Onemocnění kloubů

Svaly, klouby a kosti tvoří systém, který se po celý život regeneruje a opravuje svá poškozená místa. Zjistilo se, že v ideálním případě se kostra dospělého člověka každých sedm až deset let postupně kompletně odbourá a postaví z nových minerálů. Tak to ale funguje jen v tom případě, že má tělo správných poměr potřebných minerálů, vitaminů a dalších živin. Bez správné výživy začnou tyto tkáně postupně degenerovat. Většinu prospěšných živin získáváme ze stravy, která zahrnuje vyvážené množství obilnin, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, masa, tuků a přiměřeného množství sacharidů. Většinou si ale dopomáháme potravinovými doplňky.

Kloubní onemocnění v současné době patří mezi nejrozšířenější choroby naší civilizace. Na bolesti kloubů si stěžuje každý druhý senior a výjimkou nejsou ani mladší lidé. Spousta z nás má také osobní zkušenosti s nějakou tou kloubní nemocí, nejčastěji s artrózou nebo artritidou. Aby klouby správně fungovaly a nebolely, potřebují jistou péči. Základem péče o klouby je především zdravá výživa a pravidelný a přiměřený pohyb. Se změnou životního stylu bychom měli začít co nejdříve. Dojde-li už k celkovému těžkému poškození nejdůležitějších kloubů v těle, kterými jsou kyčle a kolena, často zbývá jako jediná řešení - náhrada poškozeného kloubu kloubem umělým. Každý rok u nás přibývá více než deset tisíc nových pacientů, pro které je umělá kloubní náhrada poslední možností.

I když jsou bolesti kloubů nejčastější v pokročilejším věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby navyklé sedavému způsobu života, se totiž těžce vyrovnávají s nárazovým zatížením.

Rozbolely vás z nějakého důvodu klouby? Na občasné bolesti pomáhají různé masti, gely nebo spreje.Oblíbené jsou i náplasti s obsahem léčivé látky. Působí dlouhodobě a léčivá látka se uvolňuje postupně. Dostává se do podkoží i k cévám a léčebný efekt někdy trvá až 24 hodin. Pokud je příčina přímo v bolavém místě, pak tyto přípravky většinou pomohou.

Pokud ale trpíte bolestmi kloubů delší dobu, nepokoušejte se vyléčit je vlastními silami. Rozhodně se obraťte na svého praktického lékaře. Existuje řada speciálních vyšetření, jež odhalí původ bolestí, a teprve potom je možné bolesti kloubů léčit cíleně. Rozhodně neužívejte dlouhodobě léky tišící bolest. Co pomohlo jinému, může ublížit vám. Navíc, v případě že by se jednalo např. o revmatoidní artritidu, platí pravidlo, že čím dříve se začne s léčbou, tím lepší je výsledek.

Není revma jako revma

Většina z nás si při vyslovení slova revma představí babičku, která má problémy ráno vstát z postele. Pod souhrnným názvem revma se však skrývají různá onemocnění, která postihují pohybový aparát. V zásadě se revmatická onemocnění rozdělují do tří velkých skupin. Do zánětlivých revmatických onemocnění patří kromě revmatoidní artritidy třeba i revmatická horečka, která může vést až k zánětu srdečního svalu, a Bechtěrevova nemoc. Ta postihuje hlavně mladé muže ve věku od patnácti do třiceti let. Zánět se projevuje hlavně v kloubech páteře, ale i v ramenou nebo kyčlích. Chorobu často provázejí záněty v očích. Velmi důležitá je rehabilitace. Nejčastěji lidi ale trápí takzvané degenerativní revma, zejména artróza, u které dochází k opotřebení kloubů. Poslední třetinu tvoří revmatismus měkkých tkání těla. Nejedná se tedy o postižení kloubů, ale jiných částí pohybového aparátu, jako jsou svaly nebo šlachy.

Artróza

Artróza je jen jedno z celkového počtu zhruba pěti set revmatických onemocnění. Jde o onemocnění, které poškozují pohybový aparát, ať už páteř, šlachy, klouby, svaly nebo chrupavky. Touto nemocí trpí každý osmý člověk. Podle statistik trpí v Česku artrózou pětina obyvatelstva, ve věkové kategorii nad sedmdesát let až devadesát procent. V ordinacích ortopedů ale není žádnou výjimkou ani čtyřicetiletý pacient.

