Jak zvládat stres?

Slovo stres znamená nadměrnou zátěž, což v praxi znamená, že „jsme v tísni“. Ve většině případů pokládáme za vnitřní stres stav jedince, který je přímo něčím ohrožován, nebo ohrožení očekává a při tom má pocit, že tyto nepříznivé vlivy nemusí dobře zvládnout. V takovém případě, se jedná o škodlivý stres – distres. V protikladu s ním existuje eustres, který je kladně působící, např. radostná, příjemná událost, její netrpělivé očekávání. Podnět, který stres vyvolává se nazývá stresor.

Stres a jeho působení v životě jedince

Stres jednoduše k životu patří, a není zcela v pořádku se vyhýbat každému stresu, protože každý stres není nebezpečný. Škodí v případě, pokud je příliš velký, nadměrný, působí dlouhodobě a jedinec ho nezvládá. Stres klade zvýšené požadavky na adaptační schopnosti organismu, který se musí se zátěží vyrovnávat. Obecně platí, že když je stres slabší, organismus si na něj postupně zvyká, když je velký, může onemocnět. Existují však individuální rozdíly.

Děje v organismu

Člověk je již od pradávna vybaven tak, že signál nebezpečí pro něj znamená přípravu na boj nebo útěk. V organismu dojde při ohrožení k řadě změn, které ho připravují na velkou fyzickou činnost. Při stresu dochází nejprve ke stimulaci adrenosympatického systému (který vůlí nemůžeme ovlivňovat) a dochází k vylučování adrenalinu a noradrenalinu, především dření nadledvinek. Jedná se o tzv. poplachovou reakci, jejímž úkolem je vzbouřit celý organismus a zmobilizovat síly k obraně. Dochází k zvyšování krevního tlaku, cévy se zužují, srdeční činnost se zrychlí, vyplavují se zásoby cukru, činnost střev a žaludku se tlumí, zvyšuje se krevní srážlivost a hladina cholesterolu v krvi. Ke spuštění poplachové reakce může dojít konfliktem, urážkou, hádkou.

Stresory

Stresorů, to znamená podnětů a okolností, které vyvolávají stresovou reakci, je celá řada. Jsou fyzikální (vnější ) – různé jedy, kofein, alkohol, nikotin, metereologické vlivy, bakterie, hluk, chlad teplo, ultrafialové záření, úrazy, ekologické faktory. Dále se jedná o stresory emocionální (psychologické a sociální) vyvolávající napětí, úzkost, strach, očekávání, frustraci. Může se jednat o časový stresor, sociální, stres ze zodpovědnosti, stres z vnitřního nesouhlasu. Silným stresorem jsou závažné životní události (úmrtí životního partnera, rozvod apod.).

Jaké jsou následky nezvládnutého stresu?

Stresor vyvolá stresovou reakci (stres), na kterou člověk vědomě nebo podvědomě reaguje. Stresová adaptační reakce může mít tři fáze. První je poplachová, alarmující fáze. Jakmile zátěž odezní, jedinec se začne rychle zotavovat. V případě, že stres pokračuje, snaží se takové situaci přizpůsobit a když se mu to podaří, dochází ke zmínění fázi adaptace, resistence odolnosti. V případě, že stres trvá dlouho, je příliš silný, nebo se často opakuje, dochází k vyčerpání adaptačních schopností organismu. V případě dlouhodobého a nadměrného stresu se můžeme dostat až do stavu bezmocnosti a beznaděje, který je spojen s neschopností se rozhodnout, depresí, pasivitou. Jedinec se zkrátka přestává bránit.

Psychosomatické nemoci

Psychosomatická medicína hluboce zkoumá vliv psychiky na některé nemoci a zabývá se ochranným vlivem sociální podpory, osobního rysu nezdolnosti, vlivem různých cvičení, relaxačních technik, vrozenými dispozicemi, temperamentem, psychoterapií apod. Celá řada bolestí páteře je vyvolána zvýšením napětím zádového svalstva bolesti hlavy, napětím šíjového svalstva. Mnohé ekzémy jsou také zhoršovány stresem. Dále dochází k problémům zažívacího ústrojí, kardiovaskulárního systému apod.

