Děti často hladoví

Existuje řada studií, které se shodují, že díky spěchu opouštějí děti domov ráno hladové. Mnozí školáci dokonce nepřijímají po ránu ani tekutiny. Je známo, že bez snídaně a dodání tekutin dochází v těle k vyvolání nepříjemných momentů, mezi ně patří snížení pozornosti a schopnosti příjmu informací. Potřeba tekutin u školních dětí je asi 1,6-2,5 litru na den, včetně vody z potravin. Pitný režim by měl být tvořen nekalorickými nápoji – vodou, ředěnými ovocnými šťávami, ne příliš silnými čaji a různorodými minerálkami.  Bez snídaně a dostatečného příjmu tekutin může mít dítě ve škole problémy.  Rodiče často nemají přehled o tom, co dítě v průběhu dne sní. Přitom složení stravy ovlivňuje dětský vývoj, zajišťuje odpovídající růst a chrání organismus před negativními vlivy prostředí. Rodiče by měli dítě naučit, že každé jídlo má svou důležitost – zvyklosti, které si osvojíme v dětství nás ovlivňují nejvíce a je těžké je měnit.

Rozdělení na porce

Správně bychom měli jídlo rozdělit do 5-6 menších porcí za den. Snídaně by měla tvořit 20-25 % denního energetického příjmu, měla by být zdrojem složitých cukrů, bílkovin, ovoce nebo zeleniny a kvalitních tekutin. Ne všechny varianty snídaně představují dobrou volbu a mohou mladý organismus zahltit třeba vysokým obsahem tuků. Skutečně kvalitní strava dokáže nejen zasytit, ale také dodat tělu část z doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek, které ovlivňují řadu pochodů v lidském těle.
Oproti doporučení ale více než deset procent dětí školního věku vůbec nesnídá, třetina dětí snídani vynechá ve většině případů. Aniž si to uvědomujeme, i spící mozek potřebuje trvalý přísun cukru – glukózy. Během noci využívá své rezervy, mezi které patří glykogen v játrech. Jeho zásoby nejsou velké a během nočního odpočinku se zcela vyčerpají. Snídaně představuje ideální způsob, jak tělo nastartovat a dodat mu, co po dlouhé noci potřebuje . Prodlužování stravovací pauzy až ke svačině, nebo dokonce k obědu vede k únavě, zhoršeným školním výkonům, přispívá také k nadváze (dítě pak většinou večer „dohání jídelní skluz“).
Některé děti ale ke snídani nepřinutíte. Do školy jim pak dejte vydatnější svačinu a ráno zkuste nabídnout např. mléčný nápoj nebo ovocný džus. Uvádí se, že až dvacet procent dětí nenosí do školy svačinu a kupují si jídlo dle vlastního výběru. Ke svačině by děti měly mít ovoce nebo zeleninu, tekutiny, tmavší pečivo se sýrem nebo pomazánkou. Správnou volbou jsou i mléčné výrobky. Sladké svačinky dáváme jen výjimečně. V normálním jídelníčku zdravých dětí jistě mají sladkosti své místo, neměly by však tvořit jeho základ. Můžeme také volit jejich zdravější varianty – kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, sušené ovoce, ořechy, musli výrobky.  Svačinky mají představovat asi 10-15 % denního příjmu energie.

