Zaostřeno na imunitu

Bez imunity není zdraví. Bohužel si to uvědomíme až ve chvíli, kdy uleháme do postele s virózou. Zvláště v zimě je třeba o imunitu pečlivě dbát. Jedním z rizikových faktorů poruch a oslabení imunity je například stresová zátěž. Právě chronický stres mívá za následek oslabení funkcí imunitního systému, což se může projevit menší odolností proti běžným infekcím.

S imunitou je to stejné jako s jinými tělesnými funkcemi: pokud se netrénuje nemůže dobře fungovat. Proto rozhodně není správné žít ve sterilním prostředí. Zvláště by to měli mít na paměti rodiče, kteří mají tendenci držet své dítě co nejdál od všech bakterií. Dítě by naopak mělo prodělat co nejvíce běžných nemocí, jeho imunitu to jednoznačně zocelí.

Zdravý spánek

Podle Michaela Irwinga, psychiatra a experta na spánek, klesá při zkrácení spánku o 40 nebo více procent obranyschopnost těla o polovinu. Aby mohl imunitní systém pracovat naplno, potřebujete podle vědců spát nejlépe plných osm hodin. Když totiž spíme, náš obranný systém má méně práce a může se dostatečně regenerovat. Nedostatek spánku jej oslabuje a zhoršuje jeho výkonnost. Jsme-li přepracovaní, musí náš imunitní systém vynaložit mnohem větší námahu, aby zlikvidoval nepřátelské viry a bakterie. Zkuste si proto naplánovat denní činnost tak, abyste měli alespoň hodinku denně odpočinek.

Jídelníček a imunita

Imunitu můžete zvýšit, když budete do svého jídelníčku pravidelně zařazovat určité potraviny. Aby vám prospěly, musíte je také správným způsobem konzumovat. To znamená jíst hodně pomalu a sousto pořádně rozžvýkat. Jen tak se výživné látky z potravin dostanou do těla, kde budou moci působit. V nedávném nizozemském výzkumu vědci porovnávali skupinu lidí, kteří snědli vydatnou snídani, s další skupinou, jejíž členové ráno nejedli nic. Lékaře zajímal vliv na imunitní systém. Po vydatné snídani brzy naroste hladina interferonu gama (přirozeného antivirového glykoproteidu) téměř na pětinásobek. Naopak ranní hladovka způsobuje jeho pokles o 17 procent.

Probiotika pozitivně ovlivňují stav střevní mikroflóry. Velká část buněk imunitního systému se nachází ve střevní sliznici a probiotické bakterie se starají o to, aby ve střevě nepřežívaly nežádoucí organismy. Probiotika udržují potřebné pH, čímž přispívají k dobrému stavu imunitních buněk a následně k posílení obranyschopnosti . Zdraví prospěšné bakterie do těla dostanete, když si budete často pochutnávat na zakysaných mléčných výrobcích. Některé jogurtové nápoje obsahují živé bakteriální kultury rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, které patří k užitečným obyvatelům trávicího traktu. Nejenže do těla vylučují foláty, které přímo podporují fungování imunitních buněk, ale také dokáží likvidovat kvasinky, které mohou imunitní systém vyčerpávat. Proto imunitu i trávicí proces posiluje konzumace jogurtů, kysaných nápojů nebo kefírů a podmáslí. Ideální je jíst je nalačno a nejlépe v kombinaci s vlákninou - tedy ovocem, zeleninou a celozrnnými obilovinami.

Také vás maminka léčila vývarem? Kuřecí vývar jistě zmírní příznaky onemocnění a zkrátí dobu jeho trvání už jen díky mocným antivirovým látkám z česneku a cibule, které přecházejí přímo do plic, kde proti viru nachlazení působí nejúčinněji. Do polévky můžete přidat i červenou papriku , která obsahuje salicylát (aktivní složka aspirinu). Proti rýmě účinkuje například skořice, která byla dříve známa jako lék než jako koření. Antibiotických a dezinfekčních účinků této aromatické kůry využívala už před 4000 lety čínská medicína. Přidejte si tento bohatý zdroj antioxidantů do čaje. Kromě boje s rýmou zlepšíte i zažívání.

Pozor na přetopené místnosti

S chladným počasím nastupuje na scénu náš veliký nepřítel - topení. Ohřev vzduchu bývá totiž spojen s jeho vysoušením. A vysušený vzduch vysuší i ochranný vlhký film na sliznicích. S topením to raději nepřehánějte, často větrejte, máte-li doma malé děti, vyplatí se investovat do zvlhčovače vzduchu. Nezapomínejte na pravidelné pití vody, čaje nebo šťáv. Místo kávy rozhodně vsaďte na čaj - zvláště zelený. Když kanadští vědci přidali zelený čaj do  vzorku adenoviru (bacil zodpovědný za nachlazení), zjistili, že mu brání v rozmnožování. Za to „může" chemická látka označovaná EGCG, která je obsažena v některých druzích čaje, hlavně však v čaji zeleném.

