Hlídejte si hladinu cholesterolu

Někteří lidé vysokou hladinu cholesterolu zdědí, ale většina z nás si za ni může sama. Viníkem je nadbytek „nevhodného“ jídla a nedostatek pohybu. Roli hrají i další faktory, třeba kouření a vysoký tlak. Zní to paradoxně, ale naše tělo cholesterol potřebuje. Tedy ten „hodný“.

Dobrý a špatný

Cholesterol je látka tukové povahy, která je přirozenou součástí lidského těla. V těle je přenášen pomocí částeček, kterým říkáme lipoproteiny. Jsou složeny z tuků a bílkovin. Na základě poměru dvou základních součástí rozlišujeme cholesterol na LDL (špatný – jeho vysoká koncentrace zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění) a HDL (dobrý – ten je pro nás příznivý, protože pokud je ho dostatek, vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků).

Zatímco HDL cholesterol zbavuje buňky přebytečného tuku tím, že je dopravuje do jater, LDL cholesterol to dělá přesně naopak a buňky jím zásobuje. Pokud je ho v krvi moc, hrozí, že se tukové látky začnou usazovat na stěnách cév, které se tím pádem zužují a krvi se hůř proudí. Podle lékařů by optimální hladina celkového cholesterolu u dospělého člověka neměla přesáhnout 5,2 mmol/l. Hladina špatného LDL cholesterolu by neměla překročit 3 mmol/l a hodnota dobrého HDL by se neměla pohybovat u mužů pod 1 mmol/l a u žen pod 1,2 mmol/l.

Vysoké hladiny cholesterolu se mohou vyskytnout i u dětí. Pokud je vysoká hladina cholesterolu potvrzena alespoň u dvou příbuzných, měli by vyšetření podstoupit i ostatní členové rodiny. Hladina cholesterolu by se měla kontrolovat pravidelně, asi jedenkrát za půl roku, pokud je zvýšená.

Někdy je dobré vědět, jestli za vaší zvýšenou hladinou cholesterolu nestojí právě genetická zátěž. Genetici dokážou vyšetřit mutace některých genů, které mohou za to, že vaše cévy jsou citlivější k agresorům, kteří v nich kolují.

Hladinu cholesterolu by si lidé starší 20 let měli nechat zkontrolovat každých pět let, muži nad 45 let a ženy nad 55 let i častěji.

Léky neřeší vše

Dlouho se mluvilo o tom, že tak jako je žádoucí snižovat hladinu zlého cholesterolu, stojí za to naopak usilovat o zvýšení hladiny toho dobrého. Poslední dobou se však objevilo několik studií, které nabádají k tomu, aby se vliv HDL cholesterolu nepřeceňoval. Američtí vědci zjistili, že ani lidé, kteří měli vrozeně vyšší hladinu HDL cholesterolu, neměli méně nemocné srdce či oběh ve srovnání s ostatními. To například zpochybňuje užitek z polykání těch léků, které mají zvyšovat hladinu HDL cholesterolu v krvi.

Existuje celá řada léků, liší se cenou i obsaženou účinnou látkou. Asi nejznámějšími léky jsou fibráty a statiny, které ovlivňují fungování jater tak, aby se cholesterol vylučoval z těla. Některé statiny také mohou pomoci rozpouštět aterosklerotické pláty.

Užívání léků na cholesterol má svá úskalí. Léky na tlak a cholesterol nejsou aspirin. Nemůžete je brát pár dní, užívají se po zbytek života. Nemá cenu je užívat jen chvíli a poté přestat, protože se hladina cholesterolu opět zvýší a problém se znovu objeví.
Zaznívají i hlasy, které před razantním snižováním hladiny cholesterolu varují. Všeobecně doporučované množství tuků se v těle podle některých kritiků stanovilo po domluvě lékařů před desítkami let a nemusí odpovídat současným poznatkům. Mezi poměrně časté komplikace při užívání léků na cholesterol šlachové ruptury, pankreatida, poruchy spánku, plicní nemoci, výpadky paměti, zvyšující se riziko cukrovky či mozkové krvácení.

