Tichý zabiják

Vysokému krevnímu tlaku se tak někdy říká proto, že ho nemusíme po dlouhou dobu žádným způsobem cítit ani nemáme znatelné potíže. Bohužel se nám ozve, když není dlouhodobě léčen. Takovým silným projevem může být až cévní mozková příhoda, srdeční infarkt, selhání srdce, selhání ledvin, poškození zraku apod. Je proto důležité si krevní tlak pravidelně kontrolovat u lékaře  nebo si ho měřit v domácích podmínkách.

Rizikové skupiny

Podle současných výzkumů trpí vysokým krevním tlakem zhruba 35 procent celé populace. U seniorů je toto číslo pochopitelně ještě daleko vyšší - přes 70 procent. Velmi rizikovou skupinou jsou jedinci, kteří jsou pod velkým stresem a mají velké psychické i fyzické vypětí. Mezi rizikové faktory pro vznik hypertenze patří cukrovka, obezita a zvýšený cholesterol.

Jaké hodnoty má mít krevní tlak?

Nejnovější přijatá norma krevního tlauku je do 130/85 milimetrů rtuťového sloupce. Hypertenze je 140/90mmHg a vyšší. Hodnoty mezi tím jsou považovány za mírně zvýšené nebo hraniční. Optimální krevní tlak má daleko přísnější hodnotu než norma - a to do 115/75 mm Hg.

Jaká je možná prevence a léčba vysokého krevního tlaku?

Vysoký krevní tlak léčíme úpravou životosprávy, kdy je nutné omezit příjem kalorické soli, dále přiměřená pohybová aktivita a vhodný odpočinek. Výhodou pravidelného pohybu je skutečnost, že si zvýšíme rezervní kapacitu všech orgánů, především srdce, plic a pohybového systému. Pohyb nám kromě toho napomáhá odbourávat stres, snižuje hladinu cholesterolu, krevních tuků- lipidů, snižovat hladinu cukru. Je také vhodnou prevencí cukrovky, osteoporózy, osteoartrózy.

Činnost srdce

Hlavním úkolem srdce je pumpovat krev do dvou oddělených oběhů. Nejprve vypudí krev tepen skrze hlavní tepnu aortu. Krev proteče orgány a tkáněmi a odevzdá kyslík a živiny. Krev zbavená kyslíku se potom vrací zpět do srdce. Srdce ji v druhé fázi pumpuje do druhého oběhu, plicního, kde se krev opět nasytí kyslíkem. Vrátí se plicními žilami do srdce a koloběh se opakuje. Oběh krve v plicích nazýváme plicním oběhem(malý oběh) a krevní oběh ve zbytku těla je systémový oběh (velký oběh) . Tvoří je plicní a systémové tepny, které vedou krev od srdce, a plicní a systémové žíly, které přivádějí krev zpět k srdci.

Z čeho se skládá srdce?

Srdce je tvořeno čtyřmi oddíly, které se skládají z dvou síní a dvou komor. Funkční jednotku tvoří vždy jedna komora a jedna příslušná síň. Komory jsou svalnaté dutiny se silnými stěnami, které svým stahem krev ze srdce vytlačují. Tloušťka svaloviny závisí na množství práce, které musí komora vykonávat. Proto má levá komora stěnu silnější  - musí pumpovat krev do celého těla, zatímco pravá jen do mnohem menšího plicního oběhu. Síně mají tenké stěny, slouží spíše k tomu, aby se zde nahromadila krev přitékající ze žil předtím, než se  vpustí do komor. Síně vhánějí krev do komor přes chlopně a z komor následně krev pokračuje do jednoho nebo do druhého oběhu. Pravou a levou síň odděluje síňová přepážka, komory jsou odděleny mezikomorovou přepážkou.

Práce srdce

Krev obohacená kyslíkem se vrací z plic plicními žilami do levé poloviny srdce. Vstupuje do levé síně, ta se stáhne a přes dvojcípou chlopeň je vtlačena dvojcípou chlopní zpět do levé komory. Svalovina levé komory vytvoří svým stahem v komoře přetlak a dvojcípá chlopeň se uzavře. Do srdce se krev vrací žilami, které se slijí do dvou velkých žil - horní a dolní duté žíly. Jimi pak vtéká odkysličená krev do pravé síně. Ta svým stahem otevře trojcípou chlopeň a vytlačí krev do pravé komory. Trojcípá chlopeň se pak uzavře a otevře se poloměsíčitá chlopeň a krev pod tlakem proudí do plic, kde se odkysličí a pak se vrátí plicními žilami do levé síně.

Srdeční onemocnění

Srdce je pochopitelně absolutně nezbytným orgánem pro život. Vzhledem k tomu, že pracuje nepřetržitě, je velmi náchylné na onemocnění. Většina lidí se srdečním onemocněním trpí ischemickou chorobou srdeční, ale pochopitelně výčet nemocí je daleko větší.

Porucha srdečního rytmu

Přenos elektrických vzruchů v srdeční svalovině zajišťuje převodní systém srdeční. Ten zodpovídá za sled a správnost stahu. Porucha převodního systému může mít za následek, že srdce běží příliš pomalu nebo příliš rychle. Ke zjištění příčiny potíží je nutné provedení EKG záznamu. Velkým přínosem je čtyřiadvacetihodinové sledování EKG pomocí záznamového zařízení, které nosí pacienti u sebe. Záznam je pak vyhodnocen při běžné celodenní aktivitě pacienta. Pomalý srdeční rytmus lze upravit pomocí kardiostimulátoru.