Zmírnění bolestí hlavy
Ve většině případů tenzní bolesti hlavy nebo v méně vážných případech migrény bude zcela dostačující, když k léčbě a prevenci příznaků využijete přírodní léčebné prostředky. Přírodní léčba, třebaže může být pouze doplňkem medikamentózní léčby, vždy prospívá k obnově zdraví nemocného člověka. Většinu přírodních léčebných procedur lze aplikovat velmi snadno.
Cílem fyzioterapie je zvýšit svalový tonus a zlepšit krevní oběh, díky čemuž je možné zamezit kontrakcím krčních a zádových svalů, a tím zmírnit bolest hlavy. Velký důraz klademe na léčebnou tělesnou výchovu a režimová opatření během dne i noci. Je třeba upravit polohu při práci. Taktéž je třeba upravit polohu ve spánku, kdy u bolestí hlavy od krční páteře není vhodné spát na břiše. Při poloze na boku lékaři doporučují podložení oblasti šíje, aby úhel mezi ramenem a šíjí zůstal stejný jako ve vzpřímené poloze.
Obecně se doporučuje pravidelné cvičení, chůze, běh (pravidelně třikrát týdně po dobu třiceti minut) nebo plavání. Při stylu prsa bez výdechu do vody je třeba dát si pozor, protož hlava zvednutá nad hladinu může při bolestech od krční páteře obtíže ještě zhoršit. Cvičit je vhodné, měla by však předcházet instruktáž a kontrola správného provedení cviků na rehabilitačním pracovišti. Rehabilitační postupy doplňuje vhodně indikovaná fyzikální léčba, snižující potřebu užívaných léků. Jedná se o využití mechanické energie (masáže, trakce, ultrazvuk), tepelné a vodní energie (parafín, koupele), světelné energie (solux, laser) i energie elektrické (různé druhy proudů).
Prostřednictvím masáže lze zmírnit kontrakci krčních a zádových svalů. Chiropraktické techniky - jak pasivní (prováděné terapeutem), tak aktivní (cvičení prováděné osobou trpící bolestí hlavy) - jsou velmi účinné a nemají nežádoucí vedlejší účinky. Chiropraktik dokáže rozhýbat rozsáhlé svalové partie, a tím celkově zlepšit stav pacienta. Někteří terapeuti napravují krční páteř tak, že rychlým energickým pohybem vychýlí hlavu do extrémních poloh. Tento typ léčby se však příliš nedoporučuje, protože u tří z deseti pacientů, na kterých byla aplikovaná, se opakovaně dostavují přechodné nežádoucí účinky, jako například silná bolest krční páteře, bolest hlavy nebo nevolnost.
Střídání tepla a chladu
Chlad zmírňuje otoky, a proto pomáhá při svalových kontrakcích, a teplo zmírňuje bolest. Tuto proceduru aplikujte třikrát denně.
Nejprve na šíji po dobu 5-10 minut aplikujte led. Nejsnáze to uděláte tak, že několik kostek ledu vložíte do sáčku se studenou vodou, neprodyšně jej uzavřete a přiložíte na postižené místo. Sáček s vodou se snadno přizpůsobí tvaru krku a zad.
Po odstranění ledu na šíji ihned aplikujte teplo a nechte je 30-60 minut působit. teplo by mělo být mírné.
Na hlavu vodou
Hydroterapie výrazně ovlivňuje krevní oběh. Zároveň uvolňuje svalstvo, což pomáhá zmírňovat bolest hlavy, zejména tenzní, jejíž nejčastější příčinou je napětí v ramenou a šíji. Hydroterapie se však uplatňuje při migréně a cluster headache, protože zmírňuje bolest hlavy.
Lidé, kteří v časných odpoledních hodinách potřebují stimulaci, mohou nahradit kávu nebo čaj koupelemi paží, které lze snadno provést v umyvadle:
Nejprve na pět minut ponoříme paže po loket do vody o teplotě 38°C. Potom naplníme umyvadlo studenou vodou a paže do ní ponoříme na 10 až 15 vteřin. Tento proces opakujeme dvakrát až třikrát a únava rychle zmizí.
Koupele nohou zlepšují krevní oběh a vytvářejí příjemný pocit uvolnění, který ocení zejména ti, kdo trpí tenzní bolestí hlavy. Vyzkoušet můžete např. střídavou koupel nohou:
Připravte si dvě nádoby. Do jedné z nich nalijete vodu horkou (38-40°C) a do druhé studenou (17-20°C). Nohy nejprve ponoříte do nádoby s teplou vodou - asi na 5-10 minut a pak na 10-20 sekund do nádoby s vodou studenou. Proces opakujte třikrát po sobě. Voda v nádobách musí sahal alespoň do poloviny lýtek.