Pokud nechcete užívat přímo léky, mohou vám pomoci některé potraviny nebo doplňky stravy. Za účinné se považují například artyčoky, ječmen, ovesné otruby, psyllium a látky sitostanol a beta-sitosterol. Užitečný může být i zvýšený příjem vitaminů E a C a podle některých výzkumů také konzumace extra tmavé čokolády, která má málo tuků a cukrů a co nejvíce rostlinných sterolů a flavonoidů obsažených v kakau.

Jídelníček – úprava stravy

Prvním krokem při úpravě hladiny cholesterolu v krvi je úprava stravy. Základem diety je pestrý a vyvážený jídelníček s výrazným omezením potravin s nevhodným složením. Je důležité omezit denní příjem cholesterolu ve stravě na 300 mg, v některých případech na 200 mg, ale hlavně se v jídelníčku zaměřit na složení tuků. Nevhodné tuky mají totiž na hladinu LDL cholesterolu v krvi větší vliv než sám příjem cholesterolu. Proto je důležité nahradit v jídelníčku tuky živočišného původu tuky rostlinného původu. Máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné vepřové nebo hovězí maso a uzeniny nemají v nízkocholesterolové dietě co dělat.

Pozor si ale dejte i na tuky, které na první pohled nejsou vidět. Skrývají se v bílém pečivu, hustých krémových polévkách a v omáčkách. Na rychlé občerstvení okamžitě zapomeňte. Naleznete v něm velké množství tuků, cholesterolu a nakonec i jednoduchých sacharidů, které hladinu cholesterolu také ženou nahoru. Prevencí cholesterolu jsou naopak potraviny bohaté na vlákninu, nenasycené mastné kyseliny omega 3, antioxidanty a fytosteroly, které cévám prospívají. Patří mezi ně ryby, ořechy a semínka, olivový olej, mrkev, česnek, cibule, luštěniny, jablka, pomeranče, meruňky a obilniny.

Při zvýšené hladině cholesterolu by se člověk měl vyhýbat především zmíněným nasyceným tukům a transmastným kyselinám. Ty jsou velmi nebezpečné, protože zároveň zvyšují množství špatného cholesterolu v krvi a odčerpávají ten dobrý. Transmastné kyseliny vznikají úpravou rostlinných olejů a najdeme je především v potravinách z fast foodů, smaženém jídle nebo pečivu, výjimečně se objeví v margarínech.
Doporučit se naopak dají rostlinné oleje – řepkový, olivový, slunečnicový, lněný, arašídový, mandlový nebo z vlašských ořechů. A také speciální tuky, jejichž složení má podporovat odčerpávání cholesterolu z krve.

Omezený by měl být i příjem cholesterolu. Ten je obsažen především ve vejcích (konkrétně ve žloutku), vnitřnostech a výrobcích z plnotučného mléka.
Ke snížení cholesterolu naopak pomáhají celozrnné potraviny, ovoce a zelenina. V jídelníčku by tak nemělo chybět celozrnné pečivo a těstoviny, tmavá mouka a hnědá rýže a také ovesné vločky a otruby. Vhodné jsou i luštěniny – jejich pravidelná konzumace může snížit hladinu „škodlivého“ cholesterolu až o pětinu. Ovoce v sobě skrývá riziko v podobě vyššího obsahu cukru, více prostoru bychom měli dát zelenině. Podle některých výzkumů jsou proti cholesterolu zvlášť účinné mrkev, cibule, pórek, česnek a jablka.

Do jídelníčku zařaďte rybí maso. Treska, tuňák nebo halibut obsahují mnohem méně tuku než maso kuřecí nebo hovězí. Lososi a makrely navíc obsahují omega 3-mastné kyseliny, které také prospívají cévám a srdci. Konzumace rybího masa je důležitá i z jiného aspektu. Češi celkově trpí nedostatkem jódu, a právě zařazení ryb do jídelníčku by mohlo pomoci tento deficit vyrovnat.

