádřit svůj postoj k dané situaci.
• Společná dohoda na řešení (kompromis).

Vlastní rodinné tradice

Dodržování rodinných tradic vytváří pocit, že jedinci patří do jedinečného společenství a rodina funguje na stejných principech. Nemusí se  jednat pouze o slavení svátků, vánoc nebo konec školního roku. Doba jídla představuje ideální příležitost pro rozhovor. Soudružná rodina využívá tento ideální čas k tomu, aby si členové rodiny promluvili. Rodina by měla dělat něco dohromady (návštěva kina, divadla, společná tvůrčí činnost atd.).

Sourozenecká rivalita

Soupeření a pošťuchování mezi sourozenci je problém ve většině vícečlenných rodin. Objevují se nejen tam, kde jsou nevlastní sourozenci. Sourozenecká rivalita vychází většinou z pocitu nerovnoprávnosti, a proto zásadní problém spočívá spíše ve výchově než ve vzájemném vztahu dětí. Není vhodné v hádce někomu stranit, ale spíše vystupovat jako prostředník. Pokud spolu sourozenci skutečně nevycházejí, nemá smysl je za každou cenu chtít hned usmiřovat. Pokud máme dost místa proto, aby každé dítě mělo svůj vlastní pokoj, měli bychom mu nechat volnou ruku k tomu, aby přispělo k vytvoření vlastního prostoru.

Komunikace uvnitř rodiny

V mnoha rodinách se komunikace omezuje pouze na aktuální fakta. Rodiče si obvykle stěžují, že děti s nimi v období dospívání příliš nekomunikují. Komunikace tak probíhá nejčastěji jako série otázek, které jsou prokládány napomínáním a dobrými radami, které mladí lidé nejčastěji hodnotí jako „blbosti". Doslova „palbou" otázek a napomínáním však nikoho nerozmluvíme.

Co chtějí cítit dospívající?

Jistě každý rodič potvrdí, že období puberty je ve výchově obzvlášť náročné. Jednoduše řečeno nejsou rodiče a děti naladěni na stejnou vlnu. Rodiče si přejí, aby svět byl pro jejich děti bezpečný, chtějí je omezovat rozmazlovat a chránit. Co chtějí cítit dospívající?

• bezpečnou lásku a podporu,
• pozornost (ale tehdy, když o ni stojí, ne když se jim zrovna chce věnovat rodič),
• jistotu, že  jste ochotni odpouštět,
• vyjednávání,
• neradi slyší ujištění a rady, co mají kdy a jak dělat.