Potravinové doplňky stravy nesnižují riziko vzniku Alzheimerova onemocnění

Milióny starších lidí užívá bylinný přípravek Ginkgo Biloba v naději, že takto zabrání nebo zpomalí příchodu Alzheimerovy choroby a jiná stařecká onemocnění, ale dle jedné z největších a nejdelších studií, tento a ani podobné přípravky na to nemají vliv. Zhruba přes 3000 starších lidí, kteří Alzheimerovou chorobou na počátku studie netrpělo, užívalo po dobu šesti let ginkgo biloba nebo placebo.

V listopadovém vydání deníku Americké lékařské asociace vědci uvedli, že užívání bylinných přípravků neprokázalo žádný vliv na vznik Alzheimerovy choroby nebo demence. Podrobnou informaci přinesl americký internetový server WebMD.

„Určitě mělo cenu zjístit, zda užívání této relativně příznivé látky staršími lidmi má nějaký vliv na jejich zdraví," říká Steven T. DeKosky, lékař, který se na této studii podílel. „Ale na základě tohoto výzkumu je jasné, že Ginkgo Biloba nemůže být doporučována jako preventivní přípravek proti demenci,"dodává.

Doktor DeKosky pracoval v době, kdy studie probíhala, na univerzitě v Pittsburghu. Nyní je vicepresidentem a děkanem na lékařské fakultě univerzity ve Virginii.

Alzheimerova nemoc postihuje zejména starší lidi. Je formou demence - mentálního postižení, které zasahuje činnost mozku a způsobuje problémy s myšlením a pamětí. Po mnoho let byli lékaři přesvědčeni, že demence je normálním důsledkem stáří. V roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer vysledoval specifické změny ve struktuře mozku, které jsou typické pro nemoc, která teď nese jeho jméno. Přesto si i dnes nejeden praktický lékař plete její příznaky se sklerózou nebo obyčejnou stařeckou roztržitostí. Nehledě na to, že pořád nevíme, jak vlastně vzniká.

Tato nemoc postihuje asi tři procenta lidí starších 65 let. Riziko, že se nemoc objeví, se zvyšuje s věkem a je možné, že Alzheimerova nemoc postihuje přes padesát procent lidí starších 85 let. První příznaky onemocnění se mohou objevit poměrně brzy, mezi 40 a 50 lety, obvykle ale až po šedesátce. Jednou z hlavních zákeřností onemocnění je jeho nenápadný nástup na scénu. Bohužel v době, kdy se projeví první příznaky nemoci, jsou už mozkové buňky napadeny. Onemocnění tedy začíná podstatně dříve, než na sebe poprvé upozorní.

Rizikové faktory

Kromě vyššího věku jsou rizikovými faktory dědičné dispozice. Lidé, kteří mají blízké příbuzné s touto chorobou, mají větší šanci onemocnět než jejich vrstevníci z rodin, kde se Alzheimer nevyskytuje. Blízcí příbuzní pacienta trpícího touto nemocí mají padesátiprocentní pravděpodobnost, že budou nemocí postiženi také, pokud se dožijí věku přes osmdesát let. Je pravděpodobné, že se na výskytu nemoci významnou měrou podílejí i faktory související se životním prostředím. To, že jsme vystaveni působení různých kovů, jakými jsou zinek nebo hliník, zřejmě také nějak negativně působí. Jiné výzkumy ukazují, že rizikový faktor souvisí se závažností poranění hlavy. Lidé, jejichž poranění hlavy bylo v minulosti hodně vážné, mají až čtyřnásobně vyšší pravděpodobnost, že se u nich nemoc rozvine.

Pro Alzheimerovu nemoc je typické, že se v mozku ukládá bílkovina zvaná beta-amyloid. Protein amyloid není ve své normální formě škodlivý, ale při Alzheimerově nemoci vytváří v mozku ložiska, která se nazývají alzheimerovské plaky. V ložiscích a jejich okolí dochází k zániku nervových buněk. V nervových buňkách také dochází k degeneraci proteinu tau a tvorbě uzlíčků. I tento proces je příčinou buněčné smrti a zániku dalších nervových buněk. Nejvíc při tom odumírají buňky acetylcholi-nergního systému, tolik důležitého pro paměť, a další poznávací funkce. Alzheimerova choroba postihuje celý mozek. Postupně dochází díky odumírání mozkových buněk ke ztenčení mozkové kůry a také ke zhoršení jejího zásobování krví. Málo krve znamená málo kyslíku a výživy, takže mozek dále strádá.