Oběd ve fastfoodu

Bohužel málokdy máme přehled o tom, zda naše dítě do školní jídelny vůbec chodí. Děti vynechávají některé části oběda, či dokonce jídelnu bez vědomí rodičů „zruší“. Hlavním zdrojem energie pak bývá rychlé občerstvení nebo sladkosti. Stravování  ve fastfoodu vede ke zvyšování hmotnosti, ale i hladiny cholesterolu a krevních tuků. Většina jídel v těchto podnicích je bohatá nejen na jednoduché sacharidy, ale i na tuky s nevhodným složením a sůl. Když už si děti nějaké jídlo v rychlém občerstvení dají, měly by pak svůj denní jídelníček doplnit dostatkem ovoce a zeleniny a také již ve stejný den nejíst například uzeniny.
Oběd by správně měl být zdrojem 30-35 % denní energie, měl by poskytnout všechny druhy živin. Školní stravování je řízeno vyhláškou a nemusíte tedy mít obavu o jeho kvalitu a skladbu.
Večeře by pak měla poskytnout 15-20 % energie, nemusí být teplá, ale důležité je, aby obsahovala kvalitní bílkoviny. Přes noc se v dětském těle uvolňuje nejvíc růstového hormonu a dochází k nejintenzivnějšímu růstu a obnově tkání. Nedostatečný příjem stravy večer má za následek dosažení nižší celkové výšky a horší regeneraci tkání. Dohánění celodenního nedostatečného příjmu večer vede k obezitě, špatnému usínání a horší kvalitě spánku.
Pokud je vaše dítě hodně aktivní nebo je právě ve fázi rychlého růstu, může si dopřát ještě šestou porci –druhou odpolední svačinu nebo druhou večeři (ovoce, zelenina, mléčný výrobek).

Nadváha a cholesterol u dětí

Protože je u dětí stále častěji diagnostikována vysoká hladina cholesterolu, je dobré si povšimnout toho, jak často se v jejich stravě vykytují potraviny bohaté na cholesterol. K těm nejviditelnějším patří máslo, které je pravidelnou součástí  jídelníčku asi třetiny dětí, dále to jsou uzeniny, tavené sýry, smetanové jogurty.  Přednost samozřejmě dáváme kvalitním rostlinným tukům, které neobsahují cholesterol a dodávají tělu esenciální mastné kyseliny. Doporučený poměr tuků ve stravě by měl být dvě třetiny tuků rostlinných a třetina tuků živočišných. Setkáváme se i s opačným případem, kdy děti odmalička dostávají  nízkotučné potraviny. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, když v ní tuky chybí, protože je děti potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, využití vitaminů rozpustných v tucích.
Počet dětí s nadváhou a obezitou neustále narůstá. Příčiny jsou různé. Některé děti jsou k nevhodné stravě vedené již z domova, u jiných je příčinou vlastní výběr při nákupu svačin. Pokud je dítě obézní, je nutné upravit složení jídelníčku, nikoli pouze omezit energii – především však musíme dítě přimět k pohybové aktivitě. Redukční dietu může dítěti nasadit pouze lékař.
Závažné následky u dětí má i nedostatečná výživa. U dětí jsou důsledky dlouhodobé podvýživy mnohem vážnější než u dospělých – dochází k opoždění růstu a vývoje vnitřních orgánů včetně mozku, zpožděnému pohlavnímu dospívání, nedostatek výživy se projeví i nižší tvorbou svalové a kostní hmoty.
 Mnozí rodiče, kteří mají dítě s nadváhou, často neví, jak by tento problém měli řešit. Předpokládají, že by dítě museli „trápit“ dietou, odepřít mu sladkosti, ale hlavně si uvědomují, že změna stravovacích návyků dítěte bude psychickou zátěží pro ně samotné. Rodiče se tak snaží kilogramy svého dítěte „vyléčit“ snazší cestou – např. návštěvou endokrinologické ordinace. Co když se za nadbytečnými kilogramy skrývá onemocnění štítné žlázy? Někdy děti absolvují pobyt v léčebně, kde v rámci redukčního programu sice zhubnou, ale pokud po návratu nezmění svůj životní styl a nemají podporu rodičů, většinou shozené kilogramy naberou zpět.

Pokud bychom nahlédli do jídelníčků „cvalíků“, vysledovali bychom několik opakujících se chyb. Často stačí, abychom si je uvědomili a postupně odstranili. Dítě pak úspěšně redukuje svou hmotnost, aniž by muselo absolvovat hubnoucí programy.