S tím, jak které jídlo s vaším cholesterolem zahýbe, souvisí i jeho úprava. Třeba obyčejné vajíčko natvrdo vašemu tělu nijak neuškodí, ale s volským okem na slanině je to mnohem horší. Základ je co nejvíce omezit smažení, pokud nesmažíte ve zdravých fritézách. Daleko výhodnější je příprava v páře, pomalé dušení či grilování v troubě či na grilu s minimem tuku. Každé jídlo se zároveň snažte doplnit čerstvou zeleninou, která obsahuje hodně vlákniny a pomáhá se špatným cholesterolem bojovat. Podobné vlastnosti má i sklenka červeného vína denně.

Zařaďte do života pohyb

Oběhovému systému svědčí sport. Dá se říci, že kdo holduje sportu, na operační stůl by se zpravidla dostat neměl. Pokud pravidelně sportujeme (a nejedná se o závratné výkony), posilujeme drobné cévy okolo srdce, které v případě uzavření velké tepny dokážou krev do srdce dovést. Stav, kdy se vytvoří náhradní tepny, se nazývá externí kontrapulsace. Skutečně to funguje a lidé, kteří cvičením posilují svůj kardiovaskulární systém, jsou na tom lépe než pacienti se stenem. Srdce s posílenými cévkami si tak v podstatě může dokázat s infarktem poradit samo.

Je prokázáno, že po shození dvou až pěti kilogramů množství cholesterolu v krvi klesá. Nemusíte zrovna zvedat činky – stačí rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání, třicet minut až hodinu denně.

Psychika a stres

Pokud věříte tomu, že psychika může ovlivnit vaše tělo, zapojte proti do boje s cholesterolem i své myšlení. Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu nemají schopnost prožívat radost, jsou často velmi úzkostní a vším se stresují, pořád jsou v napětí. Jak čelit stresu nás může naučit „duševní hygiena“. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je zvládat co nejlépe. Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří naši energii a napomáhá k duševní vyrovnanosti.

Existuje celý seznam výzkumů, které dokládají škodlivost kouření. Po odvyknutí kouření se může zvýšit hladina dobrého HDL cholesterolu. Už po dvaceti minutách nekouření klesá krevní tlak a po 24 hodinách se snižuje riziko srdečního infarktu. Za rok se riziko srdečního onemocnění zmenšuje o polovinu a po patnácti letech jsou odvyknutí kuřáci ohroženi tímto onemocněním skoro stejně jako nekuřáci.

Ateroskleróza

Příčinou aterosklerózy je narušení cévní stěny. Změny ve stěně cév začínají u každého z nás už v dětství. Je známo, že ještě před narozením, v průběhu těhotenství, ovlivňuje kvalita nitroděložního prostředí riziko vývoje aterosklerózy v dospělém věku. Ani u dětí není kontrola životního stylu rodiči bezvýznamná. Je nutno regulovat návštěvy restaurací rychlého občerstvení, kde dochází k zátěži dítěte nadměrným množstvím živočišných tuků a soli s nepříznivým dopadem na pozdější výskyt aterosklerózy již ve středním věku.

V posledních šedesáti letech se onemocnění srdce a cév stala nejčastější příčinou úmrtí dospělých. Jsou určité příznaky, které i laikovi mohou napovědět, že jeho srdce není zdravé. U mladších jedinců se jedná o dechové obtíže, kašel, stavy náhlé celkové slabosti. S přibývajícími roky je rozumné si více všímat nepříjemných pocitů na hrudníku a otoků dolních končetin.

Záludnost zvýšených hladin cholesterolu spočívá v tom, že nebolí a nejsou vidět. Většina z nás si nebezpečí uvědomí ve chvíli, kdy prodělá infarkt nebo mozkovou mrtvici.