Krevní cukr

Cukry jsou pro naše tělo hlavním zdrojem energie. Než přejdou do krve, přemění se většina z nich ve střevě na glukózu. Glukóza v krvi je nejdůležitějším dodavatelem energie pro látkovou přeměnu a dodává potřebnou energii svalům a mozku. Hladina krevního cukru je určována spotřebou, příjmem a tvorbou glukózy.

Hladina krevního cukru

Pro určení hladiny cukru stačí kapka krve. Lze použít žilní nebo kapilární krev (např. z bříška prstu). Hladina krevního cukru je silně ovlivněna druhem a množstvím naposledy přijaté potravy. Z těchto důvodů by se měla odebírat krev na měření cukru zpravidla na lačný žaludek (12 hodin po posledním příjmu potravy). Jestliže existuje podezření na cukrovku, je nutné provést tato vyšetření:

  • Provádí se zátěžový test na glukózu a měří hodnoty krevního cukru nejdříve nalačno a pak dvě hodiny po požití určitého množství glukózy.
  • Následující vyšetření poskytne denní profil krevního cukru, při němž se kromě ranních hodnot nalačno určuje také hodnota  dopoledne, popř. odpoledne.
  • Prokázání glukózy v moči je signálem poruchy látkové výměny krevního cukru. Jestliže je určitá hodnota krevního cukru překročena, předávají ledviny glukózu do moče.
  • V případě, že slinivka břišní produkuje malé množství inzulinu nebo pokud inzulin v těle funguje nesprávně, nemůže být cukr zpracován  a hodnoty krevního cukru stoupají. Velká část cukru je pak opět vyloučena močí, aniž by mohla být v těle zužitkována.
  • Za příliš nízkými hodnotami krevního cukru se může skrývat nádor buněk Langerhansonových ostrůvků ve slinivce břišní, které pak zvýšenou měrou produkují inzulín. U diabetiků vzniká hypoglykemie díky předávkování inzulinem nebo léky, které snižují množství cukru.

Látková přeměna tuků

Tuky (lipidy) jsou důležitou součástí všech buněk a jsou základními stavebními kameny v těle. Kromě bílkovin a uhlohydrátů patří tuky k základním živinám, s jejichž pomocí tělo pokrývá svou spotřebu energie. Denní příjem tuků se odvíjí od přijímané stravy, a proto existují individuální rozdíly. Hlavní součástí tuků jsou neutrální tuky (triglyceridy). Ostatní části jsou cholesterol, vitaminy rozpustné v tucích (A,D, E, K) a jiné tukové látky.

Krevní tuky

Hodnoty krevních tuků představují celkové množství krevních tuků. LDL cholesterol a HDL- cholesterol a také triglyceridy. Tyto hodnoty samy o sobě mají jen malou výpovědní hodnotu, a proto musí být posuzovány vždy v komplexně.

Cholesterol

Největší část cholesterolu se tvoří v játrech. Část přijímá organismus ve střevě z potravy. Cholesterol je obsažen především v živočišných tucích (maso, vejce, ryby, uzeniny, máslo). Další část cholesterolu následně vzniká také uvolňováním z nasycených mastných kyselin. Koncentrace cholesterolu je závislá na věku a pohlaví.

Zvýšená hodnota cholesterolu

Ke zvýšené hladině cholesterol dochází tehdy, jestliže je ho v těle produkováno mnoho, popř. je příliš malá spotřeba nebo  pokud je přijímán ve velkém množství. Vysoká hladina cholesterolu bývá často ve spojitosti s diabetem, nadváhou, nadměrným požíváním alkoholu, s nemocemi ledvin. Další příčiny souvisí s genetickými dispozicemi nebo se získanými poruchami látkové přeměny tuků.

Snížené hodnoty cholesterolu

Snížené hodnoty cholesterolu se vyskytují pouze výjimečně. Možnými příčinami jsou nadměrná funkce štítné žlázy, zánět ledvin, poruchy příjmu potravin.

Lipoproteiny

Nejdůležitější lipoproteiny jsou:

  • LDL - jedná se o lipoproteiny s nízkou hustotou a dopravují dvě třetiny celkového množství cholesterolu v krvi
  • HDL - tyto lipoproteiny mají vysokou hustotu  a mohou přijímat přebytečný cholesterol z artérií a tkání a dopravovat ho zpět do jater, kde je odbouráván a vylučován

Jedinci, kteří mají vysoký podíl HDL v krvi jsou daleko lépe chráněni proti arterioskleróze, naproti tomu nízké množství HDL znamená zvýšené riziko.

Riziko arteriosklerózy

Přebytečné množství cholesterolu koluje v krvi a může dojít k jeho usazení ve stěnách artérií. Tak postupně dochází k vápenatění cév (arterioskleróze). Působením ostatních škodlivých vlivů existuje riziko ucpání cévy. Tím dochází k srdečnímu infarktu nebo mrtvici. Aby se zabránilo riziku zvápenatění cév, posuzuje se nejen hodnota celkového množství cholesterolu, ale také hodnoty LDL a HDL, triglyceridů a poměr celkového cholesterolu a hladině HDL. V úvahu je nutno vzít také jiné faktory: věk, pohlaví, výživa, tělesný pohyb, kouřen a  dědičnou zátěž.

Játra a žlučník

Tyto orgány hrají v látkové přeměně klíčovou roli. Slouží jako sklad pro škroby a vitaminy, které jsou v případě potřeby předávány do krevního oběhu. Vyrábějí žluč a zpracovávají trávené tuky a bílkoviny. Hlavní funkcí jater je odstraňování jedů, tedy odbourávání a vylučování přebytečných a škodlivých látek. K nim patří škodlivé látky nebo chemické zbytky, které se přijímají s potravou včetně alkoholu, drog a účinných látek, které pocházejí z léků. Žluč produkují jaterní buňky a slouží k úplnému trávení tuků.

Bilirubin

Žlučové barvivo bilirubin je produktem odbourávání krevního barviva hemoglobinu. Nejprve vzniká forma nerozpustná ve vodě (nepřímý bilirubin), která se mění v játrech na formu rozpustnou ve vodě (přímý bilirubin) a ta je nakonec vylučována prostřednictvím žluče. Hodnota bilirubinu se zvýší při zvýšeném odbourávání červených krvinek (při rozpadu buněk - vyvolané anémií, infekcemi, popáleninami nebo porušenou tvorbou erytrocytů), při poškození jaterní tkáně nebo při znemožnění odtoku moče. Jestliže je množství bilirubinu v séru zvýšené, dochází ke vzniku žloutenky. Barevná látka vyvolává žluté zbarvení kůže a očního bělma.

Novorozenecká žloutenka

 U mnoha novorozenců dochází fyziologicky k přechodnému vzestupu bilirubinu v séru spojeném se vznikem novorozenecké žloutenky. Tento vzestup je vyvolán tím, že jednotlivé části jaterního systému určené pro transport a odbourávání nejsou zcela úplně zralé. Hodnoty se zpravidla po dvou až třech týdnech opět normalizují. V některých případech (především u novorozenců) zůstává koncentrace bilirubinu zvýšena déle a žloutenku je nutno léčit.