Děti často:

  • nesnídají nebo snídají nevhodná jídla
  • málo pijí a pitný režim řeší sladkými limonádami
  • k obědu a večeřijedí v jeden den totéž jídlo nebo se opakuje stejné hlavní  jídlo po dva dny
  • nejedí mléčné výrobky
  • vynechávají zeleninu a ovoce
  • konzumují jídla s přemírou příloh (knedlíky, těstoviny)
  • pravidelně se přejídají

 Opačný problém

Když dětem nechutná, většinou čekáme, že se blíží nemoc. Občasná snížená chuť k jídlu nemusí nic znamenat. Pokud je však nechutenství výrazné nebo dlouhodobé, je třeba se jím zabývat.
Nechuť k jídlu je obvyklá u běžných infekčních onemocnění, a může se dokonce projevit už v inkubační době. Nechutenství ale může ukazovat na onemocnění trávicího traktu a jiných tělesných orgánů, časté je u úrazů hlavy, onemocnění mozku, u cystické fibrózy a celiakie. Velmi často nechuť k jídlu doprovází anemii. Ztráta chuti k jídlu je někdy i příznakem při užívání některých léků.

Dospělí reagují na stres a psychické problémy přejídáním nebo naopak sníženým příjmem potravy. Děti reagují stejně. Zkuste si najít čas na rozhovor a zjistěte, zda dítě nemá problémy ve škole – nečeká ho test, ze kterého má strach? Je atmosféra v rodině klidná? Děti velmi dobře vycítí napětí a mohou se trápit. Nízký příjem jídla může být i projevem vážných psychických chorob – mentální anorexie či bulimie. Rizikový věk je kolem 12 let, někdy ale dokonce před 9. rokem.

Příčiny odmítání některých potravin a přístup k jídlu jsou dány zvyklostmi ve stravování v rodině. Pokud jí matka velmi málo nebo pouze vybrané potraviny, aby „nepřibrala“, děti mohou tento model stravování postupně převzít. Často se stává, že děti večeří velmi málo z popudu svých rodičů a z důvodu regulace hmotnosti. Stejně tak nemůžeme nutit dítě jíst zeleninu pět krát denně, když ji sami nejíme. Zdůrazňováním toho, že některé potraviny jsou zdravé, a proto je třeba je jíst, může vést děti naopak k přesvědčení, že co je zdravé, není chutné. Některé děti odmítají celou řadu potravin pouze z důvodu, že se dostatečně zasytí preferovanými potravinami, bohužel často to bývají sladkosti či rychlé občerstvení. V tomto případě nejde o nechutenství, ale o vybíravost. Je potřeba vytrvat a zavést do jídelníčku jemně, ale důsledně pravidla. Oblíbené potraviny sice poskytnou dostatek energie, ale jsou chudé na nezbytné živiny.  Odmítá-li dítě nějakou potravinu, zkuste ji na čas vynechat a pak opakovaně nabídnout v jiné formě, nezvykle ochucenou, upravenou. Dětem totiž trvá déle, než přijmou novou složku do svého jídelníčku.

Nechuť k jídlu může být i důsledkem přehnané péče rodičů o stravu dítěte. Pokud je dítě do jídla nuceno, či je při něm často káráno, může si začít s jídlem spojovat nepříjemné pocity. Ustaraní rodiče mají strach, zda dítě jí dostatečně, a stravu mu zbytečně nutí – přemlouváním, odměnami, násilím. Děti možnost ovládat své okolí prostřednictvím jídla cítí a ochotně využívají, výsledkem je návykové nechutenství u dítěte a zoufalí rodiče.

Snížená potřeba jídla nemusí vždy znamenat nechutenství – drobné děti jedí ve srovnání s těmi mohutnějšími přirozeně méně. Energetická potřeba je také nižší v období pomalejšího růstu. Nesledujeme proto jen váhu dítěte, ale jeho celkové prospívání.