Příprava na slunce

Bronzová pleť již dávno není symbolem zdraví. Dermatologové dnes před nadměrným opalováním varují. Opálení totiž může být až nebezpečné. Kožní nádory v současnosti několikanásobně vedou nad všemi dalšími typy rakoviny - a to na celém světě. UV záření hraje v tomto procesu hlavní roli. Dermatologové také zdůrazňují, že nejde jen o slunce na dovolené, ale i to, které nás hřeje cestou do práce.

Schovávat se od 10. do 16. hodiny nestačí. I ve stínu či metr pod vodou dostáváte 70 % UVA záření, přes sklo projde dokonce 100 %. Oděv vás ochrání - ale čím řidší a sepranější struktura a světlejší barva, tím méně. Vyráběny jsou i látky do extrémních podmínek s takzvaným UPF faktorem. Buďte pečliví zvláště při ochraně dětí. Do 18 let obvykle dostanou 80 % UV záření za celý život, což může být základ pozdějších problémů.

V nechráněné kůži vystavené přímému slunci vyvolává ultrafialové záření změny ve struktuře buněk pokožky a také ovlivňuje jejich funkci. Po mnoha letech expozice slunečnímu záření je kůže trvale poškozena a toto poškozování se s každým dalším vystavením se slunci zhoršuje.

Vícenásobná ochrana kožních buněk je opravdu důležitá. UV záření nejenže způsobuje stárnutí pokožky, ale také snižuje její imunitu. Ročně v České republice na maligní melanom zemře 200 pacientů. Při důkladné ochraně a včasné diagnostice by k tomu nemuselo vůbec dojít.

Jak je to s paprsky?

UVA záření proniká do hlubších vrstev pokožky. Způsobuje její okamžité ztmavnutí, ale také urychluje stárnutí a ztrátu pružnosti. Ve vyšších dávkách může vést ke vzniku kožních nádorů. Škody, které udělá toto záření na buňkách se hned neprojeví. Dají o sobě vědět někdy za dva roky, někdy za dvacet let.

UVB záření působí na povrchu kůže, ale velmi intenzivně. Způsobuje opálení - tvorba pigmentů je vlastně obranná reakce. Když však nestačí, dojde ke spálení. A to může později spustit i rakovinu kůže. Už jedno nebo dvě spálení zvyšují riziko této nemoci. U žen je to jedenapůlkrát, a u mužů dokonce téměř třikrát. Tři a více spálení na slunci během života tuto pravděpodobnost ještě násobí. Melanom přitom nevzniká jen z rizikových mateřských znamének, jak se traduje. Až v sedmdesáti procentech se objeví na zcela zdravé kůži.

UVC záření by mělo mít účinky nejdestruktivnější, naštěstí je plně pohlcováno atmosférou.

Filtr nebo clonu?

Ochranné opalovací prostředky dělíme podle účinku na dvě základní skupiny. UV filtry sluneční záření pohlcují, clony jej zase naopak odrážejí. Clony působí okamžitě, filtry plně účinkují až třicet minut po nanesení na kůži.

Výhodou minerálních clon je, že se účinné látky vůbec nevstřebávají do pokožky, a nemohou ji tudíž nijak podráždit. Jsou vhodné i pro děti, dokonce mladší jednoho roku. Zůstávají výhradně na povrchu kůže a odrážejí záření jako zrcadlo. Účinkují okamžitě po nanesení krému, snadněji se však setřou. Základem jsou velmi jemně rozemleté minerály - oxidy titanu, zinku či železa.

Chemické filtry pokožku chrání až poté, co s ní slynou. Proto je musíte nanášet s předstihem, ale zase je nesetřete tak snadno

Zdravé opalování

Zdravé opalování v podstatě neexistuje. Dodržováním správných zásad můžete jen riziko zmenšit na minimum. Každý člověk má v kůži určité množství kožního barviva melaninu, které chrání organismus proti UV záření. Podle množství pigmentu patří každý člověk do některého ze šesti fototypů. Ty se určují podle reakce kůže vystavené jarnímu nebo časně letnímu polednímu slunci. Čím má člověk světlejší kůži, vlasy a oči, tím nižší je číslo jeho kožního fototypu. Se stoupajícím číslem fototypu odolnost kůže vůči slunečnímu záření roste.

