Psychosomatické onemocnění

Během let se zcela změnily představy odborníků o tom, v jak těsném spojení jsou spolu navzájem propojeny fyziologické a psychologické funkce. Tyto jednotlivé představy velice ovlivnily náhled a pochopení na různé nemoci, jejich průběh a léčení.

Psychofyziologické poruchy, které byly tradičně chápány jako psychosomatické potíže jsou v úzkém vztahu s psychosociálními faktory.

Stres a imunita

Poslední medicínské studie poukazují na to, že různé druhy stresu mohou ovlivňovat takřka každou imunitní funkci. Velmi často se používá termín „stresor“. Stavy úzkosti a deprese oslabují imunitní systém a v případě, že tyto stavy trvají dlouhodobě, dochází k oslabení organismu.

Tělesné změny a reakce mohou být také intenzivními pocity hněvu, deprivace, beznaděje nebo pocity viny. Výčitky svědomí mají především lidé, kteří svědomí mají. Výčitky a pocity viny souvisí především s osobností jedince, nikoli s mírou zavinění. Emocionální reakce a jejich výraz řídí limbický systém. Ten také řídí motivaci, instinkty a učení.

Nadváha

Stresu můžeme přičíst jednu z nejčastějších civilizačních onemocnění, a to vznik nadváhy. Je nesporný fakt, že příliš velké množství lidí reaguje na všudypřítomný stres konzumací jídla. Ten kdo se naučil pracovat se stresem a umí řídit adekvátně své reakce, nebude mít potíže s obezitou. Pokud se podíváme pozorně na současného moderního člověka, který je v neustálé časové tísni, pracovním přetížení, sklíčených sociálních podmínkách v případě nezaměstnanosti, dochází k tomu, že organismus již není schopen reagovat na přemíru vzruchů a onemocní.

Ke kterým změnám vlivem stresu dochází?

Ve stavu deprese dochází z biochemického hlediska v mozku k zaplavení velkého množství stresových hormonů. Ve většině případů dojde k vyplavení zvýšené hladiny kortizolu a ACTH (adrenokortikotropního hormonu). K tomu se také přidává signální látka CRF (cytokinin response factor), která vyvolává pocit strachu. V případě těžkého traumatu, jakým může být ztráta partnera nebo pracovního místa, dochází k vyplavování stresových hormonů (také na úrovni mozku). Jestliže stresová zátěž nepomine, může dojít k rozvoji deprese.

Pomoc z přírody

Jistá dávka strachu nebo úzkosti je naprosto normální, ale pokud nás strach začíná přemáhat tak, že nám to brání v normálním životě, měli bychom se proti tomu nějakým způsobem bránit. Můžeme vyzkoušet nějaké osvědčené přírodní recepty. Například léčivý čaj z heřmánku nám může pomoci nás uvolnit, protože obsahuje látku apigenin, a ta ovlivňuje stejné mozkové receptory jako léky proti úzkosti a nepůsobí návykově.

Stavy úzkosti a vnitřního neklidu může způsobovat nedostatek vitaminu B3, vápníku a hořčíku. Bez potřebné dávky hořčíku je téměř nemožné získat radost ze života.

Únava

Pro zdraví a dostatek energie potřebuje náš organismus dostatek železa, protože buňky, které mají málo železa, nemají dostatek kyslíku a pak trpíme nervozitou, únavou a stresem.

Chronický únavový syndrom je onemocnění, jehož hlavním a často také i jediným projevem je zvýšená tělesná únava. Mezi jeho příznaky patří prudký začátek, nadměrná svalová únava, zimnice, zvětšení mízních uzlin, bolesti svalů, kloubů a někdy i hlavy, poruchy paměti a nesoustředěnost. Unavený organismus je stejně jako vybitá baterka schopen daleko hůře se vypořádat s novými zátěžemi.

Nedostatek životní energie

Deprese je v obecném pohledu typická větším nebo menším deficitem životní energie. Myšlenky a pocity jsou v podstatě formou životní energie a jejich ztráta je typickým průvodním znakem depresivního stavu. Mezi další podstatné kritérium deprese patří ztráta spojení s jádrem vlastní bytosti. Tento vzrůstající fenomén můžeme pozorovat stále častěji u většího množství lidí moderní výkonnostní společnosti. Při nedostatku hybné síly to může dojít tak daleko, že postižený propadá apatii a má sebedestruktivní myšlenky.

Člověk najednou jako by neměl z ničeho radost a byl svázán pouze povinností. V této velmi rychlé době, kdy jsme zahlcováni nepřeberným množstvím informací, je sice těžké umět vypnout a relaxovat, ale v žádném případě  bychom neměli  zapomínat na sebe a své zdraví.