Spánek a jeho poruchy

Spánek je nejkomplexnější forma odpočinku. Pro tělesný odpočinek, k udržení energie a svěžesti a k zachování schopnosti efektivně pracovat potřebuje každý z nás strávit nějakou část z každých 24 hodin spánkem. Naše tělo ani mozek svou činnost během spánku nezastaví a také dýchání a srdce musí být neustále v činnosti. Některé části těla neodpočívají vůbec: víčka mrkají, obvykle se při spánku několikrát otočíme a někteří z nás ze spaní dokonce mluví. V průběhu běžného pracovního dne spotřebováváme energii a unavujeme se jak po stránce tělesné, tak i psychické.

Řízení spánku

V mozkovém kmeni jsou umístěna centra pro řízení spánku. Jestliže není mozková kůra aktivována mozkovým kmenem, není schopna udržet myšlenkovou aktivitu a nastává spánek. Pokud bdíme, udržují si mozkové hemisféry vysoký stupeň aktivity, který jim dovoluje vnímat a odpovídat na zrakové a sluchové podněty. S mozkem je přesně sladěna práce míchy. Mícha dostává z mozku instrukce k odeslání povelů jednotlivým svalům prostřednictvím nervů. Příslušné svaly potom pohybují končetinami.

Bdělost

Bdělost udržují především proměnlivé zevní podněty. Pokud se nepohybujeme a slyšíme monotónní zvuk a okolí nám neposkytuje ani významné zrakové podněty, je mozek stimulován minimálně a za takových podmínek usínáme zcela snadno. Kromě přirozených podnětů lze mozkový kmen ovlivnit také pomocí léků, které udržují bdělost. Některým lidem stačí tři hodiny spánku denně, jiní se cítí ještě po devíti hodinách spánku nevyspalí. Pro většinu dospělých je však optimálních osm hodin spánku denně (děti spí samozřejmě déle a starší lidé naopak méně). V případě, že máme dlouhodobý „spánkový dluh", může se nám stát, že se přestaneme cítit dobře a naše výkonnost klesne natolik, že nebudeme schopni vykonávat dobře naše každodenní povinnosti.

Snění

Kromě toho, že potřebujeme spát, potřebujeme také dva druhy spánku. Delší spánek má dvě jasně ohraničené fáze. První z nich je hluboký spánek, který je provázený změnou rytmu elektrických vln, které jsou zaznamenány elektroenecfalogramem a druhou je tzv. REM fáze. V této fázi dochází k rychlým pohybům očních bulbů. Tato fáze spánku nastupuje zhruba každých 90 minut a trvá asi 20 minut. V průběhu této fáze spánku se nám zdají sny.

Pokud je člověk ze spaní probuzen v této fázi, obvykle si sny  zapamatuje a je schopen je reprodukovat. V případě, že se člověk probudí ve fázi hlubokého spánku, má pocit, jako by se mu nic nezdálo. Sny z předcházející REM fáze spánku si nepamatujeme. V průběhu REM spánku podléhá rychlým změnám také srdeční frekvence, dýchání a krevní tlak, především ve chvílích, kdy se pohybují oči. Spánek začíná vždy non- REM fází, která trvá zpravidla hodinu, než se změní na fázi REM. V této době jsou mozkové vlny pomalejší a velké. Elektrická aktivita mozku je utlumena.

Náměsičnost

Jedná se o poruchu, která se objevuje nejčastěji u dětí, ale může se  vyskytnout také u dospělých. Náměsičností trpí podle odhadu zhruba 2% populace. Existovala domněnka, že se jedná o vnější projevy snů a že se odehrává během mělkého, povrchního spánku. Pokusy však prokázaly, že je to přesně naopak. Náměsiční lidé se pohybují právě ve fázi nejhlubšího spánku. Náměsiční si svou činnost po probuzení vůbec nepamatují.

Nespavost

Potíže s usínáním jsou často nepříjemnou poruchou u dospělých osob. Nespavost se může projevovat jako potíže se samotným usínáním, jako přerušovaný spánek nebo jako příliš  časné probuzení. Mezi nejčastější příčiny patří starosti, stres, deprese, bolest, horečka, dýchací potíže atd.

Jak zlepšit spánek?

Způsobů, jak dosáhnout úlevy a zlepšit spánek, je mnoho. Podstatné je zapomenout před spaním na všechny nevyřešené problémy a hádky, které se během pracovního dne odehrály, protože tyto události mají sklon nás „strašit" a rozrušují naší mysl. Důležité je zajistit vhodné okolní prostředí (ticho, teplo, pevné matrace). Usnutí pomáhá přiměřená tělesná únava, bylinkový čaj nebo koupel.

Následky špatného spaní u dospělých

• Únava.
• Pocit nejistoty a viny.
• Radikální změny v partnerském životě.
• Frustrace na vzniklé situace.
• Pocit selhání a bezmoci.
• Agresivní reakce.