Gingko Biloba vs. Placebo

Nelze přesně říct, kolik osob užívá ve Spojených státech přípravek Gingko Biloba, ale prodej tohoto bylinného doplňku přesáhl v roce 2006 249 miliónu dolarů.

I dřívější studie, týkající se lidí trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinými onemocněními spojenými s vyšším věkem, všeobecně nepřinesly pozitivní výsledky.

V roce 2007 bylo pětatřiceti studiemi, které se zabývaly 4 200 pacienty zjištěno, že užívání potravinových doplňků má jen velmi kusý a nepřesvědčivý vliv na demenci.

Nikdo z účastníků na této studii na jejím počátku netrpěl Alzheimerovým onemocněním, ale zhruba v 500 případech se objevovaly slabé rozpoznávací schopnosti.

Studie se účastnilo 3 069 osob starších 75 let. Polovina těchto osob užívala 120 mg Ginkgo biloby dvakrát denně a druhá polovina užívala placebo. Ani pacienti, ani výzkumníci nevěděli, kdo který přípravek užívá.

Po šesti letech byly vyhodnoceny výsledky. U 523 pacientů se objevila demence, 246 (16%) u těch osob, co užívali placebo a 277 (18%), u těch pacientů kteří užívali Ginkgo biloba.

Alzheimerovou chorobou na konci studie trpělo zhruba stejný počet účastníků v obou skupinách, tj. každým rokem se objevilo asi 3,3 případů na 100 osob ve skupině lidí užívajících Ginkgo biloba. Pro srovnání, v druhé skupině to bylo 2,9 případů. Vědci rovněž nezjistili žádnou spojitost mezi užíváním preparátu a přechodem od slabých rozpoznávacích schopností k demenci tedy zpomalení tohoto přechodu.

Může Ginkgo Biloba škodit?

„Výsledky této studie vyvrací závěr, že Ginkgo Biloba je vhodná k prevenci proti mentálním onemocněním u starší populace," říká doktor Lon S. Schneider, profesor psychiatrie a neurologie na Univerzitě v Jižní Kalifornii.

Dodává, že tato studie, zabývající se Ginkgo Bilobou, je zatím nejrozsáhlejší a nejdéle trvající.

„Tato studie nám říká, že zásah do tohoto procesu není účinný," dodává

V úvodu studie, doktor Schneider poukazuje na výsledky dřívějších výzkumů, které prokázaly mírný nárůst výskytu mrtvice u pacientů užívajících Ginkgo Biloba .

V této studii, nebyl nalezen žádný rozdíl v počtu srdečních záchvatů a ischemických mrtvicích mezi pacienty obou skupin. Ischemická mrtvice, která je nejběžnějším typem tohoto onemocnění, vzniká ucpáním tepny v mozku, která jej zásobuje krví. Výskyt krvácejících mrtvic byl větší u lidí užívajících Ginkgo Biloba, ale celkový počet byl nízký a rozdíl mezi skupinami byl jen nepatrný.

„Tento potencionální nepříznivý vliv Ginkgo Biloby ukazuje, proč je nevhodné doporučovat užívání určitého doplňku, pokud nemáme jeho příznivý efekt doložen určitými důkazy. Jelikož i v malém počtu případů, může přípravek škodit,"píše doktor Schneider.

Mark Blumenthal, zakladatel a výkonný ředitel Americké Botanické Rady, uznává, že studie byla velmi dobře vypracována, přesto není zřejmě posledním výsledkem vlivu Ginkgo Biloby na demenci.

„V budoucnu budou vypracovávány další studie," říká. „Buď ukážou pozitivní vliv této látky, nebo vůbec nebudou prezentovány, dodává.

Uvedl, že v několika dalších studiích, bylo zjištěno, že Ginkgo Biloba má vliv na zpomalení demence v případech, kdy už se objevuje určitý pokles rozpoznávacích schopností.

„Přestože podle těchto nových výsledků Ginkgo biloba nemá preventivní účinek, je důležité, aby si lidé nemysleli, že zde není možná jiná podpůrná léčba,"dodává.