Obézní dítě

V současné době se stává dětská obezita celosvětovým problémem a ani Česká republika není žádnou výjimkou. Nadváha u dětí vzniká především kvůli nepravidelné stravě, stravováním se ve fast foodech, zvýšenou konzumací sladkého pečiva sladkostí vůbec, nedostatkem pohybu a důležitých látek ve stravě. Obezita sebou přináší nejen kosmetický problém, ale také problém psychický a zdravotní.

Zdravotní rizika dětské obezity

Jestliže se obezita vyskytuje v dětském věku, je velice pravděpodobné, že se bude vyskytovat také v dospělosti. S obezitou jsou spojeny rizika celé řady onemocnění, z nich můžeme jmenovat např.: metabolické onemocnění (cukrovka, dna, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, cévní onemocnění a nádorová onemocnění. Je varující, že téměř polovina 11 a 13letých je obézní. Z hlediska zdravotního rizika je důležité jak množství tuku, tak i rozložení tuku v organismu.

Nahromadění tuku v organismu

U mladých dívek a žen se tuk hromadí především v oblasti stehen a hýždí (tvar hruška), u mužů se tuk hromadí spíše v oblasti hrudníku a břicha (typ jablko). Tvar jablka signalizuje vyšší riziko srdečních onemocnění, mozkových příhod a hypertenze. Mezi jednoduchý ukazatel rozložení tělesného tuku patří obvod pasu (to se vztahuje především k dospělé populaci).

Základní doporučení dětského stravování

• Základem je pestrá strava bohatá na zeleninu a ovoce, celozrnné potraviny, tmavé pečivo, mléčné výrobky a drůbež.
• Pravidelnost – děti by měly jíst 5-6 x denně žádné přejídání ani hladovění).
• Dostatečný kvalitní zdroj bílkovin (drůbež, rybí mas o, luštěniny, cereálie).
• Kvalitní rostlinné tuky a oleje.
• Omezení konzumace cukru, sladkostí včetně slazených nápojů a také méně solit.
• Dostatečný pitný režim dítěte by se měl pohybovat okolo 1,5 až 2,5 litru tekutin denně.
• Děti dělají to, co vidí u dospělých, a proto bychom dětem svým jídelníčkem měli jít příkladem.
• Dítě není dospělý, jídelníček je nutno přizpůsobit věku dítěte.

Předškolní věk (3-6 let)

Toto období je charakteristické dynamickým růstem a změnou typu postavy. Děti vyrůstají z batolecí oplácanosti a již pomalu dokážou koordinovat svůj pohyb a jsou velmi aktivní. Vytváří se základ pro správný růst a vývoj dítěte, a proto je nezbytný dostatečný přísun živin, vitaminů a minerálů.

Mladší školní věk (7-10 let)

Co se týká růstu, je toto období o něco klidnější, avšak rizikovější pro rozvoj obezity nebo cukrovky. V tomto věkovém období je s ohledem na školní docházku důležité dbát na zdravé svačiny a snídani. Obědy ve škole jsou samostatnou kapitolou a tak alespoň večer by dítě mělo mít alespoň občas hustší polévku nebo teplou večeři.

Starší školní věk (11-15 let)

V tomto období dochází k opět k růstové akceleraci a jedná se o dobu pohlavního dospívání. Dívky v té době přerůstají své spolužáky a začínají menstruovat. U chlapců dochází k pohlavnímu dozrávání mezi 14.-15. rokem. Poučování o zdravém stravování je „trapné“, proto musíme zabodovat s nějakým chutným jídlem. Odborníci na výživu doporučují jako svačinu pšeničnou tortillu plněnou masem, tuňákem nebo zeleninou.

Dospívající (16-18 let)

Jídelníček teenagerů se výrazně nijak neliší od jídelníčku dospělého, pokud se alespoň v základních bodech řídíme zásadami zdravého stravování. V tomto období je důležité si všímat především u dívek, zda se vůbec stravují. Jedná se o rizikové období onemocnění příjmu potravy. Měli bychom dbát alespoň na společné večeře u stolu. V případě, že dítěti chutná až moc, snažíme se stravovat tak, aby nedocházelo k zbytečnému přibírání na hmotnosti. Chlapci mají většinou neustálý hlad a „bílí „ lednici.

Jak rozložit denní stravu?

Zcela optimální je rozložit denní porci stravy na 5-6 menších porcí. Tímto jednoduchým způsobem je dosaženo rovnoměrného přísunu příjmu energie a organismus pak nemá potřebu vytvářet si zásoby na období haldu. V případě, že se nestravujeme pravidelně, tělo nemá během dne dostatek energie k dispozici a naučí se s energií šetřit, což ve svém důsledku vede k tloustnutí.

Pravidelná strava také zamezí přejídání v odpoledních a večerních hodinách.

Start dne

Snídaně je důležitým startem do nového dne a je potřeba dodat organismu zhruba 20-25% celkového denního příjmu energie. Není však nutné dítě do snídaně násilím nutit, ale naučíme ho postupně konzumovat alespoň menší porce.

Po ránu je důležité doplnit tekutiny, protože nedostatek tekutin se může projevit únavou, nesoustředěností nebo bolestí hlavy.