Na každém opalovacím přípravku je uvedena hodnota ochranného faktoru, zkratka SPF. Tato hodnota vyjadřuje dobu, po kterou můžete na slunci pobývat, aniž byste se spálili. Pokud se běžně spálíte po půlhodině na slunci a koupíte si přípravek s ochranným faktorem 10, můžete tuto půlhodinu desetkrát prodloužit. Pak je nutné nanést další dávku. Ve skutečnosti tedy vysoké ochranné číslo neznamená kvalitnější ochranu před slunečními paprsky, ale jen prodloužení bezpečné doby opalování. Dospělým se doporučuje faktor 15, dětem 20 až 30. Mnoho lidí si kupuje i vyšší. Nemá ale smysl investovat do přípravků s ochranným faktorem nad 50, protože rozdíl v jejich účincích není příliš velký. SPF označuje jen ochranu proti UVB záření. Hledejte proto na obalu informaci, že přípravek chrání i proti UVA záření. Je-li na krému například uvedeno, že splňuje takzvané australské normy, znamená to, že pohlcuje 90 procent UVA záření.

Jarní příprava

Na to, že v teplých měsících roku bude na naši pokožku dopadat více intenzivnějšího slunečního záření, je dobré kůži už dopředu připravit. Kůže se proti ultrafialovému záření brání dvěma způsoby: jednak pigmentací, jednak zesílením nejpovrchovější vrstvy pokožky. Ochrannou rohovou vrstvu pokožky vytvářejí základní buňky, nazývané keratinocyty. Kožní pigment melanin je tvořen jednotlivými, mezi keratinocyty roztroušenými buňkami, melanocyty. Melanin působí jako filtr ultrafialového záření. Lidé si však většinou nejsou schopni vytvořit v kůži tolik melaninu, aby barvivo mohlo zabránit poškození kůže prudkým slunečním zářením.

Zesílení povrchové vrstvy pokožky je pomalé, vzniká postupně při dlouhodobé expozici slunečnímu záření, tedy ne během několika dnů. V tomto směru tedy kůži na opalování připravit nemůžeme. Na účinek slunečního světla si kůže musí postupně přivykat. Hlavně lidé žijící trvale ve městě nejsou na intenzivní sluneční záření dostatečně připraveni. U nich již půlhodinové opalování může vyvolat dost silný zánět kůže. První pobyt na slunci by neměl přesáhnout 30 minut. A při opalování by se lidé měli pohybovat a ne ležet, protože za pohybu může slunce působit rovnoměrně za celý povrch těla.

Solárium s mírou

Jedete-li v chladném období za sluníčkem, měli byste pigmentaci pokožky podpořit několika návštěvami solária. Kůže získá alespoň nějakou minimální ochranu a příjezd do prosluněné země pro ni nebude takovým šokem. To ovšem neznamená, že kůže nemusí být poté chráněna krémy s vysokými UV filtry.

Solária mohou být malou „přípravkou" na slunce, více bychom to s jeho návštěvou neměli přehánět. Lidé si často myslí, že „umělé" opalování je neškodné. Stále přibývají důkazy o tom, že i UV záření používané v soláriích může poškodit kůži a zvýšit riziko kožních nádorů. Představa o neškodnosti solárií je založena na předpokladu, že se v nich při opalování používá na rozdíl od slunečního záření pouze složky UVA, tedy dlouhovlnné UV záření. UVB záření, které je při opalování na slunci zodpovědné za spálení kůže a může mít rakovinotvorné účinky, je tak v soláriích eliminováno. Až donedávna se předpokládalo, že UVA záření způsobující přímo zhnědnutí kůže nemá škodlivé účinky. Ale bohužel i toto dlouhovlnné záření se podílí na vzniku kožních nádorů. Při velké dávce může i UVA záření spálit kůži.

Navíc toto záření způsobuje předčasné stárnutí kůže s tvorbou vrásek, přesuny pigmentu a ztrátu pružnosti kůže. UVA záření vyvolá hezkou hnědou pigmentaci kůže jen u těch, kdo se snadno opálí na přírodním slunečním záření. Lidé s citlivou pokožkou ani v soláriu uspokojivě nezhnědnou. Až u poloviny návštěvníků solárií se objeví alespoň mírné zarudnutí kůže, mírné svědění a přesušení pokožky. Při dlouhodobém opakovaném ozařování v soláriích se kůže stává snadněji zranitelná, někdy se tvoří i puchýřky.