Autonomní nebo vegetativní nervový systém

Mozek neboli centrální nervový systém je spojen s tělem pomocí periferních nervů, které můžeme ovlivňovat např. chůzí, práci a jakémkoli volním pohybu. Mimo to existuje ještě nervový systém, který nelze vůlí ovlivňovat a který je složitě propojen s centrálním nervovým systémem. Nazývá se autonomní nebo vegetativní nervový systém. Řídí činnost srdce, žláz, cév a hladkého svalstva v celém těle. Jeho vlivem zbledneme, zčervenáme, rozbuší se nám srdce, zpotíme se atd.

Složení vegetativního nervového systému

Vegetativní nervový systém se skládá ze dvou částí. Jedná se nazývá sympatikus a druhá parasympatikus. Sympatikus je aktivován převážně v první fázi stresové reakce. Parasympatikus vyvolává zúžení zornice, zvyšuje slznou a slinnou sekreci, zpomaluje srdeční frekvenci, stahuje průdušnice, zvyšuje sekreci trávicích šťáv, ovlivňuje sexuální funkce a vyměšování. Parasympatický nervový systém je spojován s relaxací, odpočinkem a regenerací.

Učení a návyky

Je prokázáno, že pro zdraví hraje velmi důležitou roli správný životní styl a vhodné chování. Bohužel se lidé často vůbec nesnaží své nesprávné návyky omezit a ani změnit. Dnes a denně můžeme vidět, jak se lidé ničí alkoholem, cigaretami a jinými návykovými látkami. V rámci nesprávného životního stylu hraje velkou roli učení a adekvátní učení. V následné  prevenci a léčbě následků je pak naprostá změna nezbytná. Co je základem změny? Určitě velkou a důležitou roli hraje motivace jedince.

Výživa a psychika

Jídlo, kromě toho, že je našim palivem a dodává tělu potřebnou energii do velké míry ovlivňuje stav naší psychiky.  Pomocí správné výživy můžeme zlepšit svoji odolnost proti stresu. Pravidelné zatěžování organismu formou drastických diet nám psychickou zátěž nevyřeší a pohodu nenavodí. Stres může vyvolat různé potíže a obecně jsou popisovány tři roviny reakcí na stres. Jedná se o rovinu fyziologickou (tělesnou), emocionální a behaviorální (změny v chování).

Zvládání stresu

Každý z nás je jinak citlivý na stejný druh stresu. Někdo je více adaptapilní a jiný o poznání méně. To, že se někdo nenaučil správně reagovat na určité podněty a je více úzkostný, není zapříčiněno pouze učením, ale také tím, že lehce dostává do stavů, které jsou pro správnou orientaci nevhodné. Z tohoto důvodu je vhodné poznat sebe samotného. Způsob zvládání stresu je nazýván (coping).

Metody kognitivně behaviorální

Jedná se o poznání procesů v naší mysli (jak daný stav prožíváme) v reakci na stres. Metody vychází z toho, že je možno ovlivnit a dokonce snížit škodlivý vliv negativních podnětů, pokud podněty poznáme a umíme k nim zaujmout racionální postoj. Měli bychom se naučit potlačit účinek negativních podnětů a zvládnout vhodně reagovat.

Životní cíle  a  hodnoty

Pro náš život je podstatné si uvědomit, co má pro nás hodnotu. Svůj cíl bychom měli realizovat v souladu s našim vnitřním přesvědčením, s naší skutečnou osobností, temperamentem a motivací. Stres vzniká tehdy, jestliže nežijeme v souladu s našimi potřebami. Jestliže víme, co chceme, nenecháme se přinutit k něčemu, co nám nesedí, co je pro nás nevhodné.