Užívání léků
Přibližně tři procenta populace trpí bolestí hlavy v důsledků nadužívání analgetik. To následně vede ke zvýšení dávek těchto léků, čímž dojde k začarovanému kruhu. Protože cítíme větší bolest, zvyšujeme dávku léků, které následně vyvolávají bolest hlavy. Lidé, kteří trpí bolestí hlavy v důsledku nesprávného užívání analgetik, by měli vyhledat lékaře, který jim pomůže očistit organismus a zvládnout určité abstinenční příznaky.
Léčba akutního záchvatu migrény se dělí na dvě odlišné skupiny - léčbu akutního záchvatu a léčbu preventivní.
Léčba akutního záchvatu záleží na tíži záchvatu.
Pomohou léky ze skupiny jednoduchých analgetik (Acylpyrin, Paralen, Aspirin, Panadol). Nejvhodnější jsou v rozpustné formě. Jako další léky na lehký až středně těžký záchvat migrény se doporučují nesteroidní antirevmatika (Ibuprofen, Ibalgin, Voltaren). Tam, kde léky nepomohou, se dostáváme ke specifickým lékům - skupině ergotových preparátů. Při četnějším užívání je zde však vysoké riziko návyku na ergotové preparáty s nebezpečím vedlejších účinků zvláště na cévní systém.
Při těžších záchvatech migrény přicházejí na řadu triptany. Jedná se o léky, které dovedou nejen omezit bolest, ale také zastavit záchvat, protože působí přímo na receptory, které rozvoj migrenózního záchvatu umožní. Všechny léky z této skupiny jsou účinná antimigrenika a mají podobné vedlejší účinky. Po užití léku se mohou objevit pocity tepla či tlaku na hrudi a na přední straně krku, které mohou jako by stoupat do hlavy. Rovněž se mohou vyskytnout pocity malátnosti či slabosti. Některým pacientům pomohou od bolesti všechny léky z této skupiny, u jiných zabere jen některý. Tyto léky nesmějí užívat pacienti s vysokým krevním tlakem nebo se závažným onemocněním srdce.
Preventivní léčba migrény je doporučována v těchto případech:
- pacient má tři a více záchvatů migrény za měsíc
- záchvaty jsou velmi těžké a s dlouhým trváním
- akutní léčba dostatečně nezabírá
- při neúměrných vedlejších účincích akutní léčby
Cílem preventivní léčby je snížit četnost záchvatů alespoň na polovinu a snížit jejich intenzitu. Začíná se s malou dávkou jednoho léku. Dávku zvyšujeme postupně, abychom zamezili vedlejším účinkům léčby při rychlém nasazení vyšší dávky. Vždy vyčkáme efektu léčby alespoň tři měsíce, a pokud se stav pacienta zlepší, léčbu ponecháme nejméně půl roku, někdy i déle.
Kdy je léků příliš?
Kritéria pro nadužívání jsou stanovena mezinárodními pravidly a odpovídají přibližně těmto dávkám léků:
- Jednosložkové analgetikum (např. Paralen) - více než dvě tablety za den více než pět dní v týdnu.
- Kombinovaná analgetika (Alnagon, Ataralgin) - více než tři tablety za den a více než dva dny v týdnu.
- Opiáty - více než jedna tableta za den více než dva dny v týdnu.
Bolest hlavy při nadměrném užívání léků má charakter tupé bolesti v celé hlavě, může mít i podobu tlakové bolesti v čele, nad očima. Bolest nepulzuje, jedna strana hlavy není postižena více než druhá. Bolest je většinou střední intenzity, nenarůstá v záchvatu jako migréna, může trvat i celý den. Často je spojena s pocity nevýkonnosti, nesoustředění, je provázena neklidem, podrážděností. Pokud se podaří nadužívání ukončit, bolest postupně do měsíce zmizí.
Migréna a hormonální změny
Nejčastěji se bolest hlavy objevuje na začátku menstruace, ale není výjimkou, když se bolest objeví třetí den menstruace nebo v období ovulace. Vždy je však výskyt migrény vázán na určitou dobu cyklu a u jedné ženy se nemění. Proto je v těchto případech zbytečné užívat léky denně. Nasadí-li žena hormonální antikoncepci, může si všimnout zhoršení migrény nebo četnějších záchvatů. Někdy pomůže změna antikoncepčního preparátu, někdy je však nutné zajistit antikoncepci jinak než hormonálním preparátem, protože záchvaty migrény jsou velmi silné i po změně léku. Zde se zlepšení objeví do několika týdnů po vysazení hormonální antikoncepce, kdy u některých žen záchvaty migrény zcela vymizí. Pokud si je žena jistá, že záchvaty migrény vyvolala hormonální antikoncepce, měla by situaci řešit. Migrenózní záchvaty se mohou objevit i u žen v přechodu, kdy gynekolog doporučil hormonální substituční terapii. Řešení je opět individuální, vždy je nutné pacientce vysvětlit možnou souvislost zhoršení migrény s nasazením preparátu. Pokud jsou klimakterické obtíže závažné a ženu obtěžují významně, je třeba najít uspokojivou léčbu migrenózního záchvatu i za cenu častějšího užití léku. Pokud hormonální léčbu žena nutně nepotřebuje, je lépe léky vysadit.
