Nosní mandle a krční mandle

Nosní mandle (adenoidní vegetace) je lymfatická žláza, která se nalézá v zadní části nosu, v místě, kde se nosní dutina spojuje s hltanem – nosohltanu. Hlavním úkolem lymfatického systému je chránit jej před vznikem infekcí. Lymfatické žlázy jsou plné buněk, které napadají infekční činitele  - bakterie nebo viry. Nosní mandle jsou umístěny tak, že přes ní musí projít  (a být zahubena) jakákoliv infekce  vdechnutá se vzduchem. V některých případech to však zcela nefunguje.

Infekce

Nosní mandle se nachází v nosohltanu od narození a téměř zcela zmizí před pubertou. Největší je ve věku mezi jedním až čtyřmi roky. Je to z toho důvodu, že děti jsou v tomto období nejčastěji vystaveny novým druhům infekcí. Není zcela jasné, jak se nosní mandle infikuje, ale je jisté, že ji může napadnout jakákoli respirační infekce. Jestliže se infekci podaří nosní mandli vážně poškodit, dochází k rozvoji chronického zánětu. V případě opakovaných zánětů má nosní mandle tendenci se neustále zvětšovat a působit komplikace.

Jaké jsou příznaky?

Pokud dojde ke zbytnění lymfatické tkáně vlivem infekce, je ztíženo proudění vzduchu nosem, a proto dítě začne dýchat ústy.  Dítě začne v noci chrápat a má nosové zabarvení hlasu. Hláska „m“ zní jako „b“ a „n“ jako „d“.Příčinou je to, že dítě zavírá ústa, aby vyslovilo „m“ a „n“ jako „d“. Příčinou je to, že dítě zavírá ústa, aby vyslovilo „m“ a „n“ nosem, ale nemůže, protože je zablokován zbytnělou lymfatickou tkání. Dýchání ústy vysušuje ústní sliznici a dítě pak potřebuje zvýšený příjem tekutin.

Výtok z nosu

V průběhu boje lymfatické tkáně s infekcí dochází k uvolňování živých i mrtvých bílých krvinek ve formě hnisu. Ten můžeme pozorovat jako výtok z nosu. Výtok je zcela odlišný od čirého vodnatého výtoku při prosté rýmě. Dítě popotahuje nosem ve snaze jej vyčistit, hnis se dostává níže do hltanu a vyvolává kašel. Tento kašel se objevuje především v noci a typickým signálem zánětu nosní mandle. Ráno může nahromaděný hnis vyvolat zvracení. Také je ztížena prostupnost vzduchu do vedlejších nosních dutin, a to může vést k jejich zanícení nebo může dojít ke vzniku chronické infekce průdušek.

Jaké jsou komplikace?

Zvětšená nosní mandle může blokovat ústí Eustachových trubic, což je pár kanálů, spojujících středoušní dutinu s hltanem a slouží k vyrovnávání tlaku ve středním uchu s okolním atmosférickým tlakem. V případě ucpání Eustachovy trubice, je zabráněno vyrovnávání tlaku, a to vyvolává bolest. Mezi hlavní rizika však patří ztížení odtoku sekretu ze středního ucha.

Jaká je léčba?

Při léčbě zvětšené nosní mandle se uplatňují tři léčebné postupy. Jedná se o aplikaci léků snižující prokrvení tkáně a zmírnění otoku. Dále je to podání antibiotik. Poslední možností je operativní odstranění nosních mandlí – adenektomie. Operativní zákrok se provádí při celkové narkóze.

Krční mandle

Krční madle náleží k takzvaného Waldeyerova okruhu, což je jakýsi prstenec lymfatické tkáně, který obkružuje počátek dýchacích a polykacích cest. Při narození je velikost krčních mandlí poměrně malá, ale v prvních letech života dochází k jejich zvětšení a po pubertě se krční mandle opět zmenšují. Krční mandle jsou důležitou součástí imunitních dějů v organismu.

Zánět krčních mandlí

Zánět krčních mandlí potká v životě téměř každého- Jeho původcem je bakterie streptokok nebo také virová infekce. Mandle bývají značně zvětšené a ž zanícené, stav je zpravidla doprovázen teplotou a ztíženou schopností polykání. Zánět krčních mandlí se nejčastěji vyskytuje u dětí mezi čtyřmi až šesti lety. Je obtížné určit, zda je zánět krčních mandlí vyvolán bakterií nebo virem. K tomu je zapotřebí provést výtěr z krku, který se posílá na laboratorní rozbor. Na antibiotika přitom může reagovat pouze bakteriální infekce. Z těchto důvodů se mezi lékaři vedou spory o tom, zda je vhodné užívat antibiotika zcela rutinně. Ke zvětšení krčních mandlí může dojít také při infekční mononukleóze.