Nemoc je důsledkem poruchy látkové přeměny v kostní chrupavce a souvisí s dlouhodobým zatěžováním kloubů. Chrupavka, pokrývající kosti kloubem spojené, která má tlumit nárazy, přestává být hladká a opotřebovává se, vinou toho se při pohybu kloubu kosti o sebe třou a odírají. Chrupavkové buňky vytvářejí nekvalitní mezibuněčnou hmotu, která neumožňuje kloubu správně pracovat. Chrupavka ztrácí pevnost a pružnost, praská a zmenšuje se i její tloušťka. Zdravý kloub má chrupavku pevnou, hladkou a lesklou. Při artróze vzniká na okrajích kloubů nová kostní tkáň, takzvané nárůstky. Ty mohou omezovat pohyb, dráždí kloubní pouzdro a vedou k bolesti a otokům kloubů. Nemoc trápí hlavně lidi s nadváhou, těžce pracující a sportovce. S nemocí se zřejmě budou potýkat pacienti s vrozenou vadou kyčelního kloubu, lidé po některých chirurgických operacích nebo ti, kteří mají k nemoci genetické vlohy.

Většinou se artróza rozvíjí na takzvaných nosných kloubech, tedy kyčlích a kolenou. Častá je i artróza ramenních kloubů či prstů ruky. V počátečních stadiích nemoci se občasně otoky nebo bolesti kloubů objevují hlavně po nezvyklé zátěži nebo přetížení. Časem se ale bolesti stupňují, běžné je zhoršení při změnách počasí. Ráno chvíli trvá, než se ztuhlé klouby rozhýbou. Kloub je postupně méně pohyblivý, otéká a vytváří se v něm voda. V konečných stadiích pociťuje člověk bolesti i v klidu a v noci. Stupeň artrózy lze určit z rentgenového snímku. První stupeň je počínající, čtvrtý už těžká artróza.

Omezit sport a nenamáhat se. To je podle mnohých jediná cesta, jak se chránit před nemocí. Přílišné zatěžování kloubů je bezpochyby  nejčastější příčinou choroby. K rozvoji artrózy ale do značné míry přispívá paradoxně i nedostatek pohybu. Lidem, kteří se málo hýbou, totiž klouby ochabují. Fyzický výkon je pro ně pak velkou zátěží a rychleji  se opotřebují.

 Farmakologická léčba spočívá v podávání léků proti bolesti a s protizánětlivým účinkem (analgetika, antiflogistika). V dnešní době s podávají i symptomaticky působící léky, takzvaná sysadoa. Většinou se jedná o látky, které jsou běžně přítomny v buňkách chrupavky nebo v mezibuněčné hmotě. Působí preventivně a zpomalují rozvoj degenerativně artrotických změn a tím zlepšují funkci kloubu. Navíc podobně jako analgetika a antiflogistika tlumí bolest a zánět, ale bez jakýchkoli nežádoucích účinků. Jejich účinek se dostavuje za dva až šest týdnů, přetrvává ještě tři měsíce po skončení léčby. Při léčbě artrózy pomáhají i koupele, Priessnitzovy obklady, bahenní zábaly, masáže nebo bylinkové masti - například kostivalová mast.  Na postižený kloub přiložte chladný, vyždímaný obklad, ten překryjte mikrotenovou fólií, obalte suchým ručníkem a nechte asi půl hodiny až hodinu působit.

Revmatoidní artritida

Příčin, které vyvolávají revmatická onemocnění, je celá řada. Mohou je vyvolat například poruchy vlastního imunitního systému, příčinou mnohdy bývají i metabolická onemocnění nebo dědičné vady. V některých případech vznikne revmatismus jako následek infekčního onemocnění.

Nejde o nemoc starších lidí, i když tomu slovo revma v názvu svádí. Naopak, revmatoidní artritida se obvykle objeví mezi 25. a 45. rokem. Postihuje více ženy. Ty jsou oproti mužům „v přesile" tři ku jedné. Choroba si ale nevybírá a postihuje i pětileté děti. Revmatoidní artritida se zatím nedá vyléčit a až polovina pacientů končí po pěti letech v invaliditě. Bohužel postižení se dožívají průměrně o sedm let méně než průměrná populace.