Dopolední svačinky

Mezi doporučené potraviny vhodné ke svačinkám patří například: tmavé pečivo s rostlinným tukem, šunka, sýr, kousek listového salátu, zeleniny, jogurt, pšeničná tortilla nebo ovoce. Rozhodně bychom měli zapomenout na trvanlivý salám, hamburgery, majonézový salát a sladké pečivo.

Oběd

Velmi diskutovanou částí dne je školní oběd. Všichni víme, že tady se teorie s praxí trochu rozchází a především zde existuje rozdílnost mezi samotnými zařízeními. Určitě existují rovněž i stravovací zařízení, která jsou komfortnější a mají také alternativní možnost stravování, ale většinou přetrvávají zastaralé tendence. Než hovořit o negativnech školních obědů, je třeba si dát čas s přípravou zdravých pokrmů doma a především o víkendech si můžeme užít společného stolování s rodinou.

Odpolední svačina

V případě, že dítě pravidelně věnuje sportovním aktivitám, zařazujeme kromě ovoce a zeleniny ještě pečivo nebo jogurt. Odpolední svačina tvoří pouze desetinu denního energetického příjmu.

Večeře

Večeřet bychom měli mezi 17 až 19 hodinou, a to podle denního režimu a věku dítěte. Večeře by měla tvořit asi 15-20% celkového denního energetického příjmu. Není potřeba vždy vařit teplé večeře, ale rozhodně není vhodné navečer konzumovat sladká jídla z důvodu rychle využitelné energie a dětem se velmi těžce usíná. Vhodné nejsou ani sladké kaše, sladké ovocné knedlíky a celkově potraviny s vysokým glykemickým indexem. Z teplých pokrmů doporučují odborníci polévky s pečivem, rizoto, pečené nebo vařené maso, zeleninové saláty. Ze studených pokrmů je vhodné například tmavé pečivo s pomazánkou.

Druhá večeře

Druhou večeří se rozumí poslední jídlo asi 2-3 hodiny před spaním. Jestliže je večeře podávaná mezi 17. -18 hodinou a jedná se o čiperné a aktivní dítě s větším výdejem energie, zařazujeme ještě lehkou druhou večeři, např. ve formě jogurtu nebo zeleniny.

Co bychom měli z jídelníčku vyřadit?

Mezi nejčastější chyby v dětském jídelníčku patří konzumace sladkých jídel. Nadměrná konzumace sladkých jídel a sladkostí vede ke zvýšenému nárůstu hmotnosti dítěte. Vždy je vhodnější volit kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, sušené ovoce, ořechy, ořechy.

Fast food

Rychlé občerstvení jsou velkým postrachem lékařů, protože obsahuje vysoký přísun tuků především nasycených a trans mastných kyselin, mají vysoký podíl soli a vysoký glykemický index.

Nízkotučné potraviny

Do dětského jídelníčku nepatří ani nízkotučné potraviny (jogurty, odtučněné tvarohy nebo mléka). Pro vyvíjející organismus jsou zdravé tuky nezbytné a jsou stavebním prvkem mnoha částí a struktur lidského těla. Z tohoto důvodu je potřeba zaměřit se na vhodný výběr tuků a složení.

Glykemický index

Je číselný údaj, který vyjadřuje účinek potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi ve srovnání s glukózou. Glukóza je hlavní pohonná látka našeho těla, která vzniká štěpením škrobů a sacharidů obsažených v jídle. Konzumované potraviny se v žaludku rozkládají a tělo je stráví. Po konzumaci jídla stoupne hladina cukru v krvi a vyplaví se hormon inzulín. Inzulín zajišťuje pokles krevního cukru jeho přesunutím do buněk. Zde je glukóza okamžitě využita nebo uložena do tukové tkáně pro pozdější využití. Rychlost tohoto proces probíhá v závislosti na zkonzumovaném jídle. Mezi potraviny s vysokým glykemickým indexem patří např. bílý chléb, brambory, sušenky, meloun).

Nízkoglykemická strava

Do jídelníčku bychom měli zařazovat potraviny s GI pod 50 a buď zcela vynecháme nebo kompenzujeme potraviny s GI nad 70. U jídel s vysokým glykemickým indexem bychom si měli hlídat velikost porcí. Po každé porci s vysokým glykemickým indexem by měly následovat nejméně dvě porce jídla s nízkým GI.

Ovoce a zelenina

Ovoce obsahuje hroznový cukr (fruktózu), který se v organismu nejprve rozkládá na glukózu a teprve potom je vstřebáván. Z tohoto důvodu nedochází při konzumaci k rychlým výkyvům hladiny cukru v krvi. Glykemický index snižuje obsah vlákniny a kyselin v potravě. Mezi zcela nevhodné ovoce v rámci dietního programu se považuje meloun a datle. Zelenina obsahuje malé množství sacharidů, má vysoký podíl vlákniny (kromě cukrové řepy, kukuřice a dýně).

Obilniny

Mezi nízkoglykemické obilniny patří například: ječmen, pohanka nebo pšeničný bulgur. Střední GI má kuskus a naopak vysoký GI má proso. Obilniny se slupkami mají vysoký obsah vitamínů skupiny B a obsahují hořčík a fosfor. Obiloviny jsou doporučovanou přílohou k masu a alternativní náhražkou vysokoglykemických potravin (např. brambor, bílé rýže, těstovin).