Deprese není jen problém dnešní doby

Deprese provází lidstvo již odnepaměti. Dokonce starověk znal depresi a příznaky nemoci popisované starými autory se velice podobají těm současným. Hipokrates ve 4.století před naším letopočtem rozpoznal a označil tuto duševní chorobu jako melancholii a domníval se, že postiženým orgánem je mozek, kde se hromadí nadměrné množství tzv. černé žluče, která však nikdy nebyla nalezena ani anatomy ani chemiky. Depresí trpělo mnoho významných osobností (Mark Twain,Vincent van Gogh, Gustav Mahler atd.).

Depresivní nálada

S depresivní náladou už určitě bojoval každý z nás. V dnešním hektickém světě není také divu, že nezvládáme nápor každodenního stresu a starostí. Lidé si však zvykli označovat za depresi i běžný smutek z všedního dne, ale to s opravdovou depresí nemá nic společného.

Jak poznáme příznaky skutečné deprese?

Deprese jako skutečný lékařský pojem znamená psychickou poruchu, která se ve své nejtěžší formě projevuje smutnou a sklíčenou náladou a způsobuje postiženému duševní trauma  a bolest. Myšlenky dotyčného se zaobírají ztrátou smyslu života, není cíl pro co žít a chybí odvaha bojovat s problémy. Nemoc také často doprovází pocit viny a výčitky svědomí. Skutečná deprese je charakteristická především depresivní náladou, nedostatkem energie, únavou a ztrátou zájmů o aktivity, které v minulosti byly potěšením a radostí. Velmi typické jsou také poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze. V některých případech se můžeme setkat s nadměrnou chutí k jídlu s přibíráním na váze. Depresi také často doprovázejí tělesné příznaky, které napodobují určitou nemoc. Často se objevuje únavnost, nespavost, bolesti hlavy, páteře, břicha, bolesti v oblasti žaludku.

Kde hledat příčiny deprese?

Odborníci se domnívají, že na vzniku deprese se podílejí dva základní faktory. Jedná se o vnější prostředí a vztahy jedince s okolím a dalším faktorem je individuální schopnost odolávat stresu. Obecně lze konstatovat, že před vznikem deprese může postižený prožít psychickou zátěž nebo předchází období dlouhodobějšího stresu. Musíme vzít také v úvahu, že depresi může vyvolat také i tělesné onemocnění. Poruchu nálady mohou také vyvolat podávané léky (cytostatika, antikoncepce, hypnotika, léky pro léčbu hypertenze).


Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Odbornou pomoc bychom měli určitě vyhledat za těchto okolní:

  • při myšlenkách na sebevraždu,
  • při nezvládání každodenních povinností,
  • při déletrvajících potížích.

Léčba deprese

Jednou z metod léčení deprese je psychoterapie, která se může stát účinnou léčbou buď zcela samostatně nebo v kombinaci j jiným druhem terapie. Psychoterapie je záměrné léčebné působení psychologickými prostředky (slovem, rozhovorem, atd.) na nemoc, která má odstranit nebo zmírnit potíže, při kterých dochází ke změnám v prožívání a chování nemocného. Závažnější formy deprese patří do rukou odborných lékařů.

Co je to úzkost?

Úzkost a strach patří za běžných okolností ke zcela normálním emocím, které mají nezastupitelnou ochrannou funkci před účinky stresu. Stres je reakce organismu na podnět, který vnímá jako zátěž. Musíme však připomenout, že určitá míra stresu je pro člověka nezbytná, protože nám zajišťuje dostatek podnětů ke zvládání překážek. Úzkost je emoční stav, jehož příčinu nelze přesně definovat. Je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo stát, ale člověk vlastně neví, co by to mělo být. Strach je  psychická reakce na konkrétní nebezpečí. Intenzita úzkosti a strachu může kolísat od mírné nepohody až po stavy hrůzy a paniky. Tento stav bývá také často doprovázen aktivitou autonomního nervového systému (třesem, pocením a podobně).

Kde hledat příčinu úzkosti?

Velmi významným faktorem je působení stresových faktorů a samotný stres. Důležitou roli hraje individualita jedince, protože každý člověk má svůj práh vnímavosti a citlivosti. Je tedy jasné, že jedince ovlivní, zda je situace vnímána jako stresor nebo nikoli.

Jaká je léčba?

Základním pilířem léčby je psychoterapie a farmakoterapie. Při dlouhodobé terapii jsou doporučována antidepresiva. Úspěchy má také psychoterapie a nácvik svalové relaxace.