Céčko není všemocné

Vitamin C je jistě zdravý a k ochraně před onemocněním jistě přispívá, rozhodně však není všemocný. Potřeba vitaminu C pro dospělého člověka je 75- 100 miligramů na den, pokud je však tělo již napadeno infekcí, zvýší se potřeba až na desetinásobek. Jeho užívání v tabletách by mělo být spíš nouzovým řešením - mnohem lepší je jíst čerstvé ovoce a zeleninu, které obsahují vitamin C v přirozené formě a v kombinaci s dalšími látkami (flavonoidy, enzymy a podobně) umocňujícími jeho účinek. Jako hlavní zdroj vitaminu C se uvádějí citrusy, což není úplně pravda. Podstatně více vitaminu C obsahují šípky, rybíz či kiwi. Dobrým zdrojem vitaminu C jsou i papriky, brokolice, jahody, zelí a brambory. Vitamin C je málo odolný vůči tepelné úpravě, potraviny bychom proto neměli vařit příliš dlouho.

Vitamin A má na  také vliv na imunitní systém. Jeho úloha spočívá v obraně proti nachlazením či bronchitidám, zodpovídá také za zdraví oční sítnice. Dobrým zdrojem vitaminu A je rybí tuk, žloutek, vnitřnosti a mléčné výrobky. Vitamin B 5 přispívá k posílení imunity a má schopnost tlumit záněty. Celkově povzbuzuje organismus a také centrální nervový systém. Z hlediska posílení imunity patří k důležitým minerálním látkám především selen. Nachází se v ořeších, tuňácích, celozrnném chlebu nebo rýži. Spolu s vitaminem E působí detoxikačně a má protizánětlivé účinky. Zinek pomáhá proti vzniku nachlazení či virózy a je potřebný pro urychlení hojení. Tento minerál získáte, když budete jíst telecí játra, dýňová semínka, hovězí a vepřové maso nebo sardinky.

Pohyb a otužování

Nedejte viróze šanci a zvyšte svou odolnost pohybem. Z výzkumů vyplývá, že fyzicky nejaktivnější jedinci trpí infekcemi horních cest dýchacích o čtvrtinu méně často než lenoši. Cvičení může posílit funkci imunitního systému částečně také zvýšenou tělesnou tvorbou bílých krvinek. Cvičení přináší hned dvojí prospěch: Za prvé, omezíte nebezpečné nachlazení. Za druhé, pokud už nastydnete, budete nemocní kratší dobu.

Kdo je odolný vůči chladu a rychlým změnám počasí, je odolný i vůči nemocem z nachlazení. Pokud při poklesu venkovní teploty jen o několik stupňů dostanete hned rýmu, je to známka špatně fungující imunity. Zkuste postupně začít s otužováním například v podobě střídavých sprch. Zlepšuje krevní oběh a také připravuje tělo na změny teplot, se kterými se v zimě pravidelně potýkáme při přechodu z přetopených místností do vnějšího prostředí.

Hurá do sauny

Severské národy, které tradiční sanování vymyslely, dobře věděly, co dělají. Správným sanováním se z těla vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu tak účinně bojovat proti mikrobům. Sanování působí na tělo podobně jako otužování, prospívá srdci, protože posiluje krevní oběh a pomáhá důkladně okysličovat buňky celého těla, které pak lépe fungují. Účinek přitom nezáleží na tom, zda člověk využije saunu suchou (velmi vysoká teplota přes 100°C), parní (teplota je nižší, ale díky vysoké vlhkosti je prožitek tepla velmi silný) nebo infrasaunu. Ani sanování však není bez rizika. Do sauny by neměli chodit lidé, kteří trpí srdeční arytmií, blokádami tepen či akutním zánětem žil, lidé se záněty vnitřních orgánů nebo s akutním revmatickým onemocněním. Sauna není vhodná ani pro ty, kdo mají akutní infekci dýchacích cest.

Pomůže očkování?

Donedávna se tvrdilo, že očkování imunitě škodí. Je to právě naopak. Očkování stimuluje infekci - přiměje tělo k tomu, aby si vytvořilo schopnost reagovat na danou chorobu, vzniká tak specifická imunita. Na nespecifickou imunitu, tedy schopnost bránit se všeobecným infekcím, očkování obvykle vliv nemá - například u vakcíny proti chřipce se ale vědci domnívají, že může zvyšovat i odolnost vůči jiným virózám.