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Mnoho lidí si ji plete s podobně znějící artrózou. Rozdíl mezi nimi je ale zásadní. U artrózy nejde o zánět, ale o degeneraci kostní chrupavky v důsledku nadměrného přetěžování a opotřebení kloubů. Revmatoidní artritida je zase následkem vážné poruchy imunitního systému. Ten se najednou začne chovat jinak, než by měl. Místo toho, aby pomáhal a chránil, dělá přesný opak. Obranné síly, které mají za úkol bojovat s vnějším nepřítelem v podobě virů nebo bakterií, nepochopitelně začnou napadat vlastní organismus. 

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění, které postihuje synoviální blánu vystýlající kloubní pouzdro. Synoviální blána produkuje vazkou tekutinu, která by se dala přirovnat k mazacímu oleji. Jejím úkolem je zvlhčovat třecí plochy kloubu tak, aby kloubní hlavice klouzala v kloubní jamce. Jestliže na synoviální bláně probíhá revmatický zánět, objevují se velké bolesti při pohybu kloubu. Kloubní pouzdro je dobře prokrvené a bohatě protkané nervovými vlákny, proto také reaguje velmi bolestivě na jakékoli poškození.

Revmatické onemocnění probíhá jako zánětlivý proces ve svalech, šlachách, nejčastěji však v kloubech. Podle typu poškození orgánů se projevuje jako intenzivní bolest a ztuhlost svalů nebo kloubů. Pacienti si většinou stěžují na největší potíže ráno, po probuzení. Během dne, kdy se klouby pomalu rozhýbou, bolesti ustupují. Postupem času se však bolesti ozývají i po menší námaze a nakonec v klidu. Revmatoidní artritida  způsobuje nemocnému zpočátku jen minimální potíže, které ho příliš neobtěžují. Proto často ani nevyhledá lékaře. Radikálně změnit postoj ho donutí až  zvětšující se bolesti a postupná ztráta hybnosti. Při revmatické artritidě bývá začátek obtíží opravdu plíživý. Nejdříve začne pobolívat jeden kloub, v některých případech je postiženo hned několik kloubů najednou. Projevům poškození kloubů ve většině případů předcházejí celkové příznaky revmatického onemocnění. Objevuje se zvýšená teplota, únava a někdy i hubnutí. Nemoc se projeví otokem v oblasti kloubů a zvýšenou teplotou okolní kůže. Zánětem poničený kloub se tělo ze všech sil snaží opravit a používá k tomu vazivovou tkáň - jizvu. Následkem toho se ale kloub stává méně pohyblivým, a někdy dokonce až nehybným.

Pozor na stres

Proč se obranné buňky obracejí proti vlastním orgánům, není úplně jasné. Předpokládá se ale, že spouštěčem může být přechozená chřipka, angína, úraz nebo dlouho trvající stres. Tedy věci, které imunitu neúměrně vyčerpávají a zatěžují. Právě to může těžce zkoušený imunitní systém osudově splést a onemocníte. Zákeřné na nemoci je, že nepostihuje jen klouby, ale může napadnout i další orgány. Tím se choroba jen zhoršuje.

Nezbytné cvičení

Pro pacienta trpícího bolestmi kloubů způsobenými revmatickým zánětem je velmi důležitá prevence zatuhnutí postižených kloubů. Proto je nutné zařadit do denního režimu pravidelné cvičení doporučené fyzioterapeutem. Kromě cvičení jsou vhodné i pravidelné procházky. V neposlední řadě lze doporučit dietní režim jako prevenci obezity. Zvláště v případech, kdy revmatická zánět postihl kolenní klouby, způsobuje každé kilo nadváhy zbytečnou zátěž. Pokud bude nemocný důsledně brát léky a pravidelně docházet na rehabilitaci, nemoc je možné udržet v přijatelných mezích a výrazně zpomalit její vývoj.

Správná strava

Pro zdravé klouby je velmi důležitá i správná strava. Chrání je hlavně tučné ryby, jako jsou losos, sleď nebo makrela. Dopřejte si ořechy, slunečnicová semínka a dbejte na příjem vitaminů C a E a zinku. Máte-li nadváhu, pokuste se zhubnout. Vědci zjistili, že pokles hmotnosti o pouhý jeden kilogram snižuje tlak na kyčelní kloub při chůzi až o tři kilogramy. Již pět kilo nadváhy znamená pro kolena při chůzi do schodů víc než dvacet kilo navíc, a to při každém kroku.