Nepomohou ani takzvaná biosolária, která se u nás objevila. Návštěvníka přesvědčují, že zeleně zářící biotrubice produkují neškodné záření. Odborníci ze Zdravotního ústavu v Brně změřili spektrální charakteristiky 20 různých typů trubic  užívaných v soláriích. Trubice označované bio, green nebo standardní se navzájem nijak neodlišovaly, standardní dokonce v některých parametrech vykázaly lepší výsledky než trubice označované jako bio. Provozovatelé biosolárií považují zelenou barvu trubic za léčivou. Jenomže ultrafialové záření je neviditelné a barva trubic tedy nemá na jeho sílu žádný vliv. Biosolária tak nejsou nijak šetrnější než běžná solária a jejich název je jenom obchodním trikem.

Pomůže betakaroten?

Betakaroten bývá před létem velice populární. Výrobci nejrůznějších potravinových doplňků s betakarotenem jej propagují jako možnost jak získat snadněji opálenou pokožku. Přičítá se mu také schopnost ochránit kůži před slunečním zářením. S tím však nesouhlasí lékaři. Lidská kůže díky betakarotenu skutečně zežloutne. Nejde ale o zabarvení podobné tomu, jaké vzniká při opalování, tedy o dostatečnou tvorbu pigmentu. Oranžová barva pokožky je způsobena ukládáním nadbytku betakarotenu v těle, nikoli kožním barvivem melaninem. Proto se také v kůži nevytvoří přirozený filtr, chránící proti UV záření. Kůži zbarvenou díky užívání betakarotenu je tedy před sluncem nutné chránit krémy s ochrannými faktory a přizpůsobit délku pobytu na slunci typu pleti.

Betakaroten je výborným antioxidantem. Působí proti volným kyslíkovým radikálům, které poškozují buňky a způsobují jejich předčasné stárnutí. Volné radikály vznikají i kvůli působení ultrafialového záření. A betakaroten pomáhá napravovat škody, které již slunce buňkám způsobilo. V přírodním stavu se betakaroten nachází ve žlutých, oranžových a červených rostlinách, jako jsou mrkev, rajče, paprika. Překvapivě mnoho je ho ve špenátu a petrželi. Betakarotenem se nelze předávkovat, protože játra jej přeměňují na vitamin A v takovém množství, jaké organismus právě potřebuje. Denní doporučená dávka betakarotenu je 16 miligramů, dávka 50 až 200 miligramů se udává jako hraniční.

Slunce přidává roky

Po mnoha letech expozice slunečnímu záření je kůže trvale poškozena a toto poškození se s každým dalším vystavení se slunci zhoršuje. Tento vývoj se popisuje nejčastěji jako předčasné stárnutí kůže, ale ve skutečnosti se od skutečného stárnutí liší. I ve vysokém věku zůstávají partie kůže, které nebyly během života vystaveny slunečnímu záření, hladké, bez pigmentových skvrn. Tato přirozeně stárnoucí kůže je tenčí než v mládí, ale má relativně málo vrásek a zůstává částečně elastická. Kůže, která naopak byla nadměrně vystavena slunečnímu záření, je zhutnělá, zhrubělá, tužší na pohmat, postupně v průběhu desítek let se na ní objevují pigmentové skvrny a původně světlá kůže získává nažloutlý nádech. Kůže ztrácí svou elastičnost, napětí, objevují se četné vrásky, hlubší záhyby i rýhy. Změny jsou patrné na kůži, jež byla slunci vystavena dlouhodobě nejvíce, jako je kůže obličeje, šíje, hřbetů rukou, předloktí, zevních partií paží a krajiny výstřihu.

Pozor na léky

Pokud užíváte nějaké léky, poraďte se raději se svým lékařem, než se začnete opalovat. Řada léků a mastí zcitlivuje kůži k UV záření. Léky mohou být fototoxické - o nich se ví, že se nesmí předepisovat v létě, nebo že pacient, který je užívá, nesmí chodit na slunce. Další skupinou jsou léky fotosenzitivní. Ty mohou, ale nemusí způsobit alergii na slunce.

Mezi léky, jež kůži k UV záření senzibilují, patří antibiotika, některé léky na vysoký tlak, léky používané k potlačení imunitní odpovědi organismu a další. Zvláštní případ je hormonální antikoncepce. Může totiž u některých uživatelek vyvolat nepravidelné pigmentace v obličeji. Spíš se to stane ženám, které mají geneticky dané sklony k plošné pigmentaci kůže.

