Hypotalamus

Hypotalamus se nachází ve spodní části mozku mezi dvěma mozkovými hemisférami. Leží přímo pod jinou důležitou nervovou strukturou, talamem, který funguje jako přepojovací centrála mezi míchou a mozkovými hemisférami. Součástí hypotalamu je soubor důležitých nervových center, která se spojují s dalšími důležitými oblastmi mozku a také s podvěskem mozkovým.

Tato část centrálního nervového systému se účastní řízení životně důležitých dějů, jako je příjem potravy nebo spánek. Je také úzce spjat s endokrinním systémem.

Limbický systém

Hypotalamus je pomocí drah propojen s limbickým systémem, který souvisí s čichovými centry mozku. Tato část mozku se také účastní paměťových funkcí a její poškození může mít za následek ztrátu paměti. Řízení tělesné teploty patří k důležité funkci hypotalamu. Horečku vyvolává látka, která přímo působí na hypotalamus. Těžká poranění hlavy, při nichž dojde i k postižení hypotalamu, bývají doprovázeny dlouhodobými vysokými teplotami.

Řízení spánku a bdění

Hypotalamus má dále spojení s retikulární formací. Ta je zodpovědná za řízení spánku a bdění a podílí se na onemocnění, které se nazývá narkolepsie. Při tomto onemocnění dochází k náhlým záchvatům spánku, z něhož nelze postiženého probudit. Tyto záchvaty se mohou objevit v kteroukoli dobu a zpravidla je způsobeno poruchou hypotalamu.

Pickwickův syndrom

Hypotalamus je také řídící centrum chuti k jídlu a žízně. Řízení těchto dvou funkcí je oddělené. Postižení této oblasti je sice vzácné, ale mezi takové typické onemocnění této oblasti patří extrémní obezita, která je způsobena nadměrným přejídáním a je často spojená s nespavostí. Porucha se nazývá Pickwickův syndrom. Centra pro žízeň a řízení jsou odděleny. Míru úniku vody ledvinami je ovlivněna antidiuretickým hormonem (ADH). Vyplavuje jej zadní lalok podvěsku mozkového. Onemocnění mohou mít za následek abnormální zadržování vody ledvinami( v případě vystupňovaného vyplavování antidiuretického hormonu) nebo naopak nebo naopak její velké ztráty (v případě nízké produkce ADH). Takové onemocnění se nazývá žíznivka.

Regulace chování

Je prokázáno, že se hypotalamus účastní regulace chování a emocí. Uzavřenost a zmatené jednání nebo agresivní citové exploze mohou být vyvolány onemocněním hypotalamu. V některých případech se objevuje také nadměrná sexuální aktivita.

Propojení s endokrinním systémem

Hypotalmus je také nedílnou součástí endokrinního systému. Antidiuretický hormon se tvoří přímo v hypotalamu a specializované nervové buňky jej dopravují do zadního laloku podvěsku mozkového, odkud se teprve vyplavuje do krve. Hypotalamus má také úzké funkční vztahy k přednímu laloku, i když je anatomicky oddělen. Jedná vskutku o jakýsi malý endokrinní systém. V hypotalamu jsou produkovány hormony, které nazýváme uvolňující nebo inhibiční faktory a cestou krevních cév jsou přenášeny do předního laloku podvěsku mozkového. Zde dochází k podněcování a vyplavování spouštěcích hormonů, které ovlivňují činnost vzdálených endokrinních žláz. Například štítnou žlázu stimulují hormon (TSH) neboli tyreotropní hormon je produkován podvěskem mozkovým a zvyšuje vyplavování hormonů ze štítné žlázy. Obdobné vztahy fungují také u dalších hormonů podvěsku mozkového: kortikotropního hormonu, který řídí činnost nadledvin, hormonu stimulujícího folikulu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH), které ovlivňují činnost vaječníků a varlat.

Účinek na tkáně

Přední lalok podvěsku mozkového také produkuje dva hormony, které mají přímý účinek na tkáně. Jedná se o růstový hormon, který je nezbytný pro normální růst a účastní se také kontroly krevního cukru. Dále se jedná o hormon prolaktin, který podněcuje tvorbu mléka a potlačuje menstruaci, je pod kontrolou jediné látky – faktoru inhibujícího prolaktinu, který jeho vyplavování potlačuje. Onemocnění hypotalamu jsou vzácná. V této oblasti se mohou vyskytnout nádory, hypotalamus mohou také poškodit infekce centrálního nervového systému, jako je zánět mozku nebo mozkových blan.