• Vápník je nejdůležitější minerál pro silné kosti a klouby. Získáte jej nejen z mléčných výrobků, ale také z luštěnin, ovoce a zeleniny.
• Vitamin D je nutný pro vstřebání vápníku, tento vitamin si tělo dokáže vytvořit při několikaminutovém pohybu na slunci.
• Hořčík podporuje ukládání vápníku v kostech a ovlivňuje činnost svalů. Zdrojem jsou para ořechy, slunečnicová semínka nebo banány.
• Důležitou roli při udržování dobrého stavu kostí a kloubů hraje také fosfor, vitamin K, vitamin D a draslík. Ze stopových prvků pak zinek, bor, mangan a měď.

 Dopřejte si gumové medvídky. Tato cukrovinka obsahuje potravinářskou želatinu, která podporuje tvorbu kolagenu. Ale přestože se některé aminokyseliny obsažené v želatině starají o dobrý stav kloubů, kůže a vazivových tkání, je lepší želatinové bonbony vnímat jako sladkost a s jejich konzumací to nepřehánět. Na trhu je celá řada potravinových doplňků, které koncentráty těchto látek obsahují v účinnějším množství.

Nezapomeňte na pohyb

I když jsou bolesti kloubů častější v pokročilém věku, nevyhýbají se ani mladým lidem. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby, navyklé sedavému způsobu života, se těžce vypořádávají s nárazovou zátěží. Jejich klouby při tom trpí a v budoucnu se může ohlásit právě artróza.

Rychlá chůze, turistika nebo plavání, to jsou sporty, které kloubům neublíží, naopak je posilují. Ale vybrat si můžete i jakýkoliv jiný sport. Důležitá je podle ortopedů jen pravidelnost, dostatečná rozcvička a vyhýbání se mohutnému přetěžování kloubů. Vyhněte se sportovním aktivitám na vrcholové úrovni, ty klouby jednostranně přetěžují. Ne moc vhodné jsou sporty jako tenis, aerobik, squash, lyžování, fotbal nebo běh na tvrdém povrchu, například na asfaltu. Pokud se ale těmto sportům věnujete dvakrát či třikrát týdně na rekreační úrovni, nemusíte mít obavy. Klouby si navíc můžete při sportu chránit různými pomůckami. Vhodná je odpružená obuv nebo různé chrániče. Vyzkoušet můžete ortézy, které slouží jako zpevnění pohybového aparátu.

Při práci opatrně

Doma a na zahradě pokud možno nikdy nepracujte na kolenou. Pokud jsou již vaše klouby poškozené, měli byste se vyvarovat hlubokého podřepu, především když chcete zvedat něco těžkého. Stačí jenom lehce podřepnout, ohnout nohy v kyčelních kloubech a záda se snažte držet zpříma.

Do kanceláře si opatřete dobrou židli a dávejte si pozor, jak sedíte. Často vstávejte, protahujte se a dělejte jednoduché cviky. I špatně umístěný počítač a nevhodné sezení vytváří tlak na klouby. Při práci si dělejte časté přestávky a vyvarujte se opakovaných pohybů.

Pokud v zaměstnání převážně stojíte, pořiďte si ortopedickou obuv, která kloubům odlehčí. Noste zdravou obuv. Boty by měly být pohodlné a měly by mít nízký podpatek. Čím jsou podpatky vyšší, tím více se musí kolena ohýbat, aby udržela rovnováhu. To zatěžuje páteř a kolenní a kyčelní klouby. Pružná obuv pomáhá tlumit nárazy při chůzi po tvrdém podkladu. Doma dbejte na to, abyste si příliš často a dlouho nenamáčeli ruce ve studené vodě. Vyvarujte se prochlazení kloubů.

Doléčte každé zranění. Je to důležité proto, že mnoho zranění porušuje stabilitu kloubu a ten je pak náchylnější k dalším zraněním. Když chcete po zranění začít se sportem, zpevněte zpočátku kloub elastickým obvazem.