Alergie ze slunce

Pokud vám po slunění naskočí na kůži drobné červené pupínky až puchýřky, které výrazně svědí, může jít o sluneční alergii. Zpravidla se objevuje po intenzivním ozáření sluníčkem, a to především na jaře.  Jednorázově nebo pravidelně se s ní podle odborníků setkává téměř dvacet procent lidí.

Pro některé lidi je pobyt na slunci velkým zdravotním rizikem, k němuž stačí i středoevropské sluníčko. Trpí totiž solární alergií, tedy přecitlivělostí na sluneční záření. Postiženy jsou především dospělé osoby, u dětí bývají kožní alergie dost vzácné. Alergie na slunce je častá u lidí, kteří nejsou alergiky. Příznaky nejsou příjemné - svědivé červené a zarudlé fleky, pupínky připomínající kopřivku, puchýřky vyskytující se hlavně v dekoltu, na ramenou a nohou. Vznikají několik hodin nebo dnů po pobytu na slunci. Kůže citlivějších lidí může na sluneční paprsky zareagovat vyrážkou již po několika minutách. Ohroženi jsou hlavně blonďatí a rusovlasí lidé.

Vyrážky a zarudnutí riskujete i v případech, kdy krátce před sluněním užijete léky nebo na kůži nanesete léčebné gely či masti. Velmi často se setkáváme s alergickými projevy po ošetření gely na klouby, které obsahují nesteroidní antirevmatika. Alergickou reakci mohou při pobytu na slunci vyvolat i některé toaletní vody a parfémy. Se sluncem se nekamarádí již zmíněné antikoncepční prostředky s obsahem estrogenu, antidepresiva, určitá umělá sladidla, nylonová a vlněná vlákna, antibakteriální mýdla či tetovací barvy.

Výjimečná není situace, že člověk v pohodě snáší slunce, ale alergie se u něj projeví při zájezdu k moři. Tito jedinci by si s sebou určitě měli vozit zklidňující krémy s obsahem antioxidantů, panthenolu či betakarotenu. Od svého dermatologa si také mohou před cestou nechat napsat slabý lokální kortikoid a v případě projevu alergie jej aplikovat na postižené části kůže.

Někdy se pro takto přecitlivělé lidi doporučuje tzv. „hardening", čili posílení kůže několika po sobě jdoucími malými dávkami UV záření. Ne každého solárního alergika lze poslat do solária, aby si toto posílení zajistil sám. Lékař může rozhodnout, že toto ozařování musí být pod odborným dohledem. Pro takové případy jsou některá dermatologická pracoviště vybavena speciálními zářiči a pacienti docházejí sem.

Typy sluneční alergie

Polymorfní světelná dermatóza - jedná se o nejčastější formu alergie na slunce. Vzniká především působením UVA paprsků. Projevy na pokožce mohou být různé - od vřídků, puchýřků až po zarudlá místa. Typické pro tento druh alergie je, že na začátku je kožní vyrážka mimořádně silná a v průběhu léta, kdy kůže již slunci trochu přivykla, postupně mizí.

Mallorca akné - na jeho vzniku se podílí částečně sluneční záření a některé chemické komponenty, které se vyskytují v opalovacích a kosmetických prostředcích. Změny na kůži se podobají projevům kontaktní alergie a zpočátku vznikají v místech, kam dopadlo světlo. Později mohou kožní změny postihnout i zakryté části těla.

Fotoalergická reakce - vyvolává ji vzájemné působení slunečního záření a některých rostlin nebo léků. Vlivem UVA paprsků se molekulární struktura těchto látek změní tak, že na pokožce vyvolávají fototoxickou reakci. Místa, jež jsou vystavena světlu, zrudnou a začnou pálit.

Každý, kdo se setkal s alergickou reakcí na slunce, by se měl slunit s mírou a nikdy se nevystavovat slunečním paprskům kolem poledne. Alergici by také měli používat opalovací prostředek s vyšším ochranným faktorem. Pokud se vám i přes ochranná opatření alergie nevyhne, nějakou dobu omezte pobyt na přímém slunci. Nezapomínejte ani na pravidelné užívání antihistaminik, která zmírňují svědění. Na zanícenou kůži dobře působí obklady z černého nebo zeleného čaje.