Dietní chyby
Vyvážená strava tvoří základ léčby bolestí hlavy, přestože v mnoha případech přesně nevíme, proč některé druhy potravin bolest hlavy vyvolávají a jiné ji potlačují.
Trpíte-li častými bolestmi hlavy, měli byste se snažit omezit konzumaci těchto potravin:
- Potraviny obsahující nasycené tuky - mléčné výrobky, vejce, maso, tuky živočišného původu, kokosový olej - které se ukládají ve stěnách tepen, a tím přispívají k rozvoji aterosklerózy. Existují hypotézy o příčinách migrény, v kterých se uvádí, že výskyt tohoto onemocnění souvisí s usazováním tuků ve stěnách tepen.
- Z jídelníčku vyřaďte konzervanty, sladidla a přísady obsažené v průmyslově upravovaných potravinách.
- Ochucovadla a koření. Určité druhy ochucovadel a koření u některých lidí - hlavně u těch, kteří jsou alergičtí či přecitlivělí - vyvolávají migrénu. Z tohoto důvodu se doporučuje konzumaci koření a ochucovadel omezit, a to zvláště v případě, kdy se migréna dostavuje krátce poté, co člověk tyto látky požil.
Vhodné nejsou ani potraviny s vysokým obsahem tyraminu a dalších aminů (zralé sýry, čokoláda, konzervované maso, polévky ze sáčku). Aminy, jako například histamin, se vytvářejí v těle, v němž plní velmi důležité funkce, a to zejména v nervovém a kardiovaskulárním systému. Potraviny, které tvoří součást naší stravy, obsahují látky podobné histaminu, jež nazýváme vazoaktivní aminy. Patří k nim jmenovaný tyramin, fenyetylamin (v čokoládě), kadaverin, putrescin atd. Vazoaktivní aminy obsažené ve stravě mají na organismus podobné účinky jako histamin. Uvolňují např. neurotransmitery jako adrenalin, zvyšují srdeční a dechovou frekvenci, rovněž způsobují zúžení cév, a to i těch, které se nacházejí v mozku, a jejich následné rozšíření, což vyvolává migrénu.
Je nutné vynechat i alkoholické nápoje:červené víno obsahuje tyramin a taniny, pivo obsahuje tyramin.
Na talíři by nemělo chybět
Tenzní bolest hlavy se někdy dostavuje společně s depresí, která souvisí s hypoglykemií. Celozrnné obiloviny (rýže, pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, jáhly) člověka proti hypoglykemii chrání.
Potraviny bohaté na draslík (listová zelenina, banány, třesně, papája) zvyšují poměr draslíku a sodíku, který je důležitý pro vnitřní stabilitu tělesných buněk, a tím pádem i neuronů. Mezi doporučené potraviny patří luštěniny, listová zelenina a ořechy.
Vitaminy a minerály jsou látky, které jsou pro naše tělo velmi důležité. Nedostatek těchto látek může vést k rozvoji různých onemocnění, ale může se také podílet na našich problémech s bolestmi hlavy.
Pečlivě bychom měli sledovat hladinu hořčíku. Nedostatek této látky může vyvolat migrénu a tenzní bolest hlavy, protože pomáhá vytvářet správný tonus žil a zabraňuje zvýšené dráždivosti buněk nervové soustavy. Užívá-li člověk 50 mg vitaminu B6 (pyridoxin) denně, zvýší se u něj hladina hořčíku v buňkách. Doporučená denní dávka hořčíku pro dospělého jedince je 250-400 mg. Toto množství se během dne užívá ve třech dávkách jako doplněk stravy. Většinu denní dávky hořčíku získáme z následujících potravin - celozrnné obiloviny, luštěniny a semena, listová zelenina, ovoce (banány, sušené meruňky).
Vitaminy skupiny B působí na nervovou a oběhovou soustavu, jejichž stav s bolestmi hlavy přímo souvisí. Několik studií prokázalo, že když osoba trpící migrénou užívá 400 mg vitaminu B2 denně, sníží se u ní četnost záchvatů migrény a také jejich intenzita. Doporučná denní dávka vitaminu B2 (riboflavin) pro dospělého jedince je 400 mg. Riboflavin nalezneme v potravinách jak živočišného, tak i rostlinného původu (pivovarské kvasnice, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky, sója, špenát, zelí, paraořechy, slunečnicová semínka). Potraviny s obsahem vitaminu B2 se nedoporučuje uchovávat ve skleněných nádobách na světle, protože světlo, zejména ultrafialové, riboflavin ničí.