Co když dítě patlá?

Jestliže  dítě trpí patlavostí (šišlá a nevyslovuje některé hlásky nebo slabiky žádoucím způsobem), říkáme odborně, že se jedná o dyslálii. Je to nejrozšířenější a nejznámější vada řeči u dětí v předškolním věku. Přesná časová vymezení, kdy a kolik slov má dítě říkat je potřeba brát trošku s rezervou. Plnit „nějaké normy" je nesmysl, protože vývoj lidské řeči má určité fáze a řečová norma neexistuje. Vývoj výslovnosti dítěte se sleduje v několika etapách:

  • od tří do pěti let hovoříme o tzv. fyziologické patlavosti (dyslálii) - jedná se o běžný vývojový jev ve kterém se odráží ještě nevyzrálá funkce  dětského organismu,
  • od pěti do sedmi let hovoříme o prodloužené fyziologické patlavosti,
  • po sedmém roce hovoříme o pravé patlavosti (dyslálii).

Co ještě lze tolerovat?

Můžeme říci, že zhruba do čtyř, čtyř a půl věku dítěte bychom mohli za normálních podmínek tolerovat nesprávnou (vadnou výslovnost) některých hlásek. Na chybějící R a Ř můžeme ještě počkat o něco déle. Ke správným řečovým podnětům patří především dobrý sluch, přiměřený psychický vývoj (dle věku), správný řečový vzor z blízkého okolí. Ideální by bylo, aby dítě, které nastoupí do školky nepatlalo a v době, kdy se dítě stává školákem, aby již nemuselo navštěvovat logopedickou ambulanci.

Odklad školní docházky

Dítě by mělo nastoupit do školy po dosažení šestého roku věku. Děti, které se narodily po prvním září by tedy měly mít teoreticky nárok na odklad školní docházky. Odborně hovoříme o školní zralosti. Nesprávná nebo vadná výslovnost jedné nebo dvou hlásek, by neměla být důvodem pro odklad školní docházky, jestliže neexistují jiné problémy. Na školní zralost se díváme ze širšího pohledu, předpokládáme také vliv zařazení dítěte do školního kolektivu třídy.

Upravení vadných hlásek

K tomu, aby se jedna upravená hláska dobře „zabydlela" v řeči dítěte je potřeba zhruba tří měsíců. Nestačí pouze správnou výslovnost dané hlásky pouze vyvodit, ale je třeba si ji také zafixovat  a zautomatizovat do té míry, že ji dítě běžně užívá při řeči aniž by se muselo zvlášť snažit. Jinak dochází k tzv. utilitární vadě, což znamená, že dítě hlásku sice umí vyslovit, když mu předříkáváme určitá slova, ale běžně ji v řeči neužívá. V případě, že má dítě potíže s výslovností více hlásek, je nutné naplánovat metodický postup. Úprava nesprávné nebo vadné výslovnosti je vždy záležitosti odborníka - logopeda. Rodič by měl být přítomen všemu, co logoped s dítětem podniká, aby tak mohl získat dostatečný náhled na problém a byl schopen s dítětem doporučená cvičení procvičovat.

Říkanky

K procvičování obtížných hlásek  je vhodné používat různá říkadla. Měli bychom vybírat taková říkadla, která obsahují co nejméně artikulačně náročných hlásek. Dítě by také mělo cvičným slovům rozumět a neopakovat jen mechanicky slova, kterým nerozumí.

Sykavky

Sykavky si potrpí na přesnou artikulaci, okamžitě se projeví každá odchylka. Málo ostré , setřelé S a Z může být upozorněním na možnou dosud nepoznanou vadu sluchu, postihující vnímání vysokých tónů. Ve většině případů se však jedná o pouhou nápodobu „na jazyk si šlapající" maminky, babičky nebo televizních moderátorů. Sykavkám ubližuje všudypřítomný hluk. Přesněji řečeno, že ticho skoro neexistuje. Sykavky jsou na svou výslovnost obzvlášť choulostivé, jejich správná výslovnost se v řeči dítěte fixuje podstatně obtížněji, je-li sluchové vnímání dětí nahlodáváno stálým hlukem v podobě nejrůznějších zvukových efektů. Správná výslovnost všech hlásek je úzce spjata se správnou funkcí, pohyblivostí, motorikou mluvidel.

Jazyková uzdička

S pohyblivostí jazyka souvisí také problém jazykové uzdičky. Tedy především té přirostlé. Zkrácená nebo přirostlá jazyková uzdička (na spodní straně jazyka) může pohyblivost jazyka velmi omezovat, což se projevuje především u hlásek L, R a také R a Ř. Mnohdy se na zkrácení jazykové uzdičky přijde náhodně u zubaře. Rozhodně neuškodí pohyblivost jazýčku podporovat i preventivně zkontrolovat. Jestliže si nevíme rady, poradíme se s odborníky.

Výslovnost R a Ř

Výslovnost těchto hlásek vyžaduje velkou obratnost hrotu jazyka (špičce jazyka). K tomu, abychom naučili dítě vyslovovat správné R vede více způsobů a každý logoped má vlastní recept a zná veškerá úskalí přes která se má dostat, aby  dosáhl správného výsledku.

Aktivita rodičů

Jestliže chtějí rodiče udělat něco pro své děti po stránce, měli by na ně od narození mluvit, zpívat mu, opakovat rytmické říkanky, napodobovat přírodní zvuky, hlasy zvířat nebo řeč spojovat s hezkými zážitky, aby pro dítě byla řeč něčím přirozeným a radostným (vůbec nevadí, když dítě ještě nerozumí obsahu řečeného). V té době si, ale dítě může užívat rytmus, melodii, intonaci a barvu lidského hlasu.

Chodíme k logopedovi

Jestliže navštěvujeme logopeda je potřeba se obrnit řádnou trpělivostí. Obtížné není vyvodit správnou výslovnost hlásky, ale daleko náročnější je její zabudování do řeči, jazyka, aby si dítě zvyklo nový zvuk v řeči automaticky používat. Řeč je zautomatizovaná činnost. Při běžném rozhovoru nemůžeme stále kontrolovat činnost svých mluvidel. Trénovat hlásky je zapotřebí vždy v klidu a po minutách (vícekrát denně) a to vždy ve výrazech, kterým dítě rozumí.

Kdy navštívit logopeda?

Důležité je správné načasování. „Týrat dítě" drilem je zbytečné, protože tím nic nedosáhneme, akorát se dítě stáhne do sebe a dostane k mluvení naprostý odpor. Pod tlakem komerce bychom neměli propadat panice. Zhruba okolo třetího roku dítěte je nepřesná výslovnost záležitostí vývojovou. Kontakt dítě a logoped je účinný pouze v tom případě, že dítě je schopno spolupráce a rodiče mluvení s